Zuzana Hamanová: Potřebuje Praha novou plavební komoru?

Otázka nové plavební komory v centru Prahy vyvolává bouřlivou diskusi. Radnice hlavního města Prahy, Prahy 1 a Prahy 5 se spojily v názoru, proč novou plavební komoru nechtějí, a podepsaly o tom společné memorandum. Vzniklá situace, kdy samospráva celého dotčeného území usilovně bojuje proti záměru, který má vzniknout ve veřejném prostoru a za veřejné peníze, je přece jen poněkud neobvyklá. Měla by být důvodem pro to, aby sama potřebnost záměru další plavební komory byla tou hlavní otázkou, kterou by měly kompetentní schvalovací a odvolací orgány řešit.

Co by tedy znamenala pro Prahu navrhovaná plavební komora Staré město? Shrňme nejprve fakta. Navržené parametry jsou spád 0,70 – 0,94 m, užitná délka 55,0 m, užitná šířka 11,0 m, užitná hloubka 2,5 m. Deklarovaným záměrem investora je odlehčení údajného přetížení stávající plavební komory Praha – Smíchov, ke kterému dochází zejména v době vrcholu letní turistické sezóny v Praze. Plavební komora Praha – Staré Město je navržena v přímé návaznosti na nábřežní zeď Dětského ostrova, z východní strany se přimyká k jeho jižní špici. Dolní rejda plavební komory má být plynule napojena novou dělící zdí na stávající dolní plavební kanál plavební komory Praha – Smíchov.

Projekt nové komory byl posuzován hlavně z hlediska, jak bude jeho stavba vizuálně ovlivňovat okolí. Vlastní hmota nové komory je navržena poměrně kultivovaně. Pouze existence této nové hmoty podle mého názoru není tou hlavní hrozbou, mnohem větší nebezpečí pro budoucnost představuje násobně zvýšený provoz na řece s jeho ekologickými a urbanistickými dopady.

Prvním diskutovaným problémem jsou emise lodních motorů. Městská část Praha 5 nechala v roce 2017 zpracovat měření emisí lodních motorů v prostoru stávající komory Praha – Smíchov. Měření zpracovali odborníci z Centra udržitelné mobility FS ČVUT a Ústavu chemických procesů AV ČVUT a výsledky jsou alarmující. Stav lodních motorů není na rozdíl od aut kontrolován žádnou legislativou a ukázalo se, že např. jedna stará loď dokáže vypouštět emise jako 1000 nových autobusů dohromady. Například dětské hřiště na Dětském ostrově by se ocitlo mezi dvěma plavebními komorami a tedy by bylo přímo sevřeno dvěma silnými zdroji znečistění. Je otázkou, zda plánovat navýšení lodního provozu ve chvíli, kdy otázka emisí není systémově vyřešena.

Dalším dopadem záměru, z pohledu architekta fatálním, je ovšem nevratný zásah do veřejného prostoru řeky v centru města. Zajímavé je, že ve schvalovacím procesu tento aspekt zatím nikdo příliš neřešil, a přitom se pohybujeme ve veřejném prostoru města uprostřed památkové rezervace, patřící k dědictví UNESCO. Neboť i prostor řeky je veřejným prostorem města, a to velmi důležitým.

Dnešní plavební provoz probíhá plavební komorou Praha Smíchov, která překonává výškové stupně dvou jezů – Šítkovského (pod Jiráskovým mostem) a Staroměstského (nad Karlovým mostem). Propojuje tedy zdrž Šítkovského jezu rovnou se zdrží Helmovského jezu. Mezilehlá zdrž Staroměstského jezu je v současné době přístupná pouze seshora přes stávající plavební komoru Praha - Mánes. Navržená plavební komora Praha – Staré Město počítá s tím, že lodě využijí komoru Praha - Mánes a dále proplují po proudu novou komorou, která propojí zdrže Staroměstského a Helmovského jezu. Vznikne tak paralelní cesta k plavbě komorou Praha - Smíchov. Prohlédneme-li si situaci na mapě, pak vidíme, že tato nová trasa šikmo křižuje řeku přes zdrž Staroměstského jezu. Tedy křižuje střední klidnou hladinu mezi Šítkovským a Staroměstským jezem, nazývanou „zrcadlo“, která dnes představuje unikátní rekreační prostor v nejkrásnějším místě řeky mezi Národním divadlem, Petřínem, ostrovy a Karlovým mostem. Tento prostor je více než sto let rekreačně využíván pro pramice a později šlapadla. Málokterá metropole se může pochlubit takovou oázou klidu u vody a zelených ostrovů v samém srdci města. Važme si tohoto prostoru, jakmile přes něj začnou šikmo přejíždět velké turistické lodě a zajíždět až k Národnímu divadlu, bude prostředí nenávratně zničeno.

V záměru nové plavební komory bylo původně deklarováno, že má sloužit jen pro malá plavidla, pro která není provoz ve velké komoře Praha Smíchov bezpečný. Toto tvrzení je ovšem velmi zavádějící. Ukazuje se a v dokumentaci EIA je to i na rovinu napsáno, že novou trasou by měly jezdit všechny turistické lodě, které se do nové komory o délce 55 m vejdou. Z dnešní flotily na řece jsou to snad všechny, kromě asi tří. Ti, kdo prosazují novou komoru, zřejmě chtějí tu dlouhou stávající uvolnit pro větší lodě, v dokumentaci EIA se dokonce hovoří o kabinových, zřejmě hotelových lodích. Ale patřily by takové lodě do centra Prahy? Vltava, to není Dunaj v Budapešti.

Zkusme se zamyslet nad tím, jak by se prostor řeky proměnil a zda si Praha takovou proměnu zaslouží. Pražská památková rezervace je součástí světového dědictví UNESCO – dle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která je pro ČR závazná. Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Úmluva bere v úvahu, že části kulturního či přírodního dědictví mají výjimečný význam a z tohoto důvodu je třeba je zachovat jako součást světového dědictví lidstva jako celku.

Dalším zásadním dokumentem je Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, která je součástí právního řádu České republiky. Podle této Úmluvy se architektonickým dědictvím rozumí památky, dále architektonické soubory, ale také chráněná místa jako kombinovaná díla člověka a přírody, jimiž jsou oblasti částečně zastavěné a dostatečně charakteristické a homogenní, aby byly topograficky vymezitelnými jednotkami, která jsou pozoruhodná svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým společenským nebo technickým významem. Těmto místům Úmluva přiznává stejně intenzivní ochranu jako památkám a jejich souborům. Je zřejmé, že veřejný prostor řeky uprostřed Pražské památkové rezervace je takovým místem. Podle Úmluvy se Česká republika zavazuje v okolí památek, uvnitř architektonických souborů a v prostoru míst prosazovat opatření k obecnému zlepšení kvality prostředí.

Na ustanovení Úmluvy lze velmi vhodně ukázat, jakým způsobem by mělo být nahlíženo na nesmírně cenný veřejný prostor řeky – veřejný prostor města uvnitř památkové rezervace. Jde o prostor, kde se Česká republika zavázala zvyšovat kvalitu jeho prostředí. To zároveň znamená, nepoškodit a nenarušit vysokou kvalitu prostředí, kterou tento prostor dnes vykazuje.

Z mého pohledu je závěr jednoznačný. Město Praha, jako jedno z nejkrásnějších měst na světě, by si prostoru řeky mělo vážit. Naši předkové navrhli stávající plavební komoru Praha – Smíchov velmi chytře, při překonání dvou výškových stupňů je schovaná za Dětským ostrovem a v prostoru řeky ponechává volné zmíněné „zrcadlo“, využívané pro rekreační aktivity. Letos v roce 2020 při koronavirovém omezení turismu lodě jezdily málo a stávající plavební komora byla zcela volná. To ukazuje, že další plavební komoru Praha nepotřebuje, tato by ve skutečnosti vůbec nesloužila Pražanům, ale jen podpoře byznysu s turistickými plavbami. Tento byznys by přitom Praha měla zaměřit na kvalitu, nikoliv kvantitu. Na kvalitu moderních lodí nebo i opravených historických parníků s ekologickými motory.

Česká republika není námořní stát a s lodní dopravou ve městě nemáme velké zkušenosti. Většina z nás vnímá „svezení lodičkou“ jako něco, co je pro nás spíš výjimečné, příjemné a zábavné. Nepřemýšlíme přitom o negativních dopadech lodní dopravy. Nyní se ukazuje, že Praha by celou problematiku měla řešit systémově. Vodní cesta je veřejná a podnikatelské aktivity nelze zakázat. Ano. Ale město by mělo být schopno provoz na řece patřičně regulovat ke svému užitku, místo toho, aby jej k vlastní újmě navyšovalo.

---

reklama

---