Jana Jílková: Proč by se Prostějov měl vzdát používání glyfosátu?

Plevel v chodníku, ošetřený glyfosátem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

Situaci v Prostějově jsem začala sledovat letos na jaře (podotýkám, že všechna tvrzení mám podložena). Důvodů bylo hned několik. Jednak množící se případy, kdy si lidé stěžovali na zdravotní komplikace u psů a někteří lidé na ekzémy. Kdy veterinární lékaři poukazovali, že je to velmi nebezpečné a žádali město, aby v tomto konání nadále nepokračovalo. Také fakt, že se v tomto trendu nadále pokračuje, že se stříká a stříká. Pořád a stále dokola. Na místa, kde žádný plevel nebují nebo tam, kde by stačilo ohnout hřbet, se aplikují zdraví škodlivé látky. Mám pocit, že město chce vystříkat všechny své zásoby do té doby, než se tyto látky zakážou.

Ošetřeno.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

Na několika místech došlo k otravám pejsků. Náklady na léčbu činily od 800 Kč až po 5.000 Kč. Před hlavními prázdninami se kolegyně prošla na Sídl. Svobody v otevřené obuvi po chodníku, kde proběhla aplikace TARTANU, dva týdny ji trápilo svědění dolních končetin spolu s červenými fleky. Nejde jen o psy, jde o každého z nás.

31. července loňského roku jsem psala na Odbor životního prostředí stížnost na postup při ošetřování veřejné zeleně na území města Prostějova. Pan primátor Jura mi 20. srpna odpověděl. Odpověď pana primátora byla natolik neuspokojivá, že jsem musela zvolit jinou – rychlejší a více viditelnou - formu vyjádření nesouhlasu.

19. září loňského roku jsem navíc zažila velmi nepříjemnou osobní zkušenost. Toho dne jsem šla mezi 7 a 8 hodinou ranní venčit svého psa. Po cestě jsem míjela rodiče, kteří vodili své malé děti do mateřské školky. Cestou jsem potkala také několik pejskařů. V tomto čase bývá na ulicích celkem rušno. V jedné z bočních ulic jsem zahlédla muže oblečeného do ochranného oděvu, s rukavicemi, pokrývkou hlavy a pracovní obuví. Na zádech měl kanystr a v ruce držel hadici. Aplikoval ROUNDUP. Nikde žádná cedulka, pouze v té ulici, kde právě probíhala aplikace. Ptala jsem se ho, kudy se mohu vrátit domů, ať se vyhnu ošetřeným plochám. Pán odpověděl, že místa, odkud jsem přišla, jsou kompletně hotová… Byla jsem v šoku. Jednalo se o ulici, na které je mateřská školka, dětské hřiště... Svoji fenu jsem vzala do náruče a takto jsem ji nesla až domů… Absurdní je, že chodník, který byl právě ošetřen, nevykazoval žádné známky zaplevelení.

Ošetřeno.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

Na Sídlišti Svobody byl 20. září aplikován TARTAN. V místech, kde je travnatá plocha. Nyní jsou tam patrná obrovská vypálená kola. Pravidelně se v těchto místech zdržují labutě, loví tu kočky, pobíhají tudy psi, pasou se tu zajíci… Opět se jedná o plochu nedaleko základní školy v místech, kde se pohybuje velké množství lidí a dětí.

Další nepříjemná zkušenost se stala 27. září – na sídlišti Hloučela, na ulici Jana Zrzavého byly vypálené pruhy od „ošetřování“ veřejné zeleně v bezprostřední blízkosti dětského hřiště. Na této ploše se děti v odpoledních hodinách válejí v trávě a venčí tu své křečky a jiná domácí zvířátka.

Informační cedulka.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

V odpovědi pana primátora je věta: „Od května 2019 společnost FCC Prostějov, s.r.o. provádí likvidaci nežádoucích plevelů na komunikacích také pomocí horké tlakové vody, což je vhodné používat např. v blízkosti travnatých ploch, záhonů, dětských hřišť a sportovišť.“ Takto se bohužel neděje, opak je pravdou… viz naše fotodokumentace (aplikace chemie v bezprostřední blízkosti dětských hřišť, travnatých ploch, záhonů, školy, školky… a to i v době po pořízení přístroje na horkou tlakovou vodu).

Je navíc prakticky nemožné informovat všechny uživatele veřejných prostranství o ošetření ploch chemikáliemi. Jednak technicky – jde o velké plochy a také mnoho lidí cedulky vůbec nečte nebo je číst nedokáže. Lidé tedy nejsou schopni zjistit, zda se právě pohybují v místě, kde proběhla aplikace a nemohou podle toho přizpůsobit své chování. Jsou tak nevědomky vystavováni zdravotnímu riziku… Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou pak děti, těhotné ženy a lidé s různým zdravotním hendikepem.

Ošetřeno.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

Všechna tato zjištění mě utvrdila v tom, že je potřeba jednat dál. Vznikla petice, prostřednictvím které mohli občané vyjádřit svůj nesouhlas s používáním glyfosátu a škodlivých látek k hubení plevele a ošetřování veřejné zeleně na území města Prostějova. Tuto petici podepsalo ve velmi krátké době přes 800 občanů.

Městské zastupitelstvo však obyvatele nevyslyšelo a zákaz neschválilo. Pro bylo pouze osm členů opozice. Zbývajících dvacet zastupitelů se zdrželo hlasování. Ráda bych poděkovala osmi statečným, zbývajících dvacet přítomných zastupitelů jednalo v duchu „vlk se nažral a koza zůstala celá“. Takové hlasování považuji za alibistické a zbabělé.

Ošetřeno.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jana Jílková

O situaci v našem městě projevila zájem i televize Prima, 17. ledna 2020 odvysílala reportáž v hlavních večerních zprávách.

Vážnost situace je opravdu velká... Nepřejeme si, aby se v tomto trendu nadále pokračovalo. Usilujeme o to, aby si zastupitelé našeho města vzali příklad z měst, ve kterých se tímto způsobem plevel nehubí a veřejná zeleň neošetřuje. Kde se snaží hledat alternativy nezatěžující životní prostředí. Kde jsou na prvním místě obyvatelé města a jejich zdraví. Zcela nebo částečně bez glyfosátu fungují mnohá zahraniční i česká města. Například v Mělníku používají na odstraňování plevele horkou vodu, která zároveň čistí plochy od žvýkaček, mastných skvrn, lepidel apod. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči využívá Jeseník. Dalším pozitivním příkladem je Brno – Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně! Plevely odstraňují mechanicky nebo pomocí horké vody. Také Šumperk chce bojovat proti plevelu bez herbicidů. Minulý rok chemii v boji proti plevelu nenasadil. Olomouc už také hledá náhradu.

Prostějov je krásné město, na které jsem byla vždy hrdá. Moc si přeji, aby zastupitelé rozhodli, že se glyfosát při ošetřování veřejné zeleně a hubení plevele již nadále používat nebude...