https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zdenekn-sobotka-jak-zrealnit-sen-o-uhlikove-neutralite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeněk Sobotka: Jak zreálnit sen o uhlíkové neutralitě

15.2.2020
Spočítat, kdy jsem na nule, věrohodně nedokážu, i když online kalkulátorů už je na to nespočet. Ilustrační snímek.
Spočítat, kdy jsem na nule, věrohodně nedokážu, i když online kalkulátorů už je na to nespočet. Ilustrační snímek.
Když Dana Drábová v rozhlasovém rozhovoru řekla, že neví, co je to uhlíková neutralita, mohla tím u některých posluchačů vyvolat údiv. Na první pohled je to totiž jednoduché – produkuji určitý objem emisí skleníkových plynů a zajistím, že o stejný objem budou kdekoli jinde na Zemi sníženy. Výsledná bilance této rovnice je nula. Záměrně neříkám, že uhlíkové neutrality dosáhnu snížením svých emisí na nulu. Neumíme totiž žít tak, abychom neprodukovali žádné emise skleníkových plynů, a otázka je, zda to někdy i ve vzdálené budoucnosti vůbec dokážeme.
 

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ale pochopitelně mluvila o problému metodik. Tedy jak reálně v praxi spočítám, nejen kolik emisí skutečně produkuju, ale zejména, o kolik jejich objem snížím, když se rozhodnu emise tlumit, anebo kompenzovat jejich produkci nákupem či investicí – přímou nebo finanční – do jejich snižování.

V tom je potřeba s Danou Drábovou souhlasit. Není a asi jen tak nebude celosvětová shoda nad jednotnými postupy a normami zejména v oblasti, jak vyprodukované emise kompenzovat. Mohu samozřejmě zasadit strom, zvýšit energetické úspory nebo nahradit část elektřiny z fosilních elektráren obnovitelnými zdroji. Ale spočítat, kdy jsem na nule, věrohodně nedokážu, i když online kalkulátorů už je na to nespočet.

Nedělat nic by však nebylo správné. Hledat cesty, jak zlepšovat kvalitu života člověka spolu se zlepšování kvality životního prostředí, patří k základním potřebám naší postindustriální společnosti. I takováto hledání, v našem oboru tedy inovativnost, je součástí tržního mechanismu. Hledání uhlíkové neutrality přes inovace je také tržní soutěží, poptávají ji v různé míře, ale v rostoucím trendu spotřebitelé, korporace i státy.

Nebazírujme tedy na tom, že „něco nejde“, nýbrž podporujme činorodost všech subjektů ve snaze dokázat, že „kdo hledá, najde“.


reklama

 
foto - Sobotka Zdeněk
Zdeněk Sobotka
Autor je CEO fotovoltaické skupiny Solek Group.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (207)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.2.2020 05:22
Před tím, než začneme usilovat o uhlíkovou neutralitu, bychom měli poděkovat našim předkům, že o žádnou uhlíkovou neutralitu neusilovali. Snad díky nim se nám podařilo odvrátit nástup další doby ledové.
Nyní záleží jen na nás, jestli se nám podaří tento cyklus střídání dlouhého glaciálu s krátkým teplým interglaciálem nastálo přerušit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 08:10 Reaguje na Richard Vacek
To je nesmyl, protože normální doba ledová nastupuje rychlostí řádově -1°C za 10 až 100 tisíc let, což skutečně nejsme schopni ani naměřit, natož nějak řešit. Není důvod.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.2.2020 08:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Pitomost. Některé doby ledové nastoupily během pár let a někdy se klima drasticky změnilo i z roku na rok. A to samé se týká i nástupu dob meziledových z nichž v té (zatím) poslední žijeme.

To, co citujete, jsou jen lživé bláboly klimaalarmistů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Už jsem vám to vysvětloval i dával odkazy. Není to pravda. Každá rychlá změna klimatu měla vždy razantní příčinu. Výbuchy více velkých sopek, náraz asteroidu atd.
Dnes nic takového není, pouze extrémně rychlé uvolňování fosilního uhlíku do atmosféry.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 13:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak si přečtěte něco od Karla Drábka, který studoval geologii.
http://www.osel.cz/5726-varovani-z-doby-ledove.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:00 Reaguje na Richard Vacek
To je hezké, jenže pro něho je taky jednotka asi deset tisíc let.
Změny probíhaly stále, ale úplně jinou rychlostí a závislost CO2 na teplotu je jasně viditelá. Tvrdit, že se napřed oteplilo a pak vyletělo CO2 je blbost, takovou přesnost ty grafy nemají, protože to jde spolu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo to naměřeno v grónských a snad i antarktických ledovcích, kde jsou uvězněny bublinky vzduchu ve vrstvách, odpovídajících rokům (jako letokruhy na stromech).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.2.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale to je přece v pořádku, že v minulosti, když došlo z přírodních důvodů k nárůstu globální teploty, tak se začal CO2 postupně uvolňovat do atmosféry z ohřívaných oceánů a permafrostů. To, že nyní toto předbíhání teploty před CO2 není, jen znamená, že jde o jinou situaci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 11:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě. Přírodní příčina tak extrémně rychlho a celosvětově masivního nárustu teploty prostě není.
Pořád se všude objevuje jen ten fosilní uhlík, asi to fakt bude ta hlavní příčina.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 18:58 Reaguje na Pavel Hanzl
To je téze, kterou se klimaalarmistům nikdy nepodařilo dokázat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.2.2020 10:00 Reaguje na Jan Šimůnek
A co je dle vás příčina nárůstu teploty? Já si myslím, že z velké části za to může lidská činnost a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry. ;) Ted se zaměřím jen na CO2 a benzin. Jen v Americe je denní spotřeba benzínu víc jak 9 milionů (9,26) barelů (barel = cca 156 letrů). Spálením 1 litru benzínu vznikne cca 2,3 kg CO2. Když si to propočtu, tak jen v Americe je to 3 322 488 000 kg CO2 každý den! (https://www.eia.gov/outlooks/steo/marketreview/petproducts.php) ;) K určení původu CO2 v atmosféře může posloužit rozbor izotopů uhlíku (http://www.osel.cz/5524-co-nam-muze-rici-mereni-radioaktivniho-c14-v-atmosfere.html). ;)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:00 Reaguje na Petr Eliáš
Lidská činnost se na tom zcela jistě podílí, byť pravděpodobně jen z několika, maximálně něco přes deset, procent. Za daleko větší problém než skleníkový CO2 považuji jednak další skleníkové plyny (které "ekologické" aktivity uvolňují do atmosféry v daleko větší míře než dříve) a "ekologická" devastace krajiny obrovskými plochami černých (a tudíž se silně zahřívajících) solárních panelů, mrtvé lesy (protože ekologové vyřvali a vydemonstrovali zákazy boje proti kůrovci) a patrně i velká pole větrníků (byť naštěstí tohle u nás zatím nemáme).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.2.2020 14:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Několik otázek: a)Zákaz boje proti kůrovci? Jak jste na to přišel?
b)Zajímaly by mě ty ,,další skleníkové plany,, které se uvolňují kvůli ekologii více než dřív?
c) Kde jste vzal ten 10% podíl?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:25 Reaguje na Petr Eliáš
ad A Vy jste už zapomenul, jak špína Bursík blekotala o "kůrovci - lékaři lesa"? A zakázala po orkánu (tuším že se jmenoval Cyril) odklízet padlé stromy, které se staly líhní kůrovce? A jak se ekologičtí teroristé přivazovali ke stromům a policie nebyla s to vynutit jejich nepřekážení sanaci kůrovcem napadeného lesa? (V civilizovaném státě by ten póvl jednoduše postříleli.)

ad B Z větrníků se uvolňuje jakýsi freon (součást technických kapalin), který má o mnoho vyšší skleníkovou aktivitu než CO2 (a po jejich likvidaci ho jde do vzduchu většina). Psalo se o tom i tu, na ekolistu. Bioplynky jsou zdrojem skleníkového metanu. A našlo by se toho víc.

ad C Odhad.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 08:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče vy jste nějak úplně mimo realitu, fv panely se zahřívadí méně, než beton nebo asflt (16% energie jde do drátů) a zybtek je taky úplná blbost. Boj proti kůrovci je přímo nařízen zákonem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Černý panel pohltí daleko víc energie než světle šedá plocha a rozhodně převýší efekt těch 16 procent, co jdou do drátů.
A navíc se obávám, že je to víc, protože těch 16 % bude tak akorát procento energie vlnových délek, vyvolávajících fotovoltaický efekt, zatímco ostatní vlnové délky mají nulový efekt na vznik elektřiny a na teplo se promění prakticky vše, co fotopanel absorbuje.
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 09:20 Reaguje na Richard Vacek
asi vše nezáleží na člověku ,ale srovnávání s minulostí opomíjí jeden zásadní faktor a to je člověk který dnes ,jak to vypadá, začíná mít rozhodující vliv a to v minulosti nebylo .Zdali to povede ke zničení vhodných podmínek pro život na planetě ,ukáže budoucnost. Ve vesmíru je drtivá většina planet nevhodných pro život ,takže naše planeta by se jen zařadila do veliké skupiny planet bez života. Ani já nevím co to CO2 neutralita je. Až se měřením CO2 v atmosféře zjistí, že dál už CO2 nestoupá ale klesá, potom může někdo něco říkat o neutralitě. Ty podivné výpočty mnoho nepomohou.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 10:20 Reaguje na vaber
V minulosti měly rozhodující vliv zase jiné organismy - a proti nim je člověk úplný žabař. Stačí si připomenout velkou oxidační událost, kdy před 2 mld let kyslík produkující organismy změnily původní redukční atmosféru na oxidační, čímž vyhubily téměř vše okolo.
https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Oxidation_Event
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 13:35 Reaguje na Richard Vacek
srovnáváte nesrovnatelné,člověk k životu potřebuje atmosféru jako je dnes, možnost adaptace je velmi omezená, sám uznáváte že při,, redukční atmosféře,, vše vyhynulo
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

15.2.2020 23:58 Reaguje na vaber
Když vyhyne člověk, tak nám to může být jedno, jestli na planetě zůstal život. Mnohobuněčný život z planety pravděpodobně zmizí za několik set milionů let. Za cca. 1mld. let se odpaří oceány - konec života, druhá Venuše? Během tohoto období se Země pravděpodobně srazí s nějakou planetkou, dojde min. k desítkám erupcí supervulkánů či výbuchu supernovy v blízké vzdálenosti,...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.2.2020 11:08 Reaguje na vaber
Takové definici uhlíkové neutrality bych se velmi bránil. Asi 50 % vyprodukonaných emisí CO2 spalováním fosilních paliv se dnes rozpouští v oceánech. To by znamenalo, že k dosažení uhlíkové neurality by stačilo snížit emise fosilního uhlíku na polovinu. Takový stav však není uhlíkově neutrální vůči oceánům!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 08:15
Mě to připadá jednoduché. Uhlíkový koloběh běží stále dokola a jediný problém, který celý systém poškozuje, je fosilní uhlík, který už dávno tohoto koloběhu vypadl a celá příroda se tomu milióny let přizpůsobovala.
Takže já bych si předstvil tou uhlíkovou neutralitou stav, kdy se nepálí žádný fosilní uhlík. Nebo stav, kdy dokážeme uměle CO2 odbourávat a pak můžem to celé produkovat. To zcela logicky není ale výsadba stromů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 09:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Příroda se nouzi o uhlík musela přizpůsobovat. Při dalším poklesu CO2 na nějakých 150 ppm by už odumíraly rostliny. A že rostliny dnešní koncentraci CO2 stále nejsou přizpůsobeny víme podle toho, jak pozitivně reagují na jeho zvýšenou koncentraci.
Vědí to provozovatelé skleníků a dokonce se používá kombinace plynové kogenerace, kdy teplo + výfukové plyny vylepšují atmosféru ve skleníku a elektřina jde do sítě.
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 09:25 Reaguje na Richard Vacek
jen se divím proč dnes není celá planeta zelená ,když CO2 přibývá a naopak je pravdou ,že biomasy ,zelených rostlin, na planetě rapidně ubývá
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 10:15 Reaguje na vaber
Podívejte se, jak stoupá úrodnost obilovin.
https://www.google.com/publicdata/explore?ds=d5bncppjof8f9_&ctype=l&strail=false&bcs=d&nselm=h&met_y=ag_yld_crel_kg&scale_y=lin&ind_y=false&rdim=region&ifdim=region&tdim=true&hl=cs&dl=cs&ind=false
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 13:32 Reaguje na Richard Vacek
podle vás tedy stromy kolem silni usychají ,protože trpí obeszitou z přežírání CO2 ,nevěřte všemu co kde nějaký pisálek napsal bývá to jednostranný pohled někdy napsaný zcela účelově
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 13:50 Reaguje na Richard Vacek
To je klasická demagogie. jednat vám to končí rolem 2006, kde se oteplování ještě tak děsivě neprojevilo, navíc stoupá stále obdělávaná plocha, protože přibývá obyvatel. Většinou na úkor lesů. Kdyby existoval nějaký graf vývoje zelené hmoty celkově, asi by byl někde jinde.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 14:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Končí to rokem 2016 a jedná se o úrodnost - tedy kolik se sklidí z hektaru.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:02 Reaguje na Richard Vacek
To je přece tochnologická záležitost hlavně tam, kde se to sleduje. Asi se tam víc hnojí, s CO2 to přece nemá nic společnýho.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 16:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Doporučuji seznámit se s výsledky nepřeberných experimentů sledujících vliv koncentrace CO2 na růst.
https://www.uroda.cz/oxid-uhlicity-rostlinam-prospiva/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 17:31 Reaguje na Richard Vacek
Samozřejmě rostilny potřebují CO2 jako hlavní stavební materiál, to ví každý. Ale s jeho koncentrací jde klimatická změna, která zrovna u nás způsobuje sucho!
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.2.2020 18:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Sucho u nás způsobuje především několik století cíleného odvodňování krajiny aby jsme v ní místo baheních luk kolem řek mohli pěstovat obilí.

už jenom tím že by se v lesích zrušili odvodňovací strouhy a vrátili by jsme zpět komunistické meliorace by u nás sucho prakticky přestalo existovat.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.2.2020 18:20 Reaguje na Vaclav Sobr
A jenom poznámka - pokud by jsme se vrátili k zavodněné krajine - bude pro nás prakticky nepoužitelná pro roslinou výrobu potraviny... jediné co tam můžete trochu dělat - je pást dobytek.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:48 Reaguje na Vaclav Sobr
Zase nesmysl, žádné "cíleněné odvodňování" už od komára neprobíhá a sucho je atmosférické a posledních 5 let.
Prostě vyšší teplota spolupůsobí méně srážek a vyšší odpar.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 20:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A co takové Třeboňsko, kde proběhlo odvodnění? Co všechny ty meliorace, narovnání a prohloubení toků? Vše se dělalo kvůli pěstování pšenice, která je stepní rostlinou a podmáčená půda jí nevyhovuje. A od komančů jsme akorát nechali zpustnout závlahové systémy, které tady vybudovali.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:06 Reaguje na Richard Vacek
To máte fuk. My máme méně srážek a větší odpar, takže můžete kličkovat a kombinovat jak chcete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale ty meliorace zůstaly a jsou většinou dosud funkční.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 11:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak ať si to překopají, co já s tím? Já na zahradě nic takového nemám, naopak stále zvyšuji retenční schopnost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono ani to překopání ne vždy pomůže. Je to prostě problém a budou se do toho muset nacpat peníze a spousta práce, které se naprosto zbytečně utápějí v OZE.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

18.2.2020 12:02 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, máte jen z poloviny pravdu. Některým rostlinám vyšší obsah CO2 v atmosféře prospívá a některým naopak škodí.
https://skepticalscience.com/co2-plant-food-advanced.htm
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 09:52 Reaguje na Richard Vacek
CO2 masivně přibývá a nám (a nejen nám) odumírají ve velkém lesy.
Kde asi udělali soudruzi z NDR chybu?
Odpovědět
VK

Václav Kain

15.2.2020 17:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže jestli tomu mám rozumět,tak díky C02 se nám přemnožil kůrovec,který nám žere lesy a my už jen nečinně přihlížíme,neboť když se proti kůrovci zasáhnou mělo,tak naopak jeden ministr (jinak národní škůdce)prohlásil kůrovce za dobro.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:11 Reaguje na Václav Kain
Ministr neřeší kůrovce. Ten je řešen ze zákona už snad od první republiky, ovšem průmyslový přístup typu Agrofert (Uniles) to má totálně na háku. Ale tou příčinou je dlouhodobé sucho a vyšší teplota, o zbytek se může hádat kdo chce s kým chce.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 19:49 Reaguje na Pavel Hanzl
https://www.youtube.com/watch?v=H0rQM-X46Bk Pozrite sa ako vyzerajú lesy čo odumierajú. Asi ako telegrafné stľpy rozmiestnené s pravidelnosťou vysiatej kukurice. Riešenie kalamity by mohlo byť napríklad toto: https://www.hnutiduha.cz/aktualne/dobrovolnici-zkouseji-novou-metodu-pro-zalesneni-kalamitnich-holin-v-jesenikach-budou-mit
Odpovědět

16.2.2020 00:36 Reaguje na Pavel Hanzl
V nedávné diskuzi jsem Vám názorně ukázal, proč výsadba stromů v žádném případě nemůže neutralizovat fosilní paliva. Zopakuji svůj závěr. Pokud byste vysadil cca. 586 milionů stromů jako kompenzaci 18 mil. barelů ropů (kompletně přeměněné na CO2 - 20% světové denní spotřeby), musel by každý tento strom denně fixovat cca. 10 kg CO2. To jsem při výpočtu použil nízkou hustotu ropy (0,7 t/m3) a nízký obsah uhlíku 0,8.
Vyšší rostliny bohužel nerostou tak rychle, proto biopaliva na nich založená neuspěla. Pokud by stromy rosly rychle, tak proč např. těžit uhlí. Obecně se lesy příliš přeceňují v produkci O2. Jsou spíše dlouhodobým rezervoárem biomasy. Ono je to i logické, protože ekosystémy, kde zavládne rovnováha (stromy nerostou do nebe), budou mít vyváženou produkci O2 a CO2 (důsledek tlení).
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

16.2.2020 01:06 Reaguje na
Ještě bych ke svému omylem anonymnímu příspěvku příspěvku dodal. Koloběh uhlíku není tak jednoduchý, jak jednoduchý, jinak by nevznikla fosilní paliva. Občas vybuchne nějaká větší sopka. Pro oceány úplně neplatí odstavec 2. Rovnováha může být porušována přísunem a odlivem živin či překryvem vzrostlého lesa sopečným popelem.
V současnosti dle mě neexistují taková kompenzační opatření, při kterých by se nespotřebovávala energie a jelikož jsme civilizací fosilní, tak by to bylo, tak trochu postavené na hlavu. Pokud by téměř všichni občané ČR, např. v rámci nějaké "akce Z", šli vysadit svůj strom, tak už jen při přesunu automobily, vlaky, autobusy by to bylo úplně absurdní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 07:07 Reaguje na
Samozřejmě nemůže výsadba stromů, vykompenzovat fosilní uhlík. Ten by se musel zase vrátit pod zem. třeba z biomasy vydestilovat něco jako ropu a natlačit to zpět do ropných ložisek. Já vím, úplná blbost. Ale Amíci mají jakési zařízení, která CO2 dokáže odbourávat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.2.2020 07:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte, co je to perpetum mobile? Celkem dobře jste ho popsal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 07:11 Reaguje na Richard Vacek
Člověče nešťastná, proč píšete furt takové blbosti?
Sluneční svit má u nás výkon asi 1kWp na 1m2, což je naprosto mega giga energie, ze které se miniaturní zlomeček může časem použít na veškeré energetické potřeby lidstva.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.2.2020 08:52
Bez řádné a dobře propracované metody stanovení opravdu nemá cenu se o "uhlíkovou neutralitu" ani pokoušet, protože ti, kdo ji získají, budou buď všichni nebo v naprosté většině podvodníci. Konec konců, vidíme to i v EU, kde ty "progresívní" státy snižují produkci CO2 především přesunem takovýchto výrob mimo EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 09:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikdo žádnou energetiku nepřenáší mimo EU. Zase jste mimo. Právě energetika je hlavním zdrojem CO2.
Odpovědět
ig

15.2.2020 13:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Asi jste nepostřehl, že každé opatření pro snížení uhlíkové stopy ma svou vlastní uhlíkovou stopu. A dokud se nenaučíme tyto uhlíkové stopy měřit a vzájemně porovnávat, můžeme se o nich jen dohadovat :-) A to ještě za předpokladu, že je uhlíková stopa na závadu, což vlastně taky nevíme :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:08 Reaguje na
Uhlíková stopa má vše, kde se spaluje fosilní palivo.
Při těžbě ropy, tahání tankery přes půl světa, krakování, vožení k pumpě a pak pálení s účinností 30% v motoru auta vytváří skutečně uhlíkovou (i metanovou) stopu skutečně gigantickou.
Vyrobení fve panelu s životností 30 let je ta stopu tisíckrát menší.
Pokud by se při výrobě skla (to spotřebuje nejvíc energie) použil např. vodík, je ta stopa naprosto minimální. A o to přece jde.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2020 16:21 Reaguje na Pavel Hanzl
No, když jste se tak rozhodl, tak to určitě tak nějak bude, že ano? Prostě kdo nejde s námi ekotento..., jde proti nám a každý jiný názor je špatný, nedostatečně podložený a když už nevíte, co ještě namítnout, tak to je prostě jinak a fertig.
Jen malá poznámka k vodíku, ten se musí také vyrobit a to dodáním podstaně většího vložení energie, než se získá jeho spálením a vodní pára vzniklá oxidací vodíku, (ať už oxidačním hořením-spálením, nebo jiným oxidačním pochodem, třeba v tak zvaných palivových článcích), je mnohem účinějším skleníkovým plynem, než CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:43 Reaguje na Jiří Daneš
Co to proboha melete? Já jen vysvětluji základní poměry a my na mě s ideologií!!
Výrobu vodíku počítám jako elketrolýzu z fve, která má účinnost asi 85% a výsledkem spálení je zase jen voda. Vodíkový plamen má asi 3x vyšší výhřevnost než naftový i vyšší teplotu. Problém je pouze se skladováním, jinak by už vládl všude.
Odpovědět
ig

15.2.2020 17:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém s pozemním skladováním vodíku žádný není, umí se to od 19. století docela ve velkém (viz svítiplyn). Obtížné je dosažení velké hustoty uložení energie, ale to se ve stacionárních aplikacích nemusí řešit. Tak proč není na každém rohu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 17:39 Reaguje na
Protože se zkaplaňuje asi při -250°C a při tlaku 700 atm neváží ani tolik, co CNG, navíc prolíná všemi dostupnými těsnícími materiály. Pro automobily se vyvíjí kryogenní nádrže atd. atd. ale furt ne a ne.
Odpovědět
ig

15.2.2020 17:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Předpokládal jsem, že mluvíte o ukládání v průmyslovém měřítku ve stacionárních aplikacích (aby to bylo relevantní pro ukládání přebytků z fotovoltaiky). Na to existují osvědčené způsoby, třeba tenhle klasický, známý i mimo Prahu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libe%C5%88sk%C3%BD_plynojem

Pro automobily je to samozřejmě nepoužitelné, o tom žádná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:19 Reaguje na
Tohle je pro vodík přece naprosto nepoužitelné.
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28849&fbclid=IwAR0EfHq6S_GUPQrO-71H3b_CiWzTB-3wy-wLhpy3OwMxHeG90e3Ik3vur1U
Odpovědět
ig

15.2.2020 21:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Však, vždyť to píšu, že nepoužitelné :-)
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

16.2.2020 00:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud bude možné bezpečnně provozovat tyto nádrže, tak značná nevýhoda zkapalnění vodíku je velká spotřeba energie. Ta může dosáhnout desítek procent samotného paliva. Jistě znáte problém orto-para.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2020 19:36 Reaguje na Pavel Hanzl
O ajké ideologii mluvíte? Umanutost ekologií přece není ideologie, zkuste se podívat do slovníku cizích slov(tedy ne původem českých), nebo považujete fysikální a chemické,tedy přírodní zány,za ideologii? Potom není o čem s Vámi diskutovat.
O účinnosti fve je zbytečné mudrovat; jen malá poznámka - každý stupeň ve kterém se mění jedna forma energie na druhou znamená ztrátu na celkové energetické bilanci, viz zákony termodynamiky. A výhřevnost se nevztahuje na plamen (ani na jeho teplotu), ale na hmotné jednotky. Pletete si teplotu a výhřevnost.
Máte tedy v té fysice pěkný maglais.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:44 Reaguje na Jiří Daneš
Teplota je počet stupňů celsia naměřených v plameni, výhřevnost je počet joulů (kcal) získaným spálením kila paliva. To fakt nevíte?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.2.2020 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Když to víte, tak proč jste napsal 15.2.2020 16:43 takovou krávovinu : "Vodíkový plamen má asi 3x vyšší výhřevnost než naftový i vyšší teplotu"?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 17:21 Reaguje na Jiří Daneš
Podívejte se do tabulek, že je to pravda.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Najlacnejšie sa vyrába vodík zo zemného plynu, z vody sa to neoplatí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 23:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Pokud máte přetoky fve, tj. zadarmo, tak je to nejlevnější způsob. Ale o penězích to přece není, je to o uhlíku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Náhrada výroby jakékoli komodity, na niž se spotřebovává energie, dovozem, je v podstatě vývozem produkce CO2 mimo vlastní území (tam, kde to zboží vyrábějí). A když se k tomu připočte ještě uhlíková stopa transferu přes půl Zeměkoule ...
A v momentě, pokud by se oněm "příkladným" státům začalo tohle započítávat do uhlíkové bilance, tak by se nejspíš zjistilo, že mnohé z nich produkují víc CO2 na obyvatele a rok než třeba Čína.
Pak by ovšem nemohlo docházet k prasečinám typu převodu uhelných elektráren na "uhlíkově neutrální" dřevěné pelety, dovážené z tropů na opačném konci světa. Nebo stejnému dovozu palmového oleje na "bionaftu" (o devastaci pralesů v obou případech, která má také svou "uhlíkovou stopu" nemluvě).

Prostě uhlíková neutralita je z principu věci podvod a dosáhne jí jen ten, kdo podvádí.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.2.2020 11:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo. To jo.
Vy, Pavel Hanzl, takový všeználek - a nevíte, že jakákoliv výroba vyžaduje energii? Převážně v podobě elektřiny?

Tudíž přesun jakékoliv výroby někam jinam znamená, že jsem jen podstrčil Černého Petra někomu jinému, kdo si tu elektřinu musí vyrobit v jeho vlastních elektrárnách. A můžu se vychloubat, jak mi ta Energiewende funguje.
(sranda je, že ona, potvora jedna, nefunguje ani tak...)

A navíc: Přesunu-li někam nějakou výrobu, vždycky to znamená zvýšený objem PŘEPRAVY. Tam a sem, sem a tam. Zpravidla přes půl zeměkoule, protože ty země, kam se výroby s oblibou přesouvají, nejsou až na výjimky hned za humny.
Že by se tím nezvyšovala GLOBÁLNÍ produkce CO2?
Ke výrobě stejné energie, jen někde jinde, se přidá ještě ta doprava - a říká se tomu boj o uhlíkovou neutralitu.

Začíná mi připadat, že pojmy Energiewende a Green Deal se nebezpečně přibližují pojmu PODVOD.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 07:15 Reaguje na Karel Ploranský
Zkuste pochopit napřed tuhle nerovnici, pak to půjde už samo:

Energie nerovná se nutně spalování fosilního uhlíku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale pokud se nějaká výroba přesune z EU do rozvojových zemí, tak ji zpravidla nepohánějí cvičené lišky, které třou ebonitové tyče svými ocasy, ale uhelná elektrárna. V lepším případě plynová. A když se k tomu připočte doprava, tak by toho CO2 bylo i míň než když se takhle účetně "odkejklí".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 09:58
Není tento pán náhodou bratr Bohuslava Sobotky, expremiéra za ČSSD a jeden z největších solárních baronů u nás?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 11:25
Co je to vlastně uhlíková neutralita ?
Definice uvádí :
"znamená dosažení čistých nulových emisí oxidu uhličitého vyvážením emisí uhlíku s odstraňováním uhlíku (často prostřednictvím kompenzace uhlíku ) nebo jednoduše úplným vyloučením emisí uhlíku (přechod na „post-uhlíkové hospodářství“).

V EU podání je to výkřik do tmy a blábol.Pokud bychom chtěli být poctiví, museli bychom najít skutečný a objektivní základ, princip od něhož se odvíjí tzv. uhlíková neutralita, jako jeho dílčí část.

Musíme vyjít z gruntu, ze skutečnosti, že antropogenní vliv na globální ekosféru dosáhl takové negativní intenzity,která ohrožuje existenci samotné lidské populace.
Z čehož plyne, že nemáme-li mít existenční problémy, musíme každý negativní zásah do ekosféry kompenzovat opatřením jiným, vyvolávajícím opačné-pozitivní- účinky.

A to prostě není za stávajících pravidel vůbec možné.
Možné to není protože bychom museli definovat ENERGETICKOU NEUTRALITU, jako závazný předpis č. 1.

Prokazatelné zvýšení úrovně CO2 v atmosféře zvyšuje příjem energie ze Slunce (skleníkový jev) , navyšuje se objem energie v atmosféře a dochází k jevům dnes označovaným jako klimatická změna.

Připusťme, čistě hypoteticky,že se celý svět domluví na odklonu od fosilních paliv a nahradí jej OZE. Antropogenní emise CO2 půjdou limitně k 0.

Jak bylo prokázáno, valná část pevniny a pobřeží by musela být pokryta OZE. (FVE, VE) a dále , s reálně přibývajícím ,exponenciálním, nárůstem populace musí docházet k dalším a dalším záborům krajiny a zvyšování podílů zpevněných ploch na úkor krajiny jako důsledku růstu sídel a infrastruktury.

Obojí musí vést k nárůstům emisí tepelné energie (zjevné teplo) opět do atmosféry, do které takto budeme, sice jinou formou, pumpovat další tisíce TW - energie.
Výsledek bude naprosto stejný - objem energie v atmosféře se bude i nadále zvyšovat a bude docházet k extrémním jevům , neslučitelným s další existencí populace.

Volání po uhlíkové neutralitě, je voláním falešného proroka. Problém neřeší ani náhodou.







Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.2.2020 11:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Sám uznáváte negativní vliv na Zemi, ale cekově nerozumím, po čem voláte. Co myslíte energetickou neutralitou?
V celé té rovnici samozřejmě nemůže zůstat růst populace, a už vůbec ne exponenciální. Dnešní projekce ale odhadují, že by populace měla kulminovat někde kolem 10-12 mld., pokud se nepletu. S tím ale už těžko něco uděláme a s tímto počtem lidí je třeba do budoucna kalkulovat, pokud tedy usilujeme o "hladké" řešení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 13:30 Reaguje na Petr Dvořák
1. Klimatická změna = zvýšení objemu energie v atmosféře
antropogenní činností, příčinou je nárůst CO2
(sice o tom pochybuji, ale budiž)

2. Odstraníme emise antropogenní CO2 , dobře, ale budeme do atmosféry pumpovat zjevnou energii řádově ve stejných relacích (zjevné teplo) jako důsledek OZE (hustota energetických toků ) a nárůstu zpevněných ploch

3. Změní se něco ? Nezmění,jeden tok energie jsme nahradili jiným.

Energetickou neutralitou jsem rozuměl jednání v jehož důsledku nebude docházet ke zvyšování objemu energie obsažené v atmosféře, jako důsledku antropogenní činnosti

Bonus :
Podívejte se kolem sebe. (dům, byt,zařízení domácnosti a provoz domácnosti ,obuv,oblečení, auto atd. ) Kolik energie muselo být spotřebováno, aby tyto věci mohly přijít na trh pro pouhé čtyři osoby?
A to se nebavím o energii na výrobu potravin-doprava-agrochemie )
Odpovědět
va

vaber

15.2.2020 13:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
již kdysi dávno se uvažovalo ,že člověk by neměl na planetě produkovat víc energie než je 1% energie dodávané ze slunce,vyzařování energie v noci díky naší slaboučké atmosféře je obrovské ,ale přesnou kalkulaci nikdo asi ndokáže udělat, zatím se člověk chová bezstarostně a vyrábí a vyrábí ,výrobky vozí za krátkou dobu na skládky, množí se a množí se a má z toho velkou radost jak se úspěšně rozvíjí i když v přírodě vidí jaké jsou následky přemnožení ,myslí si že pro člověka to neplatí
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 14:08 Reaguje na vaber
Podívejte se na spotřebu primární energie. Zjistíte, že oproti tomu, co dostáváme od slunce, se jedná o nic.
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:12 Reaguje na vaber
Nejde o výrobu energie, ale o skleníkové plyny. Ty oteplují klima, samotná energie ne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 17:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Teplo a energie jsou v podstatě ekvivalentní pojmy.
Skleníkové plyny brání vyzařování energie (delší vlnové délky) ze Země do vesmíru.
Tím se zvyšuje teplota atmosféry,
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě. Píšu tu furt dokola, problém jsou skleníkové plyny a ne energie.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 22:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Zcela chybný úsudek. Pokud by se koncentrace CO2 zvyšovala, aniž by docházelo ke změně klimatu,nikdo by se nevzrušoval.
Za změnu klimatu může nárůst její energie.
Většina vědců si myslí, že je to důsledek nárůstu koncentrace CO2 a přesvědčila o tom některé politiky.
Toť vše.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Začalo se měnit klima a lidé začali pátrat, čím to je. Podle výzkumů z ledovců a jiných proxy dat bylo zjištěno, že koncentrace CO2 vždy v historii (řádově milión let) byla spojena s teplotou atmosféry. A zjistili princip "skleníkového efektu". To je ale historie.
Nemůže nastat situace, že se bude zvyšovat CO2 a nebude se zvyšovat teplota.
Jenže systém je extrémně složitý a příčiny se hledají od 60 let stále.
Dnes (tj. loni) výzkum došel do konečné fáze a bylo zjištěno, že skutečně to oteplování je způsobeno antropogenním co2.
Ovšem na nějakých 96%, což mi připadá jako dost.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.2.2020 11:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle,
neumím si představit seriózního vědce, který by si troufl kvantifikovat podíl antropogenní produkce CO2 na 96 %. Od takového šarlatána by se znechuceně odvrátili dokonce i ti vědci, kteří ho považují za natolik vysoký, že v tom vidí vážné riziko.

Zásadní problém klimaalarmismu je právě v tom, že nikdo nezná věrohodný způsob, jak podíl antropogenní a přirozené produkce CO2 vyčíslit a to číslo prokazatelně obhájit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 17:24 Reaguje na Karel Ploranský
Tohle je přece dávno zvládnuté, ne?
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Není. Tohle je jen propagandistický web, důvěryhodný asi stejně jako příručka k politickému školení mužstva na vojně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, OZE nikdy nemůžou dodávat do atmosféry energii navíc, protože jedou na Slunce přímo (fve) nebo nepřímo (voda větrník)!!!
Navíc dodá energie do vzduchu pouze uhlák nebo jaderka, plyn nebo ropa, které jedou na energii, která by bez člověka zůstala pod zemí. Navíc tyhle energetické systémy spotřebovávají gigantické množství vody, mají účinnost asi 30% (Carnotův okruh) a zbytek energie jde skutečně do luftu.
Takže si každý hWh z uhláku nebo jádra vynásobte třemi, abyste viděl skutečnou zátěž atmosféry.
Odpovědět

15.2.2020 18:14 Reaguje na Pavel Hanzl
A jak jste na to přišel ?

FVE panel při intenzitě slunečního záření cca 750W/m2 dosáhne vnější teploty cca 55C za necelou půlhodinu osvitu.

Na tom usmažíte vajíčko !
Tato tepelná energie se vyzařuje do atmosféry a podílí se na jejím zahřívání.

Větší solární park má při plném osvitu tepelný výkon (zjevné teplo) srovnatelný s elektrárnou.

To je potom logika ! Snižujeme emise CO2, aby se atmosféra neprohřívala , a na straně druhé tam cpeme obrovská kvanta energie právě z FVE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:26 Reaguje na
Člověče nešťastná, veškerá tahle energie pochází ze slunce. Nic navíc.
Na metr čtvereční dopadne stejná energie. Jesti se ohřívá betonový povrch, asfalt nebo plechová střecha, je to stejné jako panely.
Naopak panely 16% energie odvedou do drátů, beton ne.
Pokud svítí na zelenou plochu, ta se ochlazuje vypařováním vody. Pořád to samý, jen Slunce, nic jiného. Uhelna je něco jiného.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 22:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Téměř veškerá energie Země (mimo geotermální) pochází od Slunce.
/180 tisíc terawattů/

Váš problém je v tom, že nevidíte rozdíl mezi zjevnou a skrytou energií.
Tak si v létě stoupněte na hodinu na asfaltovou plochu. Pak vydechněte pár hodin a běžte si stoupnout na hodinu do lesa.
V obou případech jste byl vystaven působení energií téže velikosti.

Otázka zní : Kde jste se cítil lépe?

Odpověď : v lese

A proč? dostal jste do těla podstatně méně zjevné energie

Netvrdím nic jiného než to, že snížení emisí CO2 (k němuž stejně nedojde) za cenu záborů x tisíců km2 polí FVE, VE + další zábory krajiny urbanizací, povede k nechtěné výrobě zjevného tepla v řádech TW, které bude absorbováno atmosférou.
To vyrovná případný efekt snížení koncentrace CO2 v atmosféře.

Objem energie uzavřené v systému se nezmenší / v nejlepším případě/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proboha nebavíme se tu o tom, kde se člověk cítí nejlépe.
Já osobně ve vinném sklepě.
Celý váš konstrukt je nesmyslný, protože fve se montuje především na zpevněných plochách, střechách a ve velkém v pouštích. Na poli mají růst potraviny, ne panely. A VE se budují převážně v šelfových mořích. Ovšem děsivá špinavost těžby uhlíkových paliv je přece někde úplně jinde, stačí navštívit jednu uhelnou elektrárnu a nahlédnou přes okraj megalomu na hnadé uhlí!!

Jako drobnost se zdá informace, že třeba JE Dukovany spotřebují asi tolik vody, co 850 tisíc občanů téhle země, když beru 200 litrů na osobu a den.
V Jihlavce už dost nebude možná už letos, pokud sucho bude pokračovat, jak pokračuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 22:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Projeďte se někdy po dálnici Olomouc-Brno.
FVE na nejkvalitnější půdě na Hané. To samé v každém kraji ČR.
Ale držte se tématu. Velkoplošné instalace OZE jsou zcela kontroproduktivní.
Tudy cesta nevede ani náhodou. (HET =2-5W z m2 )
Je to stejný nesmysl jako náhrada paliv biopalivy.

Z fosilních paliv taky nejsem nadšený a jsem pro, aby se konalo. Ovšem NE podle Energiewende předložené unsere Mutti Merkel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 23:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy popisujete nesmyslnou švejkovslou ČR, kde ze zkorumpovalo fve i biopaliva a do toho strčíte "mutti Merkel". To jsme přece úplně někde jinde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Popisuje realitu. Takto to zákonitě zdegeneruje všude, jako v podstatě jakékoli totalitní opatření.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
" nechtěné výrobě zjevného tepla v řádech TW, které bude absorbováno atmosférou".
Proboha jaké "nechtěné teplo"?? Sám píšete, že všechno teplo je ze slunce, což je konstantní veličina. Beton, asfalt, střecha se rozpálí, fve panely asi 16% odvedou do drátů, zelená hmota (včetně toho lesa) se chladí odparem vody.
Urbanizace v našich podmínkách je spojena se zelení, lidská sídle bývají zelenější než volná krajina (zvláště v suchých krajích).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.2.2020 22:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Nechtěné teplo = zjevné teplo, které vzniká stejně nechtěně ,jako jsou odpady, v důsledku antropogenní činnosti . Nikdo je "nevyrábí", ale jsme jimi zaplaveni.

Stejně tak se nepíše o tom, že obsah vodní páry v atmosféře taky narůstá - nehodí se to do krámu. Viníkem je přece CO2. :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 23:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
To "nechtěné teplo" může vyrábět pouze fosilní palivo nabo JE. A je ho minimálně 3x více, než elketřiny.
Sluneční energie je zcela konstatntní a žádné "nechtěné" vyrábět prostě nemůže. Vodní páry ve vzduchu je prostě víc, protože se zvyšuje teplota. To je celý, všechny uhláky i jaderky světa jedou 70% energie do vodní páry, ale udělají v globálu skoro nic.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 06:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Každá zpevněná plocha generuje zjevné teplo.To je o fyzice a nikoli pocitech.
Je jedno zda jde o střechu JE nebo blázince či pole FVE.

Např. v ČR je zastavěno cca 10% celkové plochy státu.
Jsou to obrovské výkony, kterými vysušujeme okolí.


Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 07:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Žádná plocha nemůže generovat teplo (pokud to není plotna na kamnech). Teplo může odrážet a zároveň pohlcovat a to pouze sluneční.
Stepní rostliny (obilí) se chovají v létě stejně.
Ale v tom příčina současných suchých roků prostě není, i když to malé procento určitě přidá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
A FVE tomu jednoznačně přispívají. Navíc jsou solární panely černé, takže odrazí méně energie než beton nebo dlažba (ale i většina střech).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:27 Reaguje na Jan Šimůnek
Fve asi 16% energie odvede do drátů, plech nebo asfalt ne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
A co se děje se zbytkem 84% energie?

Pomohu vám - dopujeme teplem své okolí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 09:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě. Jinak bychom zmrzli.
Mám to psát pořád dokola?
Slunce pere naplno do betonu, asfaltu, plechu nebo křidlice na střeše a taky do panelů.
kdo teda ohřívá víc okolí, když panely 16% odvedou do drátů?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Odpověděl jsem vám výš, že je to pitomost, protože:

1. černá absorbuje víc energie než světle šedá

2. těch 16 % se vztahuje nejspíš jen k vlnovým délkám, vyvolávajícím fotoelektrický jev

A navíc doplňuji, že beton významnou část tepla odvede do země, zatímco FV panel odvede prakticky všechno teplo přímo do atmosféry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Od války máme u nás asi dvojnásobnou plochu lesů, než v 18 a 19 století. A ten je nejvýznamnější krajiný prvek zachycující vodu.
Přesto je dnes historicky největší sucho. Takže ta příčina je silnější a je jinde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 09:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Mezi roky 2000 a 2012 bylo celosvětově odlesněno 2,3 mil km2 lesa.
Příčinami současného odlesňování jsou korupce vládních institucí, nespravedlivé rozdělení bohatství a moci, růst populace,přelidnění, a urbanizace.Stromy a rostliny obecně významně ovlivňují vodní cyklus.Současná lesnatost Evropy představuje 1/3 původní plochy lesa.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 07:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, přečtěte si tento článek, je to tam celé vysvětlené.
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.2.2020 19:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Stále tvrdíte, že tým je všetko dokázané. Nie ste schopný a ochotný pochopiť, že je to celé zle. Že ten hokejkový graf je jednoducho nesprávny a jednoducho nemáme z minulosti dostatok údajov aby sa mohla relevantne porovnať globálna teplota v minulosti a v súčasnosti. Tie údaje proste nemáme a nebudeme nikdy mať.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 07:31 Reaguje na Vladimir Mertan
Dostatek důkazů je a velmi spolehlivých, nerozporují to ani klimaskeptici jako pan Pokorný. Mají to z ledovců (asi milión let) mají jiná proxydata z náplavů a biologického materiálu atd. atd. atd.
Prostě nikdo jinou příčinu tak razantního oteplování nenašel.
Nebo našel? Sem s ní!!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ekologové významnou rozlohu těch lesů zničili a fakticky jsou tam jen pouště s mrtvými stromy (viz Šumava).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.2.2020 23:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
2. zajímalo by mě to odůvodnění v závorce, jakou roli v tom hraje energetická hustota? tedy pokud nemyslíte jen ty zpevněné plochy

3. myslím, že jsme tu o řády jinde

samozřejmě, bonus je důležitý.. je třeba uvažovat o tom, jak a proč věci používáme, jakým způsobem funguje zemědělství
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 08:32 Reaguje na Petr Dvořák
ad 2) HET u FVE je asi 5W/m2 - z čehož lze dovodit, že musíte pokrýt obrovské plochy země, abyste nahradil fosilní zdroje. Tyto lány FVE se budou chovat jako tepelné zářiče

ad3) nejsme o řády jinde -zkuste vzít tužku a papír

k bonusu - poukazuji na obrovskou potřebu jednice pro uspokojení z dnešního pohledu běžných potřeb.
Průměrná spotřeba připadající na jednoho pozemšťana je přibližně 2 kW. To je zhruba 20 krát víc, než potřebuje lidský organismus ve formě potravy. Ve vyspělých zemích dosahuje průměrná spotřeba až deset kW na obyvatele (i více). V některých rozvojových zemích je naopak až stokrát nižší než průměr - tj. kolem 100 wattů na obyvatele.Miliardy obyvatel těchto zaostalých zemí také chtějí žít lépe - což znamená podstatné zvýšení spotřeby energie.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.2.2020 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
1. Ano, ale FVE jsou jediným OZE, který se tak potencionálně chová. Za předpokladu, že nahradí zelenou plochu (myšleno vegetaci). Tomu by se mělo samozřejmě předcházet. Čistě teoreticky, to zjevné teplo se dá převést na latentní odparem vody přímo v místě, tak, jak by to dělala vegetace. Není fyzikální danost, že musí být vyzářeno.

2. Sluneční příkon je kolem 180EW, ovlivňování tohoto toku emisemi skl. plynů je řádově v procentech (udává se +1 až 3% od roku 1750).
Příkon primární energie pro naši civilizaci je kolem 18TW, tj. 0,1 promile.

Nevím tedy přesně, co chcete, abych počítal. Možná bude lepší, když mi to spočítáte rovnou.


K bonusu .. ta rovnice má více řešení. Třeba podstatné snížení spotřeby ve vyspělých zemích na úroveň průměru.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 10:06 Reaguje na Petr Dvořák
příklad jsem si zapůjčil z přednášky RNDr. Pokorného o vlivu odkryté půdy na redistribuci sluneční energie:

"V srpnu 2015 - 2018 byla v ČR sklizena řepka a obilí na 1 800 000ha polí , do atmosféry z nich proudilo zjevné teplo cca 9000 GW (12 GW je instalovaný výkon elektráren v ČR, z toho JE Temelín má 2GW). • ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vytváří bariéru pro přicházející vlhký vzduch od Atlantiku (fronty se rozpadají nad Německem, neprší) "

Pokud zabereme obrovské plochy pro FVE snížíme sice emise CO2- dojde k vyššímu průniku energie v dlouhovlné části spektra z atmosféry.
Na druhé straně takto napumpujeme do atmosféry obrovská kvanta zjevného tepla. (viz čísla nahoře)
Výsledek bude leda ku pláči.
Odpovědět

16.2.2020 12:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přednášky doktora Jana (i Petra) Pokorného znám. Samozřejmě nepropaguji betonování zelených ploch, ani nejsem spokojen se zemědělskou praxí. Naopak.

Nicméně přednášky pana Pokorného mají svá ale. Už z čísel, která uvádíte, vychází insolace 500W/m2 při nulovém odparu. Jak nulový odpar, tak těch 500W/m2 v srpnu je nesmysl (a ovšem - to pole by mělo být zelené celý rok, ale na těch špatných číslech to nic nemění).
K tomu též: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-tezky-omyl-docenta-pokorneho

Obecně k trojici Valo, Kravčík, Pokorný bych rád řekl, že podle mého bojují za správnou věc. Odvodňování krajiny je obrovský problém, který má mj. vliv i na (mikro)klima. Nicméně argumenty, které předkládají proti antropogennímu vlivu na skleníkový efekt jsou špatné, resp. žádné.

Bohužel oba problémy se vzájemně nevylučují, naopak působí společně, neřku-li synergicky.


Na závěr, stále ignorujete nutnou diverzifikovanost OZE, ale i kdybychom pokryli celou primární spotřebu, resp. primární příkon ČR, tj. asi 50GW, jen a pouze fotovoltaikou (teoreticky), tak nám při průměrné insolaci 100W a účinnosti 20% vychází asi 250 tisíc hektarů. To je, řekněme, necelých 10% veškeré orné půdy nebo necelá 4% rozlohy ČR. To je samozřejmě mnoho, ale velkou část je možno instalovat na zastavěných nebo znehodnocených plochách, a pak tu máme další zdroje. A to opomíjím, že se bavíme o výkonu v čisté elektřině. Z toho původně uvažovaného primárního příkonu polovina vyletí "komínem", resp. chladící věží apod.

Snad nemám někde chybu v desetinné čárce, ale zhruba to koresponduje s podobnými výpočty, které jsem si kdy dělal, tak mě kdyžtak opravte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 15:57 Reaguje na
Názory lidí z ČHMÚ (p.Metelka a spol.) mi známy jsou.
Je s podivem, že dogmaticky tvrdí, že změna koncentrace CO2= 0,03% + - několik ppm (oproti 4% vodní páry) hraje rozhodující roli ve změně klimatu dle ICCP.
--------
Fakt, že jsme odlesnili velké plochy kontinentů Země (zemědělství) a exponenciálně zvyšujeme podíl zpevněných ploch (sídla +infrastruktura) a zcela zásadně měníme distribuci energ. toků, odmítají jako nevýznamné lokální záležitosti. Přitom se výkonově jedná o řády TW.
----------
Shrňme si to. Klimatická změna je zvýšení objemu energie v atmosféře.
Většina vědců tvrdí, že na vině je CO2 a získali přízeň politiků.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.2.2020 16:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tenhle názor pana Metelky je ten, že pan Pokorný používá ve svých přednáškách dost nadsazená čísla. Vlastně to není názor, je to těžko oddiskutovatelný fakt.
Relativní změna koncentrace CO2 je asi +40%.
Nevím, o kolik za stejné období přibylo vody, ale je též neoddiskutovatelný fakt, že vodní pára v podmínkách naší atmosféry není stabilní a neustále podléhá fázovým přeměnám. A není tedy určujícím prvkem, naopak její obsah v atmosféře je závislý na jiných vlivech (mj. i CO2), které může zesilovat nebo zeslabovat.
"Lidi z ČHMŮ" se opírají o modelová data aj., pan Pokorný se opírá o dojmy.
Zopakuji, že považuji Vámi zmiňované "land use" za problém, ale za problém do značné míry nezávislý. A samozřejmě modelovaný v klimatických modelech. Jak píšete, jde o řády TW, v případě ovlivňování skleníkového efektu jde o jednotky EW.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 20:21 Reaguje na Petr Dvořák
Vodnej pary je v atmosfére neustále násobne viac ako CO2. Od 8000 PPM v studenom suchom polárnom vzduchu až do 40 000 PPM vo vlhkom teplom vzduchu. Popri tom sa mi zdá zmena CO2 o 100 PPPM dosť nepatrná, prečo by mala niečo riadiť a určovať. Okrem toho najzásadnejší vplyv na bilanciu vyžarovania má oblačnosť. Richard Lindzen tvrdí, že už pomerne malá zmena oblačnosti prekoná účinok antropogénneho CO2. Na zmeny oblačnosti môže mať naozaj vplyv vegetácia, alebo napríklad aj zmena kozmického žiarenia, alebo môže byť proste náhodná veličina.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.2.2020 00:08 Reaguje na Vladimir Mertan
CO2 má na svědomí nejméně 10% z celkového skleníkového efektu. Jedná se tedy o významný skleníkový plyn a nárůst jeho koncentrace o více než třetinu je rozhodně významná. Bez ohledu na to, jak málo se Vám může 100 ppm jevit. CFC apod. plynů je v atmosféře oproti CO2 naprosto nicotné minimum, přesto je jejich vliv dnes nezanedbatelný (např. https://www.nature.com/articles/s41558-019-0677-4.epdf).
Na zbytek jsem reagoval již v předchozí reakci na p. Vinklera, pouze jej opakujete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 06:32 Reaguje na Petr Dvořák
Dovolím si shrnout. Můj názor je , že tzv. uhlíková neutralita nepřinese očekávaný výsledek. A to i kdyby se k ní přiklonil zbytek světa.

Důvodem je to, že obdobné množství energie do atmosféry napumpujete jiným způsobem.

Navíc obrovským tempem vysušujeme dále krajinu deforestací a intenzivním zemědělstvím.

V tomto jsem pesimista, bod zvratu jsme bezstarostně minuli.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.2.2020 07:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ok. Můj názor je, že s tím obdobným množstvím energie se mýlíte (viz výše).
Ovšem stále nejsme na příliš dobré cestě ani k úhlíkové neutralitě, ani k zastavení likvidace deštných lesů, ani k lepší zemědělské praxi, takže s bodem zvratu možná máte pravdu.. :\
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.2.2020 19:58 Reaguje na Petr Dvořák
10% nie je nijako dokázané je to iba predpoklad. Niekto môže povedať 12, 15,7,5, 2 môžeme hádzať číslami podľa toho ako si kto trúfne. Čo tá oblačnosť? Koľko percent skleníkového efektu má na svedomí oblačnosť?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.2.2020 20:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Schválně jsem zvolil spodní hranici odhadů.
Ty jsou založeny na fyzikálních modelech a měřeních, pochopitelně. Oblačnost má dvojí efekt, kromě odrazu dlouhovolnného tep. záření odráží i sluneční paprsky, takže tam je situace složitější. Obecně ale řádově platí, že podobný efekt jako CO2 mají v sumě další "perzistentní" plyny a zbytek skleníkového efektu, tzn. většina v relativních i absolutních číslech, připadá na vodu (nehledě na skupenství).


Např. zde https://journals.ametsoc.org/doi/pdf/10.1175/1520-0477%281997%29078%3C0197%3AEAGMEB%3E2.0.CO%3B2 můžete najít informaci: "The authors find that for the clear sky case the contribution due to water vapor to the total longwave radiative forcing is 75 W/m^2, while for carbon dioxide it is 32 W/m^2", tedy že pod čistým nebem dělá forcing oxidu uhličitého 32 a vodní páry 75 W/m^2.

To si samozřejmě můžete dohledat i sám (zdroj je odkazován z wikipedie, článek "Skleníkové plyny", asi v něm bude rozveden i důvod rozptylu čísel tam uváděných).
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.2.2020 22:07 Reaguje na Petr Dvořák
https://www.posterus.sk/?p=10237 vysvetlenie významu oblačnosti pre skleníkový efekt.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

17.2.2020 22:12 Reaguje na Petr Dvořák
To absolútne nedáva zmysel, vodná para zachytáva infra žiarenie v širšom spektre a je jej priemerne 20x viac ako CO2.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.2.2020 08:17 Reaguje na Vladimir Mertan
Bohužel, celé jsem to nečetl, ale předpokládám, že čert je ve slově "průměrně" a bude to mít co dočinění s výškovým rozložením té vodní páry.

Článeček co posíláte je napěchovaný do očí bijícími nesmysly. Z tvrzení "V uzavretom skleníkovom systéme Venuše sa teplo neustále hromadí" se musí fyzikovi podlamovat kolena.

Bohužel na delší reakci nemám čas. A snad ani chuť.

Zaujalo mě především tvrzení pana Vinklera, že zjevné teplo ze zpevněných ploch by mělo mít porovnatelný efekt s případně ušetřenými emisemi CO2, které mi nepřipadá dobře podložené, proto jsem se zapojil do diskuse.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 12:57 Reaguje na Petr Dvořák
Přeci jen doplním. Autor na první pohled nesmyslnou tezi opakuje, a potvrzuje, že to tak opravdu myslí: "Skleníkový systém na Venuši tvorí jednotný celok medzi povrchom planéty a oblačnou atmosférou, takže teplo vytvorené týmto systémom neuniká do priestoru, ale sa hromadí a neustále sa teplota atmosféry a povrchu planéty zvyšuje." Sám snad uznáte, že to je úplný nesmysl.

"Ako sme uviedli, CO2 môže transformačne reagovať len s UV žiarením slnečného spektra". .. zde je pouze odkazována reference na knihu, ale v článku k tomu víc uvedeno není. Ani mi není úplně jasné, co je myšleno pojmem "transformačně reagovat". Pokud vím, CO2 nemá v UV oblasti žádnou absorbci, tu má převážně v IR spektru kolem 15um. To znamená, že interaguje především s dlouhovlnným zářením vyzařovaným Zemí.

"Pri nízkej koncentrácii CO2 v priestore medzi mrakom a zemským povrchom, môže CO2 transformáciou poskytnúť len nepatrnú, prakticky zanedbateľnú časť tepla." .. onou transformací je zřejmě myšlena absorbce slunečního záření a tím ohřátí atmosféry, nebo vyzáření na delší vlnové délce. Jak uvádím výše, tuto funkci CO2 nikdo nepřipisuje. Podstatným efektem CO2 je absorbce již transformovaného (když zachovám terminologii) dlouhovlnného záření.
Z mylného předpokladu, že CO2 absorbuje viditelné, resp UV záření, a že oblačnost je jediným strůjcem skleníkového efektu, vychází panu Babčákovi samozřejmě mylný předpoklad, že k této absorbci by muselo dojít "medzi mrakom a zemským povrchom".
Naprostý opak je pravdou, CO2 zachycuje záření směřující od Země pryč do kosmu, a zachycuje ho i ve vrstvách vysoko nad běžnou oblačností.


Spousta pěkných obrázků a vysvětlení je zde, bohužel v angličtině

https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1002/wea.2072
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 06:40 Reaguje na
Problém je, že není vyřešeno skladování elektřiny a ani se nerýsuje, že by někdy v dohledné době bylo.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.2.2020 12:09 Reaguje na Petr Dvořák
Já bych viděl řešení spíš v tom, aby vyspělé země všemi (morálně přijatelnými) způsoby usilovaly o to, aby se obyvatelstvo těch méně vyspělých zemí začalo chovat při reprodukci stejně odpovědně jako my Evropané.
Jinak Zemi výrazně oteplí už jen ten CO2, které ty miliardy lidí navíc vyprdí (za dobu mého života se počet pozemšťanů ZTROJNÁSOBIL).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.2.2020 12:23 Reaguje na Karel Ploranský
Aby si nechali svých 100W a zbytek nám přenechali? To asi neklapne.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 16:54 Reaguje na Petr Dvořák
Ne. Aby byli zodpovědní při plánování rodičovství. Tak jako my Evropané.
A hodnotit vliv těch miliardových mas na klima jen z pohledu příkonu 100 W (ať už je to seriózní údaj, nebo jakýsi nepodložený odhad) je tak naprostá trivializace problému, že se tomu ani nelze smát.
Jak jsem napsal už výše:

I kdyby JEN prděli...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 17:54 Reaguje na Karel Ploranský
To byla samozřejmě určitá záměrná demagogie, chcete-li nadsázka. Myslel jsem, že to vaše prdění taky. Viz původ uhlíku v trofických sítích..

Těm 10-12 miliardám se nejspíš nevyhneme, i když se podaří snížit porodnost. A jak ukazuje zkušenost, ta se sníží, pokud se zvýší celková životní úroveň a vzdělání, a to nejde ze dne na den. Ať tak či onak, vychází mi, že _my_ (čti z západní svět) se musíme velmi značně uskromnit.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 18:13 Reaguje na Petr Dvořák
Ještě dodám, že hustota zalidnění EU je více než dvojnásobná oproti Africe. Spotřeba per capita je o řád až dva výše a to zhusta díky nerostným zdrojům právě z Afriky (samozřejmě i odjinud).
Takže pokud chceme radit, jak se nemnožit a žít šetrně, asi bychom si měli velmi důkladně zamést před vlastním prahem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 16:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není možný, jaké "valné většiny pevniny pokryty OZE"??
Pouště a stávající zpevněné plochy by daly x násobně více energie, než jsme schopni spotřebovat, nárůst obyvatel se stále snižuje a nejde v žádném "exponenciálním nátůstu", i když to samotné navyšování problém nepochybně je. Fve na poušti nijak neohřívá vzduch, beto, asfalt natož plech na střeše se zahřívají více, než fve panely. U větrníků není vůbec žádný vliv na vzdálenější okolí než stovky metrů a hlavně, všechny tyhle energetické systémy jedou na sluneeční energii, kterou spotřebovávají, neboli stahují z atmosféry.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.2.2020 18:16 Reaguje na Pavel Hanzl
FVE na poušti je jenom neúčinný krám (vysoká teplota) špinavá a škrábaná pískem, (její další komponenta typu střídačů a polovodičů taky teplo pouští (a chlad noci) vyloženě zbožnují.

A u větrníků jsou vibrace v půdě měřitelné až 7km od základny větrníku. Negativně ovlivňují veškerou faunu v tomto rozsahu,ať v zemi nebo na ní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:29 Reaguje na Vaclav Sobr
Ten "neučinný krám" vyrábí nejlevnější energii v USA za 63 halířů kWh (to mají ty střídače asi betonové) a už dělá dost podstatnou část spotřeby v USA (kachní graf).
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostě se smiřte s tím, že "alternativní" zdroje jsou přinejmenším srovnatelně devastující, jako klasická těžba uhlí nebo ropy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Celou dobu vám dokazuji, že ne. Vy budete asi dost natvrdlý, že? Proč si o tom něco nepřečtete, když mě nevěříte?
Opakovat to už nebudu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Důkaz doložte výpočtem, který si každý může ověřit.
Jinak, jak pravil Hamlet: "Slova, zase jenom slova."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 09:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel, cestu litru benzínu od ropného vrtu až do nádrže mého auta jsem nikde zmapovanou neviděl. Ale stačí si to odhadnout, když člověk vidí ty gigantické ropné věže, ropovody, čadící tankery krakovací fabriky a k tomu série děsivých havárií na plošinách i při dopravě, k tomu samozřejmě obrovské úniky metanu.
Čísla neznám, ale s OZE se to zcela jasně srovnávat vůbec nedá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 09:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Intuice často klame,spoléhejte se na fakta, nikoli dojmy.
Typické historické omyly:
- čím těžší, tím rychlejší
- střed vesmíru je Země
- věci těžší vzduchu nemohou létat
atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 17:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere do toho!!
Zkuste mi na číslech dokázat, že 100 km ujetých elektromobilem nabíjeným z fve má za sebou stejnou uhlíkovou stopu, jak stejné množství kilometrů ujeté benzíňákem!!
Samozřejmě se vším!
Někde jsem takovou tabulku viděl a bylo to snad 1:100. A to bylo hódně konzervativní, ropácké ne, ale skoro.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 06:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Vemte si jen počet transformací té energie, s příslušnými ztrátami, (auto na benzín versus elektromobil) a zcela jistě se dostanete hluboko pod podíl "uhelné" elektřiny", která do toho jde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 07:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Ztráty energie ropné cesty bude skutečně gigantická, to si pište.
Ale energie ze soláru do baterky auta jde přes jeden jednoduchý usměrňovač?? (nevím, jak se to jmenuje) a sám elektromotor má asi 85% účinnost. Benzíňák s bídou 30%.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Benzín se v autě skoro stoprocentně přemění na teplo, a to přímo na mechanickou energii, pohánějící kola.
Uhlí musíte vytěžit a dovézt, což je +- ekvivalentní těžbě a dovozu ropy, protože jde o efektivnější proces.
Potom se musí spálit a teplo přeměnit na mechanickou energii. Ta se musí převést na chemickou (nabíjejí akumulátoru) a chemická zase na elektrickou (braní energie z akumulátoru) a teprve ta se přeměňuje na mechanickou.
Akumulátory jsou přitom strašně neefektivní, část energie v nich musí zůstat, jinak se pokazí, mají samovybíjení (které probíhá daleko rychleji než vysychání špatně zašpuntované nádrže u auta) a stárnou (jev u nádrže na benzín docela neznámý).

V našem energetickéom mixu, v závislosti na denní a roční době, produkuje elektromobil řádově několikanásobek CO2 na 100 km než auto na benzín.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 07:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Benzín v autě se přemění na teplo a to jde asi třetinou výfukem, třetinou chladičem a třetina do kol.
Stále píšu o nabíjení z fve,na to je celý systém stavěný.
Pokud se nabíjí ze sítě, tak vychází šul nul s benzínem 50% elektřiny uhelné, zbytek musí být bezuhlíková. U nás to možná vychází na body.
Pokud ale nemám fve, kupovat si elektrovůz je fakt blbost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevychází to šul nul, ale mnohem hůř pro elektromobil.
Navíc auta jezdí přes den, takže jejich nabíjení z FV elektráren je mimo realitu.
Potřebujeme něco, co by ta auta nabíjelo v noci, když jsou přirozeně odstavená. A to něco je uhlí nebo atom. Jistě i ropa a plyn, ale ty je výhodnější spalovat přímo v tom autě s neskonale vyšší efektivitou než jakou má řetězec elektrárna - kola elektromobilu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 08:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Benzín má velku uhlíkovou stopu už při týrobě a dopravě a účinnost motoru je malá. Uhlí tahat přes elektrárnu do baterií je taky blbost. Výpočet říká, že pokod ze sítě není elaktřina z uhí méně než poloviny, vyjde benzíňák lépe.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že tvorba uhlí a benzínu má srovnatelnou uhlíkovou stopu.
Účinnost elektromotoru je sice vyšší, ale musíte zohlednit vožení obrovské mrtvé váhy, baterie, která se navíc vybíjením nezlehčuje (na rozdíl od prázdnící se nádrže na benzín) a to, že část energie, která se u benzínového motoru nevyužije k pohybu, můžete v chladném období roku (u nás prakticky od září do dubna) použít k topení (a i mimo toto období k ofukování skel proti zamlžení), zatímco elektromobil musí energii na tyto aktivity brát z baterie jako konkurenci elektromotoru. Tím jde zase účinnost elektromobilu dolů.
Musíte započítat i samovybíjení baterie a další nežádoucí efekty, které účinnost elektromobilu jako celku snižují.

Obrovským problémem se ukazuje být bezpečnost, poškození nabité baterie při havárii je daleko větší problém než prasknutí nádrže s benzínem.

Další věcí je, že u spalovacích motorů je prostor ke zvyšování účinnosti a experimentální modely (s keramickými motory) mají i více než dvojnásobnou účinnost než standard.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 16:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Uhlí se nahrabe podrtí a jde do kotle pár km vlakem. Ropu musíte přetahat přes půl Zeměkoule, pak krakovat a rozvážet do pump. Navíc milióny tun betonu, oceli, ropné havárie atd. atd. atd. to je x násobně horší.
Váha baterií a ofukování skel je skutečně marginalita, nic proti váze přeprovaného nákladu.
Požár baterií se špatně hasí, ale požár nádrže benzínu je úplně jiný fojr.
Keramické motory se silně vyvíjely někdy v 80. letech a výsledek nula.
Takže špatně všechno, máte tam ale jeden velmi silný handicap. Slunce svítí ZADARMO a hlavně úpně všude, takže se ty účinnost ani nemusíte až tak sledovat.
Především proto je to energie budoucnosti, panely mají daleko větší potenciál zvyšování účinnosti, než nějaký dýmající dýzlák.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 08:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Auta jezdí přes den, ale ne pořád. Pokud člověk jezdí do práce autem a nad parkovištěm jsou panely, je to ideální stav.
Všechno je ve vývoji, elauta nejsou vhodná na všechno a všude, to je snad jasný. Zatím jsou výhodné třeba ze 30%, až bude zvládnutá dobře akumulace, bude to třeba 70%. A to určitě stačí. Nebo se půjde do vodíku, čort znajet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatím je to věc pro hračičkáře. Od chovatele koně se taky nepředpokládá, že na něm bude jezdit do práce nebo na nákupy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

16.2.2020 13:09 Reaguje na Jan Šimůnek
No nevím, když se podívat jak Kanada těží v ,,Tar sands,, tak je to pěkná prasárna. :D

https://www.youtube.com/watch?v=Sjia7BsP4Bw
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 22:41 Reaguje na Vaclav Sobr
Je zajímavé, že já někdy pracoval na dálnici D1 v plném provozu a vibrace jsou cítit všude dost silné. Přitom okraj betonu a dál byl plný života, hlavně myší, hmyzu atd. vysvětloval jsem si to tím, že tam nedosáhnout predátoři, ale hluk, vibrace, zimní solení a občas nafta, je asi pro ně v poho, čort znajet.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistěže jsou organismy, které se přizpůsobí i krajině velmi narušené lidskou činností. proto se nám zelenají i brownfieldy a najdou se tam mnozí živočichové. Ale spousta dalších druhů v takto ovlivněném prostředí přežít neumí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2020 19:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše tvrzení jsou naprosto scestná, jako kdybyste vůbec nevěděl, o čem je řeč.
Odpovědět
VK

Václav Kain

15.2.2020 17:40
Poručíme větru dešti,to už tady bylo a výsledek?S klimatem nikdo nic neudělá jenom obchodníci s deštěm využívají situace aby si narvali šrajtofle.Za vším hledej peníze.Nejsou snad emisní povolenky toho jasným důkazem?Kampak asi plynou ty stovky milionů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:40 Reaguje na Václav Kain
Už jsme poručili, vzbudili jsme tygra. Už si protahuje tlapy.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.2.2020 18:11
Tohle je krásný výkřik to tmy...

jenom bych se zeptal CEO fotovoltaické skupiny proč musím platit neustále vyšší a vyšší náklady na distribuci elektřiny?

Jo je hezké že mi silová elektřina zlevňuje, ale už mnohem méně hezké jsou neustále rostoucí poplatky za OZE a hlavně poplatky distributorovi za údržbu, budování a stabilizaci sítě.

co kdyby toto distributor raději než průměrně na hlavu spotřebiteli účtoval elektrárnám co to budou povinny promítnout do své ceny silové elektřiny každá dle svých nákladů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 19:37 Reaguje na Vaclav Sobr
Jděte si stěžovat na ČEZ nebo EON, to s klimatem nic společného nedává, to je byznys.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten byznys je podstatou klimaalarmismu. Kdyby se na tom nedaly vydělávat naprosto neskutečné prachy, tak by tu nikdo s "lidmi způsobeným oteplováním" neprudil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Neskutečný prachy se vydělávají především na ropě a plynu. Proto ropáci vedou tu demagogickou kampaň.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.2.2020 12:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, demagog jste vy.
Já tyhle diskuse sleduji a sám se v nich dost zapojuji. A opravdu si nevzpomínám, že by v nich někdo kdykoliv a jakkoliv propagoval vyšší spotřebu ropy a plynu!
A protože tady se nic takového nekoná, můžete prosím uvést odkazy na nějakou kampaň za spotřebu ropy a plynu, která probíhá někde jinde?

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:06 Reaguje na Karel Ploranský
Probíhá to pořád a samozřejmě taky tady.
Nikdo není ¨samozřejmě tak blbý, aby agitoval za zvyšování spotřeby ropy, to je naopak velmi chytrý systém. Zkusím jen z hlavy pár tezí:
1) Klima se na zemi měnilo vždycky a tohle je cyklická změna, člověk na to vliv nemá žádný.
2) Všechy OZE jsou nesmysl a škodí přírodě víc, než fosilní paliva.
3) Celé si to vymysleli ekoteroristi kvůli vyšším ziskům klimabyznysu a podporují je zkorumpovaní politici ze vždy fašistického Německa,především Merkelová.
4) Celé je to diktát z Bruseli. Nejlepší je nedělat vůbec nic a kritizovat a fedrovat uhlí.

A PROČ se to takto rozehrálo?
A) Byznys ropných a plynových magnátů je ohrožen, Rusko je na tom zcela závislé a Evropa je jeho hlavní financiér.
B) Ideální by bylo, kdybychom si odhlasovali czexit, protože jinak nás mužici ovládnout už nemůžou.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 20:34 Reaguje na Pavel Hanzl
http://www.sszp.eu/wp-content/uploads/2012_conference_GER_p-1_Andras.pdf
Hrozí, že pokiaľ by sme bezvýhradne akceptovali model, ktorý zjednodušene prezentuje závislosť medzi
klimatickými zmenami na našej planéte a obsahom CO2
v atmosfére, mohlo by to z dlhodobého hľadiska 1. spochybniť
hodnovernosť environmentalistiky ako serióznej vednej disciplíny a viesť k znechuteniu širokej verejnosti, 2. spôsobiť veľké
ekonomické škody a 3. predstavou, že zníženie emisií CO2
zabráni klimatickým zmenám by mohlo znemožniť účinné
opatrenia, ktoré je treba vykonať, aby ľudstvo bolo schopné prekonať (nepochybne sa dostaviace) klimatické zmeny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 23:10 Reaguje na Vladimir Mertan
Jaká opatření se mají udělat, aby se překonaly klimatické změny?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 06:44 Reaguje na Pavel Hanzl
"Všechnu moc klimaalarmistům" by se dala shrnout.
Odpovědět
VK

Václav Kain

15.2.2020 23:45
Jenom vám Hanzle připomenu jedno jméno když tvrdíte,že ministr neřeší kůrovce.Bursík a jeho bezzásahové zony.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 07:22 Reaguje na Václav Kain
Tohle byla záležitost pouze národního parku Šumava, nikde jinde. Tahají se o tom celých 30 let s výsledkem jak dycky. S dnešní kůrovcovou kalamitou to nesouvisí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Souvisí, protože právě masívní nálety kůrovce ze Šumavy ten problém roznesly na další lokality. Byla tu u jednoho článku mapka, na níž je to velice pěkně vidět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Kůrovec byl ve všech našich lesích vždycky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 20:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Sám viete že to nie je pravda, ale svoju demagógiu veselo šírite ďalej.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.2.2020 07:40
Pokud zasadíte strom, tak zhruba 10 let plní roli intenzivního sinku (ukládání převažuje nad výdejem), pak se ukládání postupně zpomaluje, jak klesá přírůst biomasy a velké a staré stromy jsou prakticky jen zásobou uhlíku (přírůstek-úbytek vázaného uhlíku je vyrovnaný), stejně jako lesy v klimaxovém stádiu.
Řešením je jedině nepálit fosilní paliva a snížit spotřebu lidstva. Pokud nebudeme vyrábět z CO2 přímo syntézní plyn, nebo uhlíková vlákna pro naši spotřebu, tak se množství CO2 ve vzduchu hned tak nezmenší. Jedině snad ještě větším rozpuštěním v oceánu, tahle rovnice z hlediska chemismu je zatím ta nejúčinnější, ale zase vzniká v moři kyselá sodovka a zmenšuje se podíl kyslíku rozpuštěného ve vodě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:24 Reaguje na Katka Pazderů
Problémem je, že každý rok lidstvo vypustí do vzduchu zase nějaké miliardy tun CO2. I když loni nenastalo navýšení exhalací, tak ty hodně vysoké se každoročně přidávají k tomu, co jsme už vyfučeli. Takže ta koncentrace CO2 musí zákonitě stále růst, takže poroste teplota. S ní jde i vodní pára a metan, což jsou další skleníkáče. Zatím to nemá řešení, blížíme se k bodu zvratu (pokud jsme ho už neprošvihli), kde se celý systém "utrhne z řetězu".
Nic cyklického v tom není, tahle situace na Zemi milióny let nebyla, množství CO2 je nejvyšší za celou dobu zjištěnou z ledovců, tj. asi milión let.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 08:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Jste vedle. Plocha Země je konečná a existuje limita, kdy na povrch Země neumístíte více populace než globální ekosystém snese. Tam jsme dnes.
Problém je, že Země se bez lidí obejde, ale lidstvo bez Země nikoli.
Tzv. Energiewende, základ Green European Deal , vychází ze zcela mylného předpokladu, že omezením CO2 řešíme neúnosnou zátěž ekosystému,jehož jediným dílčím problémem je tzv. klimatická změna.
Všechno špatně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 09:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kolik lidí ekosystém snese se neví. Ani odhadem, ani řádově. Samozřejmě že Green deal je program pro Evropu, která nemá problém s přemnožením. Další programy by si měly vytvořit ty země, kterých se to týká.
Já osobně bych podmínil každou pomoc těchto zemím tím, že zablokují růst populace. Ať si to řeší sami dle svých kulturních a civilizačních možností.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Ví se. Např. pro ČR je odhad 5.3 mil. obyvatel
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Baťa plánoval ČSR pro 30 miliónů obyvatel. A nejlepší byl pan TGM, když se objevila sociologie říkal: "Národy Slovanské mají větší porodnost než národy Germánské, znamená to, že příští Evropa bude Slovanská"??
Mýlit se je lidské.
Odpovědět
va

vaber

16.2.2020 09:47 Reaguje na Pavel Hanzl
nesmysl že Evropa nemá problény s přemnožením, kdyby na celé planetě byla taková hustota obyvatel na km2 jako v Evropě, na planetě by bylo lidí mnohem mnohem víc, navíc nejde jen o absolutní počet lidí, ale jaký má jejich činnost dopad na životní prostředí a v Evropě díky vysoké spotřebě všeho ,zatěžuje jeden člověk prostředí stejně jako 50 Indů
Odpovědět
va

vaber

16.2.2020 10:01 Reaguje na Pavel Hanzl
odhady idealního počtu lidí na planetě jsou, některé říkají 500 až 700milionů, ale to by se ekonomům nelíbilo a dnešní ekonomický systém by se zhroutil, ale životnímu prostředí a kvalitě života každého jednotlivce by to určitě prospělo, to je na velkou debatu
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 10:33 Reaguje na vaber
Naprostý souhlas. Současná společnost je založena na tržně-ekonomickém modelu trvalého růstu.
Teď už růst není kam a musíme se poohlédnout po jiném modelu. Ale bude to bolet.
" Co by mělo nahradit kapitalismus ,nebude-li schopen tento systém transformace ? "
To je otázka pro politiky a filozofy .

I když odpověď na otázku, co je dnes za systém v Číně není jednoduchá. Také Green European Deal je hodný zamyšlení. (centrální plánování)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.2.2020 16:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je jistá jedna věc, současné uspořádání společnosti to jaksi ne a ne vyřešit, ba ani řešení naznačit, myslím řešení v dnešním slova smyslu humánní. Ale to je o politice nikoliv o ekologii.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Samozřejmě je stále kam růst a to ješt různými směry.
Kapitalismus to řešit neumí a hlavně to není jeho úkol, je to jen ekonomický systém a my řešíme zásadní problém politický a hlavně enviromentální. A to může vyřešit jen zástupce všeho lidu, tj. politik.
V Číně je nějaký grunderský kapitalismus silně šmrncnutý východní despocií.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.2.2020 08:32 Reaguje na Katka Pazderů
Jenže tohle je úkol pro jaderné elektrárny, ne pro prakticky nefunkční OZE. Za peníze, co u nás inkasoval zlodějský póvl, provozující státem podporované OZE, by už mohlo stát několik jaderných elektráren a Česko by produkovalo CO2 jen z dopravy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:45 Reaguje na Jan Šimůnek
To je šílený blábol, vůbec nevíte, kolik se na dotacích vyplatilo (v r. 2010 šly výkupy výrazně dolů), nevíte ani to, kolik se vyplácí dnes a za jaký výkon. Netušíte, kolik stojí postavit JE a jakou má rentabilitu, na tom dojel tendr Nečasovy vlády. Dnes se JE zaplatí pouze za dvojnásobnou cenu elektřiny a proto to měl garantovat stát. V Evropě se staví jen dvě JE, v Maďarsku a ve Finsku a obě jsou v těžkých problémech.
JE Dukovany asi brzo dojede na vodu, spotřebuje jí víc, než 800 tisíc obyvatel. Prostě tudy cesta nevede.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 08:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Navíc každá JE vyprodukuje ročně asi 4 tuny radioaktivního odpadu.
Tuhle technologii nechat dojet a stavět pouze moderní varianty (mikrozdroje).
Odpovědět
va

vaber

16.2.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
4 tuny odpadu je nic, snadno se schová a vy víte, že JE nevyrábí CO2 a ani nespotřebovává kyslík. Vyhořelé palivo není problém bezpečně uložit, problém je přesvědčit lidi aby nebránili uložení paliva. Tendr na výstavbu JE se zamotal z důvodu politických a nejasného výhledu spotřeby EL. energie ,Temelín se prodražil protože se zcela změnila koncepce v polovině výstavby a JE jsou tak drahé hlavně kvůli zajištění bezpečnosti. Vaše mikrozdroje je iluze, možná by fungovala kdyby účinnost přeměny sluneční energie byla nejmémě 50% a bylo vyřešeno stejně efektivně skladování, dnešní žalostná účinnost,je opravdu mrhání materiálem a energií
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

16.2.2020 11:57 Reaguje na vaber
Nebylo by škoda tento "odpad" zakopat? Vyhořelé palivo stále obsahuje¨využitelnou energii. Je také asi nejbohatší "rudnina" na Zemi, co se týče prvků jako Ru, Rh, Pd. Aktivita řádově v letech klesá. Nebylo by lépe se vrátit k původní koncepci (přepracování), přenechat tento "poklad" budoucím generacím po poklesu aktivity. Mnohdy se také zamýšlím, zda našetřená suma (jaderný účet) by vůbec stačila na pokrytí nákladů.
Odpovědět
va

vaber

17.2.2020 09:48 Reaguje na Miloš Večeřa
Z jaderného paliva se využijí jen procenta energie a jsou způsoby jak využít prý desítky procent, ale nejsou bezpečné metody průmyslově použitelné a dnes není ani vůle na další výzkum a dotažení do praktického vzužití ,nálada ve společnosti tomu není nakloněna a tak nikdo z politiků takové rozhodnutí nepodporuje,´, prohrál by volby
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

17.2.2020 23:06 Reaguje na vaber
Co není může být. Historie nás poučuje. Ve Španělsku se platina z Jižní Ameriky nejprve sypala do moře, poté si však Koruna uvědomila svou chybu a sama stala největším padělatelem zlata. Pak zde máme příběh uranu z našich končin. Termíny smolinec smolené blejno, pechblende mluví sami za sebe. Pohled na věc se může ještě několikrát změnit.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 16:30 Reaguje na vaber
Moc bych si přál vlastnit nějaký pozemek vhodný pro zbudování úložiště vyhořelého jaderného paliva. Ochotně bych ho k tomu účelu poskytl. A nad tím úložištěm bych si postavil dům a spokojeně v něm bydlel. Byl bych na tom lépe něž tisíce rodin, které bydlí v domech, do kterých proniká radon. Mimochodem, v těch domech většinou bydleli už jejich rodiče, prarodiče, prapra…

Podle informací, které začínají prosakovat, to vypadá. že s jaderným odpadem bude méně problémů než s uskladněním pozůstatků po fotovoltaických zařízeních, když doslouží. Tvrzení, že je vyřešena jejich recyklace, je drzá a bezostyšná lež.
A s pozůstatky větrných elektráren to nebude o moc lepší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 09:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen v r. 2018 dosáhla podpora FVE 29 miliard korun.
Současný ministr průmyslu Karel Havlíček (nestraník za ANO) uvádí, že za celou dobu podpory inkasují jejich provozovatelé bilion korun.
To je bratru nejméně 5 solidních JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je nějaké divné. Kalousek nasadil na výkup výraznou solární daň v roce 2010 (byl za to zhyenizován) a už v tom hlavním zákoně z r 2005 bylo, že stát může ročně snižovat výkupy maximálně o 5%. Využívá se to? Pokud by nejen Babišovy vlády tohle využívaly, už je ta dotace zcela minimální.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.2.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Loni stála podpora obnovitelných zdrojů a kogeneračních elektráren český stát a spotřebitele přes 46 miliard korun. Víc než polovina částky – 26 miliard – šla ze státního rozpočtu, rozpustily se v ní také zisky z prodeje emisních povolenek. Zbylých 20 miliard zaplatili spotřebitelé v cenách elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Babišistán zahyne na dotace.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.2.2020 12:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Na dotacích bude (dle oficiálních a veřejně dostupných informací) celkem vyplaceno pravděpodobně okolo 1200, nejméně ale 1000 miliard. Aby nebyla mýlka, jde o dotace týkající se FVE, které investoři stihli spustit PŘED snížením té absurdní podpory.
Dle aktuálních kalkulací (oficiálních) cena jednoho bloku JE nepřesáhne 450 miliard. Před 10 lety, během kterých si solární mafie mastí kapsy, by byl odhad o dost nižší. Čili zcela reálně platí, že za ty zločinně vyhozené peníze by se byly postavily možná 4 bloky, zcela určitě 3. Nebo se ty peníze mohly věnovat na výzkum perspektivnějších jaderných zdrojů jako jsou modulární elektrárničky. A na osvětu, která by obyvatelstvo zblblé strašením přesvědčila, že jádro není taková hrozba, jak zelení tvrdí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:43 Reaguje na Karel Ploranský
Šermování čísly je vždycky úplně jiné, ale kdyby se snižoval výkup dle zákona, (což předopokládám) je dnes na nějakých 46% a ještě se z toho platí solární daň. Takže žádná tragédie, ale ten výkup byl udělaný blbě, byla to sockomunistická lobby jak dycky. S ekology to nemá nic společného, byla to čistě politická špinavost.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 12:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby zelení (nemyslím tím politickou stranu) nevsugerovali občanům i politikům představu, že FVE jsou naprosto úžasným, nezbytným, bezproblémovým a proto HLAVNÍM řešením všech neduhů, ta špinavost by se asi nedala provést tak hladce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 09:45 Reaguje na Karel Ploranský
To je nesmysl, nikdo nic takového nikomu necpal. Bylo to nařízení EU, které nás zavazovalo nějakou dotaci na fve nasadit a naši loupeživí soc. politici si z toho udělali velmi dobrý byznys, občanů se nikdo na nic neptal.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.2.2020 16:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Nečasova vláda a s ní i její tendr na JE dojel na cosi úplně jiného.
Odpovědět
va

vaber

16.2.2020 10:13 Reaguje na Katka Pazderů
CO2 je v energetické díře a na jeho rozložení je potřeba mnoho energie, vlastně to umí jen rostliny za pomoci energie ze slunečního záření. Rozpouštění CO2 v oceánech je přechodné a omezené uložení, podobně jako v biomase
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

16.2.2020 11:52 Reaguje na vaber
Hydrogenace CO2 je celkem zvládnutelný proces. V tom o čem se bavíme, to však nemá žádný význam, jelikož H2 se převážně vyrabí ze zemního plynu, následuje ropa a uhlí. Energeticky náročná už je jen separece CO2 ze vzduchu. Ani napojení na přímý zdroj CO2 by nemělo smysl z výše uvedených důvodů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 18:44 Reaguje na Miloš Večeřa
Vodík je nejčistší a asi už nejlevnější vyrábět elektrolýzou vody z přetoků fve, účinnost je asi 85%.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 20:30 Reaguje na Pavel Hanzl
https://sk.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk
Priemyselná výroba
Priemyselne sa môže vodík tak ako v laboratóriu vyrábať niekoľkými rôznymi metódami.

Metódou je termický rozklad metánu pri veľmi vysokej teplote (1 200 °C): CH4 → C + 2 H2
Reakciou vodného plynu s vodnou parou za prítomnosti katalyzátorov a pri teplote 300 °C môžeme získať veľmi čistý vodík, ktorý sa používa napríklad k stužovaniu : CO + H2 + H2O(g) → CO2 + 2 H2
Reakcia vodnej pary s horúcim koksom za teploty 1 000 °C (vzniká vodný plyn): C(s) + H2O(g) → CO(g) + H2(g)
Vznik vodíka ako vedľajšieho produktu pri výrobe hydroxidu sodného (NaOH) – elektrolýza vodného roztoku NaCl: 2 NaCl + 2 H2O → 2 NaOH + H2 + Cl2
Odpovědět
va

vaber

17.2.2020 09:37 Reaguje na Vladimir Mertan
na výrobu vodíku pro energetické využití má smysl použít jen způsoby které nepřinesou víc škody než užitku, myslím tím bez škodlivých vedlejších produktů a nejlépe opravdu elektrolýzou pomocí elektřiny ze slunečního záření
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 16:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak si pořiďte domů FVE a k ní si nainstalujte zařízení pro elektrolýzu vody.
Já vám budu držet palce, abyste nebyl doma, až to bouchne. Třaskavý plyn je fakt dost zákeřný.

Jste docela statečný - na to, jaký strach máte z jaderného odpadu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 09:41 Reaguje na Karel Ploranský
Mám plynový kotel, v autě plnou benzínu a ještě mi nic nebouchlo. Vodík je taky plyn.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.2.2020 20:37 Reaguje na Katka Pazderů
O tom mori a kyslíku máte dosť naivnú predstavu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist