https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaromirn-blaha-kaceni-v-cennem-boubinskem-pralese
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaromír Bláha: Kácení v cenném Boubínském pralese

13.7.2020
V Boubínském pralese jsou převážně bukové porosty a na vlhčích místech zase smrkové (na obrázku).
V Boubínském pralese jsou převážně bukové porosty a na vlhčích místech zase smrkové (na obrázku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Hubený / NP Šumava
Lesy ČR s.p. se odvolaly proti rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava, omezující kácení v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Hnutí DUHA naopak kritizovalo Správu za to, že omezení je nedostatečné, když stále umožnila kácet na většině rozlohy rezervace krom jádra pralesa a pralesovitých zbytků - viz tisková zpráva Správa CHKO Šumava povolila Lesům ČR kácení na většině území NPR Boubínský prales.
 

Podobně již na jaře odsoudila snahu Lesů ČR o kácení a benevolentní přístup Správy skupina předních českých vědců. Státní Lesy ČR ale chtějí kácet v rezervaci v mnohem větším rozsahu než jim Správa umožnila. Ustoupily sice od záměru dřevo z rezervace vyvážet, ale nechají si za to od státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) zaplatit "ušlý zisk". Za to, že netěží v samotném jádru Boubínského pralesa, si státní podnik Lesy ČR účtuje od AOPK každý rok milion korun.

Postupné kácení a odkorňování smrků postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad. S posláním rezervace - ochranou pralesovitých zbytků a divoké přírody - to nemá nic společného. Nechápu tuhle snahu Lesů ČR za každou cenu boubínskou rezervaci prokácet, když nezvládají kůrovce v okolních hospodářských lesích, kam by měly nedostatečnou kapacitu těžařů soustředit.

Národní přírodní rezervace Boubínský prales není jediné vzácné chráněné území, kde Lesy ČR, ačkoli jim je svěřen praktický výkon správy lesů, nerespektují základní pravidla ochrany přírody a domáhají se vydání plošných výjimek ze zákonem zakázaných postupů, které by jim umožnily plošné kácení. Podobně je tomu v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a dalších chráněných oblastech. Od Agentury ochrany přírody si ještě navíc nechávají proplácet ze státních peněz "ušlý zisk". Je tedy podle mě na místě odejmout Lesům ČR správu lesů v chráněných územích a převést ji na AOPK. V tomto případě dává zrušení dvoukolejnosti správy a převedení ochrany pod jednu střechu smysl.


reklama

 
foto - Bláha Jaromír
Jaromír Bláha
Autor je expert na ochranu lesů Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (157)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

13.7.2020 11:50
Pro lesy Č.R. budou na Boubínu kácet společnosti spadající do svěřeného fondu. Co pane Bláha nechápete?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.7.2020 12:24
Je to jak píše pan Bláha. LČR (a možná i jiní) zneužívají současného kolapsu lesnictví (kterému sami významně pomohli) k tomu, aby těžili tam kde za normální situace nemohou a samotnou situaci v lesnictví nikdo řešit zásadně nechce.... vyhovuje několika příliš bohatým lidem jako je například sám velký Babiš a jeho těžařské firmy jak naznačuje pan Ukropec.....

Děje se tu zločin za bílého dne, ale v ČR je to prostě normální jev, takže se nic zásadního neděje, aby to tak nebylo.... stačí lidem říct, že kompletním odstraněním životního prostředí ho chráníme a většině obyvatel ČR to jako argument (ať už je jakkoliv absurdní a protiřečící) stačí... ČR prostě není pomoci, pokud bude každý spoléhat na někoho dalšího a celá ČR tak čeká, že "se to nějak vyřeší"...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.7.2020 20:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nebrečte, i Vy nebo Vaši rodiče, zvonili klíči a nedošlo jim, že je hned v dalších dnech budou muset odevzdat novým majitelům.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2020 12:31
Zase ta bezzásahovost, která má tentokrát za úkol zničit zbytky Boubína. Pak už na té Šumavě opravdu nic nebude. Jen poušť.
Odpovědět
FD

František Dvořák

13.7.2020 12:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, zda jste se poslední dobou podíval do vnitrozemí. Podívejte se třeba na Vysočinu, třeba za Dačice. To co tam uvidíte, zatím ještě v žádné bezzásahové zóně na Šumavě není.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 09:45 Reaguje na František Dvořák
Ano, ale masívní a nezvládnutelné nálety kůrovce vyšly původně z té Šumavy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 15:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Mohl byste prosím uvést důkaz nebo zdroj dokazující Vaše tvrzení?

Odborníci na danou problematiku totiž tvrdí, že přemnožení kůrovce je hlavně důsledkem dlouhotrvajícího sucha, které souvisí s mírnými zimami a horkými léty. Změny v počasí oslabily stromy a ony se nedokážou škůdci účinně bránit.
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 16:01 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud je ten odborník Bláha tak potěš koště.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 16:06 Reaguje na Majka Kletečková
Lýkožrout smrkový se v ČR přirozeně vyskytuje na celém území (vyskytuje se v Evropě, severní Asii a Malé Asii). V lesním ekosystému má významnou funkci. Patří ke druhům, které zajišťují omlazení lesa a jeho dobrý zdravotní stav, protože mimo období kalamit napadá jen staré, slabé a nemocné stromy.
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 16:59 Reaguje na Majka Kletečková
Ráčila jste si přečíst aspoň něco z těch linků co jsem vám dal?

Víte co? Celou dobu titíž lidé/Bláha a spol./ tvrdí, že kůrovec graduje a že bude konec. Uběhli desítky!! let a kůrovec vlastně graduje pořád a apokalypsa nejen na Šumavě trvá. Pokud by se zavčasu likvidoval tak k tomuhle nemuselo vůbec dojít. Četla jste něco z toho co jsem vám poslal? Přijde vám normální, že hnutí duha a další ekologistické spolky chrání kůrovce? Ty třistaleté smrky u povodí Vltavy byly silné a zdravé stromy, přesto je kůrovec sežral a to v n.m. výšce nad 1100metrů. Proti tomu obrovskému množství brouka neměli ty stromy prostě šanci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.7.2020 18:31 Reaguje na Majka Kletečková
Můžete mi paní Kletečková prozradit kam na ty "rozumy" chodíte? Nebo že by ty nesmysly o kůrovci jako architektu či inženýru lesa byly z vaší hlavy? Bláhovy se nakonec ani moc nedivím. Velice dobře to toho "slepičáře" "živí". Vás také ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 22:18 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud myslíte těmi "rozumy" tvrzení "Lýkožrout smrkový se v ČR přirozeně vyskytuje na celém území (vyskytuje se v Evropě, severní Asii a Malé Asii). V lesním ekosystému má významnou funkci. Patří ke druhům, které zajišťují omlazení lesa a jeho dobrý zdravotní stav, protože mimo období kalamit napadá jen staré, slabé a nemocné stromy.", tak ta jsem dnes čerpala z wikipedie (klíčové slovo lýkožrout smrkový). Nemyslím, že zrovna wikipedie je zcela spolehlivý a seriózní zdroj informací, ale já jsem si ji oblíbila.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.7.2020 23:49 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, myslím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 06:16 Reaguje na Majka Kletečková
Jiní, skuteční, odborníci jednoznačně tvrdí pravý opak. Kůrovec navíc žere (nebo spíš sežral) lesy, které by i po oteplení měly zůstat v pásmu hlavního růstu smrku.
A viděl jsem v okolí naší chalupy dostatečně zavodněný smrkový les (spodní voda), který sežral kůrovec, ač o nedostatku vláhy a nějakém stresu z toho se nedá v tomto případě hovořit.

Ty změny počasí jsou navíc jen oteplistická mantra. Tak studené jaro a začátek léta jsem už dlouho nezažil.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 13:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, prosím buďte tak hodný a napište odkaz na odborný článek, který ukazuje/dokazuje Vaše tvrzení, že "masívní a nezvládnutelné nálety kůrovce vyšly původně z té Šumavy."
Vy sám v této oblasti odborníkem nejste a nepíšete, že by to byla jen Vaše domněnka. Proto prosím o zdroj na odborný článek, ze kterého vycházíte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:42 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, tohle jsou fakta, která se najdou spíš v základních učebnicích, než v nějakých článcích. Nikdo nebude stovky let publikované věci publikovat znovu a znovu.

Hejna kůrovců, letící ze Šumavy (resp. nesená větrem) byla opakovaně prokázána, dokonce až na takové úrovni, že jimi prolétlo ultralight letadlo a ověřilo, co to je. Psalo se o tom i zde na Ekolistu, krátce před koronakrizí.

To, že masívní infekce patogenem může zlikvidovat i zdravého jedince v plné kondici, který ustojí infekci normální intenzity, je fakt z učebnic, z nichž jsem studoval už někdy v 70. letech minulého století. A jejich autoři to opsali z učebnic ještě starších (s kořeny až někam do konce 19. století).

Takže příslušná časopisecká literatura k tomuto tématu bude na papíře (a ne na webu) a bude ve francouzštině nebo němčině, rozhodně ne v angličtině. Takže se v reálu musíme spokojit s těmi učebnicemi.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 18:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta němčina by pro mne snad nemusela znamenat příliš velký problém.
Jsem zvědavá, jestli se od Vás nějakého seriózního odkazu dočkám.
Na vědecké články v recenzovaných časopisech dám víc než na wikipeii a nemusejí mít ani příliš velký impakt faktor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 09:13 Reaguje na Majka Kletečková
Tak se budete opravdu muset aktivně prohrabat po knihovnách ve fondech z přelomu 19. a 20. století.

Pokud se nespokojíte se vzorečky v moderních učebnicích epidemiologie (které ale platí i pro zvířata a rostliny a jejich patogeny), které pracují jak s kondicí napadeného organismu, tak i s masívností nákazy.

A nějakou slušnější učebnici epidemiologie je ve vaších možnostech po knihovnách splašit, alespoň k presenční výpůjčce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Tahle Vaše výmluva mne už nijak nepřekvapuje. Bylo mi jasné, že se požadovaného odkazu od Vás nedočkám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 13:10 Reaguje na Majka Kletečková
Opravdu nevidím důvod, proč neustále dokola vyvracet stále stejné lži ekologických aktivistů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 16:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše vykrucování mi připomíná chování našeho prezidenta. Miloš Zeman se nikdy neomluví za své nedoložitelné tvrzení o Ferdinandu Peroutkovi, vy nikdy nepřiznáte, že "masívní a nezvládnutelné nálety kůrovce vyšly původně z té Šumavy" je jen Vaše domněnka a nikoliv vědecky dokázaný či podpořený fakt.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 18:15 Reaguje na Majka Kletečková
Vážená dámo:
Zde na Ekolistu byly citovány kanadské práce, které značný dolet, delší než se předpokládalo, dokazují. Rovněž zde na Ekolistu byla citována svědectví o velkých hejnech kůrovce, létajících ze Šumavy ve směru větru.

Obojí lze tu na Ekolistu dohledat. Takže není co řešit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 07:06 Reaguje na Majka Kletečková
A základní učebnice si může opravdu každý dohledat a nastudovat sám.

Prostě: RTFM!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2020 13:43 Reaguje na Jan Šimůnek
No, jestli to jsou stejní odborníci jako Vy, s vylhanými docentůrami ze všech známých a 10 ještě ani nespecifikovaných oborů, tak ano.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:47 Reaguje na Petr Eliáš
Já mám docenturu s ekonomiky a hygieny výživy. Nemohu za to, že je to multidisciplinární obor s mnoha přesahy do ekonomických, sociálních i biomedicínských oborů. A kandidaturu věd, orientovanou na preventivní lékařství - tedy opět interdisciplinární obor s mnoha přesahy prakticky do celé medicíny. A v rámci experimentů jsem musel hrabat taky do mikrobiologie, mykologie, chemie a toxikologie.

A co máte vy?
Odpovědět
FD

František Dvořák

14.7.2020 17:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Kolikrát tady tahle blbost byla a kolikrát se ještě bude opakovat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2020 13:44 Reaguje na František Dvořák
S ním se nemá cenu hádat, je to fanatik.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:48 Reaguje na František Dvořák
Ti kůrovci byli opakovaně a nezávisle více lidmi a institucemi prokázáni. Proto to beru jako fakt.
Odpovědět
FD

František Dvořák

15.7.2020 18:34 Reaguje na Jan Šimůnek
To je fakt blbost. Nikým to prokázáno nebylo. Jediné, co prokázáno j, je to, že se v lesích přestalo hospodařit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 09:14 Reaguje na František Dvořák
Pokud ignorujete prokázaná fakta, nemá cenu se s vámi bavit.
Odpovědět
FD

František Dvořák

16.7.2020 11:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Vážený pane, prokázaná fakta jsou, že za totality bylo v lese ve vnitrozemí spousta lidí a k nim hajní, kteří tam pracovali a od jaro na kůrovce pokládali různé pasti a bojovali s ním. S kůrovcem ve vnitrozemí nastal problém až po totalitě, kdy byli tito lidé z lesa vyhnáni a boj s kůrovcem přestal. Ten byl ve vnitrozemí stále. Podle Vás, když se utvořil ŠNP, tak ten vnitrozemní nátáhl, asi ze solidarity ráfek a les čekal, až vzdušné proudy do něj zanesou ten z vnitrozemí. Víte, já osobně si myslím, že ten kůrovec, je pro mnoho lidí pouze zástupný problém. Při vzniku ŠNP bylo hodně lidí i vzdělaných, kteří byli proti. Jenže on vzniknul a udělal jim čáru přes rozpočet s různýma stavbama. Šumavská a vnitrostátní příroda. o kterou nyní tak bojují, jim byla ukradená. A dokonce si myslím, že jsou i lidi, kteří do poslední chvíle věřili tomu, že ŠNP v určitých místech vhodných třeba pro stavbu lanovky, nevznikne a kupovali tam pozemky, které jim dnes měli vynášet pěkný peníze. Buhužel, jejich vyčuranost se jim nevyplatila. Dnes dodávají důkazy jak na běžícím páse. Nevím, jestli náhodou mezi ně nepatříte. Jestli ne, tak Vám znovu opakuji, to, že vnitrozemí zasvinil kůrovec ze Šumavy je totální blbost, ten ve vnitrozemí byl vždy, rozmnožil se, až když se proti němu přestalo bojovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 13:14 Reaguje na František Dvořák
Já jsem zase toho názoru, že česká Šumava silně vadila konkurentům na bavorské straně pohoří, protože na té naší je levněji a je tam i déle, vzhledem k orientaci svahů, i kvalitnější sníh. A tak si najali ekologické křiklouny, aby poškodili jejich konkurenci.

A orkán Kyril byl využit k totální likvidaci šumavských lesů na české straně, aby se tamní území co nejvíc poškodilo a turisticky zneatraktivnilo. Ze stejných důvodů.

Výsledkem je mrtvá krajina, připomínající oblasti nejvíce postižené za éry kulminace kyselých dešťů.
Odpovědět
MG

Milan G

16.7.2020 14:52 Reaguje na František Dvořák
..Dnes dodávají důkazy jak na běžícím páse...
Důkazy čeho?
Co má společného to, že tam spekulanti kupovali pozemky s kůrovcem? Co to má společného s bezzásahovostí?
To, že vy tomu nevěříte neznamená, že se to nemohlo stát.
Odpovědět
FD

František Dvořák

16.7.2020 16:11 Reaguje na Milan G
Jako důkaz se tady třeba neustále line to, jak vzdušné proudy dokáží nést kůrovce daleko. Já tvrdím, že jsem tedy vědec a mám za to, že se kůrovec ve vnitrozemí, když se o něj v lesích přestali odpovědní lidi zajímat, pomnožil tak(a to by mohl být taky jeden z důvodů, proč by si někteří, kteří za to zodpovídali, že zredukovali počet pracovníků v lesích tak, že se s kůrovcem přestalo bojovat a dnes se jim tyto keci hodí jako aliby), že ho vzdušné proudy zanesly právě na Šumavu. Jinak pro pana Šimůnka, to o tom Německu, to se mi nechce nějak věřit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 16:31 Reaguje na František Dvořák
Já myslím, že ohledně toho Německa si pan Šimůnek dělá srandu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 18:19 Reaguje na Majka Kletečková
Nemá důvod.
Odpovědět
MG

Milan G

16.7.2020 18:06 Reaguje na František Dvořák
Je vidět, že hulíte dobrý matroš.

Vaše citace....Při vzniku ŠNP bylo hodně lidí i vzdělaných, kteří byli proti. Jenže on vzniknul a udělal jim čáru přes rozpočet s různýma stavbama. Šumavská a vnitrostátní příroda. o kterou nyní tak bojují, jim byla ukradená. A dokonce si myslím, že jsou i lidi, kteří do poslední chvíle věřili tomu, že ŠNP v určitých místech vhodných třeba pro stavbu lanovky, nevznikne a kupovali tam pozemky, které jim dnes měli vynášet pěkný peníze. Buhužel, jejich vyčuranost se jim nevyplatila... podle vás odsouzeníhodní lidi, kteří všechno svádí na kůrovce, no žijete asi jednoduchý život.

Na druhou stranu Beránek, citace...V polovině 90. let Jan Beránek a další desítky ekoaktivistů spekulativně nakoupili úzké proužky půdy na trase plánovaného dálničního obchvatu Plzně, aby mohli stavbu brzdit právnickými obstrukcemi. Plzeňský radní Marcel Hájek je za to v roce 1998 v Reflexu nazval ekoteroristy. Beránkovi a jeho spolubojovníkům se to nelíbilo a žalovali pro údajnou urážku na cti. Jenže krajský soud v Plzni v květnu 2000 jejich žalobu zamítl.
V rozsudku se doslova píše: „Národní onkologický registr, který sleduje výskyt zhoubných nádorů v ČR, diagnostikuje ročně na území Plzeň-město 1200 – 1300 nových nemocných se zhoubnými nádory. Tisk opakovaně zmiňuje, že městem Plzeň denně projíždí kolem 2000 kamionů.“ Podle názoru soudu byl proto výraz „ekoteroristé“ zcela oprávněný. Beránek a spol. se totiž podíleli na „současném stavu, kdy výstavba dálničního obchvatu nebyla dosud uskutečněna, což znamená vážné ohrožení životního prostředí obyvatel Plzně“. Soudce JUDr. Alois Svoboda uvedl: „Ekoterorismus se soudu jeví jako koncentrovaný výraz vyjadřující rozhořčení plzeňské veřejnosti nad současným dlouhotrvajícím stavem kritické dopravní situace v Plzni a zároveň – z hlediska ustanovení týkajících se ochrany osobnosti – vyjadřuje přípustnou veřejnou kritiku tohoto stavu.“

Ano tohle jakoby už s kůrovcem nemá nic společného, ale opak je pravdou. Vy odsuzujete, aniž byste měl jediný důkaz jsou to pouze vaše domněnky, několik lidí kteří podle vás spekulativně koupili pozemky na Šumavě.

Beránek a spol. koupili pozemky u Plzně, vyloženě z odporných důvodů a to je v pořádku, že ano.

Jen tak mimochodem, to co tvrdíte je trestný čin a vaší povinností je to nahlásit na Policii ČR. Předpokládám, že jste tak učinil, pokud ne stáváte se spolupachatelem.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2020 11:19 Reaguje na Milan G
Ještě že v národním parku Šumava developeři nepostavili ty lanovky kvůli zamýšleným novým lyžařským vlekům pro sjezdaře. Chtěli kvůli tomu vykácet široké pásy dospělých zdravých smrků. Naštěstí jim to ochránci přírody zatrhli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 12:38 Reaguje na Majka Kletečková
Teď jsou ty smrky mrtvé kvůli bezzásahovosti. Píchni jako řízni.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 18:18 Reaguje na František Dvořák
Existuje něco jako převládající směr větru. A ten je ze Šumavy směrem na jih Vysočiny.
Odpovědět
MG

Milan G

17.7.2020 11:23 Reaguje na František Dvořák
Vy nemáte žádný, ale opravdu žádný důkaz na to co tvrdíte, že s tím kůrovcem je to blbost.

Na rozdíl od vás já mám dost silný podpůrný argument. Nedávno jsme tady měli písek ze Sahary. Podle vás asi přijel vlakem. Podle normálních lidí ho sem donesly vzdušné proudy. Pokud vám tohle nestačí, tak neni to tak dlouho co se saharský písek objevil v New Yorku, ne na lodi nepřicestoval, vítr ho přinesl a to na vzdálenost několik tisíc!! kilometrů. Takže u písku je to možné a u lýkožrouta ne? Máte pro to nějaký důkaz nebo argument, že to není možné?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.7.2020 13:35 Reaguje na Milan G
A co když to je lýkožrout z Kanady, jak se prý píše v té kanadské studii...kdo ví... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:49 Reaguje na Petr Eliáš
Ten by se rozptýlil do výrazně menší hustoty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2020 11:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste ten pravý odborník na kůrovce, že. Univerzální všeználek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 12:37 Reaguje na Majka Kletečková
To samé se děje např. s částicemi prachu, aerosolu apod., a to už do oblasti mých kompetencí spadá.
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 12:47
Tenhleten škodič má tu drzost se pořád vyjadřovat k Šumavě. Za tu apokalypsu, která tam díky kůrovci nastala má velkou zodpovědnost právě on. A teď bude LČR peskovat za to, že nedokáže rychle těžit.
A opět ti vědci, konsensus asi 101%. Bláho konsensus nerovná se pravda.
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 12:56 Reaguje na Milan G
Ještě jedna věc pro dokreslení celé situace, v odkaze je článek od p. Breziny z roku 2012 a už tehdy nazval škodiče Bláhu lhářem...https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-na-vlastni-oci-sumava-umirajici-a-ekologisticka
A je to rok od roku horší a horší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.7.2020 14:14
Pokud se vědci,AOPK a ekologové vzácně na něčem shodnou - tedy ,že LČR jsou zcela mimo realitu v Boubínském pralese, pak se mi myšlenka převést rezervaci do správy AOPK celkem zamlouvá.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

13.7.2020 15:59
Na rozvoj kůrovcové kalamity měl vliv souběh více faktorů, ale jedním z nich je zelená ideologie tzv. bezzásahovosti.
Odpovědět
va

vaber

13.7.2020 17:55 Reaguje na Karel Tejkal
ano působí více faktorů já bych řekl, že nejhorší jsou sucho a teploty nad 30°C,to smrky nesnášejí,ale jak už jsem pasal usychají i jiné druhy stromů a to se zcela přehlíží, třeba borovice.
Na druhou stranu se kůrovec roztahal díky transportu napadených stromů až do Německa. Kůrovec prý špatně létá a tak by se měl šířit pomalu.
Bezzásahovost je něco naprosto přirozeného a já ji schvaluji, naopak mnoho dobře míněných zásahů člověka do přírody ,skončilo nedobře. Všechny přemnožené druhy se vrátí na normální stav i bez zásahu člověka,to je naprosto jisté. Pokud smrk nebude mít dobré podmínky pro růst ,třeba díky změně klimatu, zmizí z našich lesů a nikdo tomu nezabrání.
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 19:00 Reaguje na vaber
Ta bezzásahovost je na Šumavě vidět. Už i ty nálety nechtějí růst. Ano pokud se chcete SM v ČR zbavit, úplně, pak je bezzásahovost optimálním řešením.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.7.2020 19:23 Reaguje na vaber
Po větru a zvednut termikou kůrovec dolétne i desítky km.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.7.2020 21:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Určitě doletí, ale na Moravě problém s kůrovcem začal přibližně v době, kdy "ochránci" teprve v šuplících hledali provazy. Jinými slovy lýkožrouta najdete v každém lese. A když se sejdou okolnosti, začne se silně množit. a pokud vlastníci lesů první vlny nezachytí, a ještě přijde sucho, které stromy oslabí, tak je to účinnější, než několik "vazačů" na stromech stovky kilometrů mimo.
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 21:45 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tohle mně zajímá, můžete upřesnit kdy začal řádit kůrovec na Moravě? Stačí přibližně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 09:46 Reaguje na Milan G
Mě by to zajímalo také, protože když se v lesích, kam chodím, objevily první kůrovcové souše, byla kalamita na Šumavě v plném proudu.
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

13.7.2020 19:43 Reaguje na vaber
V kulturních lesích (jiné tu téměř nemáme) je nezbytné strom napadený kůrovcem co nejrychleji pokácet. Všichni máme v živé paměti, jak se aktivisté k napadeným stromům přivazovali a bránili lesnímu ozdravení. Zelení vnesli do ochrany přírody ideologii, což v důsledku přírodě a životnímu prostředí velmi ubližuje.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.7.2020 21:42 Reaguje na Karel Tejkal
Kolik procent celkové rozlohy tvoří lesy, kde se někdo k něčemu přivazoval? Šul nul ... takže i kdybychom to vyhodnotili jako pitomost, tak nic nebránilo šíření kůrovce zastavit, a to přesně tím způsobem, o kterém píšete.

Jensže to se nějak nestihlo ... pročpak asi? Kvůli pár desítkám nadšenců někdev mlází:-) asi sotva.

Někteří zelení tam vnesli ideologii, nezelení pak často nenažranost a touhu urvat co se dá a co nejdřív. Že by bylo to druhé nějak lepší ....
Odpovědět
MG

Milan G

13.7.2020 22:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale no tak. Víte vůbec jak probíhá těžba? Víte jaké platí bezpečností pravidla? Stačí pár křiklounů na vhodně vybraných stromech, prestitutky u toho a můžete se s těžbou rozloučit. Nebo si myslíte, že lze těžit a vedle stojí hňup přikurtovaný ke stromu?
Aby nedošlo k omylu, vůbec se nezastávám LČR, ale za tu zničenou Šumavu nese největší vinu Bláha s hnutí duha. Pokud si dobře pamatuju tak Bláha chtěl prosazovat bezzásahovost i ve druhé zóně. Někde jsem tady dával link na článek, který psal ekolog o tom jak Bláha s Justem lhali ohledně obnovy lesa v rámci bezzásahovosti.
Odpovědět
va

vaber

14.7.2020 08:41 Reaguje na Milan G
vidím že všichni znají toho správného viníka-mimochodem zcela zjednodušený a účelový závěr,
kdo pozoruje stromy ví že smrk bojuje s nemocí nebo kůrovcem několik let,první viditelné příznaky -velká ztráta jehličí,svěšené jehličí,výrony smoly v místech kde je smrk napaden a když se porazí většina je uvnitř vyhnilých. Já kolem takových stromů každý den chodím a vím jak vypadaly před nemocí nebo kůrovcem.
Prvotní je velká ztráta jehličí a odborníci by měli říct co to způsobilo a zda již po takové ztrátě je strom třeba porazit. Pokácelo se možná desítky miliomů stromů a stejně se kůrovec šíří dál i tam kde se pokácelo včas.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

14.7.2020 09:38 Reaguje na vaber
Občas se účastním mykologických průzkumů a vcelku vidím, co se v lesích děje. Když ze smrku prší ještě zelené jehličí, je opravdu zle. Zvažoval jsem, jestli by například Česká mykologická společnost a/nebo Česká vědecká společnost pro mykologii (a podobné organizace) neměly ve spolupráci s LČR instruovat své členy, aby podobný masivní útok kůrovce někam obratem hlásili.
V červnu mě potěšilo, když jsem na zlínsku viděl čerstvě vykácenou mýtinu (průměr cca 10 m) na místě smrku, z nějž zelené jehličí pršelo na podzim. Někde někdo se o lesy skutečně stará a asi to nebudou aktivisté.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.7.2020 20:06 Reaguje na Milan G
Pokud za Šumavu nese vinu Bláha, tak kdo nese vinu za zbytek smrkových monokultur, které jsou v tahu. Taky Bláha?

Nemá cenu tady řešit Šumavu, kdyby se to, co se nazývá kůrovcová kalamita, týkalo pouze Šumavy, tak sice možná zamáčkneme slzu, ale jinak se prd děje. Jenže ono je to všude a zcela upřímně ... prakticky nikde se to moc nezvládá.

A pohádky o tom, jak kůrovec ze Šumavy letěl sežrat Beskydy fakt ne.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2020 00:00 Reaguje na Svatá Prostoto
Toto není první kůrovcová kalamita u nás. Otázka potom zní, proč, když se všechny předešlé podařilo zvládnout , tato se musela rozrůst do takových rozměrů? Co je jiné?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2020 13:33 Reaguje na Jarek Schindler
Třeba klimatická změna, příliš mnoho smrkových plantáží, nový druh brouka, ignorace problému (už za komunistů se varovalo, že nám ty smrkové plantáže jednou sežere brouk) ...
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1719760-vedci-zkoumaji-novy-druh-kurovce-prisel-ze-sibire-ale-paradoxne-nevydrzi-mrazy
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 17:47 Reaguje na Petr Eliáš
Děkuji za zajímavý odkaz.
To jsem nevěděla, že se v ČR pomalu rozšiřuje lýkožrout severský, který má na svědomí rozsáhlé odumírání smrčin zejména na Severovýchodě Moravy a ve Slezsku. A vědci se teprve snaží zjistit, jak ho zlikvidovat, protože se chová jinak než u nás známí kůrovci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 09:27 Reaguje na Majka Kletečková
To je ale zjištění a přitom tento kůrovec je u nás přes 25 let. Bravo. Nebo, že by ta Morava nebo Slezko nebylo součástí ČR. No a vědci se o nic snažit nemusí. Zlikvidovat se dá stejně jako ostatní kůrovci. Tedy kácet napadené stromy, kácet napadené stromy a znovu, kácet napadené stromy. Ty ihned asanovat. A když mluvím o napadených stromech, tak to jsou stromy v kterých brouk ještě nedokončil vývoj a jsou většinou zelené a na první pohled zdravé. Ve chvíli kdy z nich jde kůra dolů a jsou rezavé je to již pouze úklid.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 06:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Je třeba řešit minimálně to, že lidem kolem něj se nedá věřit ani ten "nos mezi očima". A podle toho je třeba důsledně jednat.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 12:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Žádné pohádky vám nikdo nevnucuje.

Faktem ale je, že existují studie z Kanady, které zcela bez pochyb dokázaly, že při příhodném větru letí lýkožrout až 100km a to v takovém množství, že dokáže bez problémů zlikvidovat ten nový les. Nakonec ta lež ekologů, že stačí ochranný koridor cca 500 metrů od ohniska nákazy už dávno padla. Taky už to nikdo dnes netvrdí.
S rozvozem napadeného dřeva/zákaz chemie/ se ten brouk taky rozšiřoval.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 13:04 Reaguje na Milan G
Prosím napište odkaz na některou z těchto studií. Chci si ověřit, že se v nich jedná skutečně o lýkožrouta smrkového.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.7.2020 13:39 Reaguje na Majka Kletečková
Taky bych chtěl nějakou tu studii vidět. Pořád o nich čtu, ale nikdo ji ještě nedoložil. Zajímalo by mě, jestli se jedná o stejného brouka jako je u nás a jestli ty samé podmínky jako v Kanadě panují i u nás...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 17:40 Reaguje na Majka Kletečková
Źádala jsem o to pana Šimůnka. Ten skoro vůbec nerozlišuje, co je jeho vlastní domněnka a co je vědecky zdokumentováno. Pochybuji, že od něj se odpovědi dočkám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:52 Reaguje na Majka Kletečková
Byla tu citována v diskusi, najděte si to. O kůrovci se tu diskutuje opakovaně. Opravdu nehodlám být sluha neschopných (nebo za neschopné se vydávajících) lidí, kteří nejsou s to najít jeden odkaz na jednom webovém časopise. Mám své práce dost.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.7.2020 11:07 Reaguje na Majka Kletečková
To víte, takto se pozná pravý odborník celý život pracující ve vědě. ,,Zdroj si dohledejte sami.,, :-DD
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 13:17 Reaguje na Petr Eliáš
Ke hledání článků a prohledávání diskusních příspěvků tu na Ekolistu máte naprosto stejné možnosti jako já.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 17:50 Reaguje na Majka Kletečková
Už ne, jak jsem zjistil vy i jiní ty odkazy nečtou což bylo teď vidět když jsem vám poslal pár linků tady z Ekolistu. Nechtějte vědět kolik času jsem musel strávit nad tím, než jsem přelouskal celý dostupný Ekolist, je to od roku 1998.

Opravdu pohledejte sama. Kdysi jsem ho tady někde dával, ten dotyčný komu to bylo určeno řekl, že jsou to stejně nesmysly. Už jsem se zařekl, jako já zrovna tak i vy máte počítač tak můžete hledat. Problém je v tom, že potřebujete nad tím strávit hromadu času a pak se najde idiot, který tomu stejně nevěří, takže ne.
Ale, že se rozšiřoval dopravou to uznáte sama a na to nepotřebujete žádný link.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.7.2020 18:03 Reaguje na Milan G
Odkaz vám neberu, ale Turčáni v jednom rozhovoru na čt24 tvrdil, že ten přenos ze Šumavy do zbytku republiky je nesmysl.

Třeba si ale troufnete tvrdit, že je mimo ... já na to znalosti fakt nemám.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 18:48 Reaguje na Svatá Prostoto
Ne nebudu o prof. Turčánim tvrdit, že je mimo, to ne akorát s ním nesouhlasím.

Já samozřejmě nemám žádný důkaz o tom, že brouk ze Šumavy se přenesl do celé republiky. Ale za uváženou stojí, že část ho mohla těmi větry překonat větší vzdálenosti a část se roztrousila překotnou přepravou atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 09:19 Reaguje na Milan G
A pochopitelně, z ložisek, vytvořených šumavskými kůrovci, se to šířilo dál.

V tom sehrála svou jednoznačně negativní roli EU, vyžadující "vysoutěžování" služeb, což pro majitele lesa znamenalo v reálu mnohaměsíční zpoždění proti situaci v 90. letech, kdy mohli kácení zadat první jakž takž vhodné firmě a mít sanaci ohniska nákazy provedenu do pár týdnů od zjištění kůrovce.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.7.2020 16:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Za to EU nemůže ... pokud na něco máte vlastní lidi, nebo vlastní firmu, tak ani jako veřejnoprávní subjekt nemusíte nic vyhlašovat a prostě si to uděláte vlastními pracovníky, nebo zadáte "in-house" té své firmě.

Zase z té EU nědělejte úplné blbce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 07:09 Reaguje na Svatá Prostoto
Blbce ne, ale cílené škodiče.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

14.7.2020 09:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Vašich "pár desítek nadšenců v mlází" nám především ukázalo, čeho všeho jsou ti "nadšenci" v rámci prosazování zelené ideologie schopni. Ještě dnes čteme a slyšíme o úžasné samoléčbě lesa, když nebudeme stromy s kůrovcem kácet.
Prvními projevy kůrovcové kalamity byly diskuse o úklidu po orkánu Kyrill. Zvítězila bezzásahovost a na hřebenech v prvních zónách Šumavy lesy následně vyhynuly.
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 17:09 Reaguje na Karel Tejkal
Pane Tejkal s tím kůrovcem to začalo ještě dřív, před Kyrilem. V době kdy byl Ambrozek ministrem ŽP 2002-2006 tehdy už začala apokalypsa. Jen tak mimochodem poradce mu dělal Bursík a jen tak na osvěžení, tajemníka mu dělal Vondrouš, který nyní exceluje jako generální ředitel zeleného kruhu.
Kyril to už je jen smutné pokračování v likvidaci Šumavy v rámci scestné mantry bezzásahovosti.
Odpovědět
va

vaber

14.7.2020 18:04 Reaguje na Karel Tejkal
před dvěma týdny jsem byl ve vojenském prostoru Boletice , volný vstup o víkendech, je tam pomník na památku po Kirilovi a je vidět velký prostor který byl uklizen a přesto tam řádí kůrovec dál podobné i na Boubíně
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 09:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Byli to zelení, kdo prosadil bezzásahovost na Šumavě, dokonce i protizákonnými aktivitami. Odtud se pak šířila masívní kůrovcová nákaza, jakou nejsou s to zvládnout ani zcela zdravé stromy. A natolik masívně, že se to nedalo zvládnout stávajícími kapacitami pro sanační práce.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

13.7.2020 21:17 Reaguje na Karel Tejkal
Netleskal jsem nikdy blokaci těžby napadených stromů, včetně ideologie bezzásahovosti, ale největší problém přemnožení lýkožrouta osobně vidím pozdní nástup vlastníků lesů na likvidaci napadených stromů a povinnost těžit stromy, ze kterých lýkožrout vylétl do okolních porostů, kde se ještě dal zahubit včasným pokácením a ošetřením,. Jenže se v takový čas kácely již bezvýznamné stromy.
Nicméně stále jsem nepochopil u některých skupin lidí takovou radost, že smrky z našich lesů mizí. Protože za ně náhradu na více jak padesát let náhradu mít nebudeme. Zejména ve stavebnictví, kde je stále smrk základní technickou dřevinou.
Protože usychají i borovice, vhodných listnáčů je v lesích málo, tak než vyrostou nové stromy místo smrků a borovic, tak to už nebudou sruby z FSC, ale z dovozu a nebo lepené trámy, fošny atd.

Takže
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

14.7.2020 11:59 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ohroženým druhem jsou i jasany, napadené voskovičkou jasanovou. Právě v těchto dnes můžeme na řapících loňských listů pozorovat hojné plodničky pohlavního stádia. S jasany to může dopadnout jako kdysi s jilmy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.7.2020 21:38
Mne pobavil ten ušlý zisk, když za současné situace je těžba a následný transport dřeva z lesa opravdu velmi "ziskový". A navíc mega ročně ... u firmy velkosti LČR ... že jim to není blbý. Moc nedal za to, že je to spíš z jejich strany šprajc, resp. pokus o oplátku ... vy jste nám zakázali a tak my z vás natruc vyrazíme prachy, byť jde o státní peníze a pro nás tak nějak o prd. Milion. Jeden. To si na GŘ rozdělí mezi sebou a ani o tom nebudou vědět.

Co se týče bezzásahovosti ... ta je ok, šíření brouka by měla zabránit okolní sanitární zóna, kde by se proti němu samozřejmě zasahovalo a to důsledně a okamžitě. To je další věc, ve které LČR zcela selhaly, byť jsem ochoten připustit, že k tomu byly do jisté míry dotlačeny. V dobách hojnosti a pohody bylo opravdu asi ekonomicky výhodnější realizovat většinu lesních prací externě. Když ale začal doutnat průser, tak se tento způsob ukázal jako hřebík do rakve.

Já z mnoha důvodů Duhu fakt nemusím, ale zrovna problémy s našimi lesy bych jim na hrb neházel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 09:54 Reaguje na Svatá Prostoto
Ušlý zisk spočívá v tom, že by se to kácelo postupně a ne tak, jako nyní, kdy je trh v podstatě přesycen a cena dřeva šla drasticky dolů. Navíc cena mrtvého dřeva byla vždy nižší, vždy se bralo jako spíš podřadné a vhodné hlavně jako palivo (protože umírající nebo čerstvě mrtvé stromy napadnou nejrůznější další parazité, kteří by dělali problémy, pokud by se to dříví použilo jako stavební).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.7.2020 20:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale tuto konstrukci si dokážu vyfabulovat taky, ale když uvážíme o jak marginální záležitost se v rámci hospodaření LČR jedná, tak ... že jim to není blbý.

Hlavně když jim "hoří" lesy všude jinde.
Odpovědět
va

vaber

15.7.2020 08:18 Reaguje na Svatá Prostoto
když je tam bezzásahovost tak tam nikdo nehospodaří a nemohou si nárokovat ušlý zisk, je to jako les který není jejich,
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 09:21 Reaguje na vaber
V momentě, kdy kůrovec z bezzásahových území masívně napadl i komerční lesy (což se prokazatelně stalo), vaše teorie neplatí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.7.2020 16:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Komerční lesy mají mít vlastníka, který funguje. Zejména když to jsou právě ty "Lesy". Tedy ne půl roku koukat jak do lesa nalétává brouk, resp. mít tak málo lidí, že si toho nikdo nevšimne, pak půl roku ve veřejné zakázce vybírat, kdo s tím bude něco dělat ... bo vlastní lidi na to nemáme ... a pak když už je konečně vyhlášeno, vyhodnoceno a dokonce nám do toho nikdo nehodí vidle a výsledek VŘ nenapadne, tak ... tak najednou zjistím, že to mohu vykácet všechno, bo je to všechno v kelu a brouk je zase o kus lesa dál.

Ta nárazová/sanitární území mohou velmi dobře fungovat ... ale musí se to dělat pořádně. Jako všechno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 07:11 Reaguje na Svatá Prostoto
A co by ještě měl ten vlastník, často okradený o 40 let výnosu ze svého majetku, zajišťovat?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.7.2020 10:44
https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5002-dvanact-mytu-o-sumave/

https://plus.rozhlas.cz/smrku-mame-moc-a-na-spatnych-mistech-vysvetluje-problem-s-kurovcem-profesor-8220057

https://www.researchgate.net/publication/335192435_MOZNE_PRICINY_A_DUSLEDKY_KUROVCOVE_KALAMITY_V_LESICH_CR_S_OHLEDEM_NA_SPECIFIKA_PRI_ZPRACOVANI_KALAMITNIHO_DRIVI
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.7.2020 11:27 Reaguje na Petr Eliáš
Já myslím, že většina diskutérů na ekolistu nestojí o pravdu... oni si raději ujíždějí na honu na čarodejnice.... to je marné, pane Eliáš...
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 13:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Většina diskutérů na Ekolistu ví, že plošný problém s kůrovcem nastal až po vytvoření bursíkovské líhně na Šumavě. Přičemž teploty se od té doby drasticky nezměnily (byla ona desetiletá stagnace, nevysvětlitelná klimatickými modely).
Když se k tomu přidá ještě znalost faktu, že řada těchto "vědeckých" plácalů publikuje o sto šest články o procesech, probíhajících v umírajícím lese, které mají vysokou čtenost a citovanost (protože nikde jinde nejsou tak blbí, aby si nechali sežrat kvalitní lesy kůrovcem), tak je vcelku jasná ryzí účelovost tohoto žvanění.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.7.2020 15:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Asi tak. Ale docela se bavím, tak mi to nedá - třeba teď mě rozesmál jeden bolševickej křupan. Psal o tom že všichni to jsou plácalové, jak rád by ekology omezoval, eliminoval, mlátil něčím těžkým a tvrdým a jak rád by střílel do lidí ostrejma...no prostě takovej blbeček to je. Jen doufám, že až jednou vyrazí na svou ,,křížovou výpravu,, tak ho někdo veme pořádně klackem po makovici. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 06:24 Reaguje na Petr Eliáš
Stát by měl prosazovat zákony, když na to přijde, tak i násilím (stát na ně má z definice právo). Bezzásahovost je v podstatě porušením zákona, byť tolerovaným ze zbabělosti části státních orgánů (či spíš lidí v nich) vůči aktivistům.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

14.7.2020 19:07 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Co myslíte tou pravdou? Viděl jste, jak dnes vypadají lesy na hřebenech Šumavy? Čeho je to výsledek?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 12:35
Lesy ČR by měly nechat PR Boubínský prales na pokoji. Správa téhle chráněné oblasti by jim měla být odejmuta. Souhlasím s názorem pana Bláhy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.7.2020 13:16 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud se tam nebude standardním způsobem sanovat kůrovec, tak ten les dopadne stejně, jako Trojmezní prales = jen samé mrtvé stromy. Možná přestane na Šumavě i pramenit Vltava a funkci jejího pramene převezme nějaký nynější přítok z nižších poloh.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

14.7.2020 13:45 Reaguje na Majka Kletečková
Boubínský prales je velmi cenná lokalita, sám bych se možná protentokrát klonil k bezzásahovosti. Je však třeba si nejprve položit otázku - jak bude Boubínský prales vypadat po úhynu všech vzrostlých smrků?
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 15:01 Reaguje na Majka Kletečková
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-jenik-petr-kantor-vladimir-krecmer-vilem-podrazsky-ludek-sisak-stanislav-vacek-petr-zahradnik-situacni-souhrn-kauzy

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomir-mrkva-oznameni-krajskemu-statnimu-zastupitelstvi-o-podezreni-ze-spachani-trestneho-cinu

zde jasný důkaz o tom, že Bláha a spol. chrání kůrovce https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomir-mrkva-oznameni-krajskemu-statnimu-zastupitelstvi-o-podezreni-ze-spachani-trestneho-cinu

zde ekolog říká, že Bláha a Just jsou lháři....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-na-vlastni-oci-sumava-umirajici-a-ekologisticka

zážitek starosty Kvildy s arogantním Bláhou ....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-vostradovsky-na-prekazejici-stanek-si-stezovali-obcane-kvildy-i-turiste

jihočeští vědci a Šumava .....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jitka-markova-jihocesti-vedci-a-sumavska-kauza

k tomuhle není ani co dodat, lháři manipulátoři ....https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-dornak-blahova-interpretace-duhy.metodiku-napriste-nechte-vysvetlit-ministerstvo

Upozorňuji, že všechny články vyšly zde na Ekolistu, jdou bez problému dohledat. Jsou z let 2011-2019 avšak ze své aktuálnosti neztratily vůbec nic, ba naopak.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 16:37 Reaguje na Milan G
Ten Váš odkaz na článek psaný českobudějovickou alergoložkou MUDr. Jitkou Markovou mne pobavil. V době, kdy byl zveřejněn, totiž tato paní dané problematice vůbec nerozuměla.
Byla jsem u ní dispenzarizována kvůli alergii a až na to, že moc neuměla používat výpočetní techniku, tak jako doktorka alergoložka nebyla špatná.
Stejně jsem ale raději po nějaké době přešla k jiné doktorce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 16:42 Reaguje na Majka Kletečková
V té době byla jen nastrčenou figurkou za někoho jiného.
Odpovědět
MG

Milan G

14.7.2020 17:17 Reaguje na Majka Kletečková
Obávám se, že problematice Šumavy rozumí víc než vy. Já chápu, že je vám pravda nepříjemná, ale s tím už nikdo nic nenadělá.

Tihle pánové taky nerozumí dané problematice, že...
Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., emeritní profesor přírodovědecké fakulty UK, externí učitel lesnických fakult v Praze a Brně, bývalý předseda Českého národního komitétu programu UNESCO Man and Biosphere, dlouholetý člen Komise pro chráněná území (WCPA) v rámci Světového svazu ochrany přírody IUCN, autor geo-ekologických studií o horské přírodě

Ing. Vladimír Krečmer CSc., předseda České bioklimatologické společnosti (1992-1998), předseda Národního lesnického komitétu (1997-2005); vědecký pracovník v oboru vztahů lesa a prostředí včetně vazeb s lesní a environmentální politikou, soudní znalec pro obor ochrana přírody a obor ekologické funkce lesa a funkce lesa v krajinném (přírodním a životním) prostředí, člen Expertní pracovní skupiny hejtmanů pro kauzu NP Šumava.

Prof. Ing. Petr Kantor, CSc., Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity, Brno, Katedra pěstování lesů. Specialista na horské lesní ekosystémy, organizátor vědeckých projektů a autor základních studií ke vztahům horských lesů a vody.

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, Katedra pěstování lesů. Předseda Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd, děkan FLD ČZU. Badatel v oboru vývoje a degradace půdy horských lesů.

Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze; Katedra lesnické ekonomiky a řízení lesního hospodářství, předseda Ekonomické komise Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd

Prof, RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, Katedra pěstování lesů. Autor vysokoškolských učebnic ekologie a pěstování lesů, monografie o lesních ekosystémech NP Šumava

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady. Badatel v oboru lesnické entomologie a ochrany lesa, člen Expertní pracovní skupiny hejtmanů pro kauzu NP Šumava.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.7.2020 20:18 Reaguje na Milan G
Nic ve zlém, ale u vědců platí to co u právníků a lékařů ... 5 "kusů" = min. 7 názorů:-))). Takže by nebyl problém dát do placu neméně erudované odborníky, kteří jsou jiného názoru.

Pointa je ale v něčem jiném ... pokud se prostě rozhodneme nějaké území vyhlásit za bezzásahové, tak bychom se toho měli držet děj se co děj. Ona ta příroda si vždy poradí a čím víc se jí do toho budeme vrtat, tím víc na to nakonec doplatíme. Místo toho abych se od ní učili a šli jí pokud možno naproti, tak se furt snažíme poroučet větru dešti a pak se divíme.

Buď chceme území, kde skutečně bude příroda dělat co umí a jen ji u toho uctivě a s pokorou pozorovat, nebo na férovku řekněme, že chceme další Stromovku a podle toho se chovejme a na nic jiného si nehrajme. To co předvádíme je varianta na chytrou horákyni, ale i té to vyšlo jen v pohádce:-).

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2020 21:21 Reaguje na Svatá Prostoto
S tím druhým odstavcem by se dalo i souhlasit, ovšem za podmínky, že tou "přírodou" není nepůvodní nemocná monokultura, ale přírodě blízký les. S frází, že "příroda si nějak poradí a nějaký les tam vyroste" se možná laikům dobře usíná... no ale ve smrčině vyrostou zase smrky, co jiného, občas nějaký jeřáb či bříza, takže potrvá iks set let, než ten les se dostane z nejhoršího. Jsem přesvědčen, že při odborné péči by se ta doba podstatně zkrátila - prostě za mě ta bezzásah(d)ovost jest nedobrá premisa.
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.7.2020 22:39 Reaguje na Karel Zvářal
Rozumný názor.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 22:58 Reaguje na Karel Zvářal
V článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-pokus-o-zastaveni-kurovcove-gradace-kacenim-v-npr-boubin-znici-rezervaci-ale-lesy-v-okoli-nezachrani se píše, že v národní přírodní rezervaci Boubín jsou ekologicky cenné staré lesy. Vyskytují se zde buky a smrky, které jsou až 500 let staré a mají vysokou biologickou hodnotu. Dlouhodobým cílem této NPR je přirozený vývoj a bezzásahovost. ... „máme před sebou jen dva scénáře: ekologicky bezcennou holinu, anebo les sice s odumřelým stromovým patrem, ale s nepřerušeným přírodním vývojem, velkým bohatstvím vzácných živočichů a rostlin (vysokou biodiverzitou), nepoškozenými půdami, vodním režimem a s množstvím přirozeného zmlazení. “
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 06:21 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud zde bude prosazena bezzásahovost, tak to bude do několika let vše mrtvé, jako ostatní lesy, kde se tohle ekologům podařilo prosadit.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

15.7.2020 09:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Vše mrtvé nebude. Možná budou mrtvé smrky. Nebavíme se zde o kulturní smrčině, kterou sežral kůrovec na Šumavě, zde je opravdu třeba dobře zvážit všechny možnosti. Každopádně v jádru rezervace by se zasahovat nemělo.
Na druhé straně - podívejte se na obrázky a zkuste si představit, že po žíru kůrovce tam z těch smrků zbydou jen pahýly.
https://www.google.cz/search?lr=&as_qdr=all&source=univ&tbm=isch&q=Boub%C3%ADnsk%C3%BD+prales
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:57 Reaguje na Karel Tejkal
Obávám se, že staré stromy dalších druhů ten úhyn smrků v podstatě nezvládnou. Dojde tam k příliš rychlé změně oslunění, mikroklimatu atd. na to, aby tyto změny úspěšně zvládly cca třistaleté stromy. A spadne to celé jak domino.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2020 09:02 Reaguje na Karel Tejkal
Ještě dodávám, že uschlé stojící smrky jsou docela významný rizikový faktor lesních požárů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.7.2020 18:10 Reaguje na Karel Zvářal
To ale už opět předpokládá, že víme, co je to přírodě nejpřirozenější a tedy optimální řešení. Jenže já moc nevěřím, že to jsme schopni dopředu odhadnout.

Pokud něco necháme na pokoji, a jako že opravdu, tak dříve či později zjistíme, co ta příroda opravdu dělá a můžeme se z toho poučit nebo se tím inspirovat. Pokud se jí do toho budeme furt vrtat, byť s těmi nej úmysly, tak to nezjistíme nikdy.

Já beru bezásahová území jako jistou přírodní laboratoř, ve které samovolně probíhají skutečně přírodní procesy a my je díky tomu poznáváme. Že to vizuálně občas nemusí být to, co bych si představoval ... to je sice pravda, ale anglický park pro potěchu ducha i oka si mohu vystřihnout někde jinde.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 09:48 Reaguje na Svatá Prostoto
Zdá se vám na místě dělat tu přírodní laboratoř v nejcennějších lesích u nás? Les a hlavně ty horské smrčiny mají podstatně více funkcí a určitě to není buď a nebo. Tedy buď bezzásahový prales který tou bezzásahovostí přijde o celou horní etáž nebo anglický park.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.7.2020 16:14 Reaguje na Jarek Schindler
Mně to přijde ok ... ale beru, že někomu se to líbit nebude. Tak už to na světě chodí. Pak je ale potřeba jasně definovat jak by vlastně ta činnost člověka v těch top zónách NP vlastně měla vypadat. Na tom ale není shoda ani náhodou. Takže je otázka co s tím.

Jinak já mám v tomhle výhodu, protože mně se zrovna Šumava nikdy moc nelíbila ... asi následek ZVS:-DDD.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 16:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, naprostý souhlas.
A Národní přírodní park Boubín je vhodným místem, kde je možné zjistit, jak přírodní procesy samovolně probíhají. Bude velmi užitečné poznat, jak rychle se dokáže příroda s kůrovcovou kalamitou vypořádat, když jí v tom člověk nebude bránit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 16:44 Reaguje na Majka Kletečková
Opravuji - ne park, ale rezervace.
Odpovědět
MG

Milan G

16.7.2020 18:17 Reaguje na Majka Kletečková
Vy se toho nedožijete, ani já a kdokoliv jiný. Pokud vůbec k nějaké obnově dojde, pokud za tu obnovu nebudete např. považovat růst různých travin.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk
opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění znamená ochlazení. Lesy ještě pokrývají asi 30 % souše, ročně jich ubývá así 73 tis km 2, z tropických lesů zbývá již jen asi polovina původní rozloh.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.7.2020 11:41 Reaguje na Milan G
Pokud budou zelení aktivisté, ať už pan Bláha nebo kdokoli jiný, usilovat, aby se na Boubínském pralese po odumření vysokých smrků pásli ovce, kozy nebo huculští koně za účelem zabránit rychlé obnově lesa, tak budu proti jejich činnosti.

Nyní ale podporuji snahy o to, aby Lesy ČR v boubínském pralese nekácely a aby tato cenná přírodní rezervace byla vyňata z jejich správy. AOPK považuji za vhodnějšího a kompetentnějšího správce přírodních rezervací.
Odpovědět
MG

Milan G

20.7.2020 10:22 Reaguje na Majka Kletečková
Oni nebudou o nic usilovat, pouze řeknou ...no jo, ale my jsme to mysleli dobře... a pak polostep s travnatými kopci Šumavu opustí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 07:15 Reaguje na Majka Kletečková
To už se zjistilo snad v ostatních šumavských lesích: Nezasahuje se a za pár let je to vše totálně mrtvé?

Opravdu nemá cenu olizovat obsah každé lahvičky s nápisem "Kyanid draselný, zvlášť nebezpečný jed", když všechny, co to udělali před námi, to zabilo. Byť šlo třeba o jiné, leč stejně označené, flaštičky.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2020 11:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Na místech, která jsem na Šumavě navštívila, jsem viděla na vlastní oči, jak pod odumřelými vysokými smrky bují život na plné pecky. Spousta malých semenáčků, mezi malými smrčky sem tam i nějaký ten mrňavý listnáč.
Nerostou ovšem spořádaně v řadách ve stejně vzdálených rozestupech. Tvoří se tam "skutečná" divočina.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 12:40 Reaguje na Majka Kletečková
Za rok dva to přerostou kopřivy, netýkavky a další podobné rostliny a udusí to.
Právě proto, že mrtvé smrky nestíní dostatečně, aby téhle pakáži znemožnily vyrůst.
Zrovna dnes dopoledne jsem byl v lese, kde se děje něco velmi podobného.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2020 01:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Ona si příroda skutečně poradí. Jde jen o to, že než tam bude zase les srovnatelný s tím co tam byl, uplyne minimálně nějakých pět, šest set let a nakonec to bude zase opticky stejnověká smrčina. Při zasahování by byl ten čas ani ne třetinový. Ono se nyní může jásat nad tím jak se to pěkně zmlazuje. Je ale otázkou co bude s tím zmlazením dál. Kdy dojde k dalšímu rozvratu toho nynějšího zmlazení? Ten rozvrat přijde poměrně rychle. Kde se pak například vezmou semena na další zmlazení? Ony ty horské smrčiny mají svá specifika a o Stromovce to opravdu není.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 10:16 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano, však Bláha tady dával do placu odborníky opačného názoru, stačí tady na Ekolistu pohledat.

Co se týká bezzásahovosti, samozřejmě jako taková v podání hnutí duha neexistuje, dobrovolníci z hd sekají trávu, upravují vodní hospodářství atd. Takže bezzásahovost jen v oblasti dřeva, kácení nebo odkornění napadených stromů.
Tady na ekolistu je povícero článků, kde autoři/ekologové/ na základě osobní zkušenosti popisují jak dochází k obnově lesa na místech kde původní les zlikvidoval kůrovec. Nedochází k žádné obnově co tvrdí veterinář Bláha, ten dokonce lhal. Těch pár náletů, něco málo jeřábu..

Ale co je zásadní. Pokud v bezzásahové zóně řádí kůrovec a pak následně přelétavá do okolních lesů a likviduje je také, tak to je prostě špatně. A když se brání likvidaci brouka, tak s tím obrovským přemnožením lýkovce si ta příroda už neporadí. Minimálně na Šumavě kůrovec sežral i zdravé stromy, ty SM neměly proti tomu množství brouka šanci. Ta kalamita se táhne už cca 16 let možná víc, nemyslíte, že by už konečně mělo dojít ke změně, že by si už tedy měla příroda poradit?
Neděje se tak, kůrovec graduje pořád dál.

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.7.2020 18:16 Reaguje na Milan G
Příroda si vždy poradí ... dělá to násobně déle než jsme tady my, a že to byly větší řachy než kůrovec, a bude to dělat i v době, kdy my tu dávno nebudeme.

Jo, nemusí se nám to líbit, co si bude dělat, ale to je náš boj. Kdybychom si tady všichni svorně hodili mašli, tak za pár set/tisíc let po nás nezbude lautr nic a neštěkne ani nějaký divoký psovlk:-).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.7.2020 23:52 Reaguje na Milan G
O vysoké erudici těchto pánů nikdo nepochybuje.
Ještě před rokem 1989 jsem byla na přednášce prof. Jana Jeníka, kterou zorganizoval ČSOP a která se konala na půdě Biologického centra ČSAV v Čes. Budějovicích. Myslím, že pan Jeník tehdy do ČB přijel z Třeboně, kde byl uklizený v botanickém ústavu. Do poslední chvíle nebylo jisté, jestli přednášku shora někdo nezatrhne, protože byl u komunistů v nemilosti. Tohohle člověka si vážím nejen pro jeho znalosti, ale i občanský postoj.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 18:04 Reaguje na Milan G
Přečetla jsem si Váš odkaz na článek prof. Jana Jeníka (a kol.), protože patří mezi opravdu renomované vědce a je pro mne velkou autoritou. Pokud by prof. Jeník zatracoval bezzásahovost v národní přírodní rezervaci Boubín, pak bych se musela vážně zamyslet nad svým postojem. Článek, který zaštiťuje svým jménem, se ale týká celého Národního parku Šumava, zatímco článek pana Bláhy je zaměřen pouze na Boubínský prales, což je realtivně malá část NPŠ. A jak píše pan Čech M. níže, Boubín nejsou souvislé SM monokultury.
Opravdu to vypadá, jako by někteří mluvili o voze a jiní o koze.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 18:38 Reaguje na Majka Kletečková
Ačkoliv prof.Jeník mluví o celém NPŠ, tak Boubín jako vynecháme protože má relativně malou rozlohu? Ano Boubín nejsou souvislé monokultury, ale díky bezzásahovosti, Bláhou prosazované, těch SM je tam napadeno opravdu dost. Pokud jsou určené poměrně tvrdé podmínky pro těžbu, proč by se nemohli napadené stromy vytěžit. Aspoň podle podmínek musí ty kmeny zůstat ležet namístě. A jsem přesvědčený že tu těžbu bude doprovázet hodně ostrý dozor.

A dnes je to Boubín, kdy Bláha je proti, včera to bylo Trojmezí, před týdnem tam ten les a předtím tenhle les.

Když si opravdu promítnete posledních cca 15 let, tak je to rok co rok problém s kůrovcem. a pořád slyšíme, ano letos graduje a pak už přijde pokles. Bohužel to není pravda.
Jak vidno bezzásahovost se tedy nijak neosvědčila a je třeba zkusit něco jiného. Zkusit jiný model ochrany, protentokrát bez Bláhy , bez hnutí duha a dalších. Oni totiž za svoje bludy nenesou žádnou zodpovědnost a to je špatně.
Aby nedošlo k omylu, samozřejmě nejsem pro to aby se vykácel Boubín, nebo jiné lokality. Říkám to proto, že se najde tady pár chytráků, kteří jsou schopní mi podsouvat, že jsem placený od LČR. Nejsem.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 19:15 Reaguje na Majka Kletečková
Ještě něco z co jsem našel v mém archivu..možná je na čase opravdu přehodnotit své postoje...na konci jsou názory opravdových kapacit na bezzásahovost..

Les a teploty prostředí
Hnutí Život. z.s., které se zaměřuje na zachování podmínek udržitelného života a harmonické soužití občanů s přírodou,
uspořádalo v první polovině roku 2016 již třetí konference ke klimatické problematice (Člověk jako klimatický činitel, Klima a my,
Adaptační a mitigační ekosystémový management při narůstání stresových faktorů klimatických změn).
Zatím se však na Šumavě „daří“ hazardní bezzásahovou kůrovcovou disturbancí hřebenových smrčin (v délce 40 km, na
ploše cca 25 tis. ha) oteplovat a vysušovat území. A to i kvůli specifickému anemoorografickému systému s alpskými föhny (po
likvidaci protivětrné ochrany biotopy smrčin). Reálně dochází úmyslným záměrem k aridizaci území při vysušování nejcennějších
biotopů - retenčních rašelinišť, vytváření lesostepních formací a k likvidaci vodohospodářské udržitelnosti! Kde je proklamovaná
předběžná opatrnost, kde je ochrana CHOPAV, kde je posuzování vlivu na životní prostředí, kde je vědecké východisko a
kde je zodpovědnost? Našim ideologům asi uniká význam a funkce „albeda“. Tedy pro přiblížení: po likvidaci tropického deštného
lesa a jeho nahrazení zemědělskými kulturami vzrůstá teplota oblasti asi o 3 0C.Žijeme v antropocénu, kdy se člověk výrazně
podílel na znehodnocení životního prostředí, proto by se měl umět podílet i na jeho zlepšení!
Ideologický experiment MŽP, podporovaný skupinkou osob (zejména lukrativně dotovaným Hnutím Duha), bláhově prosazuje
výrobu „přírodní divočiny“ v kolonizovaném kulturním území ČR rozsáhlou revoluční disturbancí velkých ploch současného lesa,
např. kůrovcem, přibezzásahové ochraně přírodních procesů. Silově prosazená doktrína v jednoúčelovém návrhu novelizace
zákona o ochraně přírody a krajiny je v rozporu nejen s celosvětovými zkušenostmi, ale i se světově vědeckými ochranářskými
požadavky ekosystémového asistenčního managementu a současnými světově významnými vědeckými názory. Možno uvést
např.:
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk
opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové
ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to
neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění
znamená ochlazení. Lesy ještě pokrývají asi 30 % souše, ročně jich ubývá así 73 tis km 2, z tropických lesů zbývá již jen asi
polovina původní rozloh.
Ing. Milan K. Jirmář, DrSc., v druhém vydání publikace „Globální změna“ rozsáhle rozvádí stejné závěry. M. Jirmář působil jako
poradce v OSN, byl spoluzakladatelem mezinárodní společnosti pro vodní zdroje International Water Resources Association,
působil v řadě mezinárodních projektů a je autorem mnoha publikací, dokládajících nutnost racionálního řešení současných
klimatických změn, např.: Návrat k vegetačním úpravám, Potřeba a spotřeba vody, Vodní hospodářství, Water Resources and
Water Management aj.
Prof. Ing. Jan Jeník, CSc., dr.h.c., čestný předseda českého výboru MAB UNESCO sděluje:
Nikde na Šumavě není divočina, k zastižení jsou jen fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. Na ekosystémové hladině jim
chybí druhová, věková a prostorová diverzita, stromy jsou fyziologicky oslabené. Program udržitelného vývoje celistvé Šumavy je
zvláště závažným interdisciplinárním problémem přírodovědeckým, společensko-hospodářským a politickým, nutná je aktivní péče
o celou krajinu, nikoli pasivní ochrana přírodních procesů. Celistvá a rozmanitá Šumava musí být nástrojem všeobecného principu
předběžné opatrnosti.
RNDr. Vojen Ložek, DrSc., odborník světového významu, varuje ve svých vědecky vynikajících publikacích před módní
bezzásahovostí
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.7.2020 00:27 Reaguje na Majka Kletečková
Řekl bych , že paní Marková o tom věděla již tenkrát víc než vy dnes a nemusela k tomu ani čerpat rozumy z wikipedie.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.7.2020 13:23 Reaguje na Jarek Schindler
Napište prosím, v čem se wikipedie uvádějící "Lýkožrout smrkový se v ČR přirozeně vyskytuje na celém území (vyskytuje se v Evropě, severní Asii a Malé Asii). V lesním ekosystému má významnou funkci. Patří ke druhům, které zajišťují omlazení lesa a jeho dobrý zdravotní stav, protože mimo období kalamit napadá jen staré, slabé a nemocné stromy." mýlí.
Odpovědět
va

vaber

16.7.2020 08:52 Reaguje na Majka Kletečková
napadá jen slabé,staré ,nemocné,stromy? to je nesmysl, takové stromy zabije ale zdravé se mu ubrání, je to jako by jste napsala že špačci na stromě si vybírají scvrké, nahnilé a kyselé třešně. Jistě víte že si vyberou ty nejlepší
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 10:37 Reaguje na vaber
Zdravé se ubrání při nějakém základním stavu. V případě kalamitního stavu se neubrání již nic.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.7.2020 12:54 Reaguje na vaber
Děkuji za odpověď!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.7.2020 10:02 Reaguje na Majka Kletečková
No a dočetla jste se tam třeba o tom, že v případě toho kůrovce jde o nějaký základní (normální) stav, tedy stav kdy neškodí. Potom zvýšený a to co máme u nás nyní, tedy kalamitní stav. Pokud v kalamitním stavu "sežere" tisíce hektarů jde ještě mluvit o nějakém tom vašem omlazení lesa. Kůrovec tedy rozhodně nezajišťuje dobrý zdravotní stav lesa. Kůrovec bohužel ten les, ty stromy v něm poškozuje. No a že by v tom kalamitním stavu napadal jen staré , slabé a nemocné??? Pěkná blbost. Ono je těch kůrovců podstatně víc druhů a napadají stromy všech věkových kategorii. Doufám, že někdo nezačne argumentovat , že na sazenicích nežerou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

17.7.2020 09:04 Reaguje na Jarek Schindler
Problém je v tom, že na víc jak 50% výměry je smrk.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 06:29 Reaguje na Majka Kletečková
Ona ta alergologie tomu má co říci. Zatímco zdravý les produkuje silice, které působí na alergie dýchacích cest spíš léčivě, chcíplý les je naopak zdrojem dost agresívních alergenů původem z organismů, které ho žerou. Stejně tak jsou zdrojem agresívních alergenů i pyly z rostlin, které na místě zdravého lesa po jeho sežrání kůrovcem vyrostou.
Je logické očekávat, že bezlesí bude vyvolávat zhoršení zdravotního stavu u významné části obyvatel. Podle některých studií má až 80 procent populace imunologické markery, svědčící pro latentní (nebo aktivní) alergii a mezi těmi alergiemi silně dominují alergie vázané na dýchací ústrojí.
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.7.2020 22:55
Jedná se o Boubínský prales, ne o Národní park Šumava. Mnozí to tady motají dohromady, přitom Boubín nejsou souvislé SM monokultury a je to relativně malé území.
Člověk se tady zase dozví, že kůrovec po Kyrillu byl ve skutečnosti superbrouk, který dokázal po deseti letech přelétnout na sever Moravy a zpátky přes Vysočinu do Německa. Teď se vydá možná do Švícar až bude správný vítr?
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.7.2020 22:55
Jedná se o Boubínský prales, ne o Národní park Šumava. Mnozí to tady motají dohromady, přitom Boubín nejsou souvislé SM monokultury a je to relativně malé území.
Člověk se tady zase dozví, že kůrovec po Kyrillu byl ve skutečnosti superbrouk, který dokázal po deseti letech přelétnout na sever Moravy a zpátky přes Vysočinu do Německa. Teď se vydá možná do Švícar až bude správný vítr?
Odpovědět
ČM

Čech M.

14.7.2020 23:04 Reaguje na Čech M.
Švýcar sakra
Odpovědět
MH

Martin Hrubeš

15.7.2020 16:54
Naprosto souhlasím s návrhem v závěru článku, aby lesy v chráněných územích přírody přešly plně pod správu AOPK. Skončil by absurdní stav, kdy CHKO a NP, kde naprosto převažující biotop tvoří lesy, spravují Lesy ČR, jejichž hlavním zájmem je vydělávat na prodeji dřeva. Jak cena dřeva klesá, tempo kácení nabírá obrátky, aby vytěženým objemem dohnali, co ztrácejí na kubíku. Také bezohlednost, s jakou se pouštějí do nejcennějších území, je stále viditelnější, hlad po penězích za dřevo boří poslední zábrany.
Kůrovec se stal kouzelným slovem, zaklínadlem, které otvírá zapovězené dveře, zajistí důležité podpisy pod nejabsurdnějšími výjimkami ze zákona, stahuje na sebe nekonečné a od podstaty odvádějící diskuse.
Svěřením správy lesů v chráněných územích AOPK by skončila dvoukolejnost ochrany přírody v Čechách.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.7.2020 17:58 Reaguje na Martin Hrubeš
Menší zlo bude svěřit to Lesům ČR. Tam jsou alespoň kompetentní odborníci.
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 18:08 Reaguje na Martin Hrubeš
Kde žijete pane? Ani ten ohromný objem dřeva, který kvůli kůrovci musí všichni, opakuji, všichni nejen LČR vytěžit nezajistí nějaké cenové hody. V Evropě a okolí to dřevo nikdo nechce, jen Čína jakž takž trochu něco zachraňuje.

....vaše citace..Svěřením správy lesů v chráněných územích AOPK by skončila dvoukolejnost ochrany přírody v Čechách.. vzhledem k tomu, že toto navrhuje veterinář Bláha je nutno okamžitě zpozornět na nejvyšší možnou míru a ptát se proč?
Za mně v žádném případě, protože je to od Bláhy a to stačí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.7.2020 18:21 Reaguje na Milan G
Pravda je taková, že jak se o něco hádají dva resorty, tak je na průser zaděláno. I kdyby byly v gesci jedné strany. Natož dvou.

A pokud bych si měl v případě lesů v chráněných území vybrat mezi MZe a MŽP, tak není co řešit. Vršovice rulezz.

Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 18:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Víte nechci se s vámi přít, ale kdyby jste věděl kdo a jací lidé sedí v pozadí ve Vršovicích, možná byste malinko poopravil svůj názor. Jako malý příklad, Vondrouš dělal tajemníka Ambrozkovi, dneska vede zelený kruh.
Jinak až půjdete na ten subotnik míchat beton pro Dukovan, tak řekněte já a ještě pár/hodně/ lidí pojedeme s vámi :-))
Odpovědět
MG

Milan G

15.7.2020 19:01 Reaguje na Milan G
pro Dukovany sakra
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.7.2020 16:09 Reaguje na Milan G
Já tam pár lidí pracovně potkal, a musím říci, že už jsem to jinde zažil horší:-). Ale jako všude, je to kus od kusu. Nicméně si furt myslím, že by to byla lepší varianta než Těšnov.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2020 09:05
Právě proto, že se jedná o cenný prales (viz nadpis), by měl být Boubín před invazí kůrovce chráněn účinnými metodami, tj. včasnou likvidací napadených stromů. Ekology prosazovaná bezzásahovost by ho zničila jako prakticky všechny šumavské lesy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.7.2020 11:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Je třeba ohlídat, aby se na místech s odumřelými vysokými kmeny smrků nepásla velká stáda ovcí, koz, oslíků, zubrů, praturů, koní exmoorských a huculských. To by bránilo rychlé obnově boubínského pralesa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 07:17 Reaguje na Majka Kletečková
Tady nejde o obnovu, tady jde o zachování toho, co žije.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.7.2020 11:50 Reaguje na Jan Šimůnek
V souvislosti s omlazováním boubínského pralesa se bude ekosystém postupně měnit. Některé živé organismy zmizí, budou nahrazeny jinými. Určitě bude zajímavé to sledovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 12:42 Reaguje na Majka Kletečková
Pak už to ovšem nebude Boubínský prales. A bude to cosi zcela bezcenného a turisticky kničemuózního.
Odpovědět
MG

Milan G

20.7.2020 10:28 Reaguje na Majka Kletečková
Už jsem vám to tady jednou psal, ty cykly jsou tak dlouhé, že v podstatě neuvidíte nic. A nikde není jistota, že k tomu co říkáte vůbec dojde. A jak p. Šimůnek, už to nebude Boubín.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2020 09:18
Teprve nyní zjišťuji,jak byly generace lesníků a vlastníků lesů hloupých,
když okamžitě káceli kůrovcové stromy ještě před výletem dospělců,jak ty
kmeny na místě odkorňovali a kůru pálili i s larvami,jak při kalamitách
jako Kyril najali(či nahnali)tisíce lidí k likvidaci kalamity,jak vše
znovu zalesnili a světe div se,zase smrkem a jak mohly na Boubíně přežít
do dnešních dob třistaleté smrky,když je kůrovec součástí přirozené
obměny lesa.Opět,ano přirozené,ale pro předky to nebylo žádoucí,protože
neměli čas a prostředky na pokusy a les byl zdrojem dříví a místem pro
zvěř.Dnes vadí zvěř,vadí kácení kůrovcových stromů,dříví se nechává
tlít na stojato a při pádech ničí nové stromky.Z lesa je sice divočina,
ale téměř neprostupná i pro zvěř a s pochybnou budoucností.Rezervoár
kůrovce zůstává a opět se situace bude opakovat,ale už i na mladších
porostech.Mantra listnáčů bude brzo poznamenána vaší bezzásahovostí,
neboť i ony trpí škůdci a chorobami a budou jimi i trpět v budoucnu.
Pamatuji vymírání jilmů,nyní jasanů,sazenic dubů a jiné kalamity.
Množství tlející dřevní hmoty podporuje rozvoj dřevokazných hub
(zejména václavky)a ta napadá i kořeny těch mladých stromů a jejich
kmenů poškozených pádem těch souší..Bez patřičného zastínění se zvedá okolní teplota a urychluje i odtávání sněhu,které smrkové lesy brzdily.
Oni ti předci byli asi strašně hloupí a to včetně těch vychvalovaných šlechtických rodů,které vlastnily většinu lesů a takto hospodařily.Dnes přišli konečně ke slovu noví myslitelé odchovaní ukřivděnými odborníky žádající vše dělat opačně,mít všude divočinu,pošpinit práci předků
a klidně dřevo v budoucnu dovážet.Doma se budeme kochat pohledem na
pralesy a cyklicky pozorovat jejich vzestup a zmar.Do lesa nebude radmo chodit,protože ve změti padlých a polopadlých stromů bude číhat nebezpečí jejich pádu.Zvěř preventivně vybijem,aby ty lesy neokusovala,protože nebudeme stromky draze chránit oplocenkami,ale naopak oplotíme
dvoumetrovým plotem pastviny jako ochranu před zdegenerovanými vlky.
Všude nasadíme původní zvěř,nepůvodní vybijem,k tomu původní rostliny
(co je původní a co není?jaké je rozhodné datum?)a vznikne zde ráj na zemi,kam se bude svět jezdit koukat na tu divočinu.Běžte se vycpat aktivisté se svými názory a koukněte se po kulturní Evropě.Inspirace tundrou či kanadskou divočinou je utopie.Dobrý hospodář dbá o zdravý
les,který produkuje žádané druhy dřeva a nesází nouzové dřeviny.
To vaše konání je jako návrat do doby kamenné,kdy tu žilo pár set
lidí a kteří se živili sběrem a lovem.Donedávna jsem některým aktivitám fandil,ale nyní už to vše přeháníte.Po některých praktických zkušenostech
jsem se už neudržel a musím to ventilovat.Nebýt masivní masáže v TV a tisku,tak vám většina národa nakope víte co.Oblbnete možná pár neználků,
ale lidé z praxe neoblbnete,pokud se i oni nechtějí vézt na vlně vašeho populismu jako po výtahu k funkcím a moci.S heslem "všemu minulému zmar"
vám přeji "zářnou"budoucnost o kterou já ale nestojím.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist