https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-moravec-stutox-dejstvi-treti.skutecne-chteji-zemedelci-vytravit-nasi-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Moravec: Stutox, dějství třetí. Skutečně chtějí zemědělci vytrávit naší krajinu?

23.1.2020
Hraboš polní
Již od léta loňského roku probíhá snaha řešit „hraboší kalamitu“ nepovolenou aplikací velmi nebezpečného jedu Stutox II. Dnešním oznámením Ministerstva zemědělství vstupuje celá kauza do nové fáze, již se nemluví o povolení, ale přímo o nařízení aplikace.
 

O plošné aplikaci přípravku na hubení hlodavců Stutox II se začalo mluvit na přelomu července a srpna loňského roku. Tehdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) povolil a vzápětí pod tlakem řady odborných argumentů opět zrušil povolení plošné aplikace tohoto jedu. I těch pár dní stačilo na to, aby nějaké aplikace proběhly a prokázaly se tak obavy kritiků, že Stutox II rozhodně není látkou neškodnou pro jiné živočichy než hraboše. Jsou zdokumentovány jak primární otravy (zajíci, bažanti), tak otravy sekundární, tedy živočichů, kteří se otrávenými hraboši živí (čápi).

Druhé dějství právě probíhá. O záplavě žádostí o povolení nepovolitelného, tedy o povolené „trávit zvláště chráněné živočichy“, jak v mnohých žádostech doslova stojí napsáno, informoval ČSOP minulý týden. Třetí dějství se chystá. Ministerstvo zemědělství dnes oficiálně oznámilo, že připravuje postup, který by inspektorům ÚKZUZ umožnil plošnou aplikaci Stutoxu II přímo nařídit!

Pomineme-li pro tuto chvíli právní otázku, zda může jakýkoli orgán nařídit aplikaci nějakého jedu v rozporu s jeho schváleným použitím (to je u Stutoxu II pouze aplikací do nor), rozhodně nelze pominout rizika, která plošná aplikace Stutoxu II představuje. Aplikovat by se mělo v době, kdy probíhá tah ptáků a kdy mnohé druhy již mají mláďata a shání pro ně potravu, tedy riziko primární i sekundární otravy necílových druhů je abnormální. Tím spíše, že aby aplikace vůbec měla nějaký efekt, musela by probíhat opakovaně, v intervalu několika týdnů, nešlo by tedy o jednorázové opatření (to nemá žádný efekt, jak dokazují odborné studie). Skutečně chtějí zemědělci vytrávit to, co v naší zemědělské krajině ještě přežívá?

V Českém svazu ochránců přírody jsme přesvědčeni, že ani „nařízení“ plošné aplikace nezbavuje ty, kteří by ji prováděli, povinností vyplývajících z jiných zákonů. Tedy mimo jiné i získání výjimky na „trávení zvláště chráněných živočichů“ dle zákona o ochraně přírody a krajiny. A jsme přesvědčeni, s argumenty výše uvedenými, že takovouto výjimku vydat nelze. MZe by si toho mělo být po loňských diskusích vědomo. Nejde tedy v celé kauze jen o to, jak získat náhrady škod? Nelze popřít, že s ohledem na současný průběh zimy jsou hraboši v některých regionech skutečně problémem a že zemědělci, kteří o své polnosti pečují tak, aby riziko škod způsobených hraboši minimalizovali, by si nějakou kompenzaci zasloužili.

Řešit však toto přes opakovaná tvrzení, že bez jedu to nejde, s vědomím, že aplikace bude zamítnuta a to umožní žádat o náhrady, je hra s ohněm! Jednak to může někdo inspirovat začít tuto nebezpečnou látku aplikovat i nelegálně, jednak to zbytečně zvyšuje napětí až nevraživost mezi zemědělci a částí společnosti, které záleží na zdravé krajině. Stát by měl vymyslet jiný způsob, jak hospodářům řádně pečujících o své pozemky nahradit újmu, a přestat si hrát s nebezpečným jedem!


reklama

 
foto - Moravec Jan
Jan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

23.1.2020 17:55
Nikdo nic vymýšlet nemusí, jsou pouze dvě cesty- a) přestat konečně hysterčit a ve vybraných lokalitách tu aplikaci povolit, b) nahradit peněžně zemědělcům prokazatelné ztráty.
Nemusí mi nikdo věšet bulíky na nos, kdysi se Stutox- a horší- aplikoval také a nikdo nepozoroval žádné masivní úhyny. Navíc, pokud to pan ochranář zaregistroval, se na Opavsku objevilo šest případů nákazy hantavirem a to souvislost s hraboši má beze vší pochyby. Hrajte si s ohněm ještě chvilku a dopadne to jako s kůrovcem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 19:46 Reaguje na pavel peregrin
Nenapadá vás, že příčina je stejná?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2020 09:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Napadá. Lidská blbost nezná hranic.
Odpovědět
JD

Jan Dvořák

24.1.2020 19:43 Reaguje na pavel peregrin
Nenažranost také.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.1.2020 07:42
Chválabohu za všechny chemikálie používané v zemědělství. Hlavně díky jim máme dostatek (nadbytek) potravy. A valná část těch chemikálií slouží k tomu, že likviduje škodlivé organismy.
Snad nikdo nechce návrat doby, kdy bude úroda záviset na životním cyklu mandelinky, vlčího máku, křečka nebo hraboše.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

24.1.2020 15:06 Reaguje na Richard Vacek
Jedinej škodlivej organizmus jste vy a vám podobní,Takovej názor nemá snad ani dítě ve školce, vůbec se nedivím že jde příroda do kopru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.1.2020 18:11 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Bez agrochemie v nutném množství to dnes nikdo na světě nedělá.
Odpovědět
JD

Jan Dvořák

24.1.2020 19:49 Reaguje na pavel peregrin
S takovými dotacemi (=finančními dary od všech pracujících ) to taky málokdo na světě dělá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.1.2020 17:31 Reaguje na Jan Dvořák
Všechny státy okolo nás hospodaří s dotacemi o hodně vyššími, než jsou u nás.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

25.1.2020 06:33 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Pravděpodobně pokládáte za ideál dobu "přírodního" zemědělství bez umělých chemikálií. Možná nevíte, že tehdy byly násobně nižší výnosy a v zemědělství musela dřít polovina lidí. Návrat do tehdejších postupů by znamenal celosvětový hladomor a tlak na přeměnu dalších ploch na pole.
Odpovědět
ČM

Čech M.

25.1.2020 13:58 Reaguje na Richard Vacek
Ona není chemikálie jako chemikálie. Asi nikdo nebude protestovat proti dodávce dusíku, nebo fosforu do půdy, když je ho tam málo, ale rozhazování rodenticidů, které vyhubí všechny hlodavce, dravé ptáky a savce, které se jimi budou živit, je zločin.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.1.2020 07:14 Reaguje na Čech M.
Ale tak to máte se vším. Pokud jsou problém přemnožení hlodavci, musí se zasáhnout proti nim. Pokud to je mandelinka, zase proti ní. A že při tom vzniknou nějaké nezamýšlené škody? No tak to je vždycky a vždy je třeba posoudit přínos x škoda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 13:34 Reaguje na Richard Vacek
V dobách, které popisujete, neměli zdaleka takovou mechanizaci, jako dnes. Celou řadu aplikací pesticidů lze nahradit agrotechnicky, dodržováním agrotechnických lhůt a prostorovým oddělením jednotlivých kultur.
cituji: "pesticidy jsou výrazně preferovány jako náhražka agrotechnických postupů"
zdroj: Šimek a kol., Živá půda, Academia 2019
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.1.2020 14:30 Reaguje na Jakub Graňák
Ono to vyplývá i z toho, že náklady na extra orbu jsou vyšší, než na chemii. A někomu by vadila i vyší spotřeba fosilních paliv.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 17:41 Reaguje na Richard Vacek
O tomto jsem onehdá diskutoval s p. Peregrinem, který náklady na aplikaci pesticidu, nebo agrotechnickou operaci označil za zhruba stejné (včetně spotřeby paliva). Co je vyšší je delší doba na agrotechnický postup oproti aplikaci pesticidu, tudíž (zjednodušeně řečeno) nejde o nic jiného, než úsporu času. Řekl bych, že daleko podstatnější než úspora času je zachování půdní úrodnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 20:42 Reaguje na Jakub Graňák
Čas jsou peníze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2020 08:25 Reaguje na Jan Šimůnek
http://www.pohadkar.cz/video/mrazik-je-ti-teplo-devce/
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 08:48
Zase ekologicky fundamentalistický blábol. Pole nejsou žádná příroda, ale výrobní prostředek. A je nutno s nimi zacházet stejně, jako s jinými výrobními prostředky. Jiné výrobní prostředky si také nenecháme likvidovat škůdci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 13:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Gratuluji, právě jste se vyjádřil naprosto identicky, jako ti vámi proklínaní bolševici. Je vidět, že jejich výchova se vám zažrala hluboko pod kůži.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 20:46 Reaguje na Jakub Graňák
Jenže soudruzi Marx a Engels to opsali z klasické ("buržoasní", tj. kapitalistické) politické ekonomie.
Prostě "tři zdroje a tři součásti marxismu - leninismu" si z dob studia ještě pamatuji.

Ono v podstatě to, co Marx opsal, jakžtakž platí. Nesmysly jsou až to, co vymyslel on sám (o Leninovi a Stalinovi to platí ještě víc).
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.1.2020 07:44
Věčný konflikt mezi ochránci přírody a ekologisty. Potřebujeme-li produkci ekologických biopaliv, musí ochrana přírody stranou. Nejedná se jen o stutox, ale i o další agrochemii.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.1.2020 13:54 Reaguje na Michal Ukropec
Hezky řečeno.
Prostě musíme tu stovku ušetřit, i kdyby to mělo stát tisíce.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist