https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-janota-o-krok-blize-k-rozumnemu-a-modernimu-planovani-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Janota: O krok blíže k rozumnému a modernímu plánování myslivosti

1.7.2020
Myslivecké plánování je složité, vyžaduje odborné znalosti i praktické zkušenosti s fungováním přírody.
Myslivecké plánování je složité, vyžaduje odborné znalosti i praktické zkušenosti s fungováním přírody.
Vláda České republiky v pondělí schválila návrh novely zákona o myslivosti připravený ministerstvem zemědělství. Pokud novela projde, zruší novinky zavedené do mysliveckého hospodaření tzv. vyvlastňovacím přílepkem k lesnímu zákonu z konce loňského roku. Stát by podle novely již neměl vyvlastňovat majitelům a nájemcům honiteb právo rozhodovat o hospodaření se zvěří. Zároveň novela přináší účinná opatření pro snížení stavů zvěře tam, kde je to potřeba, i elektronizaci státní správy myslivosti.
 

Návrh novely zákona o myslivosti napravuje problémy, které do mysliveckého hospodaření vnáší přílepek k lesnímu zákonu. Ten prosadilo Hnutí Duha s poslanci Markétou Pekarovou Adamovou, Vlastimilem Válkem (oba TOP09), Danou Balcarovou a Radkem Holomčíkem (oba Piráti) v září minulého roku. Jeho cílem bylo vyvlastnit právo rozhodovat o zvěři majitelům (držitelům) a nájemcům (uživatelům) honiteb ve prospěch státu. Povinné posudky honiteb by pak státu způsobily značné finanční náklady a zátěž státní správy.

Přílepek tehdy legislativním procesem prošel díky strašení astronomickými, avšak nepodloženými odhady výše škod, které údajně zvěř páchá na lesních porostech, a také díky strašení zdržením ve vyplácení kompenzací škod způsobených kůrovcem vlastníkům lesů. Senátor Michael Canov na to upozornil při projednávání v Senátu: „Mně osobně, opakuji to ještě jednou, se zdá děsné, že se mají obětovat myslivci strašením, že lesáci by přišli o dotace. Nepřišli, maximální zpoždění 26 dnů, pokud vůbec nějaké.“

Novela připravená ministerstvem zemědělství ponechá myslivecké plánování v rukách majitelů a nájemců honiteb. Ruší povinnost periodických posudků stavu lesů, které by v rozporu s tvrzením předkladatelů znamenaly pro stát výdaje přinejmenším desítky milionů korun ročně. Napravuje se tak stav, kdy dokonce ani vlastník honitby, který by v ní chtěl sám hospodařit, nemá právo rozhodovat o stavech zvěře – rozhodovat o nich má stát na základě posudku. Novela rovněž ruší povinnost předkládat státní správě markanty, coby důkazy o ulovení zvěře. Nejčastěji byly v této souvislosti zmiňovány slechy (uši) zvěře.

Ministerská novela ruší dosud používané tzv. normované stavy zvěře. Uživatelé honiteb budou nově povinni udržovat stav zvěře mezi stavem minimálním, tj. nutným pro úspěšnou reprodukci druhu, a takovým, kdy zvěř působí pouze přiměřené škody. V případě neúměrných škod zasáhne do mysliveckého plánování státní správa. Tím se otvírá cesta k vyvážení potřeb zvěře a lesa tam, kde je to potřeba.

Návrh zákona obsahuje celou řadu dalších opatření, která rovnováhu potřeb zvěře a lesa dále podpoří. Rozšiřuje možnosti lovu v nočních hodinách, umožní používat noktovizory, lovit na pozemcích, kde probíhá sklizeň, rozšiřuje seznam zvěře, která se smí lovit společných lovech (honech) či prodlužuje lhůty pro uplatnění škod vlastníky lesů. Přináší také kompletní elektronizaci státní správy na úseku myslivosti. Myslivci budou mj. prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu fotografovat ulovenou zvěř. Státní správa tak oproti současnosti získá účinnou kontrolu množství ulovené zvěře.

Jsem přesvědčen, že návrhy ministerstva zemědělství povedou k vyvážení potřeb zvěře a lesů, a tedy i ke snížení početních stavů zvěře tam, kde je to potřeba. Myslivecké plánování je složité, vyžaduje odborné znalosti i praktické zkušenosti s fungováním přírody.

Myslivecká praxe poskytuje odpověď i na požadavky zájmových organizací, které ministerskou novelu kritizují. Musím nesouhlasit s požadavkem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na zmenšení minimální velikosti honitby na 250 hektarů. Poslední zmenšení minimální rozlohy honiteb v roce 1992 bylo jednou z příčin nárůstu stavů spárkaté zvěře. Takto malé honitby neodpovídají životním nárokům zvěře a nesnesou ani srovnání se zahraničím. Na Slovensku je například minimální výměra 1000 hektarů. Snížení na 250 hektarů by pouze umožnilo hrstce vlastníků pozemků zřídit si soukromé honitby a lovit v nich. Pohodě zvěře ani stavu lesů by však ve viditelném měřítku neprospělo. Zmenšování výměry honiteb nepřinese ani pokles stavů zvěře, což můžeme vidět například v Německu či Rakousku, kde jsou honitby menší, ale zvěře v nich žije více než u nás.

Za úsměvný považuji postoj Hnutí Duha, které stojí za vyvlastňovacím přílepkem. Hnutí Duha požaduje posílit práva vlastníků pozemků. Týchž vlastníků, jejichž práva vyvlastňovací přílepek před pár měsíci vyvlastnil ve prospěch státu. Dožaduje se také transparentní a odborné debaty nad návrhem novely. Ironické je, že o své novele prosazené narychlo jako součást zákona o lesích žádnou transparentní a odbornou debatu nepřipustili.

Otázky a odpovědi

Je pravda, že škody způsobené zvěří na lesích jsou sedm miliard korun? Jaké jsou skutečné škody způsobené lesní zvěří?

Není. Sedm miliard je odhad postavený na velmi pochybných datech a metodách. Lesy ČR vyčíslily přímé škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů, o rok později na 19 milionů korun. Není důvod předpokládat, že lesy ve správě Lesů ČR jsou nějak výjimečné. Státní podnik spravuje cca 50 % všech lesů v Česku.

Je zvěř přemnožená?

To není tak jednoduché. Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje. Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Důležité je, že zvěře u nás není víc než v okolních státech: V ČR lovíme 68 ks býložravé spárkaté zvěře na 1000 ha, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91.

Snížení minimální výměry honitby

V řadě států s obdobnými přírodními podmínkami, jaké má ČR, je minimální výměra honitby v současné době větší než u nás. Příkladem může být Slovensko, kde výměra začíná na 1000 ha, případně Polsko, kde dělá dokonce 3000 ha. V zemích, kde je minimální výměra honitby menší, jsou stavy býložravé spárkaté zvěře pravděpodobně vyšší než u nás. V Německu je minimální výměra soukromé honitby 75 ha, společenstevní 150 ha. Dlouhodobý odlov zvěře o desítky procent překračuje ten český. Podobná je situace v Rakousku s minimální výměrou 115 ha. Poslední zmenšení minimální výměry honiteb, které v Česku proběhlo v roce 1992, bylo jednou z příčin nárůstu stavů spárkaté zvěře.

Požadavek na snížení minimální výměry je požadavkem některých vlastníků půdy na vytvoření soukromých honiteb bez respektu k potřebám zvěře. Snížení minimální výměry honitby či změny pravidel pro jejich tvorbu by v současné době vedly k mnohým snahám některých vlastníků půdy stávající honitby „překreslovat“ ve svůj prospěch, čímž by se na mnoha místech zkomplikovalo či na dlouhou dobu zcela znemožnilo myslivecké hospodaření včetně lovu. Na tato místa by se následně před tlakem lovců do bezpečí stáhlo značné množství zvěře.

Jakýkoli zásah do pravidel tvorby honiteb včetně zmenšení minimální výměry je nevhodný ve vztahu ke zvěři, v současné době nežádoucí, a povede jedině ke zhoršení současných problémů se zvýšenými stavy zvěře. Proto by se minimální výměra honiteb neměla v žádném případě dále snižovat.

Hnutí Duha tvrdí, že odvozování plánu lovu podle míry škod, kontrola lovu a motivace uživatelů honiteb, které zavedl zákon č. 314/2019 Sb. (vyvlastňovací přílepek) je funkční.

Je zavádějící označovat změny zavedené vyvlastňovacím přílepkem za funkční. Vyvlastňovací přílepek má účinnost odloženou o dva roky. Dosud nefunguje, nelze jej tedy označovat za funkční a srovnávat jeho údajné úspěchy s novým návrhem ministerstva zemědělství. Takové tvrzení by bylo jednoznačně lživé.


reklama

 
foto - Janota Jiří
Jiří Janota
Autor je předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.7.2020 17:41
Jiří Janota je člověkem ,který problematice rozumí a jeho vysvětlení se mi líbí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2020 09:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak v hodnocení pana Janoty a jeho " vysvětlení" se pane Vinklere shodneme. Jen potom nevím nad čím žasnete nebo čemu se divíte v případě článku pana Stýblo? Pokud se divíte jeho nekompetencí, tak se opět shodneme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.7.2020 21:21
Velice dobře napsáno. Je jasně vidět, že pan Janota na rozdíl od pánů z eko organizací, ví o čem mluví. Jen mě napadá, že pokud pan Beneš postrádá k návrhu zákona diskuzi, tak tady má prostoru dost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.7.2020 21:31
Velice dobře napsáno. Je jasně vidět, že pan Janota na rozdíl od pánů z eko organizací, ví o čem mluví. Jen mě napadá, že pokud pan Beneš postrádá k návrhu zákona diskuzi, tak tady má prostoru dost.
Odpovědět
DA

DAG

1.7.2020 22:23
Pan Janota napsal článek celkem konfrontačně. Nelze se divit. Některé ochranářské organizace dávaly dosti dlouho podpásovky a ČMMJ mlčela a diplomaticky to přecházela. Teď jsou už asi bariery příliš velké. Nicméně já bych volil spíše argumenty než osobní výpady.
Jinak s něčím v článku souhlasím, ale s pár věcmi i ne.
Každopádně novela vypadá celkem slibně a snad mysliveckým hospodářům rozváže ruce.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.7.2020 05:49
Pan Janota se snaží o smírný tón. V novele se také píše o odstřelu spárkaté na naháňkách. To mi přijde ekologistické.
Odpovědět
RT

Richard Toman

2.7.2020 10:08 Reaguje na Michal Ukropec
No mne prijde tenhle clanek tak nejak v duchu "nebojte se, zase jsme to nejak uhrali, zachranili, zadne extra zmeny nebudou" . Aspon pro ty co nechteji nic menit. Co se tedy vlastne tak zasadne zmeni a pozname to casem pri hospodareni v lese a na poli?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2020 10:53 Reaguje na Richard Toman
Otázkou je pane Toman, jaké extra změny na myslivosti jako souboru činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a ve spolkové činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví, chcete dělat. Já bych byl zase naopak velmi rád, kdyby se na myslivosti promítly třeba změny přístupu v hospodaření na poli.
Odpovědět
dm

david matoušek

2.7.2020 13:18 Reaguje na Jarek Schindler
No tak změny ve spolkové činnosti bych na mysli neměl. Ale např. ten vztah ke zvěři a především stavům v honitbách, kde dochází k zásadním škodám zvěří. Razantní řešení problémů státní správou a soudy. Ono i těch 19 miliónů u LČR mi přijde dost. Stát státu, ale ty peníze jsou nakonec z čí kapsy, že. Takže prosím, co vlastně ta novela zásadně změní?
Odpovědět
RT

Richard Toman

2.7.2020 13:22 Reaguje na david matoušek
Tak jste to zhruba napsal za mne. Nevidim taky nejaky posun vpred.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2020 16:50 Reaguje na david matoušek
On je problém spíš v pojmenování toho co je to zásadní škoda? Výkřiky ochranářů jak se nic nezmlazuje, jak kvůli zvěři nepůjdou zalesnit holiny po kůrovci atd. jsou pouze výkřiky lidí všemožně se snažících zdiskreditovat myslivost. Ono se ale zmlazuje a zalesnění odrůstá stejně jako při jiných kalamitách které nás v minulosti postihly. Ono je potřeba se podívat na zvěř jako na součást přírody. No a na tu přírodu potom pohledem té zvěře. Kdejaká pastevní plocha se zalesnila, mnohde zase kvůli chřástalovému nesmyslu je na loukách pomalu nepoživatelná stařina, kam se člověk podívá tak turisti, houbaři, sběrači lesních plodů, do tmy kolaři atd. Ta zvěř také potřebuje dodržovat své pastevní periody a mít klid . V zimě kdy by měl být v lesích alespoň nějaký klid tak lyžaři až kolem krmelců. Ze zvěře a to i naši původní se udělal psanec, nepřítel osvíceného ekologa. Zbytečné pokračovat. Tak 19 mil se vám zdá moc? Jsou lidé kterým se to zdá zase hodně málo. V každém případě nájmy jen za honitby Lčr se ročně pohybují kolem +- 700 mil Kč. A když už jste načal tu otázku peněz tak je spousta dalších věcí přímo související s myslivostí a z nich formou daní či poplatků jdou státu nemalé peníze. Jinak můžete být klidní pánové, stát státu nic neplatí. Nájemce platí škody. No a co mění novela? Tak v první řadě maže nesmyslný přílepek podle kterého by nad stavy zvěře měl bdít osvícený úředník. Ruší předkládání a následného skladování třičtvrtě milionů markantů. Povoluje učiněji snižovat stavy tam kde je zvěř přemnožena. Narovnává prostě paskvil kteří společně s eko... stvořili účelově a bez diskuze někteří poslanci. No a pokud si opravdu chcete udělat obrázek tak si přečtěte také článek pana Beneše či pana Stýblo, podívejte se co jim například vadí a potom to porovnejte s tímto článkem pana Janoty. Myslím si , že ihned musí být jasné kdo z nich ví o čem to vše je.
Odpovědět
DA

DAG

2.7.2020 13:04 Reaguje na Richard Toman
Článek není moc o novele, ale o nějaké prezentaci myslenek a obhajobe nazoru proti argumentum ochranaru. Jinak novela mi prijde celkem dobrá.
Odpovědět
RT

Richard Toman

2.7.2020 13:24 Reaguje na DAG
Dobre, nazory chapu, ale stejne mne to prijde jen zakonzervovani stavu az na par veci.
Odpovědět
DA

DAG

2.7.2020 14:27 Reaguje na Richard Toman
Nevím jak moc se orientujete ve stávající možnosti plánování odstřelu, kontrol a vymáhání škod, ale ač jsou změny nenapadne, tak jsou velice významné.
Dle mého názoru byl prilepek z podzimu krok do naprostého neznáma a nikdo neví jestli by to fungovalo a kdo a jak by to dělal. Tohle je změna vývojová a nachystaní se na to bude reálné jak pro myslivce, tak státní zprávu.
Osobně tedy ještě postesknuti nad odbytem zvěřiny. Jezdit se srncetem třicet kilometrů abych dostal 450 korun za kus. To spoustu lidí odradí ho střelit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2020 16:57 Reaguje na DAG
Ještě dodám, že přílepek byl ekology hodnocen jako funkční a to přesto, že jeho funkčnost neměl v praxi možnost nikdo ověřit. Byl to nesmysl. Odbyt zvěřiny je výsledkem konavirového šílenství. Osobně bych řekl nikam nejezděte, kus kupte a třeba podělte sousedy.
Odpovědět
DA

DAG

2.7.2020 17:24 Reaguje na Jarek Schindler
Já to řeším pro celou hoditbu. Šedesát kusů srnčího bych ani neměl komu rozdat 😄
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.7.2020 18:41 Reaguje na DAG
Tak to jsme potom trochu jinde. Stejně si ale myslím,že při současném růstu cen hovězího i vepřového by neměl být s tím rozdáním za 450 zase tak velký problém. No a jsem přesvědčen, že do budoucna se to zase rychle narovná.
Odpovědět
AM

Anežka M

2.7.2020 11:43
Aniž bych chtěla hodnotit obsah novely, komentář pana Janoty je informačně dost chudý. V zásadě jen hájí status quo, což se z jeho pozice jaksi dá čekat. Skutečné problémy a otázky (například jak po kůrovcové kalamitě obnovit lesy, jaké lesy bychom tu chtěli/měli mít) neřeší. Celý článek působí vyhýbavě a bruslí na povrchu technikálií, ale neřeší podstatu. Některá tvrzení jsou přímo zavádějící:

"Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit."
Aha, takže naivnější čtenář si z toho má odnést dojem, že dokud v lese roste nějaký keřík, tak je vlastně všechno v cajku? Nemůže se přemnoženost definovat i ve vztahu k ostatním konkurenčním druhům, ve vztahu k jiným funkcím lesa, ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu apod? A koneckonců i ve vztahu k nákladům na zalesňování a škod způsobených zemědělcům. To všechno jsou otázky politické, celospolečenské, odpověď na ně nedají "odborníci", ale veřejná diskuze.

"Důležité je, že zvěře u nás není víc než v okolních státech: V ČR lovíme 68 ks býložravé spárkaté zvěře na 1000 ha, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91." Takové prohlášení postrádá logiku. Více odlovů může být přece i proto, že v jiných zvěřích jsou aktivnější/úspěšnější myslivci. Nebo že část odlovů u nás není hlášená. Jak z nižších odlovů automaticky plyne, že je u nás míň zvěře?

Jakože, o tom, kolik zvěře u nás je, se nechci hádat, nemám na to čísla. Jen se mi nelíbí tahle vágní a zavádějící argumentace, která se myšlenkově cyklí uvnitř bubliny "bezpečných problémků" a ani se nesnaží z ní vystrčit nos.
Odpovědět
AM

Anežka M

2.7.2020 11:49 Reaguje na Anežka M
Ještě příklad: tak minulý rok se "přemnožili" hraboši, přestože schopnost jejich přirozeného prostředí, tedy českých a moravských polí, jejich populaci uživit byla zcela evidentně excelentní.

To jenom poznámka, v jakých kontextech a jak se slovo "přemnožení" používá.
Odpovědět
DA

DAG

2.7.2020 13:01 Reaguje na Anežka M
S přemnožením začali ochránci přírody. A skutečně je to zavádějící a zjednodušujici.
Správně by asi měli používat vyraz jako množství zvěře, které neumožňuje zmlazeni lesa. Což je kostrbate. Dle mého je to už z obou stran jen slovní handrkovani.
S tim množstvím zvěře s vámi naprosto souhlasím. Podle mě se prostě nelovi holá srnčí zvěř. Bohužel je problém s odbytem a pro myslivce to není zajímavé.
Jinak podle mě je novela celkem dobrá a naplňuje mě celkem optimismem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.7.2020 16:11 Reaguje na DAG
To ale přijde jako analogie k zemědělství, kdy si četní domácí producenti stěžují na těžkosti spojené s odbytem. Což je na jednu stranu například s ohledem na postavení řetězců jasné, na druhou zde chybí nějaké sdružení s navazujícím zpracovatelským průmyslem.

U té zvěře mi to přijde podobné, ostatně, neexistovalo za totáče nějaké družstvo, které se právě specializovalo na prodej zvěřiny? V Praze si jeden takový obchod vybavuji, v Jungmannce, ale už netuším, kdo byl provozovatelem.
Odpovědět
DA

DAG

2.7.2020 17:34 Reaguje na Svatá Prostoto
No tady je to trochu složitější. My jako sdružení můžeme prodávat zvěř v kůži, ale nesmíme ho rozbourat, leda že bychom měli hygienou schválený provoz. A celé zvíře v kůži sice umíme prodat, ale samozřejmě je odbyt menší a zrovna ve chvílí ulovení musí být ten zájem.
Výkupy pořád existují, vykupují a přeprodávají do bouráren. Jenže většina zvěřiny končí v zahraničních restauracích, tak Covid zamával s cenami. Ty jsou na 50% loňského roku. A při řeči s pánem z výkupu mi řekl, že mu bourárna stejně dluží peníze a kdo ví jestli to bude dělat dál.
Takže je potřeba více střílet, ale co potom. Navíc ztráta se může promítnout i do hospodaření sdružení.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.7.2020 14:40 Reaguje na DAG
Díky za nástin situace. Je jasné, že pokud můžete prodat jen zvěř v kůži, šance, že na vás zbude Černý Petr je vysoká. Myšleno to bylo tak, že by se sdružila MS v nějaké oblasti ... nejsem schopen odhadnou jak velké ... a měla vlastní bourárnu, popřípadě by v nějaké měla podíl, který by jim umožnil tuto minimálně spoluřídit. A navíc se asi daly navázat další aktivity, jako jsou ty spec prodejny. Přece jen zas tak mizerná poptávka po kvalitní zvěřině u nás není???

Fakt je, že v zemědělství tohle před válkou fungovalo, v malém i velkém Reichu pořád funguje, ale u nás mne napadá jen Olma ... a víme jak skončila. Pořád si myslím, že je to škoda ... ale tohle odvětví vůbec neznám.
Odpovědět
ČM

Čech M.

2.7.2020 12:32
Jinak řečeno ve stručnosti:
Vyšší kontrola státu by byla příliš nákladná, takhle to bude jako dřív, kdy vše fungovalo. Nikdo nám nesmí vyvlastnit něco, co není naše.
Na konec pár směšných odpovědí na otázky.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

2.7.2020 21:03 Reaguje na Čech M.
Jak je vidět z diskuze, velká část hlavně pochybovačů vidí už dopředu že je vše špatně. Vlastníci a nájemci zemědělských a lesních pozemků by rádi uvítali pokud možno nulovou toleranci a početnost volně žijící zvěře, aby nedocházelo ke škodám na jejich majetku. Tohle všechno člověk vlastně chápe, že zisk je dnes alfou a omegou veškerého bytí. Jenom kde najít tu hranici, kolik je vlastně ten minimální stav zvěře, nutný k přežití? A za co je odpovědná ta hloupá zvěř,(která se snaží jen přežít), a co nám vůbec z našeho(něčího)krajíce může maximálně ukousnout? Budeme snad minimální počty všech druhů zvěře i ptáků v přírodě monitorovat a hlídat a určovat za pomoci satelitů a tabulek?
Jenom mne zaráží, že se veškerá evidence myslivosti má vést elektronicky (částečně s tím souhlasím), ale proč se podobná evidence nepožaduje i v dalších odvětvích? (postřiky zemědělských a lesních pozemků, postřiky letecké proti komárům, úhyn ryb apod). A buďme rádi, že zatím řešíme přemnožené stavy a ne vysazování druhů, které u nás vyhynuli. Aby to nebylo za pár let, jako s vysazováním kříženců vlků se psy. Tak nějak jsme si tu matičku Zemi zabrali pro sebe, a snažíme se všechno na ní podřídit svému bytí, a to se nám může setsakra vrátit.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.7.2020 14:52 Reaguje na Jarda Vesničan
Tak vystřílet všechno je samozřejmě blbost. Nicméně je potřeba si uvědomit, že díky našim předkům a poměrně citelné změně podmínek (zejména sucho) se nacházíme ve stadiu skutečně masivních změn v lesním hospodářství, a to navíc ve velmi krátkém časovém úseku (naše chyba, ale holt pozdě bycha). Za této situace mohou vysoké stavy zvěře mnohdy představovat významnou komplikaci snah o znovuobnovení fungujících lesních ekosystémů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.7.2020 15:54 Reaguje na Svatá Prostoto
Hlavně že je to na koho svést. No na předky bych to určitě nesváděl. Žili v "dobré víře" dle svých znalostí a možností. No a masívní změny v lesním hospodářství a vlastně i všude jinde? No naši předci měli v první řadě kalamitního škůdce opravdu za škůdce a tak se k němu i chovali. Ano udělat i v dnešní době z kalamitního škůdce architekta či inženýra lesa může pouze idiot. A vysoké stavy zvěře a nefungující lesní ekosystémy? Ten pojem vysoký je pouhý imaginární pojem. Pouze nějaké číslo , nějaký stav který určil člověk ( příroda určitě ne) a škody na ekosystému ? To jsou škody které vyčísluje člověk na svém majetku. Tyto škody nemají s fungujícím ekosystémem co dělat. Jestli chcete příklad tak třeba zrovna dobíhající "myší kalamita" Udělali ti hraboši nějaké škody na ekosystému nebo pouze připravili zemědělce o nemalé peníze? Příklad lumíci na severu a jejich přibližně čtyřleté populační cykly. Dalo by se říci, že na vrcholu toho populačního cyklu sežerou vše kolem no ekosystém to nepoškodí. A nepoškodí ho to nejen z důvodu že je podstatně více přirozený než u nás ale hlavně proto, že i to přemnožení je přirozený jev. Samozřejmě nyní můžete namítat že i kůrovcové kalamity jsou přirozené a opakující se. Oni stejně přirozené jsou i sucha, záplavy ,požáry a další. Jde vlastně jen o to, že příroda má na rozdíl od člověka čas. Doslova fůru času.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

5.7.2020 19:52 Reaguje na Jarek Schindler
Abych se snad nechtěně nerouhal. K tomuto hodnocení se snad hodí říct jenom ,,Amen". S tímto názorem jen hluboce souhlasím. Snažíme se v mnoha případech ospravedlnit věci neospravedlnitelné a z pohledu přírodního procesu nezměnitelné.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.7.2020 22:14 Reaguje na Jarek Schindler
Dvě poznámky ... předkům nic nevyčítám, prostě to jednak podmínky dovolovaly, jednak si nějak vydělat na živobytí museli. Myšleno bylo to, že se podmínky změnily a tak se musí změnit i lesní hospodaření.

Zbytek je tak napůl, resp. je to čistě teoretická úvaha, protože drobný vlastník z lesa zejména v současné době nic moc nemá ... krom povinností. Mně osobně by se myšlenka ... prostě ten kus lesa pár generací nechat být, ať si příroda poradí jak chce ... líbila. Nic nekácet, nic nevysazovat, nic nelovit a tak. Ale mám silný pocit, že by mi to asi neprošlo:-).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist