https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tereza-minarikova-pytlaci-a-paseraci-se-raduji-reditel-cizp-rusi-mezinarodne-uznavany-tym-potirajici-obchod-s-ohrozenymi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy

16.9.2020
Vývar z tygra a 126 kg slonoviny. Výsledek operace Kostka, na které spolupracovalo oddělení Pavly Říhové.
Vývar z tygra a 126 kg slonoviny. Výsledek operace Kostka, na které spolupracovalo oddělení Pavly Říhové.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
V poslední době se toho na české i mezinárodní scéně děje tolik, že je velice obtížné všechno sledovat. Ale tahle zpráva by podle mě neměla zapadnout. Tiše, jakoby se nachumelilo, vyšla zpráva v Hospodářských novinách, že se ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss rozhodl zrušit oddělení CITES, které se zabývá odhalováním nelegálního obchodu s ohroženými druhy. Ministerstvo životního prostředí se k tomuto kroku podle HN vyjádřilo tak, že pan ředitel toto udělat může a ministr mu v ničem bránit nebude. Lhostejnost ministerstva k celé věci je až zarážející, jako by bylo úplně normální rušit superúspěšné týmy vyšetřující organizovaný zločin v České republice, jako bychom jich měli v rezortu životního prostředí přehršel.
 

Kdo jsou tedy lidé, kterých se chce k 1. říjnu pan ředitel Geuss zbavit? Oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES je elitní útvar ČIŽP, vedený již 17 let Pavlou Říhovou. Má vynikající pověst nejen u nás, ale i ve světě a je leaderem řady mezinárodních snah o zlepšení kvality vyšetřování obchodu s ohroženými druhy (např. projekt Tigris ID). Obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin je přitom jeden z největších nelegálních byznysů na světě a jeho roční zisky se odhadují na stovky miliard dolarů. Tímto obchodem jsou přímo ohroženy stovky rostlinných a živočišných druhů, od slonů, nosorožců, tygrů, primátů a luskounů až po řadu bezobratlých a rostlin.

I když se zdá, že jako malá středoevropská země nemůžeme hrát významnou roli v nelegálním obchodu s převážně exotickými zvířaty, opak je pravdou. I u nás je tento nelegální byznys rozšířen a chapadla chobotnice sahají hodně daleko, jak ukázala nedávná odhalení v kauze Trophy. Oddělení Pavly Říhové u nás ve spolupráci s policisty a celníky po mnohaletém vyšetřování rozkryli organizovanou skupinu lidí, která nelegálně nakládala se vzácnými zvířaty. Při zásahu našli mimo jiné čerstvě zastřeleného tygra, kůže velkých kočkovitých šelem nebo desítky zmrazených těl dalších chráněných živočichů. A to je, bohužel, jen špička ledovce z toho, co se u nás děje.

Aby toho nebylo málo, koronavirová pandemie situaci v oblasti obchodu s ohroženými druhy ještě dramaticky zhoršila. Africké i asijské národní parky jsou financované zejména z turistického ruchu a ve chvíli, kdy turisté kvůli pandemii nedorazí, čelí obrovským finančním problémům. Jejich rangeři jsou přitom jediní, kdo ještě fyzicky stojí mezi pytláky a posledními populacemi slonů, nosorožců a dalších velkých savců. V Africe se mluví dokonce o „pandemii pytláctví“. Situace je velice vážná a ve válce o přežití velkých afrických savců v současnosti s pytláky spíše prohráváme.

Ale ani u nás není situace s pytláctvím ohrožených druhů nijak růžová. Já a další kolegové, kteří se věnujeme ochraně velkých šelem u nás, dobře víme, že rys, vlk a medvěd je u nás primárně ohrožen nelegálním lovem (stejně jako napříkald vydra, bobr, los a další druhy…). Vyšetřování těchto případů je přitom mimořádně obtížné a vyžaduje většinou spolupráci ČIŽP, Policie, Celní správy a odborníků na daný druh. Bez mnohaletých zkušeností, know how a vzájemné důvěry je šance na úspěšné vyšetření těchto případů naprosto mizivá.

O to víc zarážející je, že jen tak, bez pořádného důvodu a vysvětlení, ředitel ČIŽP rozpustí takto úspěšný tým vyšetřovatelů. Nevyhnutelně to vyvolává otázky o motivaci celé této „reorganizace“ a o tom, kdo vlastně bude z celé situace profitovat. Jedno je jisté – ohrožené druhy to nebudou.


reklama

 
foto - Mináriková Tereza
Tereza Mináriková
Autorka pracuje pro společnost ALKA Wildlife.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

16.9.2020 09:59
Pár kytiček nebo zvířátek přírodu nezachrání. Ale lány řepky, kukuřice nebo solárních elektráren ano! Proto musí být veškeré prostředky nasměrovány sem. Autorka asi nic neví o ekologismu.
Odpovědět
Hu

Hunter

16.9.2020 11:20
Tak on tam asi nějaký důvod byl, takováto rozhodnutí se jen tak bezdůvodně nedělají. A je dost dobře možné, že pro všechny zúčastněné bude lepší o něm pomlčet.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 14:17 Reaguje na Hunter
Pokud byl, tak by měl být veřejnosti sdělen, přece jen se jedná o poměrně významné rozhodnutí.

A je to státní správa, pro kterou je komunikace s veřejností povinností.
Ok, měla by být:-).
Odpovědět
Hu

Hunter

16.9.2020 15:11 Reaguje na Svatá Prostoto
To máte jistě pravdu. Vzneste dotaz podle 106ky a pak nám sdelte odpoved :-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 16:38 Reaguje na Hunter
A proč bych to dělal?
Pro mne je způsob (ne)komunikace vedení ČIŽP informací zcela dostatečnou.
Domněnky o povaze důvodů, které k uvedenému kroku vedly vám rád přenechám;-)
Odpovědět
Hu

Hunter

16.9.2020 17:33 Reaguje na Svatá Prostoto
V pohode, jen jsem myslel ze Vás to hrozne zajima. Pro me je způsob (ne)komunikace po zkusenostech (nejen mych) s cizp taky zcela dostatečný a vypovídající.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.9.2020 23:56 Reaguje na Hunter
Tak já kdysi pár těch 106 napsal, přesněji řečeno odpovědi na ně:-))). Nic proti 106, ale jsou věci na které má smysl se ptát, a pak ty, kde je to úplně zbytečné. Tohle je samozřejmě ten druhý případ.

Jinak má zkušenost ze státní zprávy je taková, že pokud existuje nějaký košer důvod k podobnému postupu, tak se úřad moc rád pochlubí. Jak je ve střehu, jak pečuje o blaho lidu a podobně. Jak je zticha a reakce jsou stylem "je to v souladu se zákonem a zbytek nebudeme komentovat", tak je to většinou nějaká levá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.9.2020 12:02
Další kamínek do mozaiky,která říká, že hubou přírodu chráníme a chránit budeme. Ve skutečnosti děláme pravý opak a uvedený případ to pouze dokládá.
S autorkou lze bez výhrad souhlasit a na ČIŽP by toto nešťastné rozhodnutí měli přehodnotit.
Úspěch se neodpouští.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.9.2020 13:20
To mne opravdu zajímá, proč ředitel ČIŽP Erik Geuss rozpustil úspěšný tým vyšetřovatelů. Přece není možné, aby takový krok nezdůvodnil a nevysvětlil. Kdopak je jeho nadřízeným? Komu se zodpovídá?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

16.9.2020 13:22
Záchrana divokých zvířat je v dnešním světě prakticky nemožná. Sorryjako
Odpovědět
re

regis24

16.9.2020 13:49
Já a další kolegové, kteří se věnujeme ochraně velkých šelem u nás, dobře víme, že rys, vlk a medvěd je u nás primárně ohrožen nelegálním lovem (stejně jako napříkald vydra, bobr, los a další druhy…).

Existují nějaké důkazy pro toto? Nebo je to jen další velkohube prohlášení?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 09:31
Kdesi, snad na Vesmíru, jsem četl zajímavou úvahu (nemám po ruce doslovný text, ale smysl si pamatuji), že pokud se o nějakém druhu začne v mezinárodních institucích uvažovat, že bude vyhlášena jeho ochrana, tak by měla být rychle provedena intenzívní opatření na jeho záchranu, protože jakmile tato mezinárodní ochrana vstoupí v platnost, tak budou prakticky jakákoli racionální a účinná opatření na jeho záchranu postavena mimo zákon. Bohužel, lze to doložit vymřením řady živočišných i rostlinných druhů pod taktovkou mezinárodních ochranářů.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

17.9.2020 10:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě. To bylo hned vedle toho Peroutkova článku o Hitlerovi. To nehledejte :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.9.2020 11:43 Reaguje na Daniel Vondrouš
No nevím, vezměte si stav Šumavy před a po vyhlášení Národního parku Šumava, který je podstatně dnes horší než byl před jeho vyhlášením.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.9.2020 14:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Njn, PSáci v UAZu a pes, max občas nějaký ten prověřený lesní dělník a pomocník PS. To byly časy. Pokud tedy zrovna člověk k těm PS nenarukoval.

Jako, čistě z hlediska přírody to za totáče samozřejmě lepší bylo, ale ....
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 13:57 Reaguje na Daniel Vondrouš
Hezké, hledat to ale nebudu, protože praxe tomuto názoru odpovídá.

Vzpomínám (90. léta), jak ochranáři v Jeseníkách drželi stráž u posledního exempláře endemitického hořce (snad někde ve Velkém kotli), čili posledního exempláře svého druhu na světě, aby z něj proboha nikdo nevzal semena a "antiochranářsky" z nich nevypěstoval nové exempláře. Kdyby ten hořec byl v řadě skalek, čemuž ochranáři úspěšně zabránili, tak by nevyhynul.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.9.2020 14:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Pěkný článek o rostlinách ve Velkém kotli zde :

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/fenomen-velka-kotlina-5-cevnate-rostliny.pdf
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.9.2020 16:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná, že v tomto konkrétním případě za to ochranáři Jeseníků nemohli. Přečetla jsem si článek, na který vám dal odkaz pan Vinkler ve 14:42 hod.

Podle článku tam v letech 1913-14 byli vysazeni mysliveckou obcí kamzíci a ti se okusováním zdejší květeny postarali o vyhynutí několika vzácných druhů rostlin. Tito rohatí býložravci představují největší nebezpečí pro vzácné endemitní rostliny rostoucí ve zdejších otevřených skalnatých terénech, proto vydala státní ochrana přírody v roce 2000 rozhodnutí o vyloučení kamzíků z národní přírodní rezervace Praděd. Nicméně skupina aktivních myslivců uspořádala kampaň a vznikla petice za záchranu kamzíka v Jeseníkách. Našlo se přes 20 tisíc petentů, petice byla odeslána do parlamentu, MŽP ustoupilo myslivecké lobby*) a v roce 2011 rozhodlo, že kamzík v kotlině zůstane. Nikoli někde v oboře, ale tam, kde byl.


*) Vzhledem k tomu, že v roce 2011 byli ministry životního prostředí členové ODS Pavel Drobil a Tomáš Chalupa, tak to zas tak překvapující není, že.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.9.2020 19:12 Reaguje na Majka Kletečková
Jistěže. Pokud by ovšem ty endemity byly na pár zahrádkách (a skalničkářů, co by si je zasadili, by se jistě našlo dost), tak by sežráním exemplářů rostoucích v rezervaci příslušné druhy nevyhynuly.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.9.2020 19:20 Reaguje na Majka Kletečková
Přečtěte si spíše knihu Ing.Mlčouška "Kamzíci v Jeseníkách za úsvitu i za soumraku". Btw. negativní vliv kamzíka na rostlinná společenstva nebyl při výzkumech potvrzen a to tehdy stavy kamzíků byly cca trojnásobné.
"Byl proveden výzkum Akademií
věd ČR, týkající se vlivu kamzíka na rostlinná společenstva lokality Velká kotlina
(Hrabě, Koubek, 1993). Z výsledků vyplývá, že stavy kamzičí zvěře v této lokalitě
výrazně neohrožují rostlinná společenstva. Pouze 16 % plochy Velké kotliny bylo pod
vlivem kamzičí zvěře. Z analýzy vzorků trusu a bachorů byla zjištěna konzumace těchto
rostlin jen v zanedbatelném procentu. Nebyl tedy jednoznačně prokázán negativní vliv
kamzíka horského na subalpínská společenstva rostlin.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Cerven---2011/Obcanske-sdruzeni-Jesenicky-kamzik

https://www.databazeknih.cz/knihy/kamzici-v-jesenikach-za-usvitu-i-za-soumraku-291099

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.9.2020 22:34 Reaguje na Majka Kletečková
Někdo sponzoruje vypouštění nepůvodních koní a turů na ohrazené pastviny paní Kletečková a vydává to za způsob zvyšování biodiverzity naší krajiny. No a někdo zase podepisuje petice za záchranu kamzíků, kteří byť nepůvodní tu jsou již přes sto let. Zajímavé jak se mění priority ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech byl ten kamzík ve znaku CHKO Jeseníky. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo kamzíků asi pětkrát tolik co dnes a přesto se nějaká genocida jesenické květeny nekonala. Je potřeba si uvědomit , že ještě před kamzíkem tu probíhala intenzívní pastva dobytka. Endemické rostliny toto vše přežily. No najednou, čím víc se chrání tím víc to jde do kopru.
No jestli jste ten článek z odkazu pana Vinklera četla opravdu dobře paní Kletečková, tak se tam píše například i o druzích které v 70. letech zastihli nebo se
v posledních exemplářích dosud v ZARUSTAJÍCÍ kotlině nacházejí. Nebude to nakonec podstatně větší problém ? Ona ta ochranářská lobby, ta je tím hlavním parazitem na naší přírodě.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.9.2020 07:47 Reaguje na Majka Kletečková
Ekologistické lži. Bylo prokázáno, že kamzík neškodí. Podle mně škodí emeritní poradce Jan Metzl, který chce ve volnosti zvěř vyhubit. Typický příklad komunisticko-fašistického ekologisty. Vyvražděním někoho nebo něčeho spasit svět.
Odpovědět

Jirka Černý

17.9.2020 13:03
Zřejmě na objednávku. Asi se jim povedlo dostat k někomu až moc blízko.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist