Karel Zvářal: Klimatický, antropický a predační tlak na populaci žab
27.7.2020
V rámci své specializace na sovy sleduji mj. složení jejich potravy, nejvíce u hojného puštíka obecného. Zatímco v devadesátých letech byly žáby ještě častou jeho kořistí, v posledních letech buďto zcela chybí, nebo jsou v řádu nízkých jednotek procent. Příčin tohoto poklesu je vícero, každá z nich však znamená citelný zásah do početnosti žab.
Pravděpodobně tou největší příčinou drastického úbytku žab jsou sucha z poslední dekády, kdy zimy beze sněhu znamenají jarní nedostatek vláhy nejen pro strádající lesy, ale také pro organismy životně závislé na vodě, mezi něž obojživelníci patří. A pokud už nějakou kaluž či tůňku najdou, často se stává, že dřív, než se z vajíček vylíhnou pulci či vývojově vyspějí v žabku, voda z tůně vlivem horka a nedostatku srážek zmizí. Žáby jsou sice relativně dlouhověké, takže jsou schopny občasná suchá jara provázená špatnou reprodukcí dohnat v příštích letech, ale je-li takových suchých jar několik let po sobě, je to na početnosti znát.
Kosti žab („sirky“ - spodní polovina) v rozborech potravy puštíka obecného.
Zdroj | Karel Zvářal
Také zprůmyslněné velkoplošné zemědělství se fatálně podepisuje na absenci žab v otevřené krajině. Bývají-li často připomínány ztráty způsobené automobilovou dopravou, není to nic v porovnání s úhynem žab vlivem polních prací. Pojezdy těžké mechanizace, tj. práce pluhů, podmítačů, válců či postřikovačů likvidují vše živé, od nežádoucích hrabošů, přes ptačí hnízda, mláďata zajíců, srn, až po nenápadné žáby. A pokud některá přežije sečení vojtěšky, ve které lovila slimáky, žížaly či nějaký hmyz, silné letní slunce ji během chvíle vysuší, protože ukrýt se nemá kde. Mimo jiné také proto je důležitá fragmentace krajiny, kde jsou meze a větrolamy, kam se přeživší živočichové mohou uchýlit. Na obrovských blocích lánů totiž není místo pro život - není tam ani potrava, ani úkryt. Nikdy nezapomenu, jak kdysi v čase sklizně řepy proběhl zvečera kolem mne po polní cestě ježek, který prchal před hučícím monstrem. Přál bych každému vidět, jakého tempa je schopen jinak loudavý a rozvážný noční tvor. Kromě tohoto ježka jsem v rozlehlých polích nikdy žádného nepotkal, protože i zde působí evoluční výběr - a kdo neuteče, je zapraven do půdy.
Dalším, nikoliv však nepodstatným činitelem na úbytek žab, je predační tlak. Sovy, podobně jako dravci, loví často hraboše, myšice, rejsky, krtky či ptáky, ale žábou nepohrdnou. Pro hojné brodivé, tj. volavky a čápy, to platí násobně více. Několikrát jsem našel na hnízdě káně ropuchu staženou z kůže, aby se dala zkrmit mláďatům. V Německu nemohli odhalit příčinu, proč žáby - zde ropuchy - „vybuchují“. Byly totiž „zcela nedotčeny“, jen měly podivnou díru do hřbetu... Záhadu ale nakonec objasnili. Chytré vrány lovily na mělčině tlusté žáby, vybavené kůží odporné chuti, to jim však nebránilo konzumovat jejich játra a jiné vnitřnosti. Domnívám se, že je nutno podobné jevy vzít v potaz při posuzování vlivu jednotlivých druhů v křehkém ekosystému.
Žáby mají různé strategie, aby se vyhnuly ulovení. Mají dokonalé krycí zbarvení a většinu dne nehybně prosedí. Pokud se přiblíží pozemní predátor, buďto prudce uskočí, nebo spoléhají na chemickou obranu kůže. To jim ovšem není nic platné během zimní hibernace, kdy jsou zalezlé pod kořeny či v zemních děrách. Prase divoké svým jemným čichem odhalí jejich přítomnost a nelení odházet až několikery kolečka hlíny a kamení, aby se dostalo k bílkovinnému soustu. Mělké jámy jsou potom trvalou připomínkou práce výkonného prasečího ryje a nekonečného apetitu. Vyrývaní lesní hlodavci mají jakousi šanci utéct, strnulé žáby jsou ale snadnou kořistí. A jelikož stavy prasat se v posledních dekádách několikanásobně zvýšily, úměrně tomu ubylo i žab. A co zkoumaný puštík? Teritoriální a stonásobně lehčí sova (v porovnání s prasetem) nemůže počty skokanů vážněji ohrozit, podobně jako káně.
Lesní zem rozrytá do hloubky od prasat.
Zdroj | Karel Zvářal
Tchoř je dnes chráněným druhem, ač ještě před několika desetiletími byl lovnou zvěří. Jeho nízkou početnost lze vysvětlit jednak úbytkem žab (přezdívka „žabař“), ale také nárůstem početnosti lišek, kun a výrů, kdy ho ani chemická obrana z řitních žláz před silnější konkurencí neochrání. A to jmenovaní hojní predátoři také mají žáby na svém jídelníčku. Specialistou na žáby je fotogenický mýval severní, původní obyvatel severní Ameriky, dnes člen i naší fauny. Po dlouhých desetiletích jsem navštívil lužní les s ochranným vodárenským pásmem a byl jsem smutný z toho nezvyklého ticha. Místo někdejšího žabího koncertu se ozývaly sporadicky kuňky ze zavlažovacích kanálů, skokana jsem nespatřil ani jednoho, jen v hlubším jezírku se nějací ozývali, kryti pod převislou trávou. Mývala jsem také neviděl, ale ten tam určitě někde byl, neboť je zde každoročně několik kusů uloveno.
Je hodně věcí k nápravě v naší přírodě. Nejen zprůmyslněné zemědělství přispívá k úbytku druhové rozmanitosti. Za pozornost také stojí nesmyslná ochrana a podpora druhů, které zapříčiňují svou vysokou početností, a tudíž i silným predačním tlakem, úbytek až vymizení dříve hojných zástupců naší fauny. Většinou se vina dává toliko nepůvodním druhům, s tím, že s původními se jejich kořist „nějak“ vypořádá, neboť je s nimi spjata historicky... Ti starší si jistě vzpomenou na dobu, kdy začaly mizet jedna po druhé kolonie racků hnízdících na ostrůvcích rybníků. Tehdy tu ještě mýval nebyl, a jak známo, liška dovede plavat. Po ošetření vakcínou proti vzteklině několikanásobně zvýšila své stavy, a aby uživila početnou rodinu, navštěvuje hlučnou kolonii, dokud tam nachází něco k snědku. Neomezuje se jen na „slabé a nemocné“, ale bere vše, co projde žaludkem.
Vymizení chocholouše dávám do souvislosti se synantropizací poštolky, kterážto byla projevem její narůstající početnosti. Ano, jistě, poštolka je symbol biologické ochrany před hrabošem polním, a tudíž masivně podporovaná budkami, ale co má lovit, když hraboši padnou k nule? Hnízda chocholouše s mladými na rovných střechách městských domů tak přišla v čase nouze vhod. Kdysi hojný sýček dnes hnízdí úspěšně jen na nepřístupných budovách, stromovou populaci zlikvidovala vakcinací přemnožená kuna, podobně jako i kolonie kavky. A i na budovách se musí budky pro sýčka či sovu pálenou řádně chránit oplechovaným vstupem, neboť lezecké schopnosti kuny jsou až neuvěřitelné, a v tiché noci syčivé volání mláďat je pro ni neodolatelným lákadlem. A nakonec i dříve hojné druhy pěvců, jako je zvonek, zvonohlík, hýl, sedmihlásek, mlynařík či moudivláček, mají problém obstát v prostředí se synantropizovanými pleniči hnízd, jakými jsou sojka, straka či poštolka. A nejedná se jen o ubývající ptáky - kdy naposledy jste viděli kdysi hojnou ještěrku?
Často přehlížené žáby jsou jen jedním z mnoha příkladů, jak změny necitlivého hospodaření v krajině, ale i ne/hospodaření s hojnými predátory, dokumentují silně narušenou rovnováhu v naší přírodě, se kterou nejsou slabší a zranitelné druhy schopny se vypořádat. Záleží proto jen a jen na úřadech ochrany přírody, jak situaci vyhodnotí a jaká opatření přijmou. Spoléhat se zde toliko na přírodní mechanismy, či jakýsi zázračný obrat, je naivní, alibistické, neprofesionální, škodlivé! Rychlý úbytek až vymizení mnoha dříve hojných druhů je jasným důkazem chybného směru ochrany přírody. A pokud budeme před těmito fakty stále zavírat oči, taxonů v Červené knize bude jen přibývat.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
Další články autora |
Karel Zvářal: Šoupálkovník
Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
Karel Zvářal: Tolerance k celoplošnému petardování je tichá podpora zlaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
Jan Knap
27.7.2020 07:09Druh predátora,který stojí za mizením obojživelníků v rozsáhlých oblastech a o kterém se autor zapomněl strategicky zmínit,aby si nerozhněval ostatní ochránce přírody se jmenuje vydra říční.Ta,po vyhubení ryb v menších tocích-potocích přešla jako na náhradní kořist právě na obojživelníky,raky a td. A právě v době rozmnožování obojživelníků je schopna velice výrazně snížit jejich populace.Kdo napočítá přes 200 stažených ropuch během jednoho týdne u malé vodní plochy,tak pochopí,kdo stojí za mizením obojživelníků.Petrův Zdar
Odpovědět
Miroslav Vinkler
27.7.2020 08:25Díky za pěkný článek , obecně pokles biodiverzity v naší krajině je alarmující - od hmyzu po drobnou zvěř.
Schází mi ucelený a systematický přístup ČR k nápravě tohoto neutěšeného stavu a zejména solidní analýza z jakých důvodů a příčin jsme se dostali až sem.
Odpovědět
Schází mi ucelený a systematický přístup ČR k nápravě tohoto neutěšeného stavu a zejména solidní analýza z jakých důvodů a příčin jsme se dostali až sem.
va
vaber
27.7.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinklermy nejsme ostrůvek poklesu biodiversity na planetě, příčiny nejsou lokální
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
27.7.2020 11:27 Reaguje na Miroslav VinklerJaká je příčina tak děsivého ústupu hmyzu v celsvětovém měřítu? Výzkum probíhá už dlouho, ale něco skutečně podloženého jsem ještě nečetl. Někdo má teorii, že hmyz ničí mikrovlnné záření komunikačních sítí, ale důkaz žádný.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
27.7.2020 15:24 Reaguje na Pavel HanzlPříčina všech "průserů" v přírodě, v současnosti pozorovaných, je činnost člověka. A to činnost v tom smyslu, že pokusem nápravu jednoho "průseru" způsobí "průser" druhý. Dokladů pro toto tvrzení jsou tisíce. Prostě, hezky česky : na co člověk v přírodě sáhne, to podělá, a to tak, že důkladně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.7.2020 09:10Zcela souhlasím a i s panem Knapem a Vinklerem.Je vidět,že jste praktici
a ne teoretici.Ochrana přírody se bohužel tak trochu zvrhla z komplexnosti
k preferencím atraktivních druhů zvířat a ke zviditelňování aktivistů.Je to
cesta do pekel a když k tomu připočteme výše uvedené příčiny,tak pochopíme,
proč nastala taková situace.Náprava bude těžká a pokud budou u vesel takoví teoretici z různých ekospolků,tak asi i nemožná.Jdou cestou pokus-omyl bez
jakékoliv sebekritiky a když,tak melou mantru o samoregulaci v přírodě.
Prostě lidé mimo realitu a tuto realitu naprosto ignorují.Hladají zástupné
důvody a nejsou schopni přiznat,že divočina se zde nikdy konat nebude.
Odpovědět
a ne teoretici.Ochrana přírody se bohužel tak trochu zvrhla z komplexnosti
k preferencím atraktivních druhů zvířat a ke zviditelňování aktivistů.Je to
cesta do pekel a když k tomu připočteme výše uvedené příčiny,tak pochopíme,
proč nastala taková situace.Náprava bude těžká a pokud budou u vesel takoví teoretici z různých ekospolků,tak asi i nemožná.Jdou cestou pokus-omyl bez
jakékoliv sebekritiky a když,tak melou mantru o samoregulaci v přírodě.
Prostě lidé mimo realitu a tuto realitu naprosto ignorují.Hladají zástupné
důvody a nejsou schopni přiznat,že divočina se zde nikdy konat nebude.
JM
Josef Mozek
27.7.2020 12:46 Reaguje na Břetislav MachačekJaký asi názor na vydry můžete čekat od rybáře Knapa a pan Vinkler by si už mohl uvědomit, že za mizením některých druhů je negativní vliv lidské činnosti na prostředí, nic jiného.
Pokud v dnešní době chráníme i predátory, není to jejich preference, ale snaha chránit přírodu jako celek. Příroda má skutečně samoregulační schopnost a nepotřebuje armádu manažerů na úřednických místech, kteří budou za krásné peníze meditovat, čeho by mělo být víc a čeho míň.
Úbytek obojživelníků je způsoben pouze zásadním úbytkem tůněk v jarních měsících. Pokud predátorů v poslední době mírně přibylo, je zřejmé, že se živí hlavně hlodavci, kterých také přibývá. Pan Zvářal se zabývá sovami, škoda jen, že se nenechá inspirovat jejich moudrostí a naopak by do ledacčeho rád vrtal.
Odpovědět
Pokud v dnešní době chráníme i predátory, není to jejich preference, ale snaha chránit přírodu jako celek. Příroda má skutečně samoregulační schopnost a nepotřebuje armádu manažerů na úřednických místech, kteří budou za krásné peníze meditovat, čeho by mělo být víc a čeho míň.
Úbytek obojživelníků je způsoben pouze zásadním úbytkem tůněk v jarních měsících. Pokud predátorů v poslední době mírně přibylo, je zřejmé, že se živí hlavně hlodavci, kterých také přibývá. Pan Zvářal se zabývá sovami, škoda jen, že se nenechá inspirovat jejich moudrostí a naopak by do ledacčeho rád vrtal.
JV
Jarda Vesničan
27.7.2020 14:21 Reaguje na Josef MozekVelice dobrý a výstižný článek skutečného odborníka z praxe, který je velice často v terénu, má dlouhodobé zkušenosti nejen z ornitologie ale i znalosti ze života obojživelníků a dění v přírodě. Jenom je myslím škoda, že zkušeností právě takových lidí nedokáží využít naše dotované ekologické a ochranářské organizace. Pokud jim něco schází, je to právě ta pomyslná hranice vidění početnosti a druhů ptactva a zvířat, kterou by se měla řídit jejich ochrana a snaha pomoci. Připomínky pana Knapa jsou také zcela na místě, projděte si i podhorské potoky a zjistíte, že nezmizel nejen pstruh potoční, siven, ale mizí i mihule, rak kamenáč, škeble, vranky, střevle apod. Kameny v potocích jsou pozobracené, jak nejen vydra říční hledá potravu, ale i volavky a černí čápi si také něco musí ulovit. K tomu přidejte mývala, norka i mývalovce. Jenom nám myslím si schází schopnost přiznat, co jsme svou lidskou činností(ale i nečinností) dokázali v přírodě znehodnotit a zapříčinit. Ale pořád si nalháváme, že vše vyřeší vypouštění a ochrana predátorů. Že na to doplatí hodně dalších druhů kteří jsou jejich potravou, nás bohužel ani trochu netíží. Tak si je alespoň nafilmujme a nafoťme, aby se bylo za desítky let čím ,,chlubit".
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
27.7.2020 15:29 Reaguje na Josef MozekJo, jo, "... některých druhů je negativní vliv lidské činnosti na prostředí, nic jiného." Stejné to bylo s dinosaury ...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.7.2020 18:12 Reaguje na Josef MozekTůněk je mnohde stejně,ale kdysi je nikdo neplenil jako
dnes.Samoregulace je o sinusoidě,ale ta platí v nenarušené
přírodě,kde predátor opouští loviště,když mu schází potrava
a ta má možnost se namnožit,pokud ho nenahradí jiný dravec.
Zde má však prostřený náhradní stůl na skládkách,u popelnic,
v chovných rybnících, potocích a vlci v ohradách ovcí.
Když jim potravy pochybí,tak rybáři povinně vody zarybní
a nebo se jim vysadí uměle odchovaní sysli,křečci atd.
Vrcholový predátor(člověk)pouze kouká,jak přichází jeho snaha v niveč a to díky takovým zastáncům divočiny.
Obviňujete člověka správně,ale toho ve vašem zrcadle.
Odpovědět
dnes.Samoregulace je o sinusoidě,ale ta platí v nenarušené
přírodě,kde predátor opouští loviště,když mu schází potrava
a ta má možnost se namnožit,pokud ho nenahradí jiný dravec.
Zde má však prostřený náhradní stůl na skládkách,u popelnic,
v chovných rybnících, potocích a vlci v ohradách ovcí.
Když jim potravy pochybí,tak rybáři povinně vody zarybní
a nebo se jim vysadí uměle odchovaní sysli,křečci atd.
Vrcholový predátor(člověk)pouze kouká,jak přichází jeho snaha v niveč a to díky takovým zastáncům divočiny.
Obviňujete člověka správně,ale toho ve vašem zrcadle.
Karel Zvářal
28.7.2020 18:08 Reaguje na Josef MozekS panem "Mozkem", jemuž by více slušel nick Josef Jagoš, se neutkáváme v názorové při poprvé. Vážený pane, proč myslíte, že nenecháváme “přírodu přírodě” a systematicky trávíme potkany, kteří jsou také součástí ekosystému ? Nebo i jiné hlodavce, blechy, vši, štěnice… to všechno jsou původní druhy, tak ať si vesele žijí! Jaképak regulace a trávení, nu ni?! Taková surovost!-)
Pokud chráněný, a přitom početný druh, dělá paseku na hospodářství (bobr, korkorán), je namístě jejich stavy regulovat. Blouznivce, kteří sní o ochraně “na věčné časy,” bych předával Chocholouškovi. Přísně chránit se má to, čeho je málo. A pokud druh výrazně škodí, a to i predací na slabších druzích, je namístě regulace početnosti. Jsou oblasti – a to i značně rozsáhlé (např. New Zealand), kde je nutná úplná eradikace nepůvodních druhů (prase, kočka, pes…), aby byla možná záchrana nepůvodních druhů před vyhubením.
Nikoliv však vyhubení, ale pouhé snížení početnosti na přijatelnou (ÚNOSNOU) mez bych aplikoval i pro řadu našich predátorů, které dosud požívají absolutní ochrany, nebo jsou loveny nedostatečně (prase, liška, kuna aj.).
Odpovědět
Pokud chráněný, a přitom početný druh, dělá paseku na hospodářství (bobr, korkorán), je namístě jejich stavy regulovat. Blouznivce, kteří sní o ochraně “na věčné časy,” bych předával Chocholouškovi. Přísně chránit se má to, čeho je málo. A pokud druh výrazně škodí, a to i predací na slabších druzích, je namístě regulace početnosti. Jsou oblasti – a to i značně rozsáhlé (např. New Zealand), kde je nutná úplná eradikace nepůvodních druhů (prase, kočka, pes…), aby byla možná záchrana nepůvodních druhů před vyhubením.
Nikoliv však vyhubení, ale pouhé snížení početnosti na přijatelnou (ÚNOSNOU) mez bych aplikoval i pro řadu našich predátorů, které dosud požívají absolutní ochrany, nebo jsou loveny nedostatečně (prase, liška, kuna aj.).
Karel Zvářal
28.7.2020 20:29 Reaguje na Karel ZvářalOmluva: ... záhrana původních druhů... (2. ods. dole)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.7.2020 18:33 Reaguje na Josef MozekPříroda se svou samoregulační schopností nepotřebuje v první řadě armádu pošahaných ekologů. Od kdy se ochrana jednoho segmentu přírody povyšuje na ochranou celé přírody? Zákonitosti přírody jsou dané a "ochranářům" se je předělat nepodaří i kdyby se na hlavu stavěli. Potravní pyramidu nikdy nepostaví na špičku a nevytvoří z ní ani čtvereček. Ona jde vysledovat určitá souvislost mezi množícími se "takyekology" a přírodou jdoucí do "kopru". Čím více se tito ekologové množí a snaží se , bez nějaké zpětné vazby , uzurpovat si přírodu pro sebe a přetvářet ji k obrazu svému, tím to s tou přírodou vypadá hůř a hůř. Krásným příkladem je pan Mrozek a jeho jednoduché vysvětlení úbytku obojživelníků. Je způsoben POUZE..... No a až takový ekolog zjistí, že to nikdy není jen o tom POUZE je většinou pozdě. No ale co se vlastně děje. Ekolog vymyslí další jednoduchou příčinu, pojmenuje viníka a jede se dál.
Dobrý článek pane Zvářale.
Odpovědět
Dobrý článek pane Zvářale.
Karel Zvářal
28.7.2020 19:07 Reaguje na Jarek SchindlerDěkuji, jen bych ještě podotknul, že to POUZE platí téměř absolutně v krajině totálně rozorané, s věčnými pojezdy a postřiky -cidů. V lese je to o něčem jiné, ale tam pan Mozek asi nikdy nebyl, jinak by neplácal takové nesmysly.
A v té synanropní krajině bych doporučil k pozornosti požární nádrže, neb to jsou jednosměrné "pasti". Žáby tam naskáčou, nakladou vajíčka, vylíhnou se pulci - ale pokud jsou stěny z hladkého betonu, ve vší tichosti a bez zájmu veřejnosti tam dožijí.
Odpovědět
A v té synanropní krajině bych doporučil k pozornosti požární nádrže, neb to jsou jednosměrné "pasti". Žáby tam naskáčou, nakladou vajíčka, vylíhnou se pulci - ale pokud jsou stěny z hladkého betonu, ve vší tichosti a bez zájmu veřejnosti tam dožijí.
Bořivoj Holínek
27.7.2020 13:05Pane Zvářale,
pozorně jsem si přečetl Vaše pojednání o "klimatickém, antropickém a predačním tlaku na ...", na které jsem původně chtěl věcně reagovat vlastními poznatky.
Po zkušenosti z nedávné diskuse pod článkem Jiřího Janoty, ve které jste "… nepochopil, co má být cílem mého ataku (sic!), zda hromadné harakiri (...)", a ve které jste mě nabádal k tomu, "abych se neztrapňoval nemístnými komentáři", jsem dospěl k závěru, že ve Vašem případě bude moudré, když mé odborné připomínky zúžit na pouhé konstatování, že nejednu zásadní příčinu vymizení některých živočišných druhů z naší krajiny, jste zcela opomenul ...
Toto mé troufalé tvrzení vyplývá z letitých pozorování v terénu. Jako přírody znalý ornitolog jste schopen posoudit fakt, že dát dohromady VLASTNÍ ucelenou sbírku vajec všech - u nás se vyskytujících - ptáků (vč. lelka lesního), si vyžádá tisíce hodin pobytu (nejen) v přírodě (mně to spolu s mým otcem trvalo bezmála šedesát let).
Pokud budete mít zájem se na moji sbírku ptačích vajec podívat, jedno foto je k dispozici na mém FB profilu (zde - https://www.facebook.com/borivoj.holinek.39), kde se z nejednoho mého příspěvku dozvíte i to, proč z krajiny Zábřežska vymizela např. čejka chocholatá, bekasina otavní, užovka hladká, netopýr stromový, nebo třeba vachta trojlistá …
Na závěr Vám tímto mohu slíbit, že toto je moje poslední reakce na Vaše komentáře či články.
Přírodě zdar!
Odpovědět
pozorně jsem si přečetl Vaše pojednání o "klimatickém, antropickém a predačním tlaku na ...", na které jsem původně chtěl věcně reagovat vlastními poznatky.
Po zkušenosti z nedávné diskuse pod článkem Jiřího Janoty, ve které jste "… nepochopil, co má být cílem mého ataku (sic!), zda hromadné harakiri (...)", a ve které jste mě nabádal k tomu, "abych se neztrapňoval nemístnými komentáři", jsem dospěl k závěru, že ve Vašem případě bude moudré, když mé odborné připomínky zúžit na pouhé konstatování, že nejednu zásadní příčinu vymizení některých živočišných druhů z naší krajiny, jste zcela opomenul ...
Toto mé troufalé tvrzení vyplývá z letitých pozorování v terénu. Jako přírody znalý ornitolog jste schopen posoudit fakt, že dát dohromady VLASTNÍ ucelenou sbírku vajec všech - u nás se vyskytujících - ptáků (vč. lelka lesního), si vyžádá tisíce hodin pobytu (nejen) v přírodě (mně to spolu s mým otcem trvalo bezmála šedesát let).
Pokud budete mít zájem se na moji sbírku ptačích vajec podívat, jedno foto je k dispozici na mém FB profilu (zde - https://www.facebook.com/borivoj.holinek.39), kde se z nejednoho mého příspěvku dozvíte i to, proč z krajiny Zábřežska vymizela např. čejka chocholatá, bekasina otavní, užovka hladká, netopýr stromový, nebo třeba vachta trojlistá …
Na závěr Vám tímto mohu slíbit, že toto je moje poslední reakce na Vaše komentáře či články.
Přírodě zdar!
Bořivoj Holínek
27.7.2020 13:09 Reaguje na Bořivoj Holínekerrata: "... že ve Vašem případě bude moudré, když mé odborné připomínky zúžím na pouhé konstatování ..."
Odpovědět
Bořivoj Holínek
27.7.2020 16:37 Reaguje na Bořivoj HolínekP.S.
Ty pravé DŮVODY i PŘÍČINY mizení drobné zvěře, ptáků, obojživelníků, ryb, motýlů (!), hmyzu, atd. atd. z naší krajiny, včetně uvedení konkrétních JMEN soudruhů, kteří za nevratné škody na našem životním prostředí nesou tu největší vinu, byl (JE) mj. součástí oněch cca "370 listů", které jste považoval za "cílený atak" a "hromadné harakiri" (k "harakiri" měli být dohnáni "palasové", a netrpěla by nejen příroda).
Styďte se, pane Zvářale, ač jste neznal fakta, odsoudil jste! Ne každého si příroda "vezme" zcela, aby zmoudřel ...
Odpovědět
Ty pravé DŮVODY i PŘÍČINY mizení drobné zvěře, ptáků, obojživelníků, ryb, motýlů (!), hmyzu, atd. atd. z naší krajiny, včetně uvedení konkrétních JMEN soudruhů, kteří za nevratné škody na našem životním prostředí nesou tu největší vinu, byl (JE) mj. součástí oněch cca "370 listů", které jste považoval za "cílený atak" a "hromadné harakiri" (k "harakiri" měli být dohnáni "palasové", a netrpěla by nejen příroda).
Styďte se, pane Zvářale, ač jste neznal fakta, odsoudil jste! Ne každého si příroda "vezme" zcela, aby zmoudřel ...
Karel Zvářal
27.7.2020 16:46 Reaguje na Bořivoj HolínekPane Holínku, nemám nejmenší důvod se stydět, nikoho jsem neodsoudil (jen způsob, jakým chcete "řešit" (své) problémy). Uplynulo spousta času - a věci se změnily k horšímu - tedy co se týká zprůmyslnění zemědělství a úbytku biodiverzity.
Minulost nezměníme, jde o to, jak se z ní poučíme a co uděláme pro lepší budoucnost přírody.
Odpovědět
Minulost nezměníme, jde o to, jak se z ní poučíme a co uděláme pro lepší budoucnost přírody.
JS
Jarek Schindler
28.7.2020 18:42 Reaguje na Bořivoj HolínekPokud někdo napíše něco takového jako Vy pane Holínku , tedy cituji vás ....."Ty pravé DŮVODY i PŘÍČINY mizení drobné zvěře, ptáků, obojživelníků, ryb, motýlů (!), hmyzu, atd. atd. z naší krajiny, včetně uvedení konkrétních JMEN soudruhů,.........." nepatří na diskuzní forum ale do blázince. Můžu doporučit jediné. Běžte se léčit.
Odpovědět
Bořivoj Holínek
29.7.2020 08:33 Reaguje na Jarek SchindlerRozhodně se v dohledné době nechystám k návštěvě zařízení, ze kterého Vy, pane Schindlere, píšete ty Vaše infantilní příspěvky.
Takže Vás mohu pozdravit pouze zdálky ...
viz -
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-surma-proc-jsem-vystoupil-z-ceskomoravske-myslivecke-jednoty#dis-id-605c29e2658d8c10753e285618631707
Odpovědět
Takže Vás mohu pozdravit pouze zdálky ...
viz -
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-surma-proc-jsem-vystoupil-z-ceskomoravske-myslivecke-jednoty#dis-id-605c29e2658d8c10753e285618631707
Hu
Hunter
27.7.2020 19:25 Reaguje na Bořivoj HolínekTak sbírka vajec, a chráněných druhů? Neměla by se o to začít zajímat ČIŽP?
Odpovědět
Hu
Bořivoj Holínek
27.7.2020 20:47 Reaguje na Hunter"CIŽP" mě o žádné vysvětlení nežádala (zřejmě proto, že nezaměstnává arogantní primitivy).
Odpovědět
Hu
Hu
Hunter
28.7.2020 06:38 Reaguje na HunterVážený pane redaktore Martine Machu Ondřeji, včera jsem při pročítání příspěvků na Ekolistu zjistil, že jeden ze zdejších anonymních přispěvatelů, pod nickem Bořivoj Holínek, se v jiném vlákně (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-klimaticky-antropicky-a-predacni-tlak-na-populaci-zab#diskuse) veřejně přiznává k flagrantnímu a dlouhodobému porušování zákona 114/1992 Sb. (Zákon o ochraně přírody a krajiny). Pro jistotu toto jeho veřejné přiznání kopíruji zde:
„Toto mé troufalé tvrzení vyplývá z letitých pozorování v terénu. Jako přírody znalý ornitolog jste schopen posoudit fakt, že dát dohromady VLASTNÍ ucelenou sbírku vajec všech - u nás se vyskytujících - ptáků (vč. lelka lesního), si vyžádá tisíce hodin pobytu (nejen) v přírodě (mně to spolu s mým otcem trvalo bezmála šedesát let).
Pokud budete mít zájem se na moji sbírku ptačích vajec podívat, jedno foto je k dispozici na mém FB profilu (zde - https://www.facebook.com/borivoj.holinek.39), kde se z nejednoho mého příspěvku dozvíte i to, proč z krajiny Zábřežska vymizela např. čejka chocholatá, bekasina otavní, užovka hladká, netopýr stromový, nebo třeba vachta trojlistá …“
Jak je vám jistě známo, legislativní předpis (Zák.114/1992 Sb. – Zákon o ochraně přírody a krajiny) v par. 5a (Ochrana volně žijících ptáků) v odstavci 1, pod písm. c zcela explicitně zakazuje: c)sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných. Další ustanovení par. 5a příslušného zákona nezmiňuji, bylo by to v tomto případě naprosto neuvěřitelného porušování legislativního předpisu nadbytečné. Anonymní přispěvatel pod nickem Bořivoj Holínek se však zcela veřejně přiznává k porušování tohoto zákona a jak sám bezelstně přiznává, dopouštěl se tohoto jednání spolu se svým otcem dlouhodobě (jinak údajně dobrovolným strážcem CHKO) a to po dobu cca 60 let. Podle jeho dobrovolného přiznání jsou součástí jeho osobní sbírky zřejmě i vejce chráněných druhů jako např. lelek lesní (Camprimulgus europaeus), který je ve vyhlášce 395/1992 (Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) řazen mezi silně ohrožené druhy! Dle jeho osobního tvrzení je vám jeho identita známa. Předpokládám, že nejen redakce Ekolistu, ale jistě i vy sám osobně v žádném případě nechcete být spojován s tímto porušováním Zák. 114/1992 Sb. a proto zcela jistě neprodleně učiníte oznámení na ČIŽP a AOPK, které v tomto případě představují orgány státní moci zodpovědné za řešení takového flagrantního a dlouhodobého porušování legislativních předpisů v ochraně přírody. Bylo by jistě velmi nemilým zjištěním i pro sponzory Ekolistu (jako např. MŽP), že se snad pokoušíte krýt činnost dlouhodobě směřující proti ochraně přírody a tuto poškozující. Čistě pro vaši informaci, kopie všech materiálů si od tohoto momentu zakládám a archivuji pro případnou další potřebu pro jednání s orgány OP. Zároveň vás žádám o zaslání kopie oznámení na mou emailovou adresu, kterou máte k dispozici. Nepochybuji nijak o tom, že budete jednat a činit neprodleně, protože budete jistě veden zájmem zastavit tuto nelegální činnost co nejdříve.
Odpovědět
„Toto mé troufalé tvrzení vyplývá z letitých pozorování v terénu. Jako přírody znalý ornitolog jste schopen posoudit fakt, že dát dohromady VLASTNÍ ucelenou sbírku vajec všech - u nás se vyskytujících - ptáků (vč. lelka lesního), si vyžádá tisíce hodin pobytu (nejen) v přírodě (mně to spolu s mým otcem trvalo bezmála šedesát let).
Pokud budete mít zájem se na moji sbírku ptačích vajec podívat, jedno foto je k dispozici na mém FB profilu (zde - https://www.facebook.com/borivoj.holinek.39), kde se z nejednoho mého příspěvku dozvíte i to, proč z krajiny Zábřežska vymizela např. čejka chocholatá, bekasina otavní, užovka hladká, netopýr stromový, nebo třeba vachta trojlistá …“
Jak je vám jistě známo, legislativní předpis (Zák.114/1992 Sb. – Zákon o ochraně přírody a krajiny) v par. 5a (Ochrana volně žijících ptáků) v odstavci 1, pod písm. c zcela explicitně zakazuje: c)sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných. Další ustanovení par. 5a příslušného zákona nezmiňuji, bylo by to v tomto případě naprosto neuvěřitelného porušování legislativního předpisu nadbytečné. Anonymní přispěvatel pod nickem Bořivoj Holínek se však zcela veřejně přiznává k porušování tohoto zákona a jak sám bezelstně přiznává, dopouštěl se tohoto jednání spolu se svým otcem dlouhodobě (jinak údajně dobrovolným strážcem CHKO) a to po dobu cca 60 let. Podle jeho dobrovolného přiznání jsou součástí jeho osobní sbírky zřejmě i vejce chráněných druhů jako např. lelek lesní (Camprimulgus europaeus), který je ve vyhlášce 395/1992 (Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) řazen mezi silně ohrožené druhy! Dle jeho osobního tvrzení je vám jeho identita známa. Předpokládám, že nejen redakce Ekolistu, ale jistě i vy sám osobně v žádném případě nechcete být spojován s tímto porušováním Zák. 114/1992 Sb. a proto zcela jistě neprodleně učiníte oznámení na ČIŽP a AOPK, které v tomto případě představují orgány státní moci zodpovědné za řešení takového flagrantního a dlouhodobého porušování legislativních předpisů v ochraně přírody. Bylo by jistě velmi nemilým zjištěním i pro sponzory Ekolistu (jako např. MŽP), že se snad pokoušíte krýt činnost dlouhodobě směřující proti ochraně přírody a tuto poškozující. Čistě pro vaši informaci, kopie všech materiálů si od tohoto momentu zakládám a archivuji pro případnou další potřebu pro jednání s orgány OP. Zároveň vás žádám o zaslání kopie oznámení na mou emailovou adresu, kterou máte k dispozici. Nepochybuji nijak o tom, že budete jednat a činit neprodleně, protože budete jistě veden zájmem zastavit tuto nelegální činnost co nejdříve.
Bořivoj Holínek
28.7.2020 08:17 Reaguje na HunterVážený pane šéfredaktore,
vzhledem k tomu, že v předchozím slohovém cvičení ("komentáři" á la Hunter) je uvedeno moje jméno, tak pro usnadnění Vašeho dalšího postupu Vám sděluji, že soukromou sbírku ptačích vajec jsem prokazatelně kompletoval do současné podoby v roce 1988, a to v době mé dlouhodobé pracovní neschopnosti (po operačním zákroku).
Z té doby pochází i odborný soupis vajec, a také byla sbírka prvně prezentována jako naučný materiál při přednášce mladým ochráncům přírody (můj otec je členem ČOS od roku 1954 a za tu dobu okroužkoval v hnízdech tisíce mladých ptáků nespočtu druhů).
Přeji Vám i celé Redakci Ekolistu pěkný letní den.
S přátelským pozdravem Bořivoj Holínek
P.S.
Dotaz v dané věci můžete položit mému otci přímo telefonicky. Byť mu již čtyřiadevadesátý křížek brzy zatíží jeho záda, mysl mu zatím slouží velice dobře (dodnes udržuje pravidelný kontakt s řadou našich špiček v oboru, a to nejen v ornitologii - pojednání o tom je uvedeno v loňském sborníku Severní Morava Vlastivědného muzea Šumperk).
Pokud projevíte zájem, jeho telefon. číslo Vám sdělím prostřednictvím e-mailové adresy, na které jsme spolu včera komunikovali.
Odpovědět
vzhledem k tomu, že v předchozím slohovém cvičení ("komentáři" á la Hunter) je uvedeno moje jméno, tak pro usnadnění Vašeho dalšího postupu Vám sděluji, že soukromou sbírku ptačích vajec jsem prokazatelně kompletoval do současné podoby v roce 1988, a to v době mé dlouhodobé pracovní neschopnosti (po operačním zákroku).
Z té doby pochází i odborný soupis vajec, a také byla sbírka prvně prezentována jako naučný materiál při přednášce mladým ochráncům přírody (můj otec je členem ČOS od roku 1954 a za tu dobu okroužkoval v hnízdech tisíce mladých ptáků nespočtu druhů).
Přeji Vám i celé Redakci Ekolistu pěkný letní den.
S přátelským pozdravem Bořivoj Holínek
P.S.
Dotaz v dané věci můžete položit mému otci přímo telefonicky. Byť mu již čtyřiadevadesátý křížek brzy zatíží jeho záda, mysl mu zatím slouží velice dobře (dodnes udržuje pravidelný kontakt s řadou našich špiček v oboru, a to nejen v ornitologii - pojednání o tom je uvedeno v loňském sborníku Severní Morava Vlastivědného muzea Šumperk).
Pokud projevíte zájem, jeho telefon. číslo Vám sdělím prostřednictvím e-mailové adresy, na které jsme spolu včera komunikovali.
Karel Zvářal
27.7.2020 16:16V první řadě bych chtěl poděkovat redakci Ekolistu, protože umístit takový článek u envi-konkurence je zhola nemyslitelné. Celý život jsem se snažil jako vystudovaný (a propuštěný) zemědělec někde kolem ŽP upíchnout, ale vždy dostala přednost bezproblémová šedá myš či pohledná blondýna. Bratrstvo Průměrných důsledně dbá o to, aby nikdo mého ražení nenarušoval klidný chod kanceláře (a nezacláněl...). Prostě splynout s davem a nevystrkovat růžky...
Děkuji za pozitivní ohlasy (JV, BM, JK, MV), a ano, je to tvrdě odpracované poznávání dlouhodobých ekologických změn. Z té dlouhé řady predátorů jsem z původního textu vypustil jezevce, který je násobně početnější než vydra a ikskrát jsem ho na jaře vyrušil při plenění zaplavených příkopů a mělkých tůní, kdy s překvapeným funěním odsupěl do noci.
Odbýt změny diverzity hláškou, že je to globální problém, je klasický trik, jak odvést pozornost od řešení domácích problémů. Jako kluk pamatuji zcela jiné počty jednotlivých druhů, a dnešní trend, kdy “PREDÁTOŘI SPASÍ SVĚT”, je od základu nedomyšlený až hloupý. Pořekadlo “Hodně psů – zajícova smrt” má všeobecnou platnost. Nedávná zpráva o vymizení koroptve v čistém Švýcarsku jasně zmiňuje vysokou početnost predátorů. Prostě management predátorů neznamená absolutní ochranu, nýbrž citlivé zásahy v zájmu celkové vyváženosti. Tak to za všechny odskákává zejména liška a část krkavcovitých, přičemž jiné přemnožené druhy požívají absolutní ochrany či dokonce aktivní podpory. A to je to, co mi vadí a co považují za nesprávné, nespravedlivé a nesystémové.
Pane Holínku, sbírkou vajec mě nikdo neohromí, tomu jsem se odmala vyhýbal hromadit všemožné artefakty přírody. Zapsat, nafotit – bohatě stačí! Dále mluvíte o úbytku, ale nezmiňujete čeho přibylo. V tom krátkém článku nešlo promluvit o všech aspektech, kladu důraz na komplexní přístup k řešení problematiky. To je to, co dnešní kinder management (způsobem myšlení) postrádá, a obávám se, že ke změně pohledu chybí sebemenší vůle.
Odpovědět
Děkuji za pozitivní ohlasy (JV, BM, JK, MV), a ano, je to tvrdě odpracované poznávání dlouhodobých ekologických změn. Z té dlouhé řady predátorů jsem z původního textu vypustil jezevce, který je násobně početnější než vydra a ikskrát jsem ho na jaře vyrušil při plenění zaplavených příkopů a mělkých tůní, kdy s překvapeným funěním odsupěl do noci.
Odbýt změny diverzity hláškou, že je to globální problém, je klasický trik, jak odvést pozornost od řešení domácích problémů. Jako kluk pamatuji zcela jiné počty jednotlivých druhů, a dnešní trend, kdy “PREDÁTOŘI SPASÍ SVĚT”, je od základu nedomyšlený až hloupý. Pořekadlo “Hodně psů – zajícova smrt” má všeobecnou platnost. Nedávná zpráva o vymizení koroptve v čistém Švýcarsku jasně zmiňuje vysokou početnost predátorů. Prostě management predátorů neznamená absolutní ochranu, nýbrž citlivé zásahy v zájmu celkové vyváženosti. Tak to za všechny odskákává zejména liška a část krkavcovitých, přičemž jiné přemnožené druhy požívají absolutní ochrany či dokonce aktivní podpory. A to je to, co mi vadí a co považují za nesprávné, nespravedlivé a nesystémové.
Pane Holínku, sbírkou vajec mě nikdo neohromí, tomu jsem se odmala vyhýbal hromadit všemožné artefakty přírody. Zapsat, nafotit – bohatě stačí! Dále mluvíte o úbytku, ale nezmiňujete čeho přibylo. V tom krátkém článku nešlo promluvit o všech aspektech, kladu důraz na komplexní přístup k řešení problematiky. To je to, co dnešní kinder management (způsobem myšlení) postrádá, a obávám se, že ke změně pohledu chybí sebemenší vůle.
Karel Zvářal
27.7.2020 17:06Asi máme každý jiné chápání světa a svého místa v něm. Jsem založením ochranář, proto sběratele zejména živých přírodnin se straním, neb bychom si neporozuměli. Lidí trávících většinu volného času v přírodě je spousta, já mám rád takové, co si nic neodnáší, ale naopak něco budují (tůně apod.) Měl jsem svého času přes 1400 budek, dnes "jen" necelých 900. Tento a minulý týden jsem trávil čištěním blízkých linií budek - a ač bylo po dešti, viděl jsem jediného (!!) skokana, přitom v minulosti to bývaly desítky i stovky. O tom se bavme především, ane o časech dávno minulých...
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
27.7.2020 21:45 Reaguje na Karel ZvářalBohužel se z dobrého a fundovaného článku o současném stavu obojživelníků a jejich strastiplnému přežití stal pro některé takyochránce terč svých vlastních názorů a polemik o příčínách všeho možného. Diskutujme prosím o příčinách tohoto stavu a ponechme stranou svoje problémy a malicherné spory. Klobouk dolů před lidmi, kteří jenom nediskutují, ale hlavně se celý svůj život snaží něco pro tyto živočichy a přírodu zlepšit. Těchto lidí je opravdu mélo a vítězí dnes hlavně,,mělo by se". , To snad slyšíme odshora dolů, ale moc se toho vlastně nemění.
Odpovědět
Martin Mach Ondřej
28.7.2020 09:16Dobrý den,
před malou chvílí jsem promazal diskuzi. Mazal jsem příspěvky, které nebyly věcné, netýkaly se tématu či debatu hrotily.
Prosím, bavme se kultivovaně, je to strašná práce diskuzi furt dokola promazávat.
Každopádně: pokud tu zaregistrujete nepatřičný příspěvek, nahlaste ho prosím redakci (ekolist@ekolist.cz).
Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
před malou chvílí jsem promazal diskuzi. Mazal jsem příspěvky, které nebyly věcné, netýkaly se tématu či debatu hrotily.
Prosím, bavme se kultivovaně, je to strašná práce diskuzi furt dokola promazávat.
Každopádně: pokud tu zaregistrujete nepatřičný příspěvek, nahlaste ho prosím redakci (ekolist@ekolist.cz).
Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
MD
Marek Drápal
28.7.2020 09:33Děkuji za hezký výčet možných příčin snižování počtu žab. Není ale primárním hybatelem prostý úbytek hmyzu?
Odpovědět
Karel Zvářal
28.7.2020 10:34 Reaguje na Marek DrápalJak jsem psal výše, chodím kolem ptačích budek, kde jsou toliko hmyzožravé druhy (sýkory, lejsek b., brhlík, netopýři...). Opuštěné snůšky mají obvyklý počet vajec, ve výstelce bývá mrtvé mládě jen ojediněle. Z toho dovozuji, že hmyz v lese je, neboť i v budkách jsou můry (často i desítky jedinců) a pavouci, kterých je v padance také dost. Žížaly a slimáci nejsou problém, dokonce i španělský... uprostřed hlubokých hvozdů!
V materiálech ČSO zvýšila žluna zelená svou početnost od r. 82 více než sedminásobně!-) Přibylo sedminásobně mravenců, kterými se převážně žluna živí (nakonec i žáby)??? Nikoliv! Proto k tomuto zdroji mám velkou nedůvěru, neb dle mých pozorování je početnost tohoto druhu dlouhodobě stabilní.
V Červené knize není o vlivu predace zmínka, přestože nárůst žabožroutů za 30 let násobně vzrostl (liška, jezevec, vydra, kuna, volavka, čápi). Nejsem z těch naivů, kteří se domnívají, že "absolutizujeme predátory a vše zůstane při starém". Píší tam (v ČK) jen o zániku tůní a používání pesticidů - ani tu těžkou mechanizaci tam nikde nemají - z toho dovozuji, že po polích toho úředníčci moc nenachodili. A z chybných hypotéz nemohou vzniknout správné závěry.
Odpovědět
V materiálech ČSO zvýšila žluna zelená svou početnost od r. 82 více než sedminásobně!-) Přibylo sedminásobně mravenců, kterými se převážně žluna živí (nakonec i žáby)??? Nikoliv! Proto k tomuto zdroji mám velkou nedůvěru, neb dle mých pozorování je početnost tohoto druhu dlouhodobě stabilní.
V Červené knize není o vlivu predace zmínka, přestože nárůst žabožroutů za 30 let násobně vzrostl (liška, jezevec, vydra, kuna, volavka, čápi). Nejsem z těch naivů, kteří se domnívají, že "absolutizujeme predátory a vše zůstane při starém". Píší tam (v ČK) jen o zániku tůní a používání pesticidů - ani tu těžkou mechanizaci tam nikde nemají - z toho dovozuji, že po polích toho úředníčci moc nenachodili. A z chybných hypotéz nemohou vzniknout správné závěry.
Jan Knap
28.7.2020 19:35 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den,ještě by jsem se rád vrátil ke své poznámce o vydře.Pravda je,že v části krajiny mají vlivy,které jste popsal a které vedou k poklesu populací obojživelníků rozhodující podíl. Na druhou stranu v rozsáhlých, zejména podhorských a horských oblastech nemusejí být vlivy,které jste popsal tak závažné a příčiny poklesu populací obojživelníků jsou jinde.Bydlím v podhůří,kde je provozováno pastevectví a nejbližší orané pole je vzdáleno zhruba 10 km.I kromě lesů je zde velké množství různých remízků,hájků a td. Nejsou zde velké vodní plochy,největší rybník má 1 ha ale je zde několik desítek rybníčků,tůněk,propadlin které nevysychají a to z části bez ryb a na odlehlých místech.Na podzim v roce 2008 jsem byl požádán jedním pracovníkem z ochrany přírody,zda by jsem nemohl sledovat,jaký bude výsledek zvýšení počtu predátorů a jejich tlaku na populace ryb a obojživelníků.Žádost směřoval mě,protože věděl,že se těmito druhy zabývám.( Například u baráku mám tři rybníčky,z toho svoji oblíbenou bažinu o rozloze 3000 m2 jsem vybudoval v roce 1989 jenom s krumpáčem,lopatou a kolečkem ze zamokřené louky právě speciálně pro obojživelníky a už v té době jsem ji utvářel s ohledem na ně a jak by měla taková lokalita vypadat,tak mnozí takzvaní ochránci k tomu poznání docházejí až nyní.)Důvodem žádosti bylo,že se kormoráni přesouvaly v té době na střední a horní části menších toků a vytlačovali do té doby rozptýlené populace rybožravých predátorů do horních částí toků a na malé potoky a v naší oblasti byli stavy rybožravých predátorů v té době odpovídající prostředí.Bohužel,snahy o regulaci kormoránů byli v té době blokovány různými takzvanými ochranáři.Pro představu,hejno 100 kormoránů,které nalétne na menší tok za jeden den spotřebuje nebo zraní tolik ryb,které následně uhynou,jako vydra za 3 měsíce a černý čáp nebo volavka za 10 měsíců.Navíc rozvrátí během pár dní populace ryb na daném toku v úseku desítek kilometrů takovým způsobem,že jsou populace nefunkční řadu roků.Navíc nikdo v této republice nesledoval,jaký bude výsledek toho,když se vydra zpětně objeví v podhorských a horských oblastech po mnoha desítkách roků,kdy byla v těchto oblastech vyhubena a druhy,které ji slouží za potravu za tu dobu ztratily obranné mechanizmy a reakce na její přítomnost.Tuto oblast tvoří právě především příhraniční hory s potoky a kapilárami.Všechny publikované informace se týkali jižních čech,kde nebyla vydra nikdy vyhubena,popřípadě pseudopstruhových revírů v okolí Prahy.Sledování jsem prováděl na ploše zhruba 200 km2 a myslím,že lidí,kteří mají takové údaje podchyceny konkrétními čísly moc v této republice není,popravdě nevím o nikom jiném.Nápor predátorů přišel od jara 2010,kdy se jejich počty v krátké době obrovsky zvýšily.Během pouhých 2 roků ve sledované oblasti byl vyhuben lipan podhorní a střevle potoční. Populace pstruha potočního byla v troskách a byl vyhuben na naprosté většině menších toků a kapilár. To samé vranka.Mihule potoční se v době tření stala cílem predace od čápa černého a její populace se značně snížila. Počty skokanů se snížily o 90 % a v řadě lokalit byl vyhuben. Ropuchy nebyli tak postiženy ale i tak se jejich populace snížila o 80%. Rak říční,jehož přítomnost je vzpomínána v obecní kronice i z dob rakousko-uherska byl vyhuben na menších tocích a zachoval se pouze ostrůvkovitě na jednom větším toku.Čolek obecný byl vyhuben na většině lokalit a zachoval se pouze na několika lokalitách v počtu pár jedinců.Čolek horský dopadl o něco lépe ale i tak zmizel více než z poloviny lokalit.I když ne za všechno mohly vydry,podílely se na tom i jiné druhy,tak v řadě lokalit byla příčinou mizení žab jednoznačně jenom vydra.Normálně fungující populace obojživelníků v určité lokalitě spotřebuje stejné váhové množství potravy, jako ptáci,kteří tu lokalitu obývají a o jejichž prospěšnosti nikdo nepochybuje.V důsledku vymizení obojživelníků začali obrovsky narůstat počty klíšt´at,které redukovalo do té doby obrovské množství žabiček při opouštění vodního prostředí a také narůstali počty slimáků.(jen tak pro zajímavost jsme v letošním roce se synem vyměřili pěšinu o délce 80m ,kde slimáky od začátku května sbíráme a krmíme s nimi pstruhy.Zatím jsme jich nasbírali necelé 4 tisíce.)S nárůstem počtu slimáků začaly mizet některé druhy rostlin,které slimáci přednostně preferují a zároveń s rostlinami i některé druhy hmyzu.Po předání zpracované zprávy dotyčnému pracovníku jsem všechny údaje zpracoval do článků pro časopis Rybářství pod názvem- Vyhodnocení vlivu predátorů na populaci ryb a obojživelníků na tocích MO ČRS T..... Zdělení redakce-velice se líbilo a bude otištěno v nejbližším čísle.Bohužel,v té době si to nechtěli někteří vrcholový funkcionáři ČRS rozházet s ochránci a politickou reprezentací a zakazovali otevírat problematiku kolem vyder.Tak že další zdělení redakce-nešlo by to kolem vyder nějak upravit.Když jsem zkreslování údajů odmítl následovalo-redakční rada(kde seděli především dotyční funkcionáři) nedoporučila otištění článku.Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
28.7.2020 19:55 Reaguje na Jan KnapDobrý večer, pane Knape, je cítit z každé věty, že jste srdcař a poctivec. Bohužel, s podobnými zkušenostmi jsem se setkával dnes a denně ve městě s příznačným názvem... Pravda bolí, proto s pravdou ven! Uvítám, když sepíšete článek na toto téma, na Ekolistu jsou přístupní otevřeným názorům. Volnomyšlenkáři to měli vždycky těžké, ale ten úřední šiml snad dnes dokážeme obejít. Děkuji za příkladnou účast v diskusi, bo ti, kterých se to týká, drží pro jistotu hubu a krok.
Odpovědět
Jan Knap
29.7.2020 16:57 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den.Těch článků na Ekolisty mám rozpracovaných několik.Bohužel,nějak v poslední době časově nestíhám je dopsat.Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2020 17:56 Reaguje na Jan KnapDobré odpoledne, ten včerejší vstup je taková slušná rešerše k tématu, svůj význam to má, ale článek má jinou hodnotu než diskuse. Kormoráni jsou jasní, když tu jejich černou šipku vidím, říkám jim trestné komando. Pokud máte k tomu i fota, je to super, čísel nepište hodně, ať se v tom jde vyznat, stačí rámcové počty. A netlačím na to, důležité je, že na tom děláte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2020 13:31 Reaguje na Jan KnapPěkné. Nejhorší na tom je, že v případě těch horských říček a potoků jsou najednou působením vydry bez života nejen vody ale i jejich blízké okolí. No a vydra? Ta se stěhuje zase dál za potravou. Nakonec nejsou ryby a obojživelníci a není ani ta vydra.
Odpovědět
Jan Knap
29.7.2020 17:20 Reaguje na Jarek SchindlerDobrý den.Ryby se nám povedlo dát dohromady,pomohlo i to,že si zvykli na přítomnost vyder a naučili se na ně reagovat.Ted´ se snažíme je vrátit na drobné potoky.Protože při náporu predátorů došlo k porušení rozložení populací a klasické vysazování plůdku je neúčinné-bez starších jedinců začnou v určitém stáří instinktivně splavávat níže.Tak jsme začaly úspěšně používat metodu nošení dříví do lesa ,nejprve vysadíme na řidko populaci složenou z několika ročníků starších ryb a teprve potom plůdek.Bohužel,s obojživelníky je problém.Vždy v době rozmnožování jsou zbytky,které se stáhnou k tůńkám decimovány vydrami.Zkoušel jsem pachové ohradníky-neúčinné.Elektrické ohradníky jsou na houby.Musejí se umístit těsně nad zem a tím se stanou překážkou pro obojživelníky.V lepším případě zkusí najít jiné místo na rozmnožování ale kde ho najít,když často v širokém okolí jiné není?V horším případě,protože obojživelníci reagují na el. proud jinak než savci nebo ptáci se doslova na ohradníku ugrilují.Tím,že takzvaní ochránci doporučují používat k ochraně různých rybníčků,sádek a td. před vydrou el.ohradníky,často je přímo vyžadují,tak velkou měrou přispívají k
vyvražd´ování a mizení obojživelníků,zejména žab. Petrův Zdar
Odpovědět
vyvražd´ování a mizení obojživelníků,zejména žab. Petrův Zdar
Karel Zvářal
2.8.2020 07:30 Reaguje na Jan KnapVyprávěl kdysi V. Renčín, jak obcházel se svými kreslenými vtipy za totáče redakce. Pán se v nich přebírá: To tam dáme, to tam dáme, toto taky… CHA CHA CHÁÁ!!! Tak toto tam určitě nedáme! A dnes? Doba se změnila, ale lidé (povahy) zůstali stejní. Prostě než si to rozházet "u veřejnosti", tak si raději budeme lhát do kapsy. V tom jsme dobří, to dokonce propagoval vztahový psycholog Dr. Plzák: Zatloukat, zatloukat, zatloukat!
Čeká Vás ještě hodně práce, než se to aspoň o kousek pohne k lepšímu.
Odpovědět
Čeká Vás ještě hodně práce, než se to aspoň o kousek pohne k lepšímu.
Bořivoj Holínek
28.7.2020 12:10Vzhledem k tomu, že diskuse pod tímto článkem byla značně "promazána", čímž byly zcela narušeny souvislosti jednotlivých příspěvků (komentářů), nebudu se k dříve napsanému již vracet, a stručně vyjádřím několik důvodů a příčin, jež se dle mého názoru promítly do současného stavu v naší krajině (přírodě).
Nedávná zpráva ČT začínala těmito slovy:
“Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích...”
K tomu dodávám, že TI, kteří nám od komunistického převratu ´48 takřka nepřetržitě vládnou, v otázce životního prostředí a zemědělství, kde zničující následky jsou nevratné, VŽDY mystifikovali veřejnost, a umlčovali každého, kdo na jejich trestuhodné aktivity poukázal.
Mam stále v živé paměti, kolika posměškům, urážkám a mnohdy i vyhrožování se mi za totality dostalo, když jsem – stejně jako můj otec – opakovaně poukazoval na nesmyslné meliorace, rekultivace, narovnáváni koryt vodních toků a dláždění jejich břehů, likvidace remízků a mezí, vč. zavádění lesních monokultur, přemnožení vysoké a černé zvěře, drancování nerostného bohatství (např. uran), a jiné trestuhodné zásahy do přírody (korespondenci v dané věci mám dodnes založenu v mém archivu).
Katastrofální následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Dnes i laik je všude kolem sebe vidí ➡️ nedostatek vody (vláhy), nekonečné lány řepky kam jen oko dohlédne, smrkové porosty sežrané kůrovcem, a tak bych mohl dlouze pokračovat.
Proč tomu tak je?
Odpověď je nasnadě. O našem (nejen) životním prostředí stále povětšinou rozhoduji ti, kteří podělali, na co sáhli. A pokud to nejsou ti samí, pak jsou to jejich potomci, nebo jejich SOUdruzi.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Syn bývalého zemědělského tajemníka OV KSČ v Šumperku, Milka, zahříval ministerskou sesli v budově, s adresou Praha, Těšnov 65/17 ještě nedávno, a jeho předchůdce a současně i následník v jedné osobě - Toman, který do ní po Milkovi zasedl, má rovněž tu správnou rodinnou průpravu (jeho otec působil coby ministr zemědělství a výživy, ten dokonce za ÚV KSČ)…
Otisk rudého komunistického “palce” na naší krajině je dnes vidět všude…
Ono totiž v době komunistické normalizace se vládnoucí představitelé, spolu s rádoby novináři po svém boku, snažili ututlat především zprávy z oblasti životního prostředí (černobylská havárie, nesmyslné zásahy do přírody atd.).
Přístup bolševických i současných “kádrů” k životnímu prostředí a jejich snahu ututlat následky jejich trestuhodných rozhodnutí, budu demonstrovat na konkrétním případu …
Byl jsem očitým svědkem toho, když počátkem osmdesátých let m.s. mladý zemědělský inženýr v terénu “kolíkoval” trasu, kde měly být položeny drenážní (meliorační) trubky.
Jednalo se o travnatý mokřad o výměře necelých čtrnácti hektarů. Lokalita, ve které každoročně hnízdil minimálně jeden pár velmi vzácné bekasiny otavní, do deseti párů čejky chocholaté, kuňkání žab bylo někdy přímo ohlušující, vzácná vachta trojlistá nebyla vzácností, a zjara bujně kvetoucí, růžovo-fialový porost vstavače bahenního, nemohlo oko milovníka přírody přehlédnout…
Tento trvalý přírodní rezervoár vody, který nevysychal ani v nejteplejším letním období, se SOUDRUZI z okresní zemědělské správy rozhodli “zkulturnit”, tedy zúrodnit, jak mi na můj dotaz – “Co tu děláte?” – pravil onen mladičký inženýr.
Když jsem se snažil sdělit mu, o jakou zvrácenost se jedná, a jak vzácnou lokalitu tímto “dílem” nenávratně zničí, mi arogantně s úšklebkem odvětil – “A k čemu pro lidi budou nějaký čejky…”
Na tuto stupidní reakci jsem neměl sílu již jakkoliv verbálně reagovat, odplivl jsem si před něj na zem, sedl na bicykl a pokračoval v cestě. Následně jsem příslušnou OSZ písemně upozornil na nežádoucí účinky, které vzniknou nešetrným zásahem do dané lokality. (bez odezvy)
Po melioračním “ZKULTURNĚNÍ” krajiny se soudruzi ze státního statku nejdříve pokusili o pěstování obilí. Když se mu tam nedařilo, tak přešli na kukuřici. Ani ta si odvodněnou plochu příliš nepochvalovala, tak se pokusili (to již po převratu) znovu plochu zatravnit. Nebudu to příliš dlouze dramatizovat, zkrátka, dnes se jedná o takřka mrtvou plochu “spraše”.
A pointa nakonec ➡️ Onen mladičký zemědělský soudruh inženýr, který se podílel na zničení kousku panenské přírody, dnes – coby skoro důchodce – z rozhodující státní pozice radí, jak z té SUCHA-bídy ven… A tak je tomu u nás takřka všude, a ve všem…!!! (jak nahoře, tak i dole)
Jak jsem veřejně již mnohokrát konstatoval - “…věšet všechny TY falmerovic bureše nikdo nechce, ale izolovat je v chládku vězeňské cely jsme je měli již dávno…!”
Jiné cesty k nápravě již N E N Í.
P.S.
Od listopadového převratu se na naší politické scéně pohybovaly tři osobnosti, kterých jsem si opravdu vážil pro jejich vztah k přírodě, životnímu prostředí a v neposlední řadě i k otázce svobody jednotlivce.
Dva z nich již nežijí (Josef VAVROUŠEK a Ivan DEJMAL) a i třetího (Bedřich MOLDAN) potkal stejný osud, a sice to, že je dřevařská lobby, tvořena především komunistickou nomenklaturou, doslova vyštvala z jejich vlivových pozic.
A jsme opět tam, čím jsem končil můj úvodní příspěvek ... "Do chládku s nimi!"
+
V devadesátých letech, kdy všechny tři mnou výše jmenované osobnosti “odstavili od válu”, byla ta “komunistická nomenklatura stará” mezi 30 až 55 roky.
V době, kdy bylo možno v naší přírodě ještě něco zachránit, jsem se – mnohdy na úkor mé rodiny – ozýval hlasitě.
Dnes ať si ta rudá chátra tady poradí sama … chcípnou, a ani nakradené miliardy je nezachrání.
-------------------------------------------------
A ještě krátká poznámka k úhynu mláďat v ptačích budkách. I v odborné literatuře bylo mým otcem publikováno (a dosud to nikdo nevyvrátil), že za dobu takřka půl století každoročního pozorování a kroužkování lejska bělokrkého i černohlavého v lokalitě PR "Pod Trlinou", jenž hnízdil ve vyvěšených ptačích budkách, se mnohokrát stalo, že v době líhnutí mláďat došlo k prudkému ochlazení a častým (někdy i déletrvajícím) dešťovým srážkám. Pozorováním bylo zjištěno, že četný úhyn mláďat nebyl způsoben nedostatkem potravy, ale podchlazením, protože v enormně chladném a deštivém počasí trvalo krmícím rodičům mnohem déle, než posbírali potravu, neb hmyz je v takovémto počasí podstatně méně aktivní, tudíž hůře dostupný.
Odpovědět
Nedávná zpráva ČT začínala těmito slovy:
“Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích...”
K tomu dodávám, že TI, kteří nám od komunistického převratu ´48 takřka nepřetržitě vládnou, v otázce životního prostředí a zemědělství, kde zničující následky jsou nevratné, VŽDY mystifikovali veřejnost, a umlčovali každého, kdo na jejich trestuhodné aktivity poukázal.
Mam stále v živé paměti, kolika posměškům, urážkám a mnohdy i vyhrožování se mi za totality dostalo, když jsem – stejně jako můj otec – opakovaně poukazoval na nesmyslné meliorace, rekultivace, narovnáváni koryt vodních toků a dláždění jejich břehů, likvidace remízků a mezí, vč. zavádění lesních monokultur, přemnožení vysoké a černé zvěře, drancování nerostného bohatství (např. uran), a jiné trestuhodné zásahy do přírody (korespondenci v dané věci mám dodnes založenu v mém archivu).
Katastrofální následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Dnes i laik je všude kolem sebe vidí ➡️ nedostatek vody (vláhy), nekonečné lány řepky kam jen oko dohlédne, smrkové porosty sežrané kůrovcem, a tak bych mohl dlouze pokračovat.
Proč tomu tak je?
Odpověď je nasnadě. O našem (nejen) životním prostředí stále povětšinou rozhoduji ti, kteří podělali, na co sáhli. A pokud to nejsou ti samí, pak jsou to jejich potomci, nebo jejich SOUdruzi.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Syn bývalého zemědělského tajemníka OV KSČ v Šumperku, Milka, zahříval ministerskou sesli v budově, s adresou Praha, Těšnov 65/17 ještě nedávno, a jeho předchůdce a současně i následník v jedné osobě - Toman, který do ní po Milkovi zasedl, má rovněž tu správnou rodinnou průpravu (jeho otec působil coby ministr zemědělství a výživy, ten dokonce za ÚV KSČ)…
Otisk rudého komunistického “palce” na naší krajině je dnes vidět všude…
Ono totiž v době komunistické normalizace se vládnoucí představitelé, spolu s rádoby novináři po svém boku, snažili ututlat především zprávy z oblasti životního prostředí (černobylská havárie, nesmyslné zásahy do přírody atd.).
Přístup bolševických i současných “kádrů” k životnímu prostředí a jejich snahu ututlat následky jejich trestuhodných rozhodnutí, budu demonstrovat na konkrétním případu …
Byl jsem očitým svědkem toho, když počátkem osmdesátých let m.s. mladý zemědělský inženýr v terénu “kolíkoval” trasu, kde měly být položeny drenážní (meliorační) trubky.
Jednalo se o travnatý mokřad o výměře necelých čtrnácti hektarů. Lokalita, ve které každoročně hnízdil minimálně jeden pár velmi vzácné bekasiny otavní, do deseti párů čejky chocholaté, kuňkání žab bylo někdy přímo ohlušující, vzácná vachta trojlistá nebyla vzácností, a zjara bujně kvetoucí, růžovo-fialový porost vstavače bahenního, nemohlo oko milovníka přírody přehlédnout…
Tento trvalý přírodní rezervoár vody, který nevysychal ani v nejteplejším letním období, se SOUDRUZI z okresní zemědělské správy rozhodli “zkulturnit”, tedy zúrodnit, jak mi na můj dotaz – “Co tu děláte?” – pravil onen mladičký inženýr.
Když jsem se snažil sdělit mu, o jakou zvrácenost se jedná, a jak vzácnou lokalitu tímto “dílem” nenávratně zničí, mi arogantně s úšklebkem odvětil – “A k čemu pro lidi budou nějaký čejky…”
Na tuto stupidní reakci jsem neměl sílu již jakkoliv verbálně reagovat, odplivl jsem si před něj na zem, sedl na bicykl a pokračoval v cestě. Následně jsem příslušnou OSZ písemně upozornil na nežádoucí účinky, které vzniknou nešetrným zásahem do dané lokality. (bez odezvy)
Po melioračním “ZKULTURNĚNÍ” krajiny se soudruzi ze státního statku nejdříve pokusili o pěstování obilí. Když se mu tam nedařilo, tak přešli na kukuřici. Ani ta si odvodněnou plochu příliš nepochvalovala, tak se pokusili (to již po převratu) znovu plochu zatravnit. Nebudu to příliš dlouze dramatizovat, zkrátka, dnes se jedná o takřka mrtvou plochu “spraše”.
A pointa nakonec ➡️ Onen mladičký zemědělský soudruh inženýr, který se podílel na zničení kousku panenské přírody, dnes – coby skoro důchodce – z rozhodující státní pozice radí, jak z té SUCHA-bídy ven… A tak je tomu u nás takřka všude, a ve všem…!!! (jak nahoře, tak i dole)
Jak jsem veřejně již mnohokrát konstatoval - “…věšet všechny TY falmerovic bureše nikdo nechce, ale izolovat je v chládku vězeňské cely jsme je měli již dávno…!”
Jiné cesty k nápravě již N E N Í.
P.S.
Od listopadového převratu se na naší politické scéně pohybovaly tři osobnosti, kterých jsem si opravdu vážil pro jejich vztah k přírodě, životnímu prostředí a v neposlední řadě i k otázce svobody jednotlivce.
Dva z nich již nežijí (Josef VAVROUŠEK a Ivan DEJMAL) a i třetího (Bedřich MOLDAN) potkal stejný osud, a sice to, že je dřevařská lobby, tvořena především komunistickou nomenklaturou, doslova vyštvala z jejich vlivových pozic.
A jsme opět tam, čím jsem končil můj úvodní příspěvek ... "Do chládku s nimi!"
+
V devadesátých letech, kdy všechny tři mnou výše jmenované osobnosti “odstavili od válu”, byla ta “komunistická nomenklatura stará” mezi 30 až 55 roky.
V době, kdy bylo možno v naší přírodě ještě něco zachránit, jsem se – mnohdy na úkor mé rodiny – ozýval hlasitě.
Dnes ať si ta rudá chátra tady poradí sama … chcípnou, a ani nakradené miliardy je nezachrání.
-------------------------------------------------
A ještě krátká poznámka k úhynu mláďat v ptačích budkách. I v odborné literatuře bylo mým otcem publikováno (a dosud to nikdo nevyvrátil), že za dobu takřka půl století každoročního pozorování a kroužkování lejska bělokrkého i černohlavého v lokalitě PR "Pod Trlinou", jenž hnízdil ve vyvěšených ptačích budkách, se mnohokrát stalo, že v době líhnutí mláďat došlo k prudkému ochlazení a častým (někdy i déletrvajícím) dešťovým srážkám. Pozorováním bylo zjištěno, že četný úhyn mláďat nebyl způsoben nedostatkem potravy, ale podchlazením, protože v enormně chladném a deštivém počasí trvalo krmícím rodičům mnohem déle, než posbírali potravu, neb hmyz je v takovémto počasí podstatně méně aktivní, tudíž hůře dostupný.
JS
Jarek Schindler
29.7.2020 12:57 Reaguje na Bořivoj HolínekMožná se pletu, nejsem ornitolog ve smyslu toho slova ale prudká ochlazení jsou v květnu většinou situovány do první a druhé dekády tohoto měsíce. ( Zmrzlíci) Nepamatuji si nějaké výrazné ochlazení na konci května a v prvních dvou dekádách června kdy u těch lejsků dochází k líhnutí. Navíc potřeba krmení asi není v době líhnutí tak velká aby samice musela sama lovit a nemohla v tuto dobu líhnoucí se ptáčata zahřívat.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2020 13:17 Reaguje na Jarek SchindlerUtopení mláďat v budce je způsobeno nevhodnou konstrukcí budky, když (hlavně horní část) závěsná lišta je připlácnutá ke kmeni. Zejména buk a habr jsou bohaté na čůrky vody stékající v dešti. Výstelka je nasáklá tak silně, že teplo samice k zahřátí mláďat nestačí.
Publikoval jsem to v Tichodromě 1993, Ptačím světě 1/2010, nebo Myslivosti 2/2020 (viz. 1. foto - tzv. odsazení od kmene). Tuto tragédii při hnízdění popisují i Němci, zakladatelé budkařiny, přesto jim nedocházelo, že kámen úrazu nespočívá v samotném počasí, ale místo budky mají dřevěný průtokoměr.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Unor-2020/O-ptacich-budkach
Odpovědět
Publikoval jsem to v Tichodromě 1993, Ptačím světě 1/2010, nebo Myslivosti 2/2020 (viz. 1. foto - tzv. odsazení od kmene). Tuto tragédii při hnízdění popisují i Němci, zakladatelé budkařiny, přesto jim nedocházelo, že kámen úrazu nespočívá v samotném počasí, ale místo budky mají dřevěný průtokoměr.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Unor-2020/O-ptacich-budkach
JS
Jarek Schindler
29.7.2020 13:40 Reaguje na Karel ZvářalJo, pokud zatéká , je to vždy problém. V mokru se teplo neudrží. Já ale reagoval na to podchlazení z důvodu nepřítomnosti samičky co se musí v tuto dobu honit za potravou. Tak je to snad v textu na který reaguji, napsáno.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2020 14:00 Reaguje na Jarek SchindlerMrtvý celý vývodek mívám, když oba rodiče odloví krahuj. Výše popisované hynutí lejsků neznám. Tuto školáckou chybu jsem odhalil hned v začátku budkařiny.
Odpovědět
Bořivoj Holínek
29.7.2020 14:05 Reaguje na Bořivoj HolínekKaždá ptačí budka je opatřena samostatnou nosnou latí (osvědčil se nám jasan o profilu cca 3x6 cm), která je připevněna na zadní stranu budky tak, že ji nahoře i dole přesahuje cca 25 cm). Tato lať se připevní na kmen stromu. Stříška budky je pokryta lepenkou, a u mnoha budek byl vletový otvor z venkovní strany opatřen "rámečkem" - v lokalitě byl početně zastoupen i brhlík lesní.
Ani v jednom případě nedošlo v takto kvalitně vyrobené budce k "utopení mláďat". Možná tak u fušerů a těch jedinců, kteří nejsou problematiky znalí a snaží se mluvit do všeho, a za každou cenu...
Největší úhyn mláďat byl vždy v první polovině června, kdy byla mláďata ve stáří od 3 do 10 dnů. V dané lokalitě začínal své první ornitologické "krůčky" prof. Karel Šťastný, který jistě mnou psané ochotně potvrdí (více odkaz dole).
https://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=3047
Odpovědět
Ani v jednom případě nedošlo v takto kvalitně vyrobené budce k "utopení mláďat". Možná tak u fušerů a těch jedinců, kteří nejsou problematiky znalí a snaží se mluvit do všeho, a za každou cenu...
Největší úhyn mláďat byl vždy v první polovině června, kdy byla mláďata ve stáří od 3 do 10 dnů. V dané lokalitě začínal své první ornitologické "krůčky" prof. Karel Šťastný, který jistě mnou psané ochotně potvrdí (více odkaz dole).
https://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=3047
Bořivoj Holínek
29.7.2020 14:09 Reaguje na Bořivoj HolínekP.S.
Veškerá výše uvedená data (úhyn, počasí, číslo budky atd.) jsou podchycena v Rezervační knize, která mimo textového záznamu obsahuje i fotodokumentaci.
Odpovědět
Veškerá výše uvedená data (úhyn, počasí, číslo budky atd.) jsou podchycena v Rezervační knize, která mimo textového záznamu obsahuje i fotodokumentaci.
Karel Zvářal
29.7.2020 14:19 Reaguje na Bořivoj HolínekTak instalujte budky podle Zvářala a máte po problému:-)
Odpovědět
Bořivoj Holínek
29.7.2020 14:26 Reaguje na Bořivoj HolínekU konstrukce ptačí budky jsem opomněl ještě na jeden detail, a sice na mezikroužky (vyráběné prvně z měděné trubky, později se osvědčila silnostěnná umělohmotná trubka), které se na dvou místech vložily mezi lištu a zadní stěnu budky v místě, kudy procházel vrut)
Odpovědět
Karel Zvářal
29.7.2020 19:05 Reaguje na Bořivoj HolínekV první polovině června hnízdí téměř všichni ptáci, i ti na odkrytých (!) hnízdech. V chladu je hmyz málo pohyblivý, přesto vlaštovky a rorýsi svá mláďata odchovají, a to loví jen ve vzduchu! Lejsek hmyz lapá i sbírá (housenky), narozdíl od sýkory, která toliko sbírá. Ani u jednoho druhu jsem nezaznamenal v čase červnových dešťů úhyn mláďat. To u budek odsazených. Jen v začátcích, kdy jsem okopčil Henzeho, to byla katastrofa...
Odpovědět
Bořivoj Holínek
29.7.2020 17:10 Reaguje na Bořivoj HolínekZ výše popisované konstrukce ptačí budky, a jejího připevnění na strom pomocí nosné latě, je budka zavěšena napevno (tím je odolná i proti enormně silnému, nárazovému větru), a díky prstencovým "mezikroužkům" je oddělena od stromu i lišty (cca 15 mm); proto nikdy nedošlo k promočení hnízda, ani k naklonění budky.
Odpovědět
li
28.7.2020 21:18
Největší ráj pro obrovský počet druhů hmyzu,obojživelníků a rostlin,který jsem viděl bylo nepoužívané venkovní hokejové hřiště.Mantinely zůstaly stát a voda zde měla stále asi 20 cm.Voda zde byla i v největších vedrech a při prudkém dešti se voda regulovala nějakou prasklinou.Pulců tam vždy bylo tisíce,vážky,rákosí,vodní rostliny,ptáci.Predátoři se tam zřejmě nemohli dostat.Bohužel je to už asi 20 let zasypáno.Skoda,že jsem se o to dříve nezajímal víc.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.7.2020 21:39 Reaguje naTo řikam stale, že misto čiřikani maji vyhlasit celostatni projekt Kvakani, bo žaby jsou zaklad "potravinoveho řetězce" (jak píší odborníci). A nejen počítat, ale hlavně Hloubit a zatopit!-) Voda je život.
Odpovědět
li
28.7.2020 22:11 Reaguje na Karel Zvářal
S těmi strakami a sojkami máte pravdu.Bydlím v Praze na Malvazinkách a zde ovládli celý lesík a hřbitov.Straky jsou jak komando,letí třeba ve třech a asi spolu zabíjí sýkorky nebo nevim.Sojky řvou od rána a už se skoro ani nebojí.Ale jinak jsem tu pozoroval třeba i roháče.Tak se Vás chci zeptat jako odborníka jestli je to v Praze vzácnost.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.7.2020 22:19 Reaguje naKolem vody jsem toho moc nenachodil, mým živlem je pole a les. Roháči jsou nejspíše na tahu, může to být i nehnízdící kus. O strakách a sojkách je škoda mluvit, je to podobné, jako s těmi táborskými havrany. Vědí, že pod svícnem...
Odpovědět
li
ČM
Čech M.
29.7.2020 01:16 Reaguje naJestli jste v Praze objevil Roháče obecného, tak Vám gratuluji, ale vzhledem k úzkostlivé snaze radnic o odstraňování starých stromů mu tam nedávám do budoucna velkou šanci.
Roháč je pochoutkou mimo jiné i pro ty straky a sojky.
Odpovědět
Roháč je pochoutkou mimo jiné i pro ty straky a sojky.
li
29.7.2020 19:22 Reaguje na Čech M.
Ano.Mám ho i vyfoceného jak sedí na vrátkách.Škoda,že sem nejdou nahrávat fotky.
Odpovědět
Martin Mach Ondřej
31.7.2020 14:44Dobrý den, pane Zvářale a pane Holínku,
smazal jsem z diskuze několik vašich výměn. Nebyla to věcná debata. Prosím, nepokračujte v tom. Díky
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
smazal jsem z diskuze několik vašich výměn. Nebyla to věcná debata. Prosím, nepokračujte v tom. Díky
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Bořivoj Holínek
31.7.2020 15:24P.S.
Tu část diskuse, kterou jste, pane Machu, smazal, si budou moci ornitologové přečíst v jejich odborném periodiku.
Odpovědět
Tu část diskuse, kterou jste, pane Machu, smazal, si budou moci ornitologové přečíst v jejich odborném periodiku.
Bořivoj Holínek
31.7.2020 15:29 Reaguje na Bořivoj HolínekTo mé "P.S." patřilo k mému příspěvku, který však zmizel rychleji, než jsem stačil dovětek napsat.
Odpovědět
Bořivoj Holínek
31.7.2020 19:26 Reaguje na Bořivoj HolínekNad tím "P.S." byl tento můj příspěvek:
Bořivoj Holínek 31.7.2020 15:17 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Dobrý den, pane Machu.
Chvíli mi - co by nováčkovi na Ekolist.cz - trvalo, než jsem se zorientoval, a pochopil styl Vaší moderace diskusí na Vašem portálu, a oč tu kráčí ...
Již Vás více o zaslání smazaných příspěvků žádat nebudu. Pokud ještě do diskuse vstoupím, tak si současně budu zálohovat můj příspěvek (komentář), příp. i ten, na který reaguji. Budu postupovat tak, jak jsem to začal činit hned po Vaší první "mazací smršti" před pár dny.
Ona totiž věcná odborná diskuse na portálu, kde do diskuse většinou vstupují anonymní "diskutéři", a místo věcných připomínek k tématu článku, útočí stylem "argumentum ad hominem" (kopie všech těchto "komentářů" mám uloženy), není prakticky možná.
S pozdravem
Bořivoj Holínek
Odpovědět
Bořivoj Holínek 31.7.2020 15:17 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Dobrý den, pane Machu.
Chvíli mi - co by nováčkovi na Ekolist.cz - trvalo, než jsem se zorientoval, a pochopil styl Vaší moderace diskusí na Vašem portálu, a oč tu kráčí ...
Již Vás více o zaslání smazaných příspěvků žádat nebudu. Pokud ještě do diskuse vstoupím, tak si současně budu zálohovat můj příspěvek (komentář), příp. i ten, na který reaguji. Budu postupovat tak, jak jsem to začal činit hned po Vaší první "mazací smršti" před pár dny.
Ona totiž věcná odborná diskuse na portálu, kde do diskuse většinou vstupují anonymní "diskutéři", a místo věcných připomínek k tématu článku, útočí stylem "argumentum ad hominem" (kopie všech těchto "komentářů" mám uloženy), není prakticky možná.
S pozdravem
Bořivoj Holínek
