https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-makon-boritel-bobri-hraze-zachycen-fotopasti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Makoň: Bořitel bobří hráze zachycen fotopastí

1.8.2020
Pachatel vyfotografovaný při poškozování bobří hráze a odvodňování lokality. Foceno 27. 7. 2020.
Pachatel vyfotografovaný při poškozování bobří hráze a odvodňování lokality. Foceno 27. 7. 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP
Již druhý týden intenzivně pracujeme na objasňování nelegální činnosti páchané některými lidmi na lokalitách s výskytem bobra evropského. TESLA Nýřany, Kozolupy, Lochousice, ale i Hošťka a Kateřinský potok na Tachovsku, to vše jsou místa, kde aktuálně dochází k cílenému a protizákonnému poškozování bobřích hrází.
 

Jelikož z vlastní zkušenosti víme, jak jsou jednotlivé případy státními orgány šetřeny, posuzovány a jak končí, rozhodli jsme se tentokrát pro zveřejnění prvních výsledků našeho šetření a žádáme o spolupráci i širokou veřejnost.

TESLA Nýřany - Luční potok

Díky bobrovi naprosto unikátní lokalita, stanoviště několika desítek zvláště chráněných živočišných druhů a nově vzniklý mokřad, o jehož stupni ochrany se v současné době aktuálně jedná. Původně vysušený obrovský rybník s ostrůvky dnes lesní a zemědělské plochy, donedávna z větší části (několika desítek hektarů) v majetku města Plzně. Dnes větší část plochy stále v majetku města Plzně, něco Lesů ČR, okolních obcí a dalších, převážně soukromých subjektů.

Protržená hráz.
Protržená hráz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP

Díky jedinečnému charakteru lokality, nutnosti zadržování vody v krajině, protipovodňovým opatřením, přirozené revitalizaci údolní nivy Lučního potoka a biotopu s prokázaným výskytem několika desítek zvláště chráněných živočišných druhů, je ve hře vyhlášení unikátní přírodní rezervace, spravované Plzeňským krajským úřadem. Na realizaci se intenzivně pracuje, vše je připraveno k projednání, když vtom doposud nám neznámý „pachatel“ začal opakovaně poškozovat onu nejdůležitější bobří hráz, která tento přírodní „ráj“ vytvořila.

Cíleným poškozováním hráze samozřejmě ovlivňuje výšku vodní hladiny na okolních plochách a poškozuje tak celý biotop a jeho rovnováhu. Navíc mrhá vodou, která je v mokřadu zadržena, čistí se a posiluje podzemní prameny okolních obcí.

Vypuštěný mokřad po opakovaném prokopávání hráze a poškození lokality, foceno 28. 7. 2020.
Vypuštěný mokřad po opakovaném prokopávání hráze a poškození lokality, foceno 28. 7. 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP

Kozolupy

U Kozolup začal bobr stavět větší hráze teprve v letošním roce. Na potoce Myslinka před podjezdem železniční tratě byl bobrem založen základ nového mokřadu, úplně přesně to, o čem se neustále mluví, co vláda umocnila ve svém nařízení a každá politická strana má ve volebním programu. Ono zaklínadlo a miliardy ze státního rozpočtu pro obce a jejich občany.

Bohužel, zase někdo je chytřejší než my všichni dohromady, a měl potřebu bobrovi hráz protrhnout a zničit!

Ale i on se však dopustil protizákonného jednání a doufám, že se nám ho podaří vypátrat a chytit při činu stejně jako u Nýřan.

Lochousice

Celkem dvě tůně udělal další bobr evropský na přítoku do Nového rybníka u Lochousic na Plzni – severu. Obě dvě tůně nejenom, že zadržovaly a čistily vodu, která teče do rybníka, ale hlavně zachytily přívalové deště se splavovanou ornou půdou. Pokud by tam ony tůně nebyly, tak by splavená ornice natekla rovnou do rybníka. Ani to nestačilo k tomu, aby obě hráze bobrovi někdo nepoškodil a neprokopl.

Kdo a proč to dělá, je teď zatím těžké zjistit, ale pracujeme na tom a věřím, že stejně intenzivně na tom budou pracovat Policie ČR a státní orgány a složky ochrany přírody.

Zákon hovoří jasně a je naprosto nepřípustné, aby se podobné věci i nadále přehlížely a neřešily!

Fotopast na místě činu přistihla i další bytost. Ta však z ničeho podezřelá není.
Fotopast na místě činu přistihla i další bytost. Ta však z ničeho podezřelá není.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP

reklama

 
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (105)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

1.8.2020 07:16
? Bobra na svém pozemku nemám, ale on je zákon, že na svém pozemku musím strpět aby si bobr stavěl hráz?
Odpovědět
PD

Petr Difko

1.8.2020 10:19 Reaguje na Richard Vacek
Vážený pane zákon jasně říká že nemůžete o vlastní vůli ohrožovat ,likvidovat,atd zákonem chráněná zvířata a rostliny. Když by bobr někde svojí činností ohrožoval - působil škodu tak pouze státní orgán může udělit tzv. vyjímku a povolit jeho odchyt a přemístění a tím i likvidaci hráze.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.8.2020 10:42 Reaguje na Petr Difko
Jsem zvědav, co bude státní orgán udělovat, až spadne něgkde bobrem podhlodaný strom na člověka a zraní ho nebo dokonce usmrtí. Už se to málem stalo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:50 Reaguje na Jiří Daneš
A kolik lidí zemřelo na lymskou boreliózu, klíšťovou enecefalidu nebo malárii, kolik po bodnutí vosami nebo včelami a sršni, kolik lidí bylo pokousáno psy nebo pokopáno koni?
Zase vymýšlíte úplné blbosti.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.8.2020 15:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Co to proboha plácáte, jsou snad klíšťata,komáři, vosy, včely a sršni, psy, nebo koni chráněnými živočichy? Divím se, že jste si nevzpomněl na auta s dieslmotory a nechráněné přejezdy železničních tratí. A na 500leté sucho jste také zapomněl.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.8.2020 15:49 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava : psi
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Nic není jenom bílé nebo černé a časem uvidíme,co negativního kromě pozitivních věcí přítomnost bobrů v naší přírodě přinese. Pokud´ jde o lymskou boreliozu nebo klíšt´ovou encefalitidu,otázka je,kolik lidí u nás na tyto nemoci zemřelo nebo má trvalé následky díky takzvaným ochráncům a jejich nezvládnutí růstu početnosti vyder,které v mnoha oblastech vyhubili,nebo snížily populace žab na minimální počet.A žáby jsou nejvýznamnější regulátor počtu klíšt´at. Petrův Zdar
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 19:00 Reaguje na Jan Knap
Chráněná je sršeň a několik druhů komárů, ale to je přece fuk. Jsou to všechno tvorové Boží.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 19:08 Reaguje na Pavel Hanzl
I když je sršeń chráněná,pokud´ se usídlí někde,kde ohrožuje lidi,tak se zlikviduje.O komárech ani nemluvě,nebo nejprve zkoumáte,co je to za druh,než ho plácnete? Já tedy ne.Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 19:53 Reaguje na Jan Knap
Vydra Vám leží asi hluboko v žaludku, ale když operujete těmi obojživelníky, tak jistě víte, že jejich velkou příčinou úbytku je ve velkém obnovování dávno nepoužívaných rybníků ,kde ryby už si s pulci potom poradí.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 20:25 Reaguje na Čech M.
Budete se divit ale vydry mi neleží v žaludku kvůli rybám a nevadí mě vydry,volavky,kormoráni nebo černí čápy ale vadí mě moc vyder,volavek,kormoránů,černých čápů, kteří mají populace nad únosnost daného prostředí a vysoké počty mají jenom díky výkrmu na chovatelských zařízení a mezi tím likvidují ekosystémy tekoucích vod.Jinak naše ryby se pulci živí zcela vyjímečně,vyjímku tvoří okounek pstruhový dovezený ze severní ameriky a tomu se u nás nedaří.Problém je u intenzivně obhospodařovaných rybníků a to proto,že tam kapři nadměrně kalí vodu a amuři likvidují vodní rostliny.Na normálních vodních plochách je soužití mezi rybami a žábami bez problémů,naopak u různých malých tůní a propadlin je výskyt například karase obecného nebo lína pro žáby prospěšný.Označovat za příčinu úbytku obojživelníků ryby je stejné,jako kdyby jste tvrdil,že za to můžou larvy vážek nebo potápníků.Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.8.2020 22:24 Reaguje na Jan Knap
Já vám nevím, ale v Praze a okolí moc vyder není, ale klíšťat je tu jak ... však víme. Takže zkratka hodně vyder-málo žab-hodně klíšťat někde fungovat může, ale rozhodně to nebude ta hlavní příčina.

Jo, a když jsem za posledních několik desítek let chytil klíště, tak to bylo v lokalitě, kde bych to teda nezáviděl ani vydře, natož žábě. A bylo. Jo, a borelióza je fakt fajn:-/.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.8.2020 00:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Otázka je,proč k tomu nárůstu počtu klíšt´at došlo.Pochopitelně ,žáby je úplně nevyhubí,pouze sníží jejich početnost na únosnou míru a navíc u žab nejde ani tak o dospělé jedince ale o žabičky po přeměně.Pro ty je klíště přirozená potrava a kdo zažil to množství často až desítek tisíc žabiček,který opouštěli každou vhodnou i malou vodní plochu,tak si to dá dohromady.Navíc jsem kolísání počtu klíšt´at sledoval na řadě lokalit v době před přeměnou a po a ty rozdíly jsou obrovské. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jiří S

2.8.2020 09:02 Reaguje na Jan Knap
K nárůstu počtu klíšťat došlo s přemnožením hraboše polního. Je to dokázáno mnoha výzkumy. Existuje takový sled, který na sebe navazuje. První rok pylová sezóna (pyl stromů), druhý rok přemnožení hrabošů, třetí rok přemnožení klíšťat a zvýšený počet nemocí jejich přenosem.
Odpovědět
JS

Jiří S

2.8.2020 09:03 Reaguje na Jiří S
Nejlépe o tom hovoří prof. Tkadlec z Olomouce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2020 10:09 Reaguje na Jiří S
Hraboš polní žije na poli, jak vyplývá z názvu. Kolikrát jste si donesl z pole klíště? Já ani jednou, zato z lesa pravidelně. Letos jich je relativně málo (bo myšice a norníci jsou v latenci), ale před dvěma lety jsem měl běžně přisátých i několik desítek, přičemž při přestávkách v lese je pravidelně smetám. A to níže jsou pohádky ovčí babičky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 13:32 Reaguje na Jan Knap
Obavám se, že tak jednoduché, jako je změna populace jednoho druhu to nebude ... ať už se jedná o žáby nebo hraboše. Viz ty městské aglomerace a jejich okolí. Dalším dobrým příkladem je výskyt klíšťat ve vyšších polohách například v Krkonoších, kde dříve nebývala. A nebývaly a furt nejsou tam ani vydry, ani hraboši.

Selským rozumem z toho vychází, že jim prostě počasí posledních let extrémně svědčí.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

3.8.2020 08:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Velmi správný postřeh ...👍
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.8.2020 22:02 Reaguje na Svatá Prostoto
Dobrý večer,nejprve je důležité si položit otázku,co ten nárůst populace klíšt´at nastartovalo a je potom pochopitelné,že snížit takto narostlou populaci už tak jednoduché není. Je to stejné jako s kůrovcem.Ten tady byl vždycky ale jeho početnost se udržovala v rozumném měřítku.Otázka je,co nastartovalo jeho masivní nárůst a následné ničení lesů v celé ČR. Jestli to náhodou nebyli experimenty na Šumavě,které to umožnili.Petrův Zdar
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.8.2020 11:08 Reaguje na Jan Knap
Další co si myslí, že za kůrovcovou kalamitu v ČR může jen Šumava?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.8.2020 22:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud´ jde o vydru v Krkonoších,tak na horním labi nad Vrchlabím-na Labské přehradě a Špindlu se objevila v letech 2007-8 a na Úpě v Peci pod Sněžkou-2010.Ostatně do Pece zalétaly i kormoráni,dokud se nepovolil odstřel.Jestli tam jezdíte,tak se v zimě podívejte na ten rybníček u kafe baru-je to jak se odbočuje na lanovku.Když budete mít štěstí,tak tam ve sněhu najdete stopy od vydry.Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2020 19:32 Reaguje na Jan Knap
Díky za info, tam ale není problém s údolím, ta jsou relativně nízko, ale ta klíšťata jsou právě už i na kopcích, a to až třeba na Lučinách. Kde dříve nikdy nebývala. Důvodem jsou právě mírnější zimy a teplejší jaro/léto v posledních letech.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.8.2020 13:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Možná se budete divit, ale v Praze a okolí se vydra vyskytuje celkem běžně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 15:09 Reaguje na Hunter
Kde v Praze? To by mne fakt zajímalo. Jako opravdu zajímalo.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

3.8.2020 18:24 Reaguje na Svatá Prostoto
Také mě by ten "BĚŽNÝ výskyt" vydry říční v Praze (mimo ZOO) zajímal ...
Odpovědět
Hu

Hunter

3.8.2020 18:35 Reaguje na Svatá Prostoto
Co vím od kolegů, tak pobytové znaky Hostivař, Botič (meandry pod přehradou), Troja. Berounka, Vltava, Sázava. Nález přejetého kadáveru u obce Jíloviště (Cukrák). Když vyjedete nahoru na Jíloviště, tak všechny potůčky tečou buď do Berounky nebo do Vltavy a vydra je občas filcuje. Žábu tam teda neuvidíte :-). Na václavským václaváku nevím, ale když tak koukněte sem: https://www.zachranneprogramy.cz/vydra-ricni/rozsireni/
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2020 15:04 Reaguje na Hunter
Díky za info ... Hostivaři a okolí se vyhýbám jak můžu:-) a vůbec ty končiny tam neznám, ale ta Troja mne docela překvapila, bylo by zajímavé zda jsou spíše v Troji, tam mi na to přijde celkem hukot, nebo na ostrově, tam je opravdu pár území nikoho, kde bych se tomu nedivil.

Jak jsem psal, nešlo mi o to tvrdit, že vydra pro žáby nemůže být problém, ale že ten zvýšený výskyt klíšťat bude primárně způsoben něčím jiným, protože jich je fakt výrazně více než dříve a to i v oblastech, kde člověk na žábu jen tak nenarazil, natož na vydru.

Spíše lze vypozorovat, že jim svědčí mírné zimy a příznivé počasí na jaře.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.8.2020 23:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud´ jde o sledování výskytu vyder,tak ČR je rozdělena na kvadranty-to jsou čtverce o stranách 12,5 krát 12.5 km.Ty jsou dále rozděleny na podkvadranty-každý kvadrant tvoří 4 podkvadranty. Podle sledování obsazenosti v roce 2018 jsou v ČR pouze dva kvadranty v severních Čechách a jeden na jižní Moravě,kde nebyla přítomnost vydry zjištěna,Pro naprosto nevhodné podmínky-nedostatek vody,jinak se vyskytuje v celé republice včetně velkých měst.Občas se provádí zjišt´ování početnosti vyder v nějakých vybraných kvadrantech. Nejvíce jich zatím bylo zjištěno 36 jedinců v kvadrantu na tuším Dačicku a tím byl překonán do té doby nejvyžší počet 32 vyder v kvadrantu a to na Havlíčkobrodsku.Pokud´ jde o vydry v Praze,když jsem v roce 2017 pracoval v Uhřiněvsi,tak stačilo vyjet směrem na Pitkovice a pod mostem přes Pitkovický potok(Vinný p.) byli stopy a značky.Navíc zhruba 100-150 m výše proti proudu měla noru s mladými.O přítomnosti vyder se můžete přesvědčit sám a při trošce cviku to není nic složitého.Vydra si značkuje revír a velice ráda používá místa pod různými mosty a můstky,které vedou i přes drobné vodní toky-na takových místech jim dlouho vydrží.Stačí pod ně vlézt a podívat se.Když budete mít štěstí a bude tam bahno nebo písek,tak najdete stopy ale lepší je, koukat se po značkách.Značka bývá na vyvýšeném kameni,dřevu a pod.Značka je skvrna barvy zelené,zelenočerné,jako by olejovitá a doopravdy není na hledání nic složitého.Dokonce to je docela vzrušující-najdu,nenajdu,budou tam stopy,nebudou.Škoda že sem nejdou vkládat fotky.A neohlížejte se na to,jestli je oblast obydlená nebo ne. Mám fotky ze severní moravy z velkého města z pod mostu ve větším městě pod velice frekventovanou silnicí,kde pár metrů od mostu je velké nákupní centrum a z druhé strany toku koupaliště s atrakcemi a pod nimi kemp.Značky tam byli a dokonce jak opravovaly spáry pod mostem,tak jim ztekla betonová kaše a v tom byla krásně, v už tvrdém betonu obtiskla řada stop od vydry.
Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 22:30 Reaguje na Jan Knap
Okoun říční, jako často chovaná ryba dokáže dobře vyčistit vodu a píšu právě o intenzivních chovech.
Jinak máte pravdu s tou výkrmnou a vydra nejspíš brzy dopadne jako kormorán, ale že by zrovna čáp černý měl u nás velkou populaci?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

2.8.2020 00:16 Reaguje na Čech M.
Okoun říční se zase nějak intenzivně nechová,navíc to je druh,který v hodně lokalitách dost mizí.Navíc se stává dravcem až ve větší velikosti a jeho hlavní potravou je hlavně zase okoun.Pokud´ jde o černého čápa,tak první hnízdění v ČR bylo roku tuším 1953 nedaleko mého bydliště.V současné době u nás hnízdí 1200-1500 párů.K tomu je potřeba připočítat nárůst volavek z 15 000 na 35 000 plus kormoráni,plus rostoucí počet morčáků,který byl v ČR velice vzácný host a v současné době začíná v čím dál tím větším počtu i hnízdit a vyvádět mladé a nemluvím o vydře.Od roku 1950 do roku 1990 byla v ČR stabilní populace 200 až 300 vyder a nikomu nevadila.Krátce před rokem 1990 se populace zvýšila na 400.V současné době je jich v ČR mezi 6 500 až 10 000,podle toho,kdo je počítá a to je největší hustota populace na plochu území v evropě.Například v rakousku,kde je 10% vyder než u nás už povolili odstřel,protože je začaly považovat za problém a odstřel nově povolují v některých oblastech v Německu. Na druhou stranu nejsem příznivcem nějakého bezhlavého střílení,podle mě je cesta především ve vytváření podmínek včetně úkrytů pro ryby,aby mohly vydry a ryby prosperovat spolu a z vlastní praxe vím,že to jde.Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

2.8.2020 17:50 Reaguje na Jan Knap
U nás na Třeboňsku je spousta bývalých pískoven, které po skončení těžby (někdy i v průběhu) osídlili mimo jiné spousty obojživelníků a plazů a na mnoha místech je zdecimovala rybí osádka, kterou tam rybáři vysadili, další byly zase zavezeny , jedna dokonce komunálním odpadem(ještě za komunistů ale pořád v provozu)atd.
Samozřejmě, že těch důvodů úbytku je víc, i ta vydra tu je hojná, volavky, čápy oba druhy...
V našem jezírku jsem pozoroval před lety, jak 2 okouni (25cm) napadly dospělého skokana hnědého a zlámali mu obě nohy než jsem ho stačil vylovit.
Netypický případ, ale ukazuje lovecké schopnosti těchto ryb.
Odpovědět
ig

1.8.2020 10:51 Reaguje na Jiří Daneš
Úřad toho usmrceného člověka škrtne z registru obyvatel.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.8.2020 15:46 Reaguje na
To ovšem při výkonnosti českých úřadů a kvalifikační úrovni jejich úředníků, vůbec není jisté.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.8.2020 10:48 Reaguje na Petr Difko
Bobra bych nelikvidoval ani neohrožoval.Jen si oplotil stromy (tuším, že to dělají i v parku v Lednicích) a ty, které bobr pokácí, bych si vzal na topení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 10:52 Reaguje na Richard Vacek
Jistě, je potřeba to dělat "po rozumu". Ve velké oboře Soutok žije několik bobřích populací a není s nimi žádný problém.
Odpovědět
JS

Jiří S

1.8.2020 20:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Za to po Dyji na Soutokem směrem k přehradě začínají být problém. A je smutné vidět, jak padá jeden 100 letý dub za druhým.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 19:41 Reaguje na Petr Difko
Na jednu stranu máte pravdu.Na druhou stranu při dovozu bobrů z Litvy a Polska a jejich vysazování do naší přírody nebylo dodrženo. 1.Nebyla zajištěna teoreticko-metologická prevence vzniku případných škod,působených bobrem na břehových a lesních porostech,zemědělských kulturách a vodohospodářských objektech a stavbách.2.Chybělo projednání se zúčastněnými,zejména Lesy ČR,majiteli a uživateli zemědělské půdy,obcemi a td. Celkově nebylo dodrženo 12 základních bodů a je to typickým příkladem toho,jak si někteří ochránci myslí,že si můžou dělat,co chtějí stejně jako například u Rysa,kde došlo k ilegálnímu vysazení 4 jedinců do NP Podyjí a 2 jedinců v CHKO Moravský kras.Obě akce skončily neúspěšně,především kvůli vypuštění nepřipravených jedinců narozených a odchovaných v ZOO. Petrův Zdar
Odpovědět
VK

Václav Kain

1.8.2020 12:48
A copak by asi bobr dělal na tvém pozemku?Něco tak hloupého se jen nevidí.Myslím,že jste inteligenčně jasný volič Babiše.
Odpovědět
re

regis24

1.8.2020 18:20
Mě by zajímalo, zda má onen spolek povolení k umístění fotopastí? Konkrétně od uživatele honitby - který to je? Povolení máte pouze ústně, nebo písemně, nebo vůbec?
Tohle je totiž ekoterorismus v akci.
Pane Makoň, doufám že čtěte komentáře pod svým článkem a odpovíte - jasně a srozumitelně jak je to s tím povolením.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.8.2020 18:59 Reaguje na regis24
Také by mě to zajímalo. Jde nejspíše o nebezpečné sledování.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 19:44 Reaguje na regis24
Na ochranu svého soukromého majetku žádné povolení nepotřebujete, je třeba jen dbát na zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a to v tom to případě bylo- vyfocený úderník má rozmazaný obličej.
Otázkou je tedy jestli správce toku někoho pověřil umístit fotopast, nebo ochránci jednali v zájmu bránit chráněného tvora a pak předpokládám, že měli povolení od místního OŽP.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 19:52 Reaguje na Čech M.
Správce toku je pouze správce a nemá tam žádný soukromý majetek.Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 19:59 Reaguje na Jan Knap
K ochraně veřejného majetku lze fotopast použít samozřejmě taky a to je přesně ten potok ve správě povodí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

1.8.2020 20:32 Reaguje na Čech M.
Tady existuje ještě nějaký veřejný majetek? Bobr má houby co stavět nějaké hráze, že se to někomu nelíbí je dost pochopitelné, taky nevím jaký zásah do okolní přírody ten bobr způsobil, znehododil něčí pozemek, nebo zaplavil nějaký brod..... někdo měl třeba dobrý důvod, tu hráz zlikvidovat? A fotopast na cizím pozemku je jistě nezákonná.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.8.2020 22:38 Reaguje na Milan Milan
Veřejný majetek je samozřejmě chybná formulace. Veřejný zájem zde ale bezpochyby je. Navíc bych se fakt hodně divil, kdyby správce povodí v souvislosti se svojí činností nemohl nějaké záznamové zařízení buď sám použít, nebo nedat k jeho použití souhlas.

Já samozřejmě nevím jak to tam je, ale rovnou tu střílet něco o porušování zákona ... to je hodně tenký led.

A likvidovat bobří hráz bez předchozího souhlasu orgánů OP ... to tak jedině že by vám tam lidožravý bobr zatáhl paní Milanovou, nebo tak něco:-).
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 22:40 Reaguje na Milan Milan

To víte, že měl někdo dobrý důvod, jinak by to nedělal:)
Fotopasti se často nachází na cizím pozemku, obzvlášť ty v přírodě.
Na zbytek už Vám nahoře odpověděl p. Difko.
Odpovědět
ČM

Čech M.

1.8.2020 22:48 Reaguje na Čech M.
Veřejný majetek je všude kolem Vás, typicky ve vlastnictví státu, územní samosprávy atd.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 13:35 Reaguje na Čech M.
Tedy nic ve zlém, ale blbější vymezení kategorie jsem neslyšel ...
Odpovědět
ČM

Čech M.

2.8.2020 17:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Proč? Mě se líbí.
Když se to tak veme, tak i ten bobr je jistý druh veřejného majetku.
Tady je vysvětlení Právnické f. Masarykova univerzita:
https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000942150
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 21:31 Reaguje na Čech M.
Mně to přijde jako zcela zbytečná exhibice ... nakonec i v tom obsahu je ten v majetek vymezen jako majetek státu a majetek USC, což jsou "klasické" kategorie. Proč to mocí mermo bastlit dohromady do dalšího konstruktu fakt netuším.

Čistě můj pohled ...
Odpovědět
re

regis24

2.8.2020 15:26 Reaguje na Čech M.
Fotopasti instaloval jakýsi spolek pseudoochranaru. Ptal jsem se autora článku a zároveň člena spolku, zda mají na umístění fotopastí povolení od uživatele honitby.
Protože bez toho povolení je jejich jednání protiprávní.
Odpovědět
ČM

Čech M.

2.8.2020 17:13 Reaguje na regis24
Pokud instalujete kameru na záznam lidí, tak žádné povolení od uživatele honitby není třeba. Co je ale potřeba jsou cedule, kde majitel informuje okolí, že je prostor monitorován.
Běžně se takhle chrání skládky dřeva, lesní školky..
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 19:00 Reaguje na regis24
Chcete mi říci, že uživatel honitby má vyšší práva než zájem státu na ochraně chráněného organismu? Myslivci jen spravují majetek (lovnou zvěř) státu. Nejsou jejím majitelem a nemohou si dělat co si usmyslí, ale dle pokynů státní správy. Taky jsou postiženi, pokud poškodí biotop chráněného organismu bez souhlasu státu (příslušných státních orgánů).
Odpovědět
re

regis24

2.8.2020 19:20 Reaguje na Pavel Jeřábek
Uživatel honitby užívá pozemky k výkonu práva myslivosti. Bez jeho svolení nemůže jakýsi spolek pseudoochranaru instalovat vůbec nic. Takova je legislativa v ČR, doporučuji nastudovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.8.2020 08:20 Reaguje na regis24
A je to správné.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.8.2020 22:32 Reaguje na regis24
No, s ohledem na to, že ty fotopasti tam nebyly dány jen tak, ale na základě poznatků o tom, že dochází k protiprávnímu jednání ... narušování hrázi ohroženého druhu ... tak bych s tím ekoterorismem byl sakra opatrný.

A i pokud bychom zcela hypoteticky předpokládali, že tam ty fotopasti byly za daným účelem umístěny bez jakéhokoli souhlasu kohokoli, tak materiální aspekt hypotetického přestupku by mohl být zajímavý.

Nehledě na to, že je otázkou kdo všechno v tomto konkrétním případě může takový souhlas vydat.

Na nějaké jednoznačné soudy a závěry bych si nejen tady dával sakra pozor.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.8.2020 23:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Pokud´ by šlo o zabíjení ohroženého druhu nebo činnost,která by ohrožovala jeho existenci,tak je to jednoznačné.Jde o to,jestli by to šlo vztáhnout i na rozboření bobří hráze.A podle fotek dokonce nešlo o rozboření,spíše snížení hladiny na jedné straně a po pravdě,podobně ucpaných koryt naplavenými větvemi a nešlo o práci bobra jsem už viděl poměrně dost.Boření hrází bobrů jsem viděl,když ho provádělo povodí a to bagry.Navíc můžeš být majitel pozemku i pod korytem toku a nemusíš svěřit údržbu nějakému správci toku. V tom případě odpovídáš za údržbu a pokud´ by jsi způsobil někomu škodu,například kdyby jsi zapříčinil vylití vody z koryta na cizí pozemek,zatopení domu a td.právě třeba nějakou překážkou v korytě, tak za to odpovídáš a jsi povinen škodu uhradit. Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 13:43 Reaguje na Jan Knap
No, rozhodně se jedná o činnost, která ten ohrožený druh může citelně zasáhnout. Tedy, jak i níže píšu, by měla být vykonávána s vědomím orgánů OP.

Aby bylo jasno, já z proncipu nejsem zastáncem toho, že si nějaký druh, byť je označen za ohrožený, mohl dělat cokoli a všichni to museli jen trpět ... a mít smůlu. Ale ten postup nemůže být jak si kdo prostě zamane a zrovna jej napadne. Což se právě tady stalo/děje.

Když mi zaparkujete na pozemku auto, tak vám ho taky nemohu jen tak naložit na podval a hodit někam ze stráně.
Odpovědět
re

regis24

2.8.2020 15:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Fotopasti instaloval jakýsi spolek pseudoochranaru. Ptal jsem se autora článku a zároveň člena spolku, zda mají na umístění fotopastí povolení od uživatele honitby.
Protože bez toho povolení je jejich jednání protiprávní.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 21:26 Reaguje na regis24
Na základě jakého právního předpisu je to povolení nutné a pro koho?

To neprudím, to se opravdu ptám.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 21:40 Reaguje na regis24
No, trochu jsem hledal, a na základě článku ve vašem, tedy mysliveckém periodiku, nemáte pravdu.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Duben-2016/K-otazce-legality-pouzivani-fotopasti-v-honitbe

Pokud se tedy od vydání článku něco nezměnilo. Zase celý večer tím trávit nebudu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 21:54 Reaguje na Svatá Prostoto
A ještě jedno ... Používání fotopastí za účelem mapování pohybu zvěře v honitbě je legální, problematika je upravena v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. ledna 2015. Pokud by došlo k náhodnému zaznamenání osoby a tyto údaje nejsou dále zpracovány, jedná se o nahodilé shromažďování osobních údajů, dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. cituji: ,,Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány“.

https://www.kdelovit.cz/cz/poradny/pravni-poradna?page=9

Jediné, co jsem krom uvedeného našel byl názor, že fotopast může/měla by být nainstalována pouze se svolením majitele pozemku. Uživatel honitby do toho nemá podle všech zdrojů, které jsem nalezl co mluvit.

Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

3.8.2020 08:31 Reaguje na Svatá Prostoto
Uživatel honitby v tomto směru nemá žádnou pravomoc ("partnerem" tomu, kdo chce fotopast umístit, je MAJITEL pozemku).
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

3.8.2020 18:30 Reaguje na Bořivoj Holínek
Pokud uživatel honitby NENÍ současně majitelem daného honebního pozemku, pak v otázce umístěni fotopasti NEMÁ žádnou rozhodovací pravomoc (nevyplývá z žádného právního předpisu).
Odpovědět
Hu

Hunter

4.8.2020 13:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Toť otázka. Když už chcete řešit legislativní stránku věci, tak co třeba par. 16, ods. 6, Vyhl. 395/1992. Měl ten spolek udělenou vyjímku? Dále souhlas vlastníka pozemku. Dále oblíbené GDPR. Dále pak par.8, odst. 2 a par. 9, odst. 1. Takže otázka spíše je, zda by PČR neměla vyšetřovat způsob konání tohoto spolku. Velký chucpe by bylo, kdyby výsledkem toho hraní si na agenta Bonda bylo zjištění, že narušení hráze prováděl pověřený pracovník v rámci vydaného obecně platného rozhodnutí :-):-):-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.8.2020 15:13 Reaguje na Hunter
To jsou dvě věci. Otázka legálnosti umístění fotopastí a nutnost mít k jejich umístění souhlas správce honitby.

Já zde řešil čistě jen to druhé, protože regis24 tvrdí, že tento souhlas je nutný, a podle mého názoru z žádného právního předpisu takováto povinnost nevyplývá.

Pokud by totiž měl pravdu, tak vlastník honebního pozemku, který z nějakého důvodu chce na svém pozemku umístit fotopast, musel žádat o povolení správce honitby ... což by mi už i na naše poměry přišlo docela "cu fíl".
Odpovědět
re

regis24

3.8.2020 15:37 Reaguje na Svatá Prostoto
Článek v myslivosti ale řeší použití fotopastí uživatelem honitby ve vlastní honitbě.
Tady si jakýsi spolek pseudoochranaru nainstaloval fotopasti na cizí pozemek v cizí honitbě bez povolení.
Neřeším ochranu osobních údajů, řeším to, že jejich zařízení (fotopast) nesmí být bez povolení uživatele honitby nainstalována.
A ano, jak psal ornitolog Bóřa - i majitel pozemku musí instalaci povolit. Na to jsem se ale autora neptal, já psal o povolení od uživatele honitby.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 18:16 Reaguje na regis24
Ještě jednou, uveďte mi na základě kterého právního předpisu uvedené tvrdíte. Já jsem si zákon o myslivosti zase po létech projel a nic takového tam nenašel.

Jinak uvedený článek žádné takové vymezení neobsahuje, naopak jasně říká: "Nejprve je třeba hledat na uvedenou problematiku odpověď v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), případně v prováděcích předpisech k tomuto zákonu. Samotná právní úprava zákona o myslivosti pojem „fotopast“, „snímací zařízení“ či „kamerové zařízení“ nezná. Z uvedeného tedy plyne, že užívání takových zařízení není v rozporu se zákonem o myslivosti, případně jiným právním předpisem upravujícím oblast práva myslivosti. "

To neberte jako osobní útok, ale pokud vaše tvrzení skutečně neodzdrojujete, tak je k ničemu, protože zatím se podle všeho jedná tvrzení mylné.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

3.8.2020 18:38 Reaguje na Svatá Prostoto
Nick "regis24" nejde ani tak o řádně vyargumentovanou reakci k věci, jako spíš o schlazení si žáhy při psaní textu "ornitolog Bořá", to vše za souhlasu pana Macha.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.8.2020 13:13 Reaguje na Svatá Prostoto
No já bych byl zase sakra opatrný v tom, že v tomto případě dochází k protiprávnímu jednání. Pokud vím, tak bylo vydáno opatření obecné povahy KÚ Plzeň, umožňující na základě vydané vyjímky oprávněným osobám tyto zásahy provádět do 31.3.2023 Takže je možné, že se jedná jen o bouři ve sklenici vody. Autor článku ovšem tyto zcela zásadní informace neuvádí, ať záměrně, či z neznalosti. Doporučoval bych nastudovat nejdříve plán péče, najdete zde: https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/program-pece-pp/

další informace pak třeba zde: https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/opatreni-obecne-povahy/

Otázkou však je, zda instalace fotopastí jakýmsi spolkem ochranářů nepředstavuje rušivý zásah do vývoje chráněného živočicha, fotopasti pracují s infračerveným světlem ve viditelném spektru a to samozřejmě zvěř ruší :-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 14:12 Reaguje na Hunter
K prvnímu ... za info díky, i když možná naivně předpokládám, že pokud by výjimka oprávněné osobě vydána, tak by o tom věděl. Jak o samotné výjimce, tak o tom, kdo je tou oprávněnou osobou.

K tomu rušení ... tohle bych ve správním řízení, nebo nedej přírodo u správního soudu teda prokazovat nechtěl. I když, i znalci mají právo na to si vydělat a tady bych to viděl na posudky obou stran a pak revizní zadaný soudem:-).
Odpovědět
Hu

Hunter

3.8.2020 14:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Nekontroloval jsem, zda uvedené lokality spadají do oblasti působnosti opatření obecné povahy, zas tolik času nemám. Ale i tak mohla být vydána vyjímka v místě. Proč si myslíte, že by o tom dotyčný autor musel nutně vědět? Zřejmě automaticky předpokládáte, že tito tzv. ochranáři jsou něco jako Mirek Dušín? K bodu 2, jistě by to mohl být zajímavý právní spor :-).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.8.2020 15:12 Reaguje na Hunter
No, Mirek byl jenom jeden:-), ale tak nějak bych to předpokládal ... že jsou v obraze. Navíc ty fotopasti nejsou úplně zadarmo, takže než je někam umístím, tak bych se asi staral ... ale je to samozřejmě jen můj předpoklad, nic víc.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.8.2020 18:40 Reaguje na Svatá Prostoto
No já fotopasti občas používám, ke kontrole skládek dřeva, oplocenek a samozřejmě vnadiště. Zvěř si toho infráku dříve či později všimne. A samozřejmě se kradou. Ale moje zkušenost je hlavně taková, že tito ochranáři se domnívají, že platná legislativa se na ně nevztahuje, protože "oni přece zachraňují přírodu".
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 08:26
Třetí obrázek článku jasně ukazuje, že bobři zaplavili hospodářsky využívanou louku a také okolnímu lesu jistě zaplavení neudělalo dobře.

A jsme v podobné situaci jako s vlky: Ekology chovaná škodná dělá škodu a lidé se proti tomu brání.

Stát by měl takový zaplavovaný pozemek vykoupit, a to za tržní cenu, a peníze pak vymáhat od organizace, která v lokalitě bobra chová. Instalují tam fotopasti a chodí bonzovat po úřadech, tudíž jsou známí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.8.2020 13:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak ono hlavně nejde o to s těmi bobry nic nedělat ... zejména pokud jejich činnost působí škody na soukromém majetku, ale holt to nejde dělat takto kutilsky a "podomácku" a bez vědomí orgánů OP.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 18:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Chráněné organismy "chová" stát. A na škody, které prokazatelně vznikají chráněnými organizacemi má fond na odškodnění. Vždyť je to známé díky vyplácením škod za škody na ovcích šelmami atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2020 09:45
K tomuto incidentu se nechci vyjadřovat konkrétně,ale chci pouze dodat,
že všeho s mírou.Kdysi jsem se jel pokochat se služebním noktovizorem
pohledem v noci na plaché bobry v Litovelském Pomoraví.Byl jsem šťasten,
že jsem uviděl v noci pomocí toho dalekohledu k nočnímu vidění bobra na
vzdálenost 50 metrů.Nyní už cca 15 let(to je po 15.létech)je běžným tvorem
u nás v Hraničních meandrech Odry u Bohumína a při svách toulkách a rybaření ho vidím i ve dne.Ztrací plachost a doslova se předvádí pár metrů
od mých rybářských prutů.To mi sice nevadí,ale musím dodat pouze to,že
každý nemusí mít stejný názor.Jim velké pokácené stromy v korytě řek jsou
sice z hlediska přírodních krajinotvorných žádoucí,protože jsou příčinou
vymílání opačného břehu,tvorbě mělčin a jiným prospěšným věcem v podobně chráněné oblasti.Na druhou stranu jsou ty stromy tikající bombou za povodní,kdy se uvolní a mohou ohrozit mosty a jiné vodní stavby.Rovněž
je třeba vzít v úvahu jeho nory,neboť si zde nestaví své proslulé bobří hrady.Tyto nory mohou být počátkem protržení hrází s možností záplav a narušení břehů tam,kde to není žádoucí.Zvětšující se populace si hledá
nová působiště a putují za nimi dokonce zatrubněnými potoky a usidlují
se v areálech průmyslových podniků(ŽDB,okolí Bochemie) a to už nepovažuji za zcela normální.Pokud osídlí rybníky a norami naruší hráze,tak přímo nebezpečné.Jak píši hned na začátku,chce to rozumně nastavit míru jeho početních stavů,neboť zde nemá svého predátora(vlka) a ten není žádoucí minimálně v hustě obydlené oblasti Ostravska.Zástánci divočiny mi budou zase opět spílat,neboť jim by bobr a vlk nevadil asi ani v centrech měst.Lovecký tlak vrací zvěři plachost a směřuje ji do míst pro ně i pro člověka vhodných.Nekontrolované množení a hájení má opačný efekt a ze zvířat dělá takřka domácí mazlíčky,kteří u lidí nalézají dostatek potravy
a ochranu před případnými predátory.To ale nemá s přírodou nic společného,
to už je pak ZOO ve velkém a časem stejně k těm regulacím dojde,jen to
bude až po neblahých a často nevratných zkušenostech.
Odpovědět
dm

david matoušek

2.8.2020 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Není to tak dávno, byla zpráva v TV o bobrovi v nějakém brněnském tunelu a pamatuji si rozhovor s zoologem AOPK, který nejspíš nechte sdělil, že populace u nás tak roste, že obsazují i lokality, kde by přirozeně nikdy nezili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2020 10:58 Reaguje na david matoušek
Ano,o tom to je,přiznat pochybení je pro mnohé nemožné.
To raději začnou hledat zástupné problémy a najdou si
zase něco jiného hodné ochrany a nekontrolovatelnému
šíření.Čekám na reakci,až dojde k prvním únikům z ohrad
velkých kopytnatců,možných problémech s jejich odchytem
a nebo nedejbože k neštěstí,které mohou zavinit.Srážka
auta s černou může být tragická,ale srážka s velkým kopytnatcem bude fatální.To pak bude něco jiného než
nehoda s dobytkem konkrétního vlastníka.Rovněž pak i škody,které napáchají na polích a v lesích,neboť nebudou spásat ostřici,když jim zachutná oves či pšenice.Doufám,
že pak převezmou alespoň část zodpovědnosti a nebudou tvrdit,že tak tomu bylo v minulosti.Ano,ale ve velmi vzdálené a od té doby se země velmi změnila.Do řidce
osídlených oblastí každopádně patří,ale zde je to pouhý
pokus o něco,co je velmi diskutabilní.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.8.2020 13:12 Reaguje na david matoušek
Prostě se začíná adaptovat podobně, jako se adaptovali potkani. A časem z něj může být stejný problém.
Odpovědět
ČM

Čech M.

2.8.2020 17:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Pletete si domácí druh s nepůvodním introdukovaným tvorem, navíc téměř výhradně vázaným na lidská sídla.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.8.2020 08:21 Reaguje na Čech M.
Původně potkani sídlili v bažinatých lokalitách subtropické východní Asie. Pak se jim zalíbilo v kanálech po celém světě. S těmi bobry se může stát něco podobného. Začnou osazovat umělé niky v kulturní krajině.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 18:53 Reaguje na david matoušek
Že se stav bobrů zvyšuje a někde jsou s nimi problémy je celkem známe a taky se dělají opatření, aby problémy se omezily. Takže žádné nechtě, jen řekl to, co od profesionálního pracovníka ochrany přírody neočekáváte - že je objektivní, a ne zaslepenec.
Odpovědět

Jirka Černý

2.8.2020 10:02
Bobří hráz? Já vidím jen hromadu klestí co se naplavila, v njakém úzkém místě samovolně zasekla a vytvořila překážku odtékající vodě. Touto úvahou chci říct jen tolik že minimálně prokázat úmysl bude asi dost těžké.
Odpovědět
dm

david matoušek

2.8.2020 10:35 Reaguje na Jirka Černý
Článek neuvádí zda či v jakém režimu ochrany dane lokality uz jsou. To že si bobr někde udělá hráz a založí mokrad ač s výskytem kdečeho nebude asi všude a každému po chuti. Bylo by zajímavé sledovat, jak to dopadne a jaké důvody pachatel měl.
Odpovědět

Jirka Černý

2.8.2020 10:55 Reaguje na david matoušek
Možná z toho bude zajímavá bitva paragrafů.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 18:48 Reaguje na david matoušek
Zásah do biotopu ze zákona chráněného organismu. Tady je to celkem pro bořiče hráze nepříjemné. Rozdíl by byl, kdyby měl souhlas příslušným úřadem, jako se to nezřídka dává třeba na zrušení bobřích hrází, kde dochází k podmáčení napřiklad silnic atd.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

2.8.2020 18:45 Reaguje na Jirka Černý
Jenže bobr celkem jednoznačně se pozná podle ohryzu větví. Takže tohle neokecáte, že je to náhodně naplavené dřevo.
Odpovědět

Jirka Černý

3.8.2020 09:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
To třeba poznáte vy, ale tipuju že 50% lidí v přírodě nepozná bobra od nutrie, všiml jste si v njakém historickém filmu palisád atd. na které bylo dřevo evidentně nařezáno harvestotem? Mně to bije do očí, ale spousta lidí má problém to poznat i po tom co je upozorníte a vy hned s ohryzem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.8.2020 08:05
Elegantní řešení spočívá v tom, že se do ohroženého vodního toku vloží na dno trubky, dostatečně dlouhé, tak 5, 6 m. Bobr není tak chytrý na to, aby je ucpal, a po neúspěšných pokusech zvednout hladinu vody hrází odtáhne jinam.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 09:41
Zjistím-li, že z mého pozemku - třeba lesa, který se blíží mýtnímu věku - se následkem činnosti přemnožených bobrů stává (zcela bezcenná) bažina, je likvidace hráze vcelku pochopitelným zásahem, návratem do původního stavu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 12:20 Reaguje na Viktor Šedivý
Pokud by k uvedenému došlo, tak je takovou situaci samozřejmě nutno řešit, třeba i uvedeným způsobem, ale vždy pouze a výlučně se souhlasem orgánů OP.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 13:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Což je okamžik, kdy si postižený majitel zkusí zjistit, jaký může být aktuální postoj zmíněného orgánu ... a pokud se dočte, že tady "vzniká unikátní lokalita" a "o budoucím stupni ochrany se jedná", je jediným logickým krokem zachovat se jako řádný (lesní) hospodář a jít odstranit víbůh odkud naplavené dříví, které hrozí způsobit škody na porostech.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 17:07 Reaguje na Viktor Šedivý
To se vám stalo? Nebo je to jen nějaký hypotetický příklad co by ... ?

Navíc je nesporné, že by majitel měl nárok na náhradu jemu vzniklé škody od státu, popřípadě může v soudním sporu dosáhnout toho, že soud nařídí provedení takových opatření, která zamezí, aby ke vzniku předmětné škody došlo, resp. docházelo i v budoucnu.

Jako, u nás je brajgl jak v ruském tanku, o tom žádná, ale zase tak na pikaču, jak se někteří snaží tvrdit, to přeci jen není. Jen to někdy dá fušku. Ale to není nějaké specifikum bobrů ... kéž by bylo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 17:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Už mi to docvaklo ... to jsou formulace z toho článku, ale na ty se můžete zvysoka. Součástí těch jednání musí být náhrada případných škod, nebo nějaké jiné řešení ... výměna pozemků, návrh na odkup a podobně. V případě kdy nedojde ke shodě a dojde ke škodám na majetku, lze náhradu těchto vymáhat soudně.

Jakmile ale problém začnete řešit svépomocí a hlavně v rozporu se zákonem, rázem taháte za kratší konec a je velká šance, že na to fest doplatíte.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.8.2020 19:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Ovšem chceme-li, aby lidé měli důvěru v to, že podobná jednání proběhnou, měla by tu existovat předem jasně projevená vůle vyjít vstříc těm, jejichž zájmy jsou dotčeny. Takže zajistit ještě dřív, než se začne uvažovat o nějakém chráněném území, aby byli majitelé informováni, že samozřejmě v takovém případě dostanou bez prodlení přiměřenou náhradu.

Článek naopak předvádí postup tupě agresivní - nelíbí se ti bobr, nechceš mít z lesa močál? Jen počkej, my si tě vyfotíme a pěkně ti to osolíme.

Místo instalace fotopastí by tedy možná bylo užitečnější zjistit, jaký je postoj úřadů k odškodnění poškozených majitelů a seznámit dotčené osoby s jejich právy. Jen by bylo přitom dobré počítat s tím, že málokdo bude pokládat za pozitivní informaci, že po několika letech soudních tahanic možná půjde vysoudit pár korun za metr.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.8.2020 22:24 Reaguje na Viktor Šedivý
No, ono zase lepší jen pár korun za metr, než pár korun za metr a flastr:-).

Jinak samozřejmě souhlas, chce to vstřícnost a rozum ze všech stran a problémům pokud možno předcházet, popř. je řešit jakmile vzniknou ... a ne když už je louka pod vodou:-).

Jak to bylo zde si neodvažuji soudit, na to by se museli vyjádřit i jiní ... zejména vlastníci pozemků a orgány OP. Nic prosti spolkům, někdy jsou fajn a patří jim uznání (a jindy samozřejmě naopak), ale přece jen od nich nelze očekávat zázraky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2020 09:32
Poučení pro všechny návštěvníky přírody.Dokud nejsme očipováni,tak se
vždy pořádně rozhlédněte kolem sebe,ať nelaškujete se sousedkou či se
jinak nekompromitujete v dosahu těch fotopastí.K zásahu dotyčného bych
dodal,že asi nemínil čekat rok na rozhodnutí,co s hrází,protože by se
mu okolní zaplavený les do té doby "utopil"a stromy uhynuly.Možná by
neškodilo uvážit,zda jsou takové bobří hráze všude žádoucí a hlavně rozhodnout rychle,než pozdě.Jsou-li žádoucí všude(divočina),tak nemám
co dodat,tak jako u mnoha jiných nesmyslů.To se časem nakonec obrátí
proti těm tvorům,protože může dojít k opačnému extrému.Všeho s mírou
a hlavně se vzájemnou tolerancí.Zaslepenost,byť s oporou v zákoně není
cesta k přesvědčení odpůrců.Ti se příště pořádně porozhlédnou,než něco
udělají,fotopast hodí do vody a vám zbudou oči pro pláč.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.8.2020 11:57 Reaguje na Břetislav Machaček
"K zásahu dotyčného bych
dodal,že asi nemínil čekat rok na rozhodnutí,co s hrází,protože by se
mu okolní zaplavený les do té doby "utopil"a stromy uhynuly." ... takže když zemědělec nebo vlastník lesa nemíní rok čekat na náhradu škody způsobené zvěří, nebo na to, až myslivci zvýší odstřel, tak je prostě řešením si vzít kvér a pořešit si to sám. A podobných analogií by se dalo vymyslet ...

To jako fakt?
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.8.2020 14:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Záleží na tom, jakou může mít občan důvěru v to, že se v rozumném čase dobere řešení, které bude mít šanci vnímat jako spravedlivé.
Pokud se zcela oprávněně obává, že mu bude po letech soudů nahrazen leda zlomek škody, je varianta "pořešit to sám" zcela přiměřená.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.8.2020 22:27 Reaguje na Viktor Šedivý
Potom se ale nesmí divit, že dopadne všelijak ... já vám na jednu stranu rozumím a můj vztah k veřejné správě a zákonům této republiky je poměrně rezervovaný a v některých případech i poměrně negativní.

Ale prostě řešení ... nevěřím vám a tak si to udělám po svém, bez ohledu na cokoli ... to opravdu není akceptovatelné řešení. A většinou nedopadá dobře. S dotyčným.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2020 16:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Nelze nic posuzovat bez místního šetření a ani ty škody zvěří v lese a na polích.U nás dokonce těm bobrům nějak zachutnala i ta kukuřice,mají do jejího lánu vyšlapanou stezku a tahají si ji do vody.Ano jsou to bobři a ne ty
nutrie,které někteří laici za bobry považují.V lesích se
nějak pozapomíná na ochranu pro zvěř atraktivních sazenic
oplocenkami a nátěrem.O černé na polích se tu už diskutovalo
mnohokrát,včetně návrhů jak vytvářet v kukuřici průseky
či nedosévat okraje pro možnost jejího odstřelu.Tam,kde
fungují dobře vztahy mezi myslivci,lesáky a zemědělci
problém nebývá.V TV mě zaujal šot o bobřích hrázích
zaplavujících blízké okolí obcí,včetně podmáčení domů
a zahrad.Zde už se asi jedná o neůměrnou ochranu v poměru
k ochraně majetku lidí.Ochranářům neštěstí lidí asi nevadí
a škody uhradí možná stát.Tato dojná kráva bude možná v budoucnu hradit i stržené mosty zatarasené za povodní stromy pokácenými bobry a možná i kondolovat pozůstalým po takových povodních.V prvé linii doufám půjdou nekompromisní ochranáři a vysvětlí jim,že život bobrů je přednější než lidí.Né nejsem proto bobrům,ale pouze je opět třeba určit,kde mají své opodstatnění a kde prostě né.Je to tak se vším,i s tou zvěří,která se stěhuje na podzim z polí za potravou do parků a černá rozrývá trávníky na sídlištích.Neznám konkrétní místo,kde se incident udál a ani pohnutky aktéra,ale přimlouvám se vše řešit bez emocí a lidsky.Mimochodem vlastník nebo správce toku zodpovídá za jeho průchodnost
a bezpečnost pro případ velké vody a případné přívalové
vlny po protržení takových hrází.Protržení jedné vyvolá řetěz protržení ostatních a pak může dojít i na hráze vybudované člověkem a chránící lidi a jejich domovy.I o
tom je třeba uvažovat a nečekat,že se to nestane.Takže
tam,kde je to možné,umožnit a kde ne,tak bohužel odstranit.
Jinak u škod hrazených ze zákona státem způsobených chráněnými živočichy se vlastník setkává se zpochybněním skutečné škody,včetně škod budoucích a trvalých.Mít z
lesa v budoucnu pouze bažinu si může dovolit pouze stát.
Z cizích krev neteče a tak ochranářům újma na majetku
vlastníků nevadí.Všeho s mírou a s tolerancí prosím.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.8.2020 18:15 Reaguje na Břetislav Machaček
A máte pocit, že v článku aktivisty Makoně je znát nějaká míra a tolerance? Celé je to v duchu "přišel bobr, uhněte mu z cesty". Medvědí služba jak vyšitá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2020 19:21 Reaguje na Viktor Šedivý
Právě na něho a jemu podobné jsem směřoval svůj
diskusní příspěvek,aby tuto medvědí službu ochraně
přírody nedělali a neprosazovali sporné nápady
za každou cenu.Radikalita aktivistů je na škodu
i těm bobrům samotným,protože z nich udělají dalšího z nežádoucích tvorů,tak jako už kdysi
u jiných adeptů možného regulačního odlovu.
Lépe je jich držet v místech pro ně i pro lidi
vhodných,jinde vypuzovat a tak jim neumožnit
další množení a šíření.V omezeném prostoru
se budou množit pouze s ohledem na úživnost
dané oblasti a nemožnost migrace ničením
hrází a plašením jim tak bránit v dalším
šíření.Bezuzdná ochrana jim umožňuje šíření,
množení a časem i nutnost fyzické likvidace.
Tak je to se vším,co nemá nepřítele a co je
takto chráněno.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist