https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/milan-smrz-obnovitelna-energie-nema-vady-ktere-ji-mnozi-predhazuji.naopak-je-levna-bezpecna-a-perspektivni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Milan Smrž: Obnovitelná energie nemá vady, které jí mnozí předhazují. Naopak je levná, bezpečná a perspektivní

17.1.2020
Energiewende stála hodně peněz, ale za tyto prostředky vznikla technologická revoluce. Ilustrační snímek.
Energiewende stála hodně peněz, ale za tyto prostředky vznikla technologická revoluce. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Tímto článkem reaguji na několik pro jaderných a proti obnovitelných článků, které byly v minulém roce publikovány na serveru Ekolistu.
 

Německé emise

Jiří Kovalovský hodnotí ve svém článku výsledek německé energetické politiky jako tristní a dokládá své tvrzení grafem, který od roku 2000 posuzuje vzájemný vztah investic do OZE a velikosti emisí skleníkových plynů SRN.

Podle níže uvedeného grafu ale v roce 2002 začíná export elektřiny, a ten se několik posledních let pohybuje okolo 50 TWh. Je jistě ale fér dodat, že tento objem představuje méně než 10 % německé elektrické spotřeby, přičemž se uvedený export týká jenom elektřiny, kdežto emise celé spotřeby fosilních paliv.

Exportní saldo elektřiny z SRN

Je pravda, že Energiewende stála hodně peněz, nejenom v Německu, ale za tyto prostředky vznikla technologická revoluce, která sebou přinesla neočekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů, a to bez většího podílu státních subvencí, na rozdíl od jádra a fosilních zdrojů, které byly větší a stále ještě jsou dotovány značnými částkami ve srovnání s OZE, např. fosilní zdroje, fosilní zdroje, jádro.

Podle Spolkového úřadu pro životního prostředí (UBA) má pokles emisí v delším časovém horizontu jinou podobu. Německé emise skleníkových plynů poklesly roku 2017 vzhledem k předchozímu roku o 0,5 %. Od mezinárodního referenčního roku 1990 došlo k celkovému snížení o 27,5 %. Podle Agora Energiewende klesly emise v roce 2019 v Německu ve srovnání s rokem 1990 o 35 %. Původní plán zněl 40% snížení k roku 2020.

Vzhledem k eklatantnímu ohrožení civilizace i života antropicky zapříčiněnou klimatickou katastrofou by samozřejmě bylo záhodno, aby Německo pokračovalo ve své někdejší roli předjezdce v technologiích i legislativě obnovitelné energie. Je však pozoruhodné, že rychlost výstavby obnovitelných zdrojů energie se ale snížila právě v době, kdy se jejich ceny dostaly pod hranici fosilních zdrojů. To vypadá na první pohled nelogicky. Vysvětlení je ale pochopitelné – staly se nemilou konkurencí fosilně jaderného systému. A méně zajímavým investičním záměrem.

Občas se lze dočíst, že se mezi německým obyvatelstvem šíří protesty proti větrným elektrárnám. V Německu existuje předpis o minimální vzdálenosti vysoké větrné elektrárny od obydlí, který činí 1 km (v Bavorsku 2 km), současně ale 80 % německých občanů považuje větrnou energii za důležitou nebo velmi důležitou.

Dlužno podotknout, že energetická koncepce je politickou objednávkou na základě politického rozhodnutí. To ve svých přednáškách a ve svých knihách opakovali a stále opakují mnozí tvůrci a teoretici německé energetické proměny – např. Hans Josef Fell nebo Hermann Scheer.

Roli politické objednávky v případě Energetické koncepce ČR v rozhovoru potvrdil rovněž i prof. Pačes, který byl předsedou pracovního týmu.

Obnovitelné zdroje jako rozvojový činitel

Jako mantra se (v České republice) pravidelně opakuje, že obnovitelné zdroje energie nejsou schopny pokrývat celou spotřebu energie. Proti tomuto tvrzení lze postavit dvě skutečnosti. Jednak teoretické studie, které vycházejí ze skutečné okamžité spotřeby elektřiny a tu stabilně pokrývají v odpovídajícím čase pomocí mixu zdrojů obnovitelné energie, především sluneční a větrné, doplněné odpadní biomasou a vodou), různých akumulačních technik (baterií, PtX…) a distribuce. Příkladem takových scénářů může být nedávná práce Christiana Breyera či Marka Jacobsona a Marka Delucchiho z Kalifornie pro 139 zemí světa nebo screening 45 obdobných studií úplného zásobování obnovitelnou energií.

Důležitější jsou ale reálné příklady. V centrální Evropě, (samozřejmě i v dalších, příznivějších podmínkách – například Island, Norsko, Kostarika, Uruguay), žije několik stovek tisíc občanů, kteří používají ≈ 100% elektřiny a někdy i teplo či mobilitu z obnovitelných zdrojů. Žijí v regionech, které jsou již úplně elektricky či energeticky obnovitelně zásobované. V závorce je uveden počet obyvatel v tisících. Od roku 2013 to je rakouská spolková země Bugenland (278), či město Hassfurt (13,5) nebo Mureck (3,5) či okresy Lüchow-Danneberg (55), Schwäbisch Hall (40) nebo Rhein-Hunsrück (103) a další okresy, menší města a obce. Uvedené regiony neleží na moři, ani ve slunné Itálii či Řecku a všechny jsou zásobovány obnovitelně generovanou elektřinou a další energií z lokálních zdrojů.

Okres Rhein-Hunsrück vyráběl roku 2010 65% lokálně produkované obnovitelné elektřiny, v roce 2014 236 %, v roce 2016 350% a z prodeje přebytku elektřiny měl roční příjem 44 milionů euro. V tomto roce má okres dosáhnout 507 % a ve výhledu roku 2050 by se toto množství mělo zvýšit na obnovitelnou výrobu elektřiny ve výši 828% spotřeby. V letošním roce by měl tento okres dosáhnout energetické nezávislosti na vnějších neobnovitelných zdrojích i v teple a mobilitě.

V okresu Rhein-Hunsrück se elektřina získává z větrných elektráren, z fotovoltaiky a bioplynu. Přestože je okres ohraničen na východě Rýnem, není v energetickém mixu zahrnut znatelný podíl vodní energie, protože Rýn je důležitou dopravní tepnou Německa a spolková vláda nepovoluje na tomto toku stavbu přehradních hrází.

Je s podivem, ač má tento okres obdobné sluneční a větrné podmínky jako Česká republika, bylo možné za čtyři roky vybudovat v obnovitelných zdrojích výrobní kapacitu elektrické energie o polovinu větší, než činí vlastní spotřeba. Hustota osídlení tohoto okresu je o něco nižší než v ČR - 100 obyvatel/km2. U nás, podle energetických expertů, taková výstavba není možná.

Na východě Rakouska ležící spolkový stát Burgenland se rozprostírá v západní části maďarské nížiny okolo Neziderského jezera, leží ve výšce 100–200 metrů nad mořem a je zásobován především z větru, biomasy a částečně z fotovoltaiky. Od roku 2013 je exportérem obnovitelně generované elektřiny. Je dobré připomenout, že větrná oblast Českomoravské vrchoviny ležící asi 250 km severozápadně od Burgenlandu, v průměrné nadmořské výšce 500–600 metrů a v ČR převládá severozápadní směr větrů. V České republice ale nejsou, podle našich energetických expertů, pro větrnou energii podmínky.

Nutno připomenout, že ani ty regiony, které jsou exportéry obnovitelné energie, nejsou energoautarkní (tedy zcela soběstačné) a také někdy energii dovážejí. To ovšem není výlučná specifika zemí, exportujících přebytky obnovitelné energie; stejné platí i u větších zemí s diverzním energetickým mixem, které jsou vývozci elektrické energie, jako například SRN nebo ČR.

Není pravdou, že vysoký podíl obnovitelné elektřiny je reálný pouze v přímořské oblasti, díky silnému větru na pobřeží, či výstavbě offshore větrných parků. Dokladuje to srovnání současného podílu obnovitelné energie v jednotlivých spolkových zemích SRN. Bádensko-Würtenbersko je na tom téměř shodně jako větrné Šlesvicko-Holštýnsko.

Na třetině Německa jsou energetické iniciativy, které chtějí během asi 10–15 let dosáhnout 100% obnovitelné elektřiny.

Informace z energeticky obnovitelných měst, obcí a regionů shodně hovoří o participaci občanů a vyzdvihují roli občanské společnosti při přestavbě energetiky do obnovitelné formy.

Důležitý faktor – spotřeba budov

Ve střední Evropě činí spotřeba budov kolem 40% energie. Jak ukazují různé realizace, lze dnes již vystavět budovy, které mají roční pozitivní energetickou bilanci, tzn. vyrobí za rok z vlastních zdrojů více energie, než za rok spotřebovaly.

Moderním standardem jsou nízkoenergetické nebo pasivní domy se spotřebou do 50 kWh/m2.rok, nicméně dnes již existuje řada budov, které jsou ve standardu „solar plus“. Tyto domy vyrobí během roku více energie, než spotřebují. Nejedná se jen o rodinné domy nebo menší kancelářské budovy, jako je 238% solar plus dům architektské kanceláře Cavigelli Ingenieure AG ve švýcarském Ilanz, ale i o veliké a mnoho poschoďové budovy. Jako příklad můžeme uvést novou radnici ve Freiburgu, kde bylo dosaženo primární energetické spotřeby 45 kWh/m2. Zbytková tepelná i elektrická energie se pokrývá do budovy integrovanou fotovoltaikou, solární termií a tepelnými čerpadly.

Jiným příkladem je nedávná rekonstrukce výškové budovy Technické univerzity ve Vídni, kdy zbytková energie byla ve výši 15 kWh/m2. Jedná se o jedenáctiposchoďovou budovu s největší integrovanou fotovoltaickou elektrárnou na střeše a fasádě. Jejich ekonomika ukazuje na dobrý podnikatelský záměr. V případě vídeňské technické univerzity bude, po proměření skutečné energetické spotřeby po rekonstrukci, dosaženo finanční návratnost investice během 8 let.

Obě budovy představují vrchol energetické sanace a bylo by moudré, aby se staly předobrazem budoucí standardizace. Solární energetika by se měla stát podmínkou udělení stavebního povolení, či včleněna do místní legislativy formou solárních vyhlášek jako je tomu v mnoha evropských i dalších městech.

Podle zpracovaného vídeňského solárního katastru, který je k dispozici také v 3D formě, lze odhadnout, že elektrický potenciál vídeňských střech činí asi 35% spotřeby místní spotřeby.

V loňském roce jsem na zasedání MHMP interpeloval náměstka Hlubučka, aby Magistrát tento příklad následoval.

Do této kategorie můžeme rovněž zařadit veliké technologické firmy, které jsou jako např. Google od roku 2018 zásobovány výlučně obnovitelnou energií či energetickou firmu EON, která jako první z britské „velké šestky“ zásobuje všech svých 3,3 milionu zákazníků pouze obnovitelnou elektřinou.

Kapacita energetické výroby

Jaderná energie pokývá dnes na světě spotřebu necelých 2 % celkové energie a asi 10 % elektřiny, s klesající tendencí. Pakliže uvažujeme o celém světě, což je přiměřené, neboť klima nezná hranice, tak na to, abychom pokryli zbývajících cca 65 % fosilní výroby elektřiny (zbytek jsou obnovitelné zdroje, včetně vody a jádro) elektřinou z dalších jaderných elektráren, museli bychom do roku 2050 postavit až 3000 1GW jednotek (včetně náhrady odstavených reaktorů). Do hry ale vstupuje i časový faktor. Dnešní průměrná doba výstavby je 10,9 let.

To by znamenalo uvést do provozu každé tři až čtyři dny jeden nový reaktor 1GW velikosti. Na takový počet neexistuje ani materiálová, výrobní či organizační struktura. Abychom tedy k roku 2050 měli 100% výroby elektřiny z jaderných zdrojů, měli bychom s výstavbou posledních optimisticky začít v roce 2040. Navíc je ovšem iluzorní počítat s tím, že by spotřeba elektřiny zůstala konstantní.

Při současné konstantní dnešní roční spotřebě odhaduje NEA využitelnost zásob uranu na 200 let. Při hypotetickém cca devítinásobku současné jaderné výroby elektřiny, by světové zásoby uranu nepostačovaly ani na dobu, která by odpovídala době životnosti nově postavených jaderných elektráren. Při recyklaci Pu z veškerého použitého paliva bychom mohli získat k roční spotřebě uranu navíc 10 %, a navíc ještě další radioaktivní odpad.

Pakliže bychom teoreticky uvažovali pokrytí spotřeby České republiky elektřinou z jádra, přinesla by tato modelová představa několik znepokojivých skutečností:

      • podstatně vyšší cenu generované elektřiny, viz subvence pro Hinkley Point C, či dále studii Temelinomika
      • vyšší centralizaci elektrické výroby a výstavbu dalších elektrických tras
      • popření energetické decentralizace a demokratizace energetiky, založené na finanční a organizační participaci komunit a jednotlivců, družstevním či městském vlastnictví, tak jak ji známe z některých zemí (Španělska, Kanady, Německa…)
      • vzniku energetického super monopolu, což koliduje se zájmem spotřebitelů i občanské společnosti
      • snížení systémové resilience a zvýšení náchylnosti systému na poruchy a nestabilitu
      • zásadní ohrožení systému, především v případech velkých přírodních katastrof, válečných nebo teroristických útoků, na rozdíl od decentralizovaného energetického systému
      • strukturální a ekonomickou nevýhodu rigidního jaderného systému, který nebude kompatibilní s fluktuující výrobou a trhem obnovitelných zdrojů.

Finanční situace – intermitence a akumulace

Overnight náklady v USA na novou moderní jadernou elektrárnu jsou podle statistiky 5224 USD/kWh, pro fixní fotovoltaiku 1698 USD/kWh a vítr onshore 1518 USD/kWh. Overnight náklady ovšem nezohledňují provozní náklady, ani životnost zařízení.

Cenové hladiny LCOE, uváděné newyorskou bankou Lazard pro rok 2019, jsou pro průmyslový rozměr tenkovrstvé fotovoltaiky v rozmezí 32–42 USD/MWh, pro vítr v rozmezí 28–54 USD/MWh a pro výrobu v jaderné elektrárně v rozmezí 118 až 192 USD/MWh.

Podle studie Temelinomika z roku 2012 by měla cena elektřiny z nové dostavby 3 a 4 bloku JE Temelín dosáhnout minimálně 163,99 EUR/MW (přibližně tedy 4 Kč/kWh) při nulové výdělečnosti, a to za předpokladu, že nedojde ke zpožděním ve výstavbě, nepřekročí se rozpočet a nebudou žádné další počáteční náklady mimo cenu kontraktu 8 miliard euro a 64 milióny euro na silnice.

Žádný energetický zdroj nepracuje na plný výkon plných 100% času, ale pouze jistou část doby. To charakterizuje kapacitní faktor, který vyjadřuje procentní podíl plného jmenovitého výkonu zařízení v roce.

S ohledem na nezbytnost stabilní dodávky elektrické energie musí obnovitelný energetický systém (ale nejenom ten) vedle zdrojů nutně pozůstávat z kombinace akumulačních technologií a přenosových a distribučních soustav.

Pan Kovalovský v citovaném článku žehrá na vysokou cenu akumulace. Opomněl ale dodat, že cena akumulačních technik se bude snižovat s objemem výroby (scale effect), podle tzv. křivky učení. Takové křivky jsme viděli u ceny větrné nebo fotovoltaicky generované elektřiny, kdy za posledních devět let poklesly ceny o 69, resp. 88 %. Současně je třeba si uvědomit, že není třeba akumulovat veškerou v OZE vyrobenou elektřinu.

Podle analýzy agentury Bloomberg New Energy Finance bude energie uložená v lithium-iontových bateriích brzy levnější než energie vyráběná ve špičkových elektrárnách na zemní plyn a tato výhoda v příštích letech dále poroste. Motorem této změny je prudký rozvoj baterií pro elektromobilitu. Nejnovější analýza vidí akumulaci v elektrochemických bateriích výhodnější ve srovnání s plynovými elektrárnami, jakožto s preferovaným zdrojem energie s rychlým startem v době špičkové poptávky. Na jaře 2018 Wood Mackenzie napsal, že elektřina z baterií bude do roku 2022 ve většině oblastí Spojených států levnější než ze špičkových plynových elektráren. V některých částech Spojených států je tomu tak již nyní. Kolem roku 2035 budou baterie schopny konkurovat paroplynovým elektrárnám i bez dotací.

Zajímavým aspektem je omezení výstavby obnovitelných zdrojů, které přišlo v době, kdy se cena obnovitelné elektřiny cenově dostala pod cenu z uhlí a jádra. Dává smysl stavět, když je OZE drahé a přestat, když je levnější? A to i přesto, nehledě na nebezpečí klimatické katastrofy, že se fosilní energetická výroba v rozvinutých zemích G20 stále ještě finančně podporuje.

Greenpeace uvádí ve své publikaci celkovou částku 58 miliard €, kterou z 98 % poskytly evropské vlády na podporu plynu, uhlí a jádra, formou plateb za kapacitní mechanismy. Na podporu obnovitelných zdrojů šlo z celé částky 0,5 %. Největšími příjemci jsou: Španělsko 17,9 miliard €, Polsko 14,4 miliard €, Belgie 6,5 miliard € Irsko 6,3 miliard €, Spojené Království 5,7 miliard € a Německo 2,9 miliard €.

Analogický efekt mohou také přinést obrovské nové dotace pro jadernou energii, které by mohly povzbudit spekulativní a drahé investice do jaderných elektráren, které by nikdy nebyly tolerovány, pokud by byla náležitě zohledněna a respektována skutečná rizika.

Úplné zásobování obnovitelnou energií

Na praktických realizacích v podmínkách podobných České republice bylo ukázáno, že úplné pokrytí spotřeby energie je možné pouze z obnovitelných zdrojů, výpadky dané intermitencí větru a slunce lze akumulací či dovozem.

Profesor Christian Breyer uvádí ve své studii úplného světového zásobování obnovitelnou energií, ve všech 4 segmentech spotřeby (elektřina, teplo, mobilita a odsolování) celkovou akumulační kapacitu ve velikosti 15128 TWh, zatímco dnešní je 33 TWh. Hlavní podíl akumulace by měl být zajištěn elektrickými akumulátory a jen menší část pro dlouhodobějším uskladněním do energetických plynů (CH4, H2).

Zde jsou závěry ze studie pro 100 % energeticky obnovitelnou Evropu od téhož autora z Lappeenranta University of Technology ve Finsku:

      • přechod na 100 % obnovitelné energie vyžaduje hromadnou elektrifikaci ve všech energetických sektorech. Celková výroba elektřiny bude čtyřikrát až pětkrát vyšší než v roce 2015. Současně bude zastaveno využívání fosilních zdrojů energie a jaderné energie ve všech odvětvích
      • výroba elektřiny ve 100 % obnovitelném energetickém systému bude sestávat z následujícího mixu energetických zdrojů: sluneční energie (62%), větrné energie (32 %), vodní energie (4 %), bioenergie (2 %) a geotermální energie (<1 %)
      • větrná a solární energie bude do roku 2050 představovat 94% celkové dodávky elektřiny. Přibližně 85% obnovitelných energií bude pocházet z decentralizované místní a regionální výroby
      • 100 % energie z obnovitelných zdrojů není dražší: náklady na energii pro plně udržitelný energetický systém v Evropě zůstávají stabilní a v roce 2050 budou 50–60 EUR / MWh
      • roční emise skleníkových plynů v Evropě se budou neustále snižovat, z přibližně 4 200 milionů tun CO2 ekv., v důsledku přechodu ve všech odvětvích na nulu do roku 2050
      • 100 % energie z obnovitelných zdrojů zaměstná v Evropě 3 až 3,5 milionu lidí; přibližně 800.000 pracovních míst v evropské těžbě uhlí od roku 2015 nebude do roku 2050 již existovat. Tento propad ale bude více než kompenzován 1,5 milionem nových pracovních míst v odvětvích obnovitelné energie.

Voda jako limitující faktor provozu tepelných elektráren

Ať se tepelná elektrárna chladí říční vodou průtočným nebo cirkulačním systémem, často, s výjimkou větších řek nebo moře představuje voda limitní faktor. V průtočném systému se říční voda ohřeje. Kvůli zachování života v řece je stanovena maximální možná teplota ve vodních toku. Díky této limitě může především v letních měsících dojít k omezení provozu či úplnému zastavení provozu tepelných, tedy i jaderných elektráren. Při cirkulačním systému chlazení se zas značné množství vody odpaří, což může být závažným problémem u toků s nižšími průtoky.

V červenci 2006 byla zastavena jaderná elektrárna Garoña na řece Ebro ve Španělsku. V srpnu 2018 byl zastaven provoz 4 jaderných elektráren ve Francii, dvou ve Švédsku a omezen provoz v některých jaderných elektráren ve Finsku, Německu a Švýcarsku. V červenci 2019 byl omezen provoz o 5,2 GW ve Francii na šesti reaktorech.

S postupující klimatickou katastrofou je velmi pravděpodobné, že takové případy budou stále častější.

V České republice může být tímto způsobem ohrožen provoz jaderné elektrárny Dukovany, jak se již koncem minulého roku psalo v českém tisku. Průměrný průtok řeky Jihlavy se stále snižuje a povážlivě se blíží velikosti odparu z chladících věží Dukovanské jaderné elektrárny, viz uvedený graf.

Obr. 2: Průtok řeky Jihlavy

Skutečnost je amplifikována faktem, že v povodí Jihlavy je velmi intenzivní kůrovcová kalamita, jak je zobrazeno v níže uvedené mapce. Snižující se počet stromů má a bude mít vliv na zvyšující se odpar vody z území, méně srážek, zvýšenou erozi a sníženou retenci. Což společně velmi pravděpodobně povede k dalšímu poklesu průtoku v řece Jihlavě.

Obr. 3 Kůrovcová kalamita v ČR, 11/2019, část povodí Jihlavy

Stabilita zdrojů

Jaderná elektrárna se často představuje jako stabilní zdroj elektřiny. Běžně uváděný kapacitní faktor jaderných elektráren se pohybuje okolo 0,82, i když v roce 2016 byl kapacitní faktor pro světovou flotilu jaderných elektráren zhruba 0,72. Za předpokladu, že polovina výpadků provozu jaderné elektrárny je plánovaná odstávka a polovina neplánovaná, musíme přijmout, že i několikrát za rok generátor přestane dodávat elektřinu. To znamená, že se může stát, že bude velmi rychle vypnut zdroj 0,5 GWe.

Vítr a slunce rovněž nejsou stálé zdroje, pokles jejich výroby lze ale odhadnout na základě předpovědí budoucího slunečního svitu a větru, několik dní dopředu. Pro Německo se v rámci 1 - 2 dní uvádí standardní odchylka 5 %, pro případ předpovědi větrné energie.

V případě sluneční energie nabízí služba enercast přesnou předpověď výkonu fotovoltaiky až na 72 hodin dopředu. Prognóza je založena na předpovědích různých evropských meteorologických služeb. Na základě těchto předpovědí tedy lze v dostatečném předstihu připravit záložní zdroje či akumulátory nebo nakoupit elektřinu v okolních zemích. Je zvláštní, že se jádro se i za těchto podmínek považuje za stabilní zdroj, zatímco obnovitelné zdroje za fluktuující zdroj. Navíc vliv změny rychlosti větru či zastínění fotovoltaiky mraky na poskytovaný výkon není na větším území tak rychlý jako náhlé a neplánované vypnutí jaderné elektrárny. V elektrické síti SRN bylo zjištěno, že s rostoucím podílem obnovitelné elektřiny v sítí neklesají parametry stability sítě (SAIDI).

Materiálová náročnost výrob elektřiny

V článku Zelený přelud... je mimo jiné uvedena materiálová náročnost větrné výroby elektřiny. Informace uvedené v tomto článku jsou však zavádějící, protože zde není uvedeno žádné porovnání. Čtenář pak lehce může nabýt dojmu, že ostatní výroby mají mnohem menší spotřebu materiálu. Není tomu tak. Materiál je samozřejmě potřeba na všechno, co technická civilizace realizuje, důležité je jeho normálové množství, ale zejména skutečnost, co se použitým materiálem po ukončení provozu zařízení stane.

Podle rešeršní studie Jana Willema Storma představuje spotřeba konstrukčního materiálu pro jadernou výrobu, vztaženo na jednu vyrobenou kWh více než 12 g, z toho lze pro recyklaci použít 5 g, zatímco pro větrnou výrobu (5 MW offshore, FPY 6,6 roku) 5,2 g a recyklovatelného 5,2 g. Je tedy patrné, že větrná výroba, ve srovnání s výrobou jadernou, vyžaduje mnohem méně materiálu na jednotku elektřiny. Při té jsou navíc potřeba další materiály (21 g), voda (17 g – pouze na těžbu), uranová ruda (26 g) a hlušina (130 g).

Obdobné platí pro recyklaci fotovoltaiky, které lidová slovesnost přisuzuje, že zůstane po dožití stát na polích. V Evropě ale pracuje velmi efektivní způsob sběru a recyklace organizovaný jako systém PV CYCLE, pomocí něhož bylo již před několika lety dosaženo 96% míry recyklace křemíkových panelů, s tím, že systém rovněž organizuje recyklaci tenkovrstvé fotovoltaiky různých typů.

Klima a jádro

Častým argumentem pro další výstavbu jaderných zdrojů je snížení emisí skleníkových plynů. Podíl skleníkových plynů pocházejících ze spalování fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, představuje asi 30 % emisí způsobených CO2 z celkového množství skleníkových plynů. V roce 2014 činil jaderný příspěvek k celosvětovým dodávkám energie 1,6 %, přičemž snížení emisí díky jaderným elektrárnám nahrazující fosilní paliva byl asi 4,7%, za předpokladu, že jaderná energie je úplně bezemisní (což není).

Hypotetický příspěvek jaderné energie ke snížení emisí skleníkových plynů v budoucnosti lze odhadnout pro dva scénáře IAEA. Na základě nízkého scénáře, při stálé kapacitě 376 GWe v roce 2050 v rozmezí 1,3 - 2,4 % a pro vysoký scénář při kapacitě 964 GWe v roce 2050: 3,8 - 6,8 %. Vyšší hodnoty platí při růstu globálních emisí skleníkových plynů o 2,0 %/rok, nižší hodnoty při růstu 3,5 %/rok.

Globální příspěvek jaderné energie do roku 2050 ke snížení emisí skleníkových plynů je při respektu ke scénářům IEAE marginální.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že jaderná technologie není schopna v daném časovém horizontu - max. do roku 2050 podstatně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a řešení postupující klimatické katastrofy.

Na závěr se zbývá zeptat, proč má jaderná energie v české veřejnosti i politických kruzích tak vysoké renomé. Jak tento postoj vysvětlit, když prakticky neexistuje parametr, v jehož rámci by byla jaderné energie výhodnější než dnešní obnovitelné zdroje, a to ať se podíváme na cenu elektřiny, spotřebu vody, dovozní závislost, recyklaci použitých materiálů, odpady ale i sociální kontexty.

Pakliže vezmeme v potaz, co se oblasti obnovitelných zdrojů a akumulace stalo za posledních 15 let a jak se tyto oblasti v nadcházejících letech ještě rozvinou, je otázkou, proč velká část česká odborné veřejnosti považuje za racionální po cca 15 letech po uzavření posledních jaderných elektráren ve vedoucí ekonomice a technologické velmoci EU – v Německu, spustit v ČR novou jadernou elektrárnu.


reklama

 
foto - Smrž Milan
Milan Smrž
Autor je předseda české sekce a člen předsednictva evropské asociace EUROSOLAR, chemik, překladatel, publicista.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (263)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

17.1.2020 06:25
"Vzhledem k eklatantnímu ohrožení civilizace i života antropicky zapříčiněnou klimatickou katastrofou"
Od této lži (současný klimatický výkyv je raze přírodní, je to definitivní ukončení "malé doby ledové" a návrat ke klimatu, které zde bylo před ní (a na jehož hodnotách pořád ještě nejsme, chybí nám, odhadem. 2 - 3 stupně), možná s nevýznamným ovlivněním CO2, spíš ale ovlivněný odlesňováním (eklologickým kůrovcem) a devastací půdy (ekologické "bio" energetické zdroje).

Dál jsou to jen nesmysly, demagogické překrucování, zobecňování naprostých a ve velkém nedosažitelných výjimek apod.
Odpovědět
va

vaber

17.1.2020 09:17 Reaguje na Jan Šimůnek
,,ohrožení civilizace,, jako lež jste si to definoval vy ,není důležitá průměrná teplota planety ,tím se jen zakrývá vážnost situace ,ale jaké maximální teploty budou ,protože stačí několik dní s extrémní teplotou, nebo bez vody a život umírá. Nejde jen o teploty,vodu a CO2, ale o pohled na přírodu jako celek, ve kterém dnes skoro všechny druhy života ,kromě člověka ,jen živoří nebo zcela mizí z planety, ale člověk bez zdravé přírody nemůže žít ,příroda totiž vytváří příznivé životní podmínky ,které si člověk nedokáže sám vytvořit, to je mnohem důležitější než nějakých 0,8°C nárůstu. Optimizmus je opium lidstva. V článku jsou nesmysly s tím souhlas ,papír snese vše
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 21:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Proboha, jaká teplota byla před malou dobou ledovou?
Tuhle hodnotu jsme překonali před pár lety a oteplování se jen zrychlilo.
Proboha, jaký "přírodní klimatický výkyv" tohle má být? Žádný přírodní jev se nenašel a rychlost oteplování nemá obdoby v historii staré desítky miliónů let.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.1.2020 07:08 Reaguje na Pavel Hanzl
A co takový Mladší dryas? To nám ty teploty pěkně rychle lítaly nahoru a dolů. A nebylo to zase tak dávno. https://cs.wikipedia.org/wiki/Holoc%C3%A9n#/media/Soubor:Younger_Dryas_and_Air_Temperature_Changes.jpg
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:12 Reaguje na Richard Vacek
Tam se oteplovalo, ale rychlostí možná 100x pomaleji. Tohle je velmi fundovaný článek od světového profesionála.
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.1.2020 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Světový profesionál patří mezi klimaalarmisty a odpůrce jádra, čemuž samozřejmě odpovídá i jeho argumentace.
Nejsem odborník, ale na wiki se uvádí pro Grónsko i možnost 7 °C v několika letech.
https://en.wikipedia.org/wiki/Younger_Dryas
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:17 Reaguje na Richard Vacek
Četl jsem to, ale jedná se o globální teploty, ne o místní anomálie. A ty se můžou pohybovat velmi rychle, poslední doba ledová v Evropě nastoupila snad během dvou roků.
Ovšem dnešní globální oteplování nemá v historii obdobu.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.1.2020 09:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Doporučuji si všem daný článek přečíst a všimnout si zásadních rozporů v prezentaci tohoto světového odborníka.Na jedné straně CO2 přinese peklo a konec civilizace, pokud rychle nepřejdeme k nízkoemisním zdrojům. Na druhé straně říká, že nemůže kvůli riziku havárie akceptovat ani prodloužení využívaní jaderných elektráren kvůli obrovskému, neakceptovatelnému riziku havárie. Je to Němec, který masíruje hlavně německou veřejnost, je členem uhelné komise a poradních sborů, které vytvářejí německou energetickou koncepci. Ví, že pokud by Němci neuzavřeli své, jedny z nejbezpečnějších a ještě dlouhodobě provozovatelné jaderné elektrárny, tak mohli od uhlí odejít už nyní. Přesto je tvůrce kampaně proti jádru. Černobyl a Fukušima byly velké průmyslové katastrofy, přesto neohrozily existenci a nezpůsobily zánik civilizace ani ve státech, kde proběhly. Daleko větší dopady měly společenské katastrofy. Přesto zmíněný světový profesionál považuje rizika z provozování jádra za větší než rizika z emisí CO2. Jaká tedy podle něj reálně ta rizika ze změny klimatu mají být? S celého jeho vystoupení je vidět, že jeho mantrou je ideologie a ne fakta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:22 Reaguje na Vladimír Wagner
Bohužel, celý postoj Německa k jádru nechápu. Ale ten vědec není žádný ideolog, ale má čistě německý dojem, že vše zvládnou i bez jádra. Což určitě zvládnou, ale bez uhlí by mohli být dříve, jenže zbytek planety se ani k tomuhle nechystá. Ta logika tam bude asi složitější, ale stejně to nechápu.
Zvláště, když většina Evropy s jádrem počítá (ne se stavbou nových JE, ale dojet stávající), zvláště Francie i Británie.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 17:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak postoj Německa k jádru je racionální určitě minimálně ve vztahu k řešení klimatické změny - jádro svět nespasí. To samozřejmě ale pan Wagner těžko kdy může jako zapřísáhlý zastánce jaderných zdrojů přiznat... Proč to tvrdím?

1. Potřebujeme nahradit nejen elektřinu, ale i ostatní fosilní zdroje a to by např. v našich podmínkách znamenalo postavit dalších 10 Temelínů, což asi snad i největší příznivce jádra nazná, že je nesmysl, kromě toho by to trvalo strašně dlouho a stálo mnohem víc, než když se rozhýbá trh s OZE.

2. Druhý důvod proč jádro svět nespasí je, že na to není uran. Pokud si i představíme, že by nějakým zázrakem tady někdo mávl proutkem a postavil ty tisíce jaderných elektráren, aby se všechny uhelky na světě mohly vypnout a mohly odstavit všechny spalovací motory, tak by pro ně nebyl uran. Dnes NEA uvádí 5,7 mil. tun uranu v levných a 7,6 mil. tun v dražších zásobách (to jsou takové, o kterých se ani přesně neví, jestli opravdu existují) ale řekněme, že těch 13,3 mil tun jsou zásoby, roční spotřeba činí dnes 56 tis tun celosvětově. Viz
http://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2017/7388-uranium-2016-es.pdf
- to když si spočtete vystačí cca na 230-240 let. Když se podíváte na report Mycle Schneidera ohledně toho, jaký je dneska podíl jádra celosvětově na výrobě elektřiny, motá se to kolem 10-15 procent? tak nějak to asi bude... viz https://www.worldnuclearreport.org/
Tzn jen pro pokrytí elektřiny by bylo nutno zmnohonásobit počet jaderných elektráren - ale elektřina je cca 1/3-2/5 celkového energetického konzumu, ten zbytek je z drtivé části také fosilní (ropa v dopravě, uhlí v teplárenství, obojí v průmyslu...). Takže celosvětově by to znamenalo minimálně zdesetinásobit - ale možná i ještě zvícenásobit kapacity denšních jaderných elektráren. To by znamenalo nejméně 10krát (ale možná i 20krát) vyšší konzumaci uranu, takže by tedy vystačil na max. 30 let.
4. Problém s infrastrukturou u zdrojů s vysokou hustotou produkce energie - nejen že je to mnohem větší riziko přerušení dodávek, ale bylo by nutné vybudovat nesmírně "tlusté dráty" aby těch nejmíň desetkrát víc Temelínů bylo schopno dopravit elektřinu všude tam, kde bude potřeba. V případě decentralizovaných OZE není budování takové přenosové infrastruktury potřeba.
5. další faktor je čas. Nikdy nebudeme schopni postavit tak obrovské množství jaderných zdrojů, jak potřebujeme, u OZE je ta perspektiva nezměrně lepší - taky je nevyrábění tři firmy na světě, ale třeba tisíce nebo třeba statisíce globálně a může si je nainstalovat každý kdekoliv bez jakkoliv srovnatelného rizika.
6. cena - postavit tolik jaderných elektráren by stálo nesrovnatelně více, než když se vytvoří odpovídající kapacita a infrastruktura OZE. V oblasti OZE náklady stále klesají, v oblasti jádra neustále stoupají.

Suma sumárum - Jádro nás od klimatické katastrofy neodvrátí. Má ale potenciál zkonzumovat zdroje, které je nutno investovat do řešení, u kterého je ještě jakás takás šance, že se to v dohledné době má šanci zvládnout - do OZE a odpovídající infrastruktury, jinými slovy, masívní investice do jádra nás mohou snadno přivést ke klimatické katastrofě díky promarnění nutných zdrojů na přestavbu celosvětové energetiky na OZE.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 11:56 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, budu postupně reagovat. Ostatním čtenářům, kteří jsou zvyklí na můj racionální styl, se omlouvám, že tentokrát budu reagovat se stejnou dikcí a ve stejném stylu, jako je příspěvek pana Linharta.
Vy opravdu považujete za projev racionálního postoje ve vztahu k emisím CO2 přístup Německa, které uzavírá jaderné reaktory, které by mohly fungovat ještě desetiletí? Připomínám, Německo, plánovalo, a kdyby tomu nezabránili protijaderní aktivisté Vašeho ražení, tak by i realizovalo energetickou koncepci Francie. Dnes by tak mělo nízkoemisní elektroenergetiku s minimem fosilních zdrojů. Právě kvůli Vám podobným naopak odejde od uhlí teprve v roce 2038 a i v té době bude z velké části záviset i v elektroenergetice na fosilních palivech (plynu) s velkými emisemi CO2 a metanu (při těžbě).
Než začnu rozebírat konkrétní body, tak bych zdůraznil jeden rozdíl mezi mnou a Vámi (podobnými protijadernými aktivisty). Vy bojujete za zákaz jaderných zdrojů. Já nebojuji proti obnovitelným zdrojům, naopak podporuji rozmanitý energetický mix a propaguji jejich využití v místech, formě a množství, aby to bylo co nejefektivnější. Podle mě se prostě při postupné náhradě fosilních zdrojů bez efektivního využití všech nízkoemisních možností neobejdeme.
1) Takže, 10 Temelínů je 16 reaktorů typu VVER1200. To sice je hodně a byla by to obrovská výzva. Představitelné to však je. Naopak, pokud byste tuto výrobu chtěl realizovat fotovoltaikou, tak byste musel postavit u nás 200 GW fotovoltaiky nebo 100 GW větrníků. Tedy fotovoltaiky by se muselo postavit 100krát víc, než zde máme a větrných dokonce více než 300krát. Vy si opravdu myslíte, že to lze realizovat? Když třeba vezmeme ty větrníky, u nás s nebudou určitě stavět větší než s výkonem 3MW. Vy si opravdu myslít, že u nás máme vhodná místa pro postavení 100 000 takových velkých vrtulí? A to jsem vynechal problém s regulací a fungování elektrické sítě a zajištění energie v době, kdy nesvítí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.1.2020 12:20 Reaguje na Vladimír Wagner
Bohužel, tito ekofanatici typu pana Linharta umí obhajovat OZE maximálně pomocí aplikace trojčlenky za použití čísel, které se jim hodí. Zřejmě nechtějí chápat, že problém je mnohem složitější, jsou spokojeni, že došli k nějakým hausnumerům pomocí "výpočtu".
Odpovědět
AL

Artur Linhart

22.1.2020 20:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Škoda, že kromě nálepky ekofanatika jste se ani v nejmenším nepokusil popasovat s nějakým z těch argumentů, které jsem uvedl.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 14:32 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, ještě bych si rád ujasnil, že jste to byl Vy, kdo je autorem a organizátorem petice proti výstavbě nízkoemisních zdrojů v Česku (dostavby Temelína). Pokud ano, tak tím jste se v boji proti této elektrárně, která umožnila a může umožnit dramatické snížení emisí z české elektroenergetiky, opravdu zařadil po bok nechvalně známého Bursíka.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 13:15 Reaguje na Vladimír Wagner
Těch vrtulí by muselo být 100 000 s výkonem 1 MW, 50 000 s výkonem 2 MW a více než 30 000 s výkonem 3 MW. Reálně by se to muselo kombinovat s různých typů, v každém případě však pro naše omezené větrné možnosti desítky tisíc vrtulí. Opravdu si dovedete představit, že by se to u nás dalo postavit?
2) Zase bych zdůraznil, že ani já, a ani nikdo jiný, netvrdí, že by měl být mix založený čistě na jádru. A teď k uranu. Prospekce uranu je minimální (současné otevřené těžené doly jsou ve velmi omezeném počtu), protože je omezená spotřeba a i tlak na hledání nových zdrojů. Připomínám, že v Evropě je jediný otevřený důl ve Španělsku, i když by se dalo těžit v řadě zemí, třeba i u nás. Prostě je cena uranu velmi nízko a po jejím zvýšení (při zvýšení spotřeby) by se počet dolů, prospekce i známé zásoby i dramaticky zvýšily. Dále je třeba zdůraznit, že cena surového uranu ovlivňuji cenu elektřiny z jaderného bloku minimálně. Jako příklad, jak jsou podceňovány zásoby surovin, může posloužit ropa a plyn. Podobné odhady, které dělali Vám podobní před desetiletími, je vedli k tomu, že předpovídali jejich vyčerpání v USA i celém světě už v současnosti nebo velmi brzo. Ale nová naleziště a efektivnější metody těžby situaci řádově změnily. USA se tak znovu staly vývozci této suroviny a nyní mluví Vám podobní o nutnosti nechat zásoby v podzemí.
Takže i při Vámi popisovaném řádovém zvýšení počtu jaderných bloků by zásoby na staletí byly. Při zvýšení ceny čerstvého uranu by se více začala vyplácet recyklace vyhořelého paliva s klasických reaktorů a využití paliva typu MOX. To by přineslo zvýšení využití a tak i zásob. To by nebylo dramatické, ale v průběhu následujících desetiletí by se více začaly využívat rychlé reaktory. Těch je sice nyní jen pár, ale je to hlavně z ekonomických důvodů. To by se při intenzivním využívání jádra a zvýšení ceny čerstvého uranu změnilo. No a v případě masivního využití uranu 238 a thoria s založené a používání rychlých reaktorů, by už byly zásoby pro masivní využití jaderné energetiky na mnoho tisíciletí.
Na závěr tohoto bodu ještě poznámka. Pane Linharte, když začnete podobně počítat s využitím současných známých zásob vzácných kovů neodymu, dysprosia, india, teluru a galia, které jsou nutně potřeba při využívání obnovitelných zdrojů, stejně jako kobaltu nebo lithia, tak Vám garantuji, že dospějete ještě k horší prognóze jejich budoucnosti, než u Vašeho výpočtu v případě jádra.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

22.1.2020 22:09 Reaguje na Vladimír Wagner
Ad množství uranu - to není kalkulace, kterou dělám "já či mně podobní" jak se snačíte bez jakéhokoli argumentačního podkladu nálepkováním mojí osoby zastřít, ale oficiální organizace NEA - to Vám snad není utajeno, o jakou organizaci se jedná, to nejsou žádní protijaderní aktivisté, je to agentura pro jadernou energii při OECD. Poukázání na "jeden nový otevřený důl ve Španělsku" naprosto míjí podstatu problému, který jsem nastínil - že při globální sázce na masové pokrytí energetických potřeb lidstva dnešním standardem - elektrárnami 3,5 generace prostě uran dojde velmi brzo, řádově za desítky let. Asi i Vy naznáte, že když postavíme "dalších 10 Temelínů" tak se spotřeba uranu oproti dnešku v naší zemi cca zešestinásobí, opravdu chcete, aby se na takovouto nejistou sázku vsadila budoucnost naší země? Pokud by všichni následovali vašeho příkladu,v edlo by to nutně i k nárůstu cen uranu a je velmi pravděpodobné, že země, které byly nalezišti uranu obdařeny by v takovém případě velmi pravděpodobně jeho vývozu začaly vehementně bránit.
"V případě využití thoriových a rychloneutronových reaktorů" - ano, v tom případě by to bylo zajímavé, stejně jako v případě objevení fůze. zatím ale nic z toho není byť i v jediném komerčním produktivním provozu. nechci říkat, že mají stejnou perspektivu prvního produktivního nasazení jako fůze, kde v podstatě už 50 let platí, že to "bude trvat ještě 30 let" - pamatuju se, jka jsme si to před 25 lety říkali i na přednáškách na MFF UK - ale rozhodně mají daleko k tomu, aby to byla masově nasaditelná technologie - ještě mnohem dále, než dnešní zastaralé elektrárny 3,5 generace. Přitom i výstavba jaderných elektráren současného typu stagnuje či vyhasíná celosvětově, svět od jádra odstupuje - koneckonců i Čína, ke které se asi upírají největší naděje v roce 2017 anoncovala 20 rozestavěných reaktorů, v roce 2018 17 a v roce 2019 už jen 10... Naděje se v Číně opravdu upínají k rychloneutronovým reaktorům, ale uvedení prvního prototypu 600MW do provozu v roce 2023 s předpokaldem vyvinutí prvního produktivně nasadigelného 1GW reaktoru po roce 2030 (to jsou aktuální plány a to se ještě vůbec nemluví o ekonomice provozu) nás nespasí v nutnosti v příštích 10-20 letech zásadním způsobem zredukovat světové emise skleníkových plynů. Nebo snad chcete tvrdit něco jiného?

Jistě, ukládání energie je velké téma a proto také v této oblasti probíhá velký výzkum a testování komerčně nasaditelných technologií - je to mnohem dále a podílí se na tom mnohem více subjektů než na výzkumu technologií jaderných. Právě proto by se neměly rozmělňovat materiální a lidské kapacity v pochybných sázkách na jádro, kde víme, že po tolika desetiletích obrovských přímých a nepřímých subvencí jsme byli schopni vyplodit pouze technologii, kde nový zdroj dává předpoklad produkce energie za několikanásobnou (dnes cca dvoj- až trojnásobnou) cenu, než mají dnes či budou mít v okamžiku spuštění OZE (viz Hinkley Point)... Podobně i ekonomika provozu thoriových reaktorů je zcela nejasná. Na takovéto nejisté chiméry chcete vsadit naši energetickou budoucnost?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 22:50 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, tam jste zásadně nepochopil poznámku o dole ve Španělsku. Ten měl dokumentovat úplně jinou věc, než říkáte. Všechny Vámi uvedené zdroje definují uváděné těžitelné zásoby cenou uranu. Při zvýšení ceny se objem zásob zvyšuje. V Evropě je řada známých nalezišť a zásob uranu (i u nás), kde by se při zvýšení ceny mohlo těžit.
Výroba paliva MOX a uranový cyklus při využití rychlých reaktorů je známy. V Rusku fungují dva takové reaktory v komerčním provozu a v Číně je prototypový testovací energetický blok tohoto typu. Jak už jste psal, komerční se připravuje. To, že jich není více, je hlavně dáno tím, že se hromadněji nevyužívají klasické reaktory. Je to v daleko pokročilejším stadiu než hledání možnosti masové akumulace energie. Tam se dá více mluvit o chiméře.
Když se fotovoltaikou doposud po extrémním úsilí a finančních nákladech podařilo zajistit pouhé 1,4 % výroby elektřiny, tak kolik myslíte, že to bude za deset až dvacet dalších let? Opravdu nás za tu dobu spasí fotovoltaika?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 13:24 Reaguje na Vladimír Wagner
4. Jak vidíme v Německu, tak využití obnovitelných zdrojů nevede k decentralizaci. Decentralizovaná výroba z nich je jen ve velmi omezené míře. V Německu jsou dominantním zdrojem obnovitelné elektřiny velké větrné farmy na pobřeží Německa. V Bavorsku byla produkce elektřiny založená na využití jaderných bloků daleko méně centralizovaná, než bude po přechodu k využití elektřiny dopravované přes celé Německo. Potřebujete při tom daleko více vedení a jak vidíte, právě neschopnost je stavět, je jedním z hlavních problémů Energiewende. Ta místo decentralizace vede k daleko větší centralizaci a delším vedením.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 07:45 Reaguje na Vladimír Wagner
Tak z principu má infrastruktura OZE mnohem větší šanci být decentralizovaná, nežli infrastruktura centrálních zdrojů s velkou hustotou výkonu. I v článku zmíněné příklady a především odkaz na skutečný podíl OZE v jednotlivých spolkových zemích - viz
https://de.statista.com/infografik/20129/bundeslaendervergleich-erneuerbare-energien/
ukazují, že Vaše tvrzení o dominanci pobřeží se nezakládá na faktech. A dokonce i nejslabší spolková země Sársko, pověstná svými ocelárnami, vyrobila takřka 25% - proč to jnení možné u nás a zatím se věnujeme neproduktivním hádkám o zavedení zastaralé jaderné technologie především ve stylu "kdo ten flastr zaplatí"? Dokonce i spolková země Berlín, kde jistě je hodně průmyslu a kde není možné díky hustotě osídlení stavět tolik větrníků, dosáhla v roce 2019 na 31% obnovitelné energie - není důvod, proč by to u nás nemělo být také tak, pokud bychom to mysleli s podporou OZE vážně. A to znamená, že do Berlína nemusí jít "tolik drátů", resp. že nejsou využity, pokud je třetina produkce vyráběna místně z OZE. Vaše tvrzení proto postrádá oporu ve faktech.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 12:04 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, nerad bych se mýlil, ale ten odkaz, který mi posíláte je úplně o něčem jiném. Neukazuje produkci energie (elektřiny) z obnovitelných zdrojů, ale využití obnovitelných zdrojů pro vytápění. A ještě podle mě nejde o podíl, ale o indexaci "snahy" podle specifických pravidel. Nejde opravdu o produkci obnovitelné energie v daném území. Ale nejsem si jistý, co přesně ta čísla znamenají, takže budu rád, když to osvětlíte. A o tom, jak je to s větrnou energií to už neříká vůbec nic. O tom, že by to rozporovalo mé tvrzení, že větrná elektřina je dominantně ze severu už nemůže být ani řeči. Například Bavorsko vyrábí reálně z větru pouze necelé 4 % a ve Vašem zdroji má index 0,55. Můžete mi tak vysvětli, co Vámi odkazovaná data reálně udávají a jak jste přišel k tomu, že mé tvrzení není postaveno na skutečnosti. Ještě k tomu Bavorsku. Z obnovitelných tam dominuje voda (což jsou Alpské přehrady), teprve pak je biomasa a fotovoltaika (docela velký podíl velkých farem), o větru už jsem psal.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 13:56 Reaguje na Vladimír Wagner
5. Jak je vidět ze srovnání Francie a Německa, tak nemáte pravdu. Francie dokázala s pomocí jádra přejít k nízkoemisní elektroenergetice za méně než dvacet let. Německo to nedokáže ani za půl století (připomínám, že sice od uhlí odejde v roce 2038, ale uhlí nahradí plyn). U toho jádra je ta pomalost dána hlavně nastavením možností obstrukcí a řadou nesmyslných papírových překážek a politickou a investorskou nejistotou způsobenou kampaní a bojem protijaderných aktivistů. Dotaz nakonec tohoto bodu. Vy si opravdu myslíte, že u nás rychleji postavíte tisícovky turbín, než jeden temelínský reaktor?
6. Tady už vůbec nemáte pravdu. Postavit tisícovky turbín s výkonem 3 MW a vedení od nich by bylo mnohem dražší, než postavit jeden reaktor s výkonem okolo 1000 MWe. Zkoušel jste ceny porovnat?

A na závěr. V tomto a příštím roce Slovensko spustí bloky Mochovce 3 a 4. Bude moci uzavřít poslední uhelné bloky a s velmi nízkým podílem plynu bude mít vyřešenu cestu k nízkoemisní energetice. Spolu s Francií, Švédskem nebo Švýcarskem ukazuje, že je možné kombinací jádra a obnovitelných zdrojů dosáhnout ve výrobě elektřiny očištění od emisí CO2. Naopak Německo ukazuje, že bez jádra to nedokáže ani ekonomicky nejbohatší stát. Slovensko, Francie a další se tak nyní mohou soustředit na elektrifikaci dopravy a průmyslu. V Evropě je 50 % nízkoemisní elektřiny z jádra. Myslíte, že zákazem tohoto zdroje opravdu přispějete k řešení cesty k nízkým emisím? Ve světě sice je jen 10,4 % elektřiny z jádra, ale z větru je méně než polovina toho, co z jádra, a z fotovoltaiky dokonce téměř desetkrát méně. Právě fanatici Vašeho typu způsobili to, že u nás nemáme v Temelíně 4 bloky (bylo to o jeden hlas ve vládě a Bursík málem prosadil dokonce žádný blok), způsobili, že Německo už dávno není bez uhlí. Právě takové osoby jsou viníky toho, že nejsme už dávno dále v řešení snižování emisí. Jejich ideologický aktivismus způsobil už řadu dalších ekologických škod. To oni prosadili při cestě za snižováním emisí produkci biopaliv v podobě řepky a palmového oleje, kukuřici v bioplynkách a spalování amerického dřeva v evropských elektrárnách.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 09:08 Reaguje na Vladimír Wagner
ad 5/ rozhodně je u nás mnohem lepší perspektiva postavit velké množství OZE než velké množství jaderných elektráren (podobně jako všude na světě). Schvalovací řízení a financování staveb na bázi dnešní zastaralé jaderné technologie je obrovským oříškem stejně jako všechny další známé problémy této technologie. Tvrdíte, že "Francie zvládla přechod na obnovitelnou energetiku za 20 let, Německo to nedokáže ani za půl století" a toto tvrzení je chybné z více důvodů. Je sice pravda, že 44 z celkového počtu reaktorů bylo uvedeno do služby cca během 10 let, máte tam ale období staveb a plánování, které trvalo mnohdy velmi dlouho, napsat, že se takto stihlo vše během 20 let je přinejmenším nadsázka. Kromě toho to, jak se k projektování jaderných elektráren přistupovalo v 60. letech, k výstavbě v 70. letech a k uvádění do provozu v 80. letech je těžko etalonem reality pro dnešní svět. Tím je mnohem realističtěji je projekt ve Flamanville kde je momentálně očekáváno prodloužení doby stavby na 18 let - staví se od roku 2005, očekávané uvedení do provozu je dnes 2022 - minimálně 10 let za původním plánem. A není to jediný problém - i Vámi výše zmiňované Mochovce - jejich stavba byla započata už před více než 30 lety! Olkiluoto ve finsku - začátek stavby v roce 2005, původní plán uvedení do provozu v roce 2009 splněn nebude - pokud uvedou elektrárnu do provozu letos, máte to 15 let jen na výstavbu, bez plánování a náběhu produkce... Atd.



Když už jsme u té Francie - tam naopak dochází k poklesu podílu jádra nejen relativnímu, ale také absolutnímu, kdy nejvyšší množství vytvořené elektřiny v roce 2005 - 431 TWh - se nedaří zopakovat a naopak produkce stabilně zůstává pod 400 TWH, to máte skoro 10% snížení. A není to ani cílem, zatímco dnes je z jádra ve Francii produkováno cca 71% elektřiny (nikoliv energie jako celku, tam činí jaderná elektřina cca 17,4% celkové spotřeby energie - v německu naproti tomu 16,7% celkové energie bylo v roce 2018 pokrýváno z OZE, v roce 2019 se tento podíl nadále výrazně zvýšil - koneckonců podíl OZE na spotřebě elektřiny se v Německu zvýšil z cca 38% v roce 2018 někam k 50% v roce 2019 - to je nesrovnatelné s nárůsty podílu jiných zdrojů energie), pak naopak Francouzi plánují snížení podílu jádra na 50% i níže, protože se jedná už o zastaralá zařízení jejichž provoz se dále prodražuje (první dva reaktory ze všech 58 ve Fessenheimu mají být vypnuty už v tomto roce, další budou vypínány postupně v letech dalších, do roku 2035 to má být nejméně 14 reaktorů, průměrné stáří francouzských reaktorů je 34,4 let). Francie skýtá i smutný obrázek nespolehlivosti těchto údajně superspolehlivých zdrojů - v roce 2018 byly současně odstaveny vždy přinejmenším 2 reaktory, pak dokonce kvůli různým odstávkám a výpadkům nastala i situace, kdy bylo odstaveno 27 z celkem 58 reaktorů. Ve 38 dnech za rok bylo odstaveno 18 reaktorů současně a dokonce 50 dní bylo odstaveno 16 reaktorů současně.
https://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/wnisr2019-v2-hr.pdf
- celková průměrná odstávka jednoho reaktoru dosáhla 12,4% času. Zatímco výpadky OZE jsou velmi dobře prediktabilní na základě meteorologie, výpadky jaderných elektráren způsobené nečekanými událostmi jsou velmi neprediktabilní, Navíc i plánované odstávky se mnohdy mají tendenci nečekaně prodloužit.
Děkuji Vám za nálepku fanatika - možná jste myslel, že se fanaticky snažím držet na rozdíl of Vás faktů? Rozhodně nejsem fanatickým odpůrcem ajderné energie, jak se snažíte vyvolat dojem, jen mne místo emocí zajímají spíše čísla a fakta. Možná bych tedy mohl uvést fakt, že na rozdíl od Vašeho tvrzení o tom, že jaderné zdroje jsou "nízkoemisní" je koncensus na tom, že je to s nimi mnohem komplikovanější - nízkoemisní je pouze určitá část jejich celkového životního cyklu, pokud se týká stavby a likvidace zdroje i vyhořelého paliva, dochází tam k podstatné uhlíkové stopě a mínění se značně rozcházejí. Koneckonců u OZE také existuje při výrobě a likvidaci nějaká uhlíková stopa, je potřeba tedy posuzovat onu bezemisnost komplexně - a právě při rozhodování, jaké zdroje stavět, hraje toto komplekxní posouzení hlavní roli. Zdroje, které tu už máme, nějak vznikly, uhlíkovou stopu jejich výstavby nikdo neřeší, ale u nově plánovaných zdrojů je to potřeba dělat pořádně, ne jako dříve.
Ty rozpory jsou tak velké, že i EU se velmi zdráhá zařadit jádro primárně mezi zdroje, které by se měly podporovat z veřejných prostředků, na rozdíl od OZE.
Jinak je sice fakt, že možná ještě dnes - aktuální čísla z minulého roku dosud nemáme - je celková spotřeba z jaderných zdrojů vyšší než ze slunce a větru - nicméně objem vyráběné jaderné energie stagnuje a její podíl se snižuje, zatímco podíl OZE na celkové spotřebě se během posledních 10 let zhruba ztroj- až zečtyřnásobil - viz např. report BP, to nejsou žádní ekofanatici, že ano...
https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2019-full-report.pdf
- i to ukazuje, že pokud chceme - a my mysíme - s klimatem něco velmi rychle udělat, je investice do OZE nezměrně efektivnější a jednodušší cestou, jak nízkouhlíkové energetiky dosáhnout. Máme před sebou obrovský úkol a nelze plýtvat zdroji na zkoušení z hlediska ochrany klimatu slepých a neefektivních uliček.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 12:27 Reaguje na Artur Linhart
A teď fakta. Postoje Evropy nepodporovat jadernou energetikou, situace ve Francii (prohlášení o snížení podílu jádra na 50%), stejně jako německý odchod od jádra jsou čistě politická rozhodnutí vyvolaná kampaní protijaderných aktivistů podobných Vám. Všechny nízkoemisní zdroje mají jistou uhlíkovou stopu danou jejich výrobou a provozováním. Tato uhlíková stopa pro jaderné zdroje v přepočtu na jednotku vyrobené elektřiny je srovnatelná s ostatními nízkoemisními zdroji.
Ano, jaderné zdroje mohou mít neplánovanou odstávku (stejně jako obnovitelné zdroje). Těch je ovšem relativně velice málo. O predikci vývoje počasí a přesnosti předpovědi fluktuací větrných a fotovoltaických zdrojů z tohoto důvodu je Vaše tvrzení opravdu přehnané.
Právě naopak, já tvrdím, že právě Vámi prosazovaná cesta zakazování jádra se ukáže být katastrofou pro snahu o snižování emisí. Jak jsem psal, naštěstí jsou státy, které jádro nelikvidují a staví, takž budeme moci srovnávat. A Německo ukáže, kam vede Vámi prosazovaná cesta.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 12:38 Reaguje na Artur Linhart
Ještě faktická poznámka. Francie svoji energetickou koncepci spolehnutí se na jádro vytvořila jak ohlas na ropný šok. Tedy v sedmdesátých letech. Jak správně píšete, tak reaktory dokázaly dokončit v intervalu deseti let a v podstatě v devadesátých letech už byla francouzská elektroenergetika nízkoemisní. Takže těch 20 let je opravdu realistický údaj. Německo připravovalo svou Energiewende v devadesátých letech a realizuje ji od začátku století. V roce 2038 odejde od uhlí, ale odchod od fosilních zdrojů (plynu) a vybudování nízkoemisní energetiky se mu nepovede ani do poloviny století. A to je opravdu dramaticky rozdíl.
Vzhledem k tomu, že výstavba jaderných zdrojů je velmi citlivá na politickou podporu (která hlavně určuje možný finanční model i cenu úvěrů ...), tak dominantně za útlumem v Evropě jsou protijaderní aktivisté.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:46 Reaguje na Artur Linhart
Jenže OZE devastují krajinu v podstatě stejně nebo hůř než Černobyl.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

22.1.2020 21:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Nevím, kde berete, že jsem protijaderný aktivista :-)
To jste mne poněkud pobavil, nebo možná i potěšil. Pokud byste si přečetl, co jsem napsal, mohu to zopakovat - postoj Německa je racionální - minimálně ve vztahu k řešení klimatické změny. A následně to dokládám.
Nejsem zastánce vypínání stávajících běžících jaderných zdrojů, jsou-li dostatečně bezpečné, nemáme totiž čas je vypínat. Moje argumentace se týkala výhradně stavby dalších jaderných elektráren - ale to bylo z mého příspěvku jasně patrné, nicméně hodí se označit mne za protijaderného aktivistu, nálepka vždy čtenáře upokojí, aby věděli, že nemají přemýšlet nad tím, co dotyčný píše...

Vaše přesvědčení o reálnosti postavení 10 jaderných elektráren myslím čtenářům musí dost plasticky ukazovat, kde se názorově nacházíte. Nemáme čas na takovéto chiméry, kteréžto ostatně připadaly mimo realitu i komunistům, když škrtli představu jaderné výtopny v každém kraji tehdejšího Československa.

V dnešní době, kdy náš stát není schopen ani postavit o pár kilometrů dálnic více, v době, kdy vládne ve státních zakázkách všudypřítomná korupce a není ani dostatek odborného personálu pomalu pro obsluhu stávajících jaderných zdrojů lze těžko uvažovat o projektu tak nesmírného rozsahu...

Mnohem snáze a levněji postavíte 100krát či 200 krát více fotovoltaiky než máme dnes (považte jen to množství střech na všech nemovitostech, množství využitelných zastavěných ploch apod.), nežli 10 dalších jaderných elektráren - kde by se měly postavit? Kdo by s tím kdy a kde souhlasil? A v jakém časovém horizontu - 100 let? V naší zemi přinejmenším... A my tolik času nemáme.

Ostatně by to bylo i levnější - zatím ceny FV elektřiny a instalací každým rokem klesají, na rozdíl od cen jaderné elektřiny v nových zdrojích, které jsou rok od roku méně únosné (a to se ještě kompletně pomíjejí náklady na pojištění škod z havárií, naprosto nedostatečně jsou v ceně zakalkulovány ceny likvidace odpadu a samotného zdroje). Při vhodných ekonomických nástrojích se může mnohem více rozvinout trh s OZE, kde sami spotřebitelé budou do energetiky investovat vlastní prostředky s vysokou návratností. Bude velké množství dodavatelů, díky stále většímu množství instalací potlačí trh ceny dolů. Už dnes je to hodně znát... Toto u jaderných elektráren velmi jistě nehrozí, naopak. Kromě toho budeme v nepoměrně větším riziku - závislost na zahraničních dodavatelích paliva, na zahraničních dodavatelích technologií, závislost na zajišťování bezpečnosti, závislost na likvidaci vyhořelého paliva, ... atd.

A pokud mluvíte o problému s regulací elektrické sítě, tak v případě velkých nových centrálních zdrojů např. pro masové zajištění elektromobility bude nutno budovat naopak ještě mnohem robusnější síť než v případě decentrálního sbírání obnovitelné energie - pokud bude energie muset být dopravována do každého jednotlivého elektromobilu či jiného podobného spotřebiče na takovou velkou dálku od masívních centrálních zdrojů.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 22:28 Reaguje na Artur Linhart
Jak už jsem psal, já pochopitelně nepočítám, že zdroje budou pouze jaderné.
A teď k Vaší představě řešení pomocí fotovoltaiky. Připomínám, Francie ukázala, že je možné 75 % elektřiny vyrábět pomocí jádra, ve světě dodává jádro 10 % elektřiny. Německo po intenzivním úsilí, obrovských finančních nákladech dokáže vyrábět pouze 9 % z fotovoltaiky a ve světě dodává fotovoltaika pouze 1,4 % elektřiny. A velká část dodávek je navíc z velkých fotovoltaických farem, takže nic o decentralizaci.
Protože panely už dnes tvoří méně, než třetinu ceny fotovoltaické elektrárny, tak nyní už snižování ceny bude probíhat daleko pomaleji. A pochopitelně, kdyby se opravdu začaly jaderné bloky stavět hromadněji, tak by zde cena také začala klesat a doba budování by se zkracovala (je to vidět u ruských a čínských reaktorů).
Pokud se půjde Vaší cestou, tedy plyn a obnovitelné zdroje, tak zde máte extrémně velkou závislost na dovozu plynu.
A ještě k započtení ceny likvidace elektrárny a uložení vyhořelého paliva. V tom je to právě naopak. Jaderné zdroje shromažďují povinně zdroje na likvidaci i na uložení povinně. Naopak obnovitelné zdroje peníze na likvidaci nesbírají a jak jsme si nedávno mohli přečíst i na Ekolistu (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/americane-zjistuji-ze-vetrne-elektrarny-je-treba-recyklovat), tak to bude obrovský problém.
U toho pojištění zase píšete demagogický nesmysl. Všechny jaderné elektrárny jsou pojištěny nadstandardně. Pojištění řady chemických podniků a dalších zařízení nemá tak vysoké pojištění v relaci k nejvyšším možným škodám.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 09:35 Reaguje na Vladimír Wagner
Budu reagovat už jen na to nejkřiklavější, co je ve Vašem příspěvku v rozporu s realitou.
1. To, co se v průběhu životnosti elektrárny ukládá pro pozdější likvidaci elektrárny a vyřešení koncovky palivového cyklu nemá nic společného s náklady na tyto úkony, to číslo bude mnohem vyšší. Odhady nákladů na likvidaci jaderné elektrárny se liší, ale narazíte na odhady cca od 50% do 200% hodnoty stavby původní elektrárny, u likvidace paliva vůbec nevíme, ale skladovat popř. desetitisíce let bezpečně vyhořelý uran určitě zásadně překročí s výstavbou takového úložiště jakékoli dnešní příspěvky.
2. "všechny jaderné elektrárny jsou pojištěny nadstandardně" - co tím myslíte? Můžete uvést nějaká čísla a zdroje? Uvedu Vám zdroj, který je u nás závazný pro ČEZ - český atomový zákon 263/2016, který se v této problematice odkazuje na starý zákon 18/1997 konkrétně jeho paragrafy 35 odst a a paragraf 36, odst. 3 písm. a - ten vyžaduje, aby se vlastník jaderného zdroje podílel na případných haváriích jen maximálně 8 miliardami Kč, to je přímo omezení odpovědnosti provozovatele, to v žádném průmyslovém odvětví nemáte - a povinnost pojistit se je tam dokonce jen na škody do 2 miliard Kč. Při jakékoli závažnější havárii nebo dokonce katastrofě typu Fukušima tak všechny případné bilionopvé škody zatáhneme my z našich daní. Pokud by se na tuto eventualitu měly společnosti, provozující jaderné zdroje opravdu komerčně pojistit, dostaly by se do zcela neprodejné oblasti co se týká nákladů na vyprodukovanou MWh - zvídavý čtenář si jistě rád přečte studii pojišťovacího fóra v Lipsku, která případné náklady z hlediska pojišťovnictví analyzuje - viz https://www.versicherungsforen.net/portal/de/leistungen/forschung_und_entwicklung_1/studienundumfragen/kkwstudie2011/kkwstudie2011_1.xhtml
kde se při životnosti elektrárny 100 let (i to je nadsazené, tedy náklady by měly být vyšší) dospívá k následujícímu:
"If consumers of electricity generated by nuclear power were to carry the cost of remedying the damage
caused by such an event (internalisation of external costs), the apportionment of costs (based on the
insurance premium) would require a net price increase for atomic energy of €0.139 to €2.36 per kWh
for a duration of 100 years, based on a payout period of 100 years. With a payout period of ten
years this net price increase would range from €3.96 to €67.3 per kWh."
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 09:43 Reaguje na Artur Linhart
Ještě přece jen pro jistotu přidám překlad - dospívají ve studii k názoru, že by při době provozu elektrárny 100 let musela být cena zakWh zvýšena při plném pojištění škod o €0.139 až €2.36 na jednu kWh - to znamená od 3,60 Kč až 61 Kč/ kWh - ten rozptyl je dán neurčitostí v zahrnutí některých faktorů, protože máme jen velmi málo případů od kterých se výpočt dá odpíchnout - ale i v tom nejpříznivějším případě to znamená prakticky zečtyřnásobení dnešní ceny za jadernou silovou elektřinu a tím pádem okamžitou odstávku takovýchto zdrojů z ryze ekonomických důvodů. Tohle by nikdo na žádném energetickém trhu neprodal. A každými těmi 3,60 korunami tak stát dotuje nepřímo každou kWh z Temelína či Dukovan. Takovoá podpora tu je celoevropsky a tady náhle zastánci tržní ekonomiky ve svém zápalu polevují. zato když jde o otírání se o "netržní podporu OZE", to má každý našlápnuto k hlasitému projevu.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 12:55 Reaguje na Artur Linhart
Takže realita.
1) Vzhledem k tomu, že už se několik likvidací jaderných bloků, dokonce i do stavu zelené louky, dokončilo, tak jsou rozumné představy o potřebných nákladech. Dokončuje se trvalé úložiště Onkalo, takže i zde jsou rozumná dat. Na rozdíl od jádra, tak u jiných zdrojů, se náklady na likvidaci neshromažďují vůbec. Srovnání nákladu jsem popsal zde: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html .
2) Žádná pojistka není dělaná na neomezené finance kryjící největší představitelnou havárii. V tomto ohledu jsou pojistky na jaderné zdroje mnohem větší, než u jiných zařízení (třeba chemických). Kdyby ty Vaše zdroje uplatňovaly stejné postupy proti jiným zařízením, jako vymýšlejí pro jaderné elektrárny, tak by se celá civilizace na cenách pojištění položila.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:47 Reaguje na Artur Linhart
Objektivně, tím, co za nesmysly hlásáte, protijaderný aktivista jste.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.1.2020 12:41 Reaguje na Artur Linhart
Když se 10 vajec vaří přibližně stejně dlouho jako jedno vejce a na 1 kus výrazně levněji, mohlo by to být podobné i s jadernými bloky!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 17:45 Reaguje na Jiří Svoboda
S jádrem je to spíš naopak.
Postavit deset prkenných bud dva metry vysokých je určitě levnější a jednodušší, než jednu dvacetimetrovou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Není na celém názoru podepsán fakt, že Vladimir Putin někdy dávno řekl: "nepočítáme s rozmístění jaderných hlavic na raketách v Kaliningradu, protože máme na dostřel několik desítek JE po celé Evropě"??
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Existuje mezinárodní dohoda, že útok, i konvenčními zbraněmi, na JE je ekvivalentní útoku jadernou bombou / hlavicí a může být na něj takto odpovězeno. A Rusko má menší území než NATO a méně jaderných náloží.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 16:23 Reaguje na Jan Šimůnek
No, vzhledem k tomu, jak si Putin lámal hlavou s mezinárodní dohodou, jíž Rusko zajišťovalo územní celistvost Ukrajinu, tak myslím, že je na místě být skeptický. A argumentovat tím, že "Rusko má míň jaderných náloží" je fakt už asi úplně mimo realitu - má takový arzenál, že by mnohonásobně mohlo zničit zeměkouli, takže jestli má třeba USA dvakrát tolik je celkem vedlejší.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.1.2020 17:47 Reaguje na Artur Linhart
Rusáci mají stejný počet hlavic na nosičích jako USA takže plichta
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:19 Reaguje na Artur Linhart
Jinými slovy, Ruský útok na jaderné elektrárny je asi stejně pravděpodobný, jako to, že Rusko odpálí své rakety s jadernými hlavicemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 09:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě. Ale může tím vyhrožovat. O to jim jde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 13:37 Reaguje na Pavel Hanzl
To mu může NATO taky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 11:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Byla taková, že se daly ve volné kultuře pěstovat melouny (bez předpěstování ve skleníku). Prokázáno zachovanými účetními knihami z té doby.
Prokazatelně byly zimy, kdy ve středních polohách vůbec nemrzlo a nebyla sněhová pokrývka.
Pole dávala dvojí úrodu, pastvy byl nadbytek a cena dobytka (na maso) a dalších potravin byla extrémně nízká.

A za středověkého klimatického optima u nás rostly smokvoně, tedy podnebí jako dnes v Chorvatsku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Klimatologové ví přesně, jaké teploty byly v téhle době, samozřejmě se nebavíme o lokálních změnách. Ale zvýšení teploty, která tehdy trvala řádově 1500 let, dnes proběhla asi od roku 1990.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 22:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, podívejte se alespoň na proxi data o z období za posledních 2000 let. Od roku 1990 pozorujeme změnu globální teploty do 0,6 stupně. Takové změny jsou v proxi datech vidět v obou směrech a mnohem rychleji než za 1500 let. Můžeme diskutovat, jak přesná jsou proxi data, jak přesná jsou data dnešní, ale Vaše tvrzení je totální nesmysl. Víte máte o každém tématu, ke kterému se zde vyslovujete minimální znalosti. Udaje najít, znalosti si doplnit, něco se naučit, to Vás nezajímá, jak sám píšete, Vy jen prostě hlásáte ideologické nesmysly, které jste někde zaslechl, aniž byste čemukoliv rozuměl. Prosím, diskuze je od toho, abychom se něco dozvěděli. Pokud nemáte žádná konkrétní data a poučení, tak radši do ní výkřiky nesmyslů nepřispívejte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:33 Reaguje na Vladimír Wagner
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poslednich-deset-let-bylo-dosud-nejteplejsi-namerenou-dekadou

Tady máte zdroj, ze kterého vycházím a laskavě mně neobviňujte z blábolení, když sám tyhle, nebo jiné zdroje neznáte. Je toho všude dost, samozřejmě si všechno neukládám.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.1.2020 16:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, můžete mi prosím ukázat, kde se ve Vámi citovaných dvou zdrojích je to, co jste napsal:"Zvýšení teploty, která tehdy trvala řádově 1500 let, dnes proběhla asi od roku 1990.". Na rozdíl od Vás, já se dívám nejen do novinových článků, ale i do odborné literatury a příslušných databází. Takže vím, co opravdu reálně o daném problému ví, a co ne. Prosím, příště se alespoň trochu seznamte s odbornou stránkou problematiky, než začnete na základě čtení novinových článků zase blábolit.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 17:40 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, znáte tenhle obrázek?
https://www.facebook.com/Artur.Linhart.Verejne/photos/p.2812671685484871/2812671685484871/
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 12:29 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, mě se zdá, že Vy bohužel neumíte číst. Prosím, přečtěte si opět !!! pozorně !!! toto tvrzení pana Hanzla: "Zvýšení teploty, která tehdy trvala řádově 1500 let, dnes proběhla asi od roku 1990." A teď se podívejte na obrázek, na který mě odkazujete. Z něho je vidět, že rychlé, že globální teplota je vyšší v současné době, ale poměrně rychlé !!! změny !!! (při celkově nižší úrovni teploty) é 0,6 stupně, jakou pozorujeme od roku 1990 probíhaly i dříve. Tedy ani v minulých tisíciletích neprobíhaly změny v řádu poloviny stupně tisíce let, jak nám tvrdí pan Hanzl.
Jak se snadno můžete přesvědčit na řadě mých článků, tak já nepopírám ani zvyšování globální teploty v posledních desetiletích, ani možné vlivy antropogenních emisí CO2 na ně. Jen mě, a řadu seriozních klimatologů, vyloženě irituje, když pan Hanzl, Greata i Vy degradují velice důležitý problém a jeho zkoumání a posuzování totálně nesmyslnými výroky, které opravdu v reálných datech a seriozních úvahách nejsou. Primitivní demagogičtí bijci za klima a primitivní demagogičtí bijci proti klimatu jsou na úplně stejné úrovni. A serioznímu studiu, posouzení a řešení problému škodí stejnou měrou.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 10:12 Reaguje na Vladimír Wagner
Děkuji za další soubor nálepek, už si z nich budu moci udělat sbírku. docela to dokládá, jak racionálně jste schopen argumentovat.

Zatímco, Vy mluvíte o "možných antropogenních vlivech", celá světová vědecká veřejnost se shoduje na tom, že jde o zaručeně prokázaný fakt. Proto prosím, nemaťte veřejnost prohlášeními, že jde jen o "nějakou možnost" kdy implicitně podsouváte, že to může být i nějak úplně jinak. Konsensus mezi vědci o antropogenním globálním oteplování vzrostl na 100 % na základě rešerše 11 602 recenzovaných článků o „změně klimatu“ a „globálním oteplování“ zveřejněných v prvních 7 měsících roku 2019 - viz https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0270467619886266

Pokud mne nálepkujete titulem člověka, který neumí číst, mnohem spíše by bylo možná na místě se zamyslet nad Vaším vlastním vnímáním textu, co jsem napsal. netvrdil jsme, že souhlasím s tvrzením, že veškereé oteplování trvalo vždy 1500 let, či co se mi vlastně snažíte připsat, jen jsme se odkázal na obrázek, jednoznačně ukazující, jaké jsou průměrné teploty a zpochybňující naopak vaše tvrzení výše, že jde jen o 0,6 stupně - ale pravda, není tam uvedena stupnice - každopádně argumenty Vašeho podporovatele, pana Šimůnka, že "se vlastně nic neděje, protože tohle jsme už zažili" tím značně postrádají na síle.

Jinak pokud se tedy, jak říkáte, držíte vědeckých publikací, je dobré uje citovat kompletně a ne jen zčásti. Co jste pominul, že dle zprávy IPCC došlo mezi lety 1900 a 1990 už k nárůstu teplot o 1 stupeň - viz např.
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/05/ipcc_90_92_assessments_far_wg_I_spm.pdf
a pokud tedy říkáte, že došlo "k nárůstu 0,6 stupně od roku 1990", vyznívá to poněkud intelektuálně nepoctivě i kdyby to byla pravda, což vcelku je - nicméně predikce pro rok 2030 je zvýšení o 1,8 stupně při scénáři "business as usual" který provádíme jako lidstvo v praxi. Už i z toho je vidět ta dynamika - nejdříve 1 desetina stupně za 9 let, od roku 1990 do dneška jedna desetina za 5-6 let, od roku 2020 do roku 2030 za 5 let či méně - záleží velmi i na místě na zeměkouli, kde se nacházíte.

Jistě také víte, že jsem největších problémů s ohříváním planety zatím ušetřeni, protože se teplo z 80-90% ukládá do oceánů.

Nicméně tato statistika a predikce jasně ukazje, kde je problém a jaká je jeho závažnost.

Einstein prý kdysi řekl, že největším neštěstím lidstva je nepochopení exponenciální funkce a v klimatickém problému je to dost zásadní součást. Málokdo si představí, že když se v rybníce množí řasy a da každá se každý den rozdělí na dvě a za rok zaplní polovinu hladiny rybníka, že na tu druhou polovinu zbývá už jen jediný den.
Vy jste ale přece jen vědec, tak by to nemělo být nad Vaše možnosti si představit, jak zesilující zpětné vazby mohou na klima působit a do jak vrcholně nejistého stavu naší činností klima dostáváme. Ano, je to hrůzné, vyvolává to strach, ale strkat hlavu do písku opravdu nepomůže tomu, ten problém alespoň zmírnit.

když jsme u té dynamiky - pokud s eukazuje, že řešení klimatické změny pomocí jaderných elektráren se v praxi může dít cca 1 jaderná elektrárna za 30 let, není nikdy šance se jakkoliv přiblížit maximálnímu zvýšení teploty o 2 stupně z předindustriální éry. To ostatně vámi uváděným zvýšením o 0,6 stupně od roku 1990 sám dokládáte.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 13:21 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, já myslím, že tato diskuze už je hodně únavná a zbytečná. Jen bych rád věděl, kde z Vašeho obrázku vyplynulo, jak píšete, že v době od roku 1990 do současnosti stoupla teplota o hodnotu lišící se od mnou uváděných zhruba 0,6 stupně.
Jako vědec, který používá vědecké model a vím o jejich systematických nejistotách. A ještě větší nejistoty jsou v případech, kdy máte systém, který je v nestabilní fázi. Takže, jak jsem psal už často, realita může být v horní i dolní části odhadů modelů. Ale, asi na rozdíl od Vás, si myslím, že reálný odhad vývoje a hledání cest, jak čelit negativním dopadů a využit pozitivní, pomůže vědecké zkoumání problematiky (třeba náš ústav se na zkoumání původu CO2 podílí) a ne nesmyslné výkřiky typu toho, který jsem kritizoval u pana Hanzla.
A také jsem přesvědčen, že řešení snížení emisí CO2 se nedosáhne bojem proti nízkoemisním zdrojům, jak jej předvádíte Vy a Vám podobní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 09:58 Reaguje na Vladimír Wagner
Tady to máte celé v kostce. Já vám ovšem nepíšu, že blábolíte.
https://www.respekt.cz/tydenik/2019/16/klima-vstupujeme-do-temneho-veku
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, musím Vás opět poprosit, přečtěte si pořádně, co jste napsal. Zkuste alespoň trochu racionálně uvažovat o tom, co říkáte. A také si trochu uvědomte, jaký je rozdíl mezi vědeckou studií, proxi daty a jejich rozborem na jedné straně a novinovým článkem v Respektu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 17:59 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, vy jste daleko erudovanější člověk v klimatologii než já, ale zaráží mě jedna skutečnost (nejen u vás ale obecně).
Vám prostě to současné oteplování připadá jako 7 let tučných a 7 let hubených, jako nějaký "cyklus", o kterém ovšem nikdo nic neví.
Vám naprosto uniká, že tohle je s velkou pravděpodobností (samozřejmě ne stoprocentní) zcela bezprecentní změna klimatu, která nemá reálný konec.
Tahle dekáda byla nejteplejší, další přisadí ty stejné stupně a ještě něco navíc, další to samé a zase navíc, další a další a další.
Tohle přece končí pro lidstvo totálním zmarem (nikoli pro planetu, ta se může oteplovat až na úroveň třeba Venuše).
Je to silně alarmistické a já se tu snažím najít nějaký optimismus a nějaké důvod věřit tomu, že to tak nemusí být. A vy mě kádrujete na slovíčku a kritizujete jen všechny na ptákovinách.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 21:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, vy nechápete několik základních věcí:
1) I v minulosti Země byly dramatické změny klimatu (například doba ledová). Ani v případě, že klimatické změny nevyvolá antropogenní vliv, tak nemáme zaručeno, že nedojde v budoucnu i k dramatickým změnám klimatu.
2) Pokud si přečtete report Klimatického panelu (a mnohokrát to zdůrazňovali naši klimatologové), tak tam není nic o tom, že by lidstvo skončilo totálním zmarem. Jsou tam popsány možné dopady. Ty jsou jednak negativní v řadě míst, ale v některých i pozitivní.
3) Ať už je a bude případná klimatická změna způsobena jakýmikoliv důvody je třeba řešit její dopady. Negativním je třeba čelit a ty pozitivní využít.
4) To dokáže nejlépe společnost, která má znalosti, vědu, technologie a ekonomickou úroveň na co nejvyšší úrovni, a dokáže se co nejlépe starat o své životní prostředí a udržovat je.
5) Abychom dokázali co nejlépe poznat zdroje vlivu na klima a jeho budoucí vývoj, potřebujeme co nejpřesněji měřit a studovat jeho stav a vývoj. K tomu potřebujeme rozvoj vědy a technologií. A také otevřenou vědeckou diskuzi bez ideologických dogmat a stereotypů. Primitivní hesla hlásaná co nejhlasitěji opravdu k ničemu nepřispějí.
5) Pokud máme snížit možnost neblahého vlivu CO2, tak je třeba racionálně a na vědecké bázi s využitím vědeckých a technologických znalostí uskutečňovat efektivní přechod k nízkoemisní energetice, který by nepoškozoval a neničil naše životní prostředí.
6) K ničemu výše popsanému nepřispějí ideologické kampaně lidí s nulovými znalostmi v potřebných oborech, kteří dogmaticky hlásají totální nesmysly (ty Vaše výroky, které kritizuji nejsou o slovíčkách).
7) Bohužel to není o ptákovinách. Protože právě takoví lidé, jako jste Vy, pan Linhart, Bursík či Vondrouš jsou těmi, kteří ideologicky zaměřenými kampaněmi bez znalostí a ochoty, jakkoliv se snažit o to je získat, přivedli k takovým ekologickým průšvihům, jako jsou biopaliva, pěstování kukuřice pro bioplynky, náš fotovoltaický průser, spalování dřeva při výrobě elektřiny a likvidace možnosti rychlého přechodu k nízkým emisím i s pomocí jaderné energetiky.
8) Pokud tedy opravdu je CO2 takovou hrozbou, jak píšete, tak právě lidé jako Vy a další mnou zmínění jsou pro civilizaci nejvyšší hrozbou, neboť místo studia reálného stavu a hledání i uskutečňování efektivní cesty ke snižování emisí, této cestě ze všech sil brání.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 21:56 Reaguje na Vladimír Wagner
Ještě ke Grétě a kampaní studentů. Z počátku jsem si myslel, že by mohla přispět ke zvýšení zájmu mladých o vědecké poznání v potřebných oborech a snaze se seznámit s problematikou a možnostmi, jak ji efektivně řešit. Bohužel však jsem se i na besedě s organizátory tohoto hnutí přesvědčil, že většinou jen bezmyšlenkovitě papouškují ideologická hesla, viz zde: http://www.osel.cz/10498-diskuze-s-organizatory-stavky-pro-klima.html .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 07:57 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, od organizátorů protestních hnutí přece nemůžete očekávat snahu o efektivní řešení!! Ti jsou k tomu, aby organizovali protest a tohle řešení musí dělat někdo jiný, daleko erudovanější a vzdělanější, třeba Vy. Jenže právě od vás tu čtu především kritiku lidí, kteří tu cestu hledají.
Odpovědět
sv

23.1.2020 17:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Žvaníte z cesty. Za prvé, pokud někdo něco chce, tak by především sám měl přiložit ruku k dílu. Za druhé, realita je taková, že ti erudovaní a vzdělaní řešení navrhují, a to efektivní(například jadernou energetiku a GMO). Prozatím to ovšem vypadá tak, že ti co něco chtějí, nechtějí řešení, chtějí pouze ničit a maskují to tím, že navrhují extrémně drahé a při tom nefunkční nesmysly, které naopak spíše ještě škodí (viz biopaliva, viz oze). Projevuje se to tím, že když si někdo s výše zmíněnými racionálními řešeními operovat, tak ti protestující dostávají hysterické záchvaty a berou do ruky tyče a kameny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 20:35 Reaguje na
Když je tak progresivní a "rozumná" JE, tak proč se v Evropě staví jen propadený Paks a nějaké Finské taky neštěstí?? To jsou všichni ostatní úplně blbí?
Co ale tohle řešení?
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:50 Reaguje na Vladimír Wagner
To jste mohl vědět předem. Zeleným nikdy nešlo o nějaké poznání a logické myšlení. Oni potřebují celou populaci proměnit na tupé, pologramotné stádo, protože jen tak mají šanci realizovat v praxi to, co plánují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 07:48 Reaguje na Vladimír Wagner
ad 1) V minulosti samozřejmě docházelo k dramatickým změnám klimatu, ovšem vždycky měly přirozený důvod (pád meteoritu, sopečná činnost, sluneční aktivita atd.) Tohle dnes ani s moderními prostředky nemůžeme najít. Jediné vysvětlení je stále jen CO2.
ad 2) Samozřejmě nikdo z vědecké branže nemůže napsat nic o zmaru civilizace, to by ho ušlapali, nemůže to přece dokázat. Já jsem amatér, já můžu.
ad 3) Samozřejmě, tady problém nemám, ale hlavní je přece zjistit příčinu.
ad 4) samozřejmě, to taky přece probíhá.
ad 5) Tohle samozřejmě probíhá, jenže vy to kritizujete. Nic není ideální, vždy do toho zasahují dogmatici, vždy je ten proces zatížen chybami.
ad 6) Já osobně vidím hlásání dogmat hlavně na straně ropáků, ale můj vliv je nulový, já chci něco pochopit ze všech názorových proudů a jsem amatér.
ad 7) Biopaliva atd. jsou skutečné omyly (to jsem si myslel vždycky) a "solární průser" byla čistě politická špinavost, to s ekologií nemá nic společného. A problém s jádrem mají pouze Němci a Rakušáci, ostaní nikoliv.
ad 8) Tomu skutečně nerozumím, kdo brání komu ve studiu reálného stavu?
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 10:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Nesmírně mne těší, že mne zařazujete po bok těch ostatních jmen, ale to si opravdu nezasloužím, jakkoliv se klimatickou změnou zabývám už více než 12 let...

Možná by bylo tedy dobré argumentovat bez nálepek vašich oponentů a vyvracet případné jejich argumenty nějakými protiargumenty, případně i uvést zdroj z něhož čerpáte - toho jsme se ale nedočkali snad ani v jediném Vašem příspěvku. naopak odmítáním čísel od renomovaných zdrojů se dostáváte sám na pozici ideologů a lidí, kteří se argumentují stylem "jedna paní povídala". Mrzí mne to, zvláště když se zároveň racionalitou zaklínáte.

Jak psáno výše, věda má v tom s velkou mírou jistoty (daleko za oněmi slavnými 3 sigma) jistotu. Pokud tedy sám vědu neustále svými výroky zpochybňujete, dostáváte se do neřešitelného rozporu. A pokud tedy budete souhlasit s příčinami a stavem, pak je asi nutno souhlasit i s tím, že je nutno něco začít intenzivně dělat - rozsah úkolu, který před lidstvem stojí je nesmírný a šance, že se nám podaří strhnout klima na trajektorii vedoucí v několika stovkách let až v "venušanskému" scénáři není bohužel ani zdaleka zcela nemožným jevem. na to víme o zesilujících zpětných vazbách v klimatu velmi málo a jsme večlmi málo schopni spočítat vzájemné vztahy a ovlivňování tak komplexního systému. Proto je dobré se raději snažit více než méně.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 13:35 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, Vy si opravdu myslíte, že vědecké zkoumání ukazuje, že se pohybujeme k "venušanskému" scénáři?
To už je zase výrok, který ani v materiálech klimatického panelu a ani v seriozních pracích není.
Právě taková přehnaná vyhlášení nakonec vedou k tomu, že se přijímají iracionální rozhodnutí, které ve svém důsledku vedou k ničení životního prostředí.
Právě proto, že si myslím, že je třeba emise snižovat, tak musím oponovat lidem, jako Vy, kteří bojují proti nízkoemisním zdrojům.
Stejně jako u Bursíka, který ve jménu snižování emisí bojoval proti výstavbě Temelína (nyní je jasné, že právě to, že se postavily alespoň dva jeho bloky, pomohlo snížit emise u nás), i Vy svým současným bojem proti jaderným blokům přispějete k tomu, že se rychlé efektivní snížení emisí nepovede.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Bláboly.
Tepelné výkyvy v historii byly poměrně rychlé, na úrovni jedné generace (tedy cca 25 let). I ta zvýšení teploty sice přetrvávala nějakou dobu, ale nástup i ukončení byly poměrně rychlé.
A starší dryas skončilo opět během řádově desítek let, na teploty výrazně vyšší než současné, stejně jako mladší. Mladší dryas dokonce nastoupilo v průběhu jednoho roku (ochlazení z "jugoslávských" na "sibiřské" teploty). Proto se také dává do souvislosti s katastrofickými jevy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Přečtěte si toho německého klimatologa, problémem asi bude, že zásadně nerozlišujete lokální změny klimatu a globální. To je zcela podstatný rozdíl.
Každá globální změna klimatu měla nějakou příčinu, dnešní je bohužel člověk.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 09:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo prokázáno, že uvedené teplé epizody byly paralelně na všech čtyřech polokoulích (západní i východní, severní i jižní). Šlo tedy o globální oteplení, ze zcela přirozených příčin.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.1.2020 10:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Mohu poprosit? Vy víte o co. Předem děkuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.1.2020 14:36 Reaguje na Petr Dvořák
Mimo jiné o tom byly články i na www.osel.cz byť z hlavy konkrétní citaci nevím (je to několik let). Jednalo se o proxydata z usazenin v Mexickém zálivu a v horských jezerech (jako je Titicaca).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.1.2020 14:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Jsem se s tím díky unáhlil. :)
Myslíte článek Stanislava Mihulky http://www.osel.cz/4911-presvedcive-stopy-male-doby-ledove-v-mexickem-zalivu.html ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:12 Reaguje na Petr Dvořák
Mimo jiné.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.1.2020 16:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Zdä se mi, že tam o teplé epizodě na čtyřech polokoulích nic nepíše.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:19 Reaguje na Petr Dvořák
Byl tam i článek o středověkém klimatickém optimu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.1.2020 09:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě ne jen jeden. Škoda, že se nemůžeme bavit konkrétněji.
Ps. u toho Mihulky je zajímavé, že potvrzuje vliv Maunderova minima na malou dobu ledovou. I profil ochlazení (výraznější v rovníkových oblastech) poukazuje na příčinu v insolaci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 13:38 Reaguje na Petr Dvořák
S tou insolací a aktivitou slunce to bude nejspíš trochu složitější. Svou roli bude hrát i sluneční vítr.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.1.2020 13:44 Reaguje na Jan Šimůnek
No je tam jasná korelace s Maunderovým minimem a zmiňuje i nějakou vulkanickou aktivitu. Nebo o čem mluvíte?

ps. tohle je trochu offtopic, ale mrkněte https://phys.org/news/2020-01-climate-paris-goals.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:54 Reaguje na Petr Dvořák
V souvislosti se slunečními skvrnami se mění intenzita slunečního větru, to se promítá do záření z van Allenových pásů (mj.) a to zase do oblačnosti (mj.).
Vztahy jsou to velmi složité, klimatologové s tím pracovat neumějí (mají dost problémů s tou insolací) a jejich modely to ani nezahrnují.

MMCH: Četl jsem nedávno hezké přirovnání: To, že CO2 z výšky 6 km, kde je -19 stupňů, zahřívá zemský povrch je asi tak pravděpodobné, jako že uvedete svou tělesnou teplotou do varu čajovou konvici.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.1.2020 11:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, do jaké míry se modeluje vliv SV a kosmického záření, nicméně přehlížíte pointu, na kterou to nemá vliv. Totiž, že malá doba ledová souvisí s poklesem sluneční aktivity.

A přehlížíte i to, že odezva klimatického systému na CO2 je pravděpodobně výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo (odkaz výše).

K čajové konvici nevím co dodat. Pěkná ukázka záludnosti triviálních metafor, nic víc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 14:19 Reaguje na Petr Dvořák
Ona ta metafora naznačuje, že klimatologové buď něco podstatného zamlčují, nebo že jsou tam jevy, které nemají podchycené. Že bychom dostali pro "antropogenní oteplování" od Pánaboha výjimku z termodynamických zákonů, si zrovna nemyslím.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.1.2020 15:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Podle stejné logiky se můžu zeptat, jak je možné, že vrstva polystyrenu na fasádě, která ma 5cm od zdiva teplotu 0°C, "ohřívá" dům, ve kterém je 20°C. Výjimkou v termodynamice to nebude..
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 16:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Současné oteplování je co do svého tempa bezprecedentní v posledních několika milionech let (odmyslíme-li si skoková ochlazení v důsledku pádu meteoritů nebo erupcí supervulkánů) - ale schválně, jestli najdete někde v jakýchkoli statistických datech období, kde by se takovým drastickým způsobem (oteplení za jednotku času) přiblížil tento průběh dnešním změnám třeba jen ze čtvrtiny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 13:39 Reaguje na Artur Linhart
Pochopitelně není, výstupy z chladných epizod byly srovnatelně rychlé.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 10:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Můžete uvést nějaký zdroj tohoto Vašeho tvrzení? Oteplování za posledních 200 let je znázorněno např. na tomto obrázku:
https://www.facebook.com/Artur.Linhart.Verejne/photos/p.2812671685484871/2812671685484871/?type=1&theater
a pokud se podíváte na delší časovou řadu, tempo oteplování nebylo nikdy po dobu pobytu na planetě tak strmé bez vnějších příčin typu erupce supervulkánů nebo dopady velkých meteoridů, jako je dnes
https://skepticalscience.com/climate-change-little-ice-age-medieval-warm-period-intermediate.htm
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:57 Reaguje na Artur Linhart
Strmost současných tepelných změn je dána čistě tím, že v tom grafu (a podobných agitačních materiálech) jsou dány do jedné lajny proxydata a data z teploměrů. Proxydata (z podstaty věci) by si změn teplot mezi roky 1980 - 2020 prakticky ani nevšimla a mezi ta léta by se mohlo schovat jak drastické oteplení, tak i velice chladná epizoda.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:00 Reaguje na Artur Linhart
Daleko přesnější jsou informace o tom, jakým kulturám se který rok dařilo, termíny žní, výnosy (třeba zprostředkovaně přes ceny), data vzniku a zániku trvalé sněhové pokrývky apod.
Jenže s tímhle klimatologové pracovat neumějí, s tím pracují paleoklimatologové a paleoekologové, a ti jsou až na výjimky v táboře klimaskeptiků.
Odpovědět
VN

Vilém N

17.1.2020 06:59
Škoda. Mohl to být poučný a technicky zajímavý článek. Ale u "klimatické katastrofy" jsem neměl chuť dál číst. Zavánělo to Grétou a obhajobou té ideologie.
Odpovědět

17.1.2020 08:48 Reaguje na Vilém N
Táhněte s těmi vylhanými studiemi do rekta.Nic z toho není pravda.Brzy se o tom přesvědčíme vy pokrytečtí zpátečníci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 21:14 Reaguje na Vilém N
Klimatická katastrofa začíná už dnes a v Austrálii už běží celkem slušně. Že to považujete za ptákovinu je jen váš problém, měl byste se jít podívat někam do lesa.
Odpovědět
VN

Vilém N

17.1.2020 22:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Určitě. Řítí se katastrofa. Hned v pondělí přestanu chodit do práce a starat se o rodinu a začnu kopat podzemní kryt.
Odpovědět
VK

Václav Kain

18.1.2020 17:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych to nazval klimatickým strašením.V Austrálii hoří každý rok, jako každý rok jsou např. požáry v Chorvatsku.Některé požáry byly zakládány úmyslně,ale o tom se v těch stupidních klimatických elaborátech nepíše.Však ono na vás taky dojde už jenom za to, co chcete provést občanům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:19 Reaguje na Václav Kain
Karel Čapek taky strašil Hitlerem, když psal Bílou nemoc nebo Válku s mloky.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 18:20 Reaguje na Vilém N
Opravdu jste přesvědčen, že tání Grónska i pevninských ledovců za poslední desetiletí, nebývalým rozsahem a tempem hořící Austrálie, stěhování teplomilných druhů na sever ohřívání moří a atmosféry, snižování objemu arktického ledu, apod. má původ v něčem jiném, než skleníkových plynech? Když se intenzita slunenčího záření v posledních 50 letech snižuje? Kde se asi to teplo bere?
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 14:40 Reaguje na Milan Smrž
Vzhledem k tomu, jak se archeologové radují, že se tím táním "miliony let starých grónských ledovců" obnažují vikingské statky a vesnice z počátku minulého tisíciletí, bych to tak tragicky neviděl.
A druhy se na sever a na jih stěhují prakticky při jakémkoli posunu klimatu, v lidské historii už mnohokrát. Některé zůstanou v refugiích (chladných nebo naopak teplých) a stávají se ozdobou rezervací. Např. Kruhatka Matthioliho na dně Macochy.
Na mapách Piriho Reise je Antarktida bez ledu a +- odpovídá tomu, co zachytily radary a další nástroje, umožňující "vidět" skrze led. Tudíž lidé (protože na Denikenoivy mimozemšťany, mapující ochotně povrch planety a předávající tyto informace místním trochu civilizovaným opičkám, prostě nevěřím; a protože náhodná "trefa" při cucání těch map z palce je silně nepravděpodobná) museli zažít Antarktidu alespoň na pobřeží bez ledu, možná ještě v době antického tepelného optima.

Veškerá kolísání teplot, od "malé doby ledové" až po teploty výrazně vyšší než současné, proběhla přirozeně a klimatologické modely s nimi mají problémy (proto se je snaží zamaskovat - "hide decline" v Climategate).
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 17:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Problém je, pokud to tání probíhá takovýmto tempem z příčin z nichž probíhá. Žádný jiný přírodní faktor nemá takové tempo a nemůže vysvětlit ten nárůst. naopak nárůst skleníkových plynů víky antropogenním emisím odpovídá těm teplotním nárůstům velmi přesně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:23 Reaguje na Artur Linhart
Tání grónských ledovců z období "zlých let" na klima srovnatelné (alespoň na pobřeží) se současným Islandem (zas středověkého klimatického optima) sebou taky muselo mrsknout, aby tam Vikingové zvládli za nějakých 400 let vybudovat osady a začít pěstovat obilí.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 10:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Tání ledovce má jistou setrvačnost za postupnou změnou klimatu. To nesvědčí o tom, jak rychle oteplování doopravdy probíhalo při nikoliv. Za posledních 200 let je dnešní oteplování naprosto bezprecedentní - viz zdroje, které jsem postoval výše, např
https://skepticalscience.com/climate-change-little-ice-age-medieval-warm-period-intermediate.htm
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:01 Reaguje na Artur Linhart
Za posledních 200 let ano, za posledních 500 let nebo 2000 let zcela jistě ne.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.1.2020 07:33
Ach jo. Naši praprarodiče žily též v takových energetických ostrovních systémech. Bylo to za cenu, že většinu času strávili zajištěním holého přežití. Specializace, koncentrace výroby a propojení sítí vede k tomu, že dnes nemusíme běhat kolem zajištění světla, tepla, dopravy.
OZE jsou návrat k neproduktivnímu období, kdy mají vysoké nároky na plochu a počet pracovníků. Z USA ročenky za rok 2016 vyplývá, že solární energetika vyžadovala 5x více zaměstnanců, než jaderná energetika (elektrárny + těžba paliva) a přitom vyrobila ročně 20x méně elektřiny, než jádro. Tedy produktivita 100x nižší. Časem se to třeba zlepší, ale jinak je to katastrofa. https://www.energy.gov/downloads/2017-us-energy-and-employment-report
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 20:21 Reaguje na Richard Vacek
Pokuste se ten svůj argument se zaměstnaností vytáhnout v některých zemích jižní Evropy, např.Španělsku či Řecku, tam se to bude líbit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 14:41 Reaguje na Milan Smrž
Jenže o těchto zemích se odborníci více-méně shodují na tom, že tamní ekonomickou krizi zavinilo euro.
Odpovědět

17.1.2020 09:04
Vyjdu-li z tvrzení autora článku, potom bych důvodně předpokládal, že tyto benefity OZE se již promítly do koncové ceny pro zákazníka zejména v Německu.

Jaká je skutečnost ? Ceny el. energie jsou zde suverénně nejvyšší.
Podle údajů Eurostatu za r. 2019 jde o 0,31€/kWh = 7,75 Kč/kWh
https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/news/themes-in-the-spotlight/energy-prices-2019

V souvislosti s dohodou německé vlády se spolkovými zeměmi o ukončení výroby elektřiny z uhlí (16.1.2020) se objevily tyto komentáře:
" Německo se zbaví hnědého uhlí jako zdroje energie a tím začíná cesta, na jejímž konci může být alespoň částečná záchrana klimatu. S rizikem, že nebude dostatek elektřiny...cena elektřiny v Česku je těsně spojena s tím, co se odehrává v Německu. ... odstavování klasických zdrojů nedokážou pokrýt alternativní zdroje ani nereálné plány na stavbu nových jaderných bloků. Reálně hrozí, že střední Evropa (Německo a jeho okolí včetně Česka) se stane závislou na dovozu energie (plynu i elektřiny)."

Protože EU parlament odsouhlasil "zelený úděl", máme se na co těšit.
Už jsem zvědavý jak se z 17,5% podílu OZE na spotřebě energií EU dostaneme na navrhovaných 100% OZE .
Pokud si najedete na webeuroparlamentu(https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/priorities/zmeny-klimatu ) dostane se vám ucelené představy ,kam až jsou schopni poslanci ve jménu čisté energie zajít .

Nemám nic proti zamýšleným cílům (dekarbonizace ekonomik , ochrana klimatu, zlepšení energ. účinnosti apod.) , ale technika provedení je zcela mimo zdravý rozum.
Je to stejná hurá akce jakou bylo povinné přimíchávání biosložek do paliv. Když se vše sečetlo,zjistilo se, že to přineslo více škod než užitku. Potichu odtroubeno a nikde ani zmínka o tom, že jsme vyhodili miliardy z kapes daňových poplatníků na nepovedený záměr.

Tady to dopadne naprosto stejně, pouze s tím rozdílem, že dopady budou daleko horší a povedou m.j. k razantním nárůstům cen elektřiny pro domácnosti.
Průměrný výdělek (2018) v Německu byl 3899€/měsíc= 97745 Kč.
V ČR/2019 činil 34105 Kč.

Můj názor je celkem jasný- stáváme se pokusnými králíky nepovedeného experimentu s OZE ,přičemž zcela popíráme principy ekonomické, ekologické a dokonce fyzikální.Neskončí to jinak než fiaskem.




Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:23 Reaguje na
Omyl. OZE je dnes už levnější, fve je jednoznačně nejlevnější zdroj elektřiny, Amíci jsou už na 62 halířů za kWh.
https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66852/elektrarny-na-vitr-a-slunce-pry-uz-vyrabi-elektrinu-levneji-nez-elektrarny-na-uhli.html
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:03 Reaguje na Pavel Hanzl
"fve je jednoznačně nejlevnější zdroj elektřiny"
Fajn. Tak mi vysvětlete, jak to, že fotovoltaika pro rodinný dům má i při vydatné státní dotaci návratnost 10 let, nebo v nejlepším případě 8 let (pokud mám věřit těm nejodvážnějším tvrzením těch nejodvážnějších dodavatelů)?
Čili než se mi (i při té dotaci) zaplatí, má za sebou polovinu své životnosti!!
Jednu sluneční elektrárnu jsem u Amíků viděl. Tu údajně největší na světě. Je to při cestě, když jedete z Las Vegas ke Grand Canyonu. A když si vzpomenu, že jsem tam za celou dobu pobytu neviděl na obloze ani náznak mraku, nedivím se, že jim tam vyrábí kWh docela lacino. Aby mělo smysl s vámi debatovat, musel byste tyhle extrémy ze své argumentace vyloučit a počítat výhradně s hodnotami, v jaké může doufat (alespoň doufat) Čech.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.1.2020 15:45 Reaguje na Karel Ploranský
Už jsem to psal v jiném příspěvku, ale odpovím:
Pro naše podmínky se počítá, že instalovaný 1kWp (asi 3 panely) vyrobí za průměrný rok 1 MWh energie. Kompletní cena celé elektrárny včetně všeho se počítá 25.000,- kč/instalovaný 1kWp. Pro
maloodběratele stojí 1 MWh od EONu asi 5.500,- kč. Takže jste na návratnosti řádově 5 let, životnost má asi 30 let s minimální údržbou.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.1.2020 16:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzale, a zkusil jste alespoň zkusmo spočítat, kolik by jste zaplatil při výkonu Vámi uváděné fotovoltaiky, aby výrobou nahradila jeden blok Temelína? A jaký jste pak našel poměr mezi cenou takové elektrárny a ekvivalentního jaderného bloku? A jak to souhlasí s Vámi uváděnými výkřiky v této diskuzi?
Odpovědět

19.1.2020 22:23 Reaguje na Vladimír Wagner
Dobrý den pane Wagnere, jen jsem se chtěl zeptat zda nejste nahodou autorem zajímavého článku ohledně znovuvyužití vyhořelého paliva v časopise Vesmír z prosince l. r.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.1.2020 23:37 Reaguje na
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.1.2020 07:32 Reaguje na
Tak to jsem rád, že Vás můj článek zaujal. Bylo to pěkné tématické číslo. Díky.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.1.2020 23:56 Reaguje na Vladimír Wagner

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:06 Reaguje na Vladimír Wagner
Samozřejmě jsem to zkusmo spočítal velmi nahrubo, roční výkon jednoho bloku Temelína (1050 MW) by se dal vyrobit z plochy panelů asi 10 x 10 km.
Pokud bychom pokryli všechny dálnice v ČR (asi 1.200 km), dá to asi 60 km2.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.1.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, a místo ježdění po dálnici budeme létat elektrovrtulníky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 18:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Omyl. Po dálnicích budeme jezdit a fajfkami jak trolejáky dobíjet baterie (kamiony, pro osobáky je to nesmysl).
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

22.1.2020 23:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Nahradit jeden blok Temelína to je cca 6GWp. V decentralizované energetice jako jsou FVE se z toho zblaznite. Jako servisní technik v SMA Solar Technology si dobře pamatuji na predelavani asi deseti tisíc střídačů SMC 10000 TL kvůli vadnym konektorům Tyco. Dále se muselo vyměnit cca 60 000 střídačů STP 17000TL kvůli spatne kvalitě můstku stridace od subdodavatele a vadnym AC kapacitorum od jiného subdodavatele. U centrálních střídačů se muselo celosvětově měnit několik tisíc můstku 400-630kW kvůli skryté vadě od firmy Semikron, byla to neskutečná makacka, každý můstek sestava že 3 x30kg bloků, které se posílali letecky do různých koutů světa dle toho jak se to kazilo a měnili to jen technici od SMA, ty emise asi nikdo počítat nebude. Dále se muselo měnit několik desítek tisíc AC kontaktoru ABB kvůli skryté vadě v elektronice. Hmotnost jadnoho kontaktoru 60kg, to byl také masakr. Výroba střídačů se podobá automotive, máte několik pár výrobců můstků, několik výrobců výkonových vypínaču, mericu izolačního odporu, DC kontaktoru, ventilátoru, nizkoztratovych transformátorů, atd, atd. Pokud se něco špatného stane ve výrobě subdodavatele, je to jak v automotive, kdy vás chybně vyrobených několik milionů airbagu Tanaka pronásleduje i mnoho let po konci výrobce té dané komponenty. Pak když to máte řešit jako mass issue tak to může spoustu výrobců prostě položit a nakonec zůstane jen obrovské množství nešťastných zákazníků s hromadou elektrosrotu. Proč myslíte, že se energetika začala centralizovat, kvůli efektivitě obsluhy a údržby a řízení přeci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:21 Reaguje na Vladimír Wagner
Cena fve s výkonem Temelína se odhaduje velmi obtížně, neví se v kolika stech (nebo snad tisících) malých fve by byla "rozprostřena" po celé zemi.
Odhady hovoří o asi 200 mld. což je možná asi čtvrtina ceny nového bloku.
Ovšem důležité taky je, že fve nemá prakticky žádné provozní výdaje (na rozdíl od JE) a především nepotřebuje vůbec přenosovou soustavu, což je polovina ceny. A může být stavěna postupně během několika let s minimální státní účastí, palivo má taky zadarmo.
Problém zásadní je ale uložení energie z léta na zimu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

23.1.2020 10:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, co chápete pod termínem "žádné provozní výdaje", neboť u FV se předpokládá s násobně (řádově) vyšší potřebou pracovníků, kteří se těmito zdroji budou zabývat. Revize, opravy, monitoring, ... . A věřte tomu, že o tom něco vím, neboť takovou elektrárnu mám.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.1.2020 19:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, ale jakou část té vyrobené elektřiny je maloodběratel schopen využít?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Záleží na struktuře spotřeby, to musí projektant nadimenzovat na místo. Jestli budete nabíjet i elekroauto, jestli máte nějakou živnost, dílnu, hospodářství atd. atd.
Každopádně i dobře nadimenzovaná fve vám 3 měsíce v roce (listopad, prosinec, leden) nebude stačit a budete muset něco dokupovat. Překlenout noc - den problém není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.1.2020 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale pak ten systém s akumulací bude dražší než uvádíte. A pokud by měly být zavedeny chytré sítě s hodně OZE, bude v síti za slunečného dne elektřina velmi levná a naopak v zimě velmi drahá. A ta vaše deklarovaná návratnost půjde do kytek. To, co uvádáte, je založeno na představě, že trh s energiemi zůstane velmi nedokonalý a bude stále nepřímo využívání OZE masivně dotovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 18:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Záleží na dalším vývoji. Pokud by se rozmožily fve s podřebou zimního dokupování, pak by bylo možno na přechodnou dobu, (než se vymyslí úložiště) nechat nějaký, třeba špinavý a dávno odepsaný zdroj, který bude pracovat jen ty tři problémové měsíce v roce. Nebo v létě tlumit JE a v zimě je nechat jet naplno. Já mám ale pocit, že se nějaké dobré úložiště, třeba jen na pár MWh, určitě vymyslí.
Odpovědět
sv

23.1.2020 17:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinými slovy, chcete energetiku založenou na vašich z prstu vycucaných dojmech. Bez stabilních na počasí nezávislých zdrojů nelze zajistit spolehlivou a stálou a hlavně cenově přijatelnou dodávku elektřiny 365 dní v roce a 24 hodiny denně.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 17:46 Reaguje na Karel Ploranský
Víte, jaderná elektrárna má i při vydatné státní dotaci návratnost 30 let - viz Hinkley Point v Británii. Počítají s trojnásobkem dnešní tržní ceny po dobu 30 let.
Odpovědět
sv

23.1.2020 18:08 Reaguje na Artur Linhart
Jinými slovy, nikoli vydatné ale abnormální státní dotace do oze parodií na elektrárny způsobily to, že se dnes nevyplatí investovat do žádného nedotovaného zdroje, přičemž mezi nedotované zdroje patří právě ty stabilní zdroje jako JE, bez kterých se ovšem žádná přenosová síť neobejde (jak už se o tom přesvědčili v Jižní Austrálii).
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:03 Reaguje na Artur Linhart
FVE nemají návratnost nikdy, jejich provozovatelé žijí z dotací.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.1.2020 13:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Ehm - to je cena silové elektřiny - co náklady za distribuci? Příspěvek na OZE?

jinak co se toho týká - distribuční náklady nese vždy spotřebitel - a jsou hlavním důsledkem konstatního růstu ceny elektřiny.

(ano taková elektrárna sice možná zlevní pro někoho kdo si jí dá na střechu s tím že nadbytek prodá do sítě... ale tím se zase prodraží komukoliv kdo třeba žije v paneláku a takto si zlevňovat prostě nemůže)

většinou je to opět bonus pro bohatého na úkor chodého.

ale pro finálního spotřebitele celková cena elektřiny (se všemi externalitami) stále roste.

Mnohem víc než spotřebitel ušetří na ceně elektřiny utratí za síťový management a poplatky na dotace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby tomu bylo tak, jak uvádíte, nepotřebovalo by to každoroční mohutné, řádově stomiliardové, dotace (jen u nás).
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 18:35 Reaguje na
Proč mají v Německu vyšší cenu elektřiny? Velmi prosté, mají tam vysoké daně a poplatky za elektrický proud.Výrobní cena mírně klesla: https://strom-report.de/_b35
Stovky tisíc obyvatel spotřebovávající obnovitelně generovanou elektřinu, to jistě nevnímají jako nepovedený experiment, viz příjmy v okrese Rhein Huensruck.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.1.2020 20:58 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, zase jste zapomněl napsat, že těmi poplatky za elektrický proud jsou právě náklady za dotované ceny obnovitelných zdrojů a náklady na redispečing, sítě a regulace, které tyto zdroje způsobují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:29 Reaguje na Milan Smrž
Odpověděl vám pan Wagner: Cena je vysoká kvůli dotacím OZE, kdyby tyto podvodné pseudoelektrárny nebyly, byla by cena elektřiny mnohem nižší.

Němci jsou, bohužel, stádní národ a nechají si od svých vůdců kálet na hlavu daleko více než jiné národy. Navíc rádi podporují totalitní ideologie. A ještě navíc pořád částečně žijí z toho, co si nakradli za WW2 (většině evropských států, i nám, dluží reparace za tuto válku). Proto se ještě nebouří.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.1.2020 09:37
"Obnovitelná energie nemá vady, naopak je levná". to ano. dobrovolně nikdo nic co se rychle kazí nekoupí v okamžiku, kdy to nepotřebuje, a když jo, tak jen lacino. zkuste točit pivo u stánku na koupališti v listopadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:24 Reaguje na Lukas B.
Pokud nebudeme dnes kupovat OZE za jakoukoliv cenu, za pár desetiletí už nebudeme kupovat vůbec nic.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože Greta přičaruje konec světa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud dnes postavíme, za jakoukoli cenu, tedy i za cenu odchodu z EU, dostatek jaderných bloků, tak budeme naopak tu elektřinu draze prodávat blbcům, co teď stavějí OZE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud budeme stavět nové bloky takovou rychlostí jako doposud (za 10 let jsme nebyli schopni vůbec ani zahájit tendr), tak budeme v dupě za 10 let totálně.
Odpovědět
sv

23.1.2020 18:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, nesmyslné regulace dokázaly zlikvidovat nejeden obor a nejednu ekonomiku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Bude třeba to zařídit tak, aby do těch projektů nemohli zelení držkovat a zdržovat je.
Odpovědět
ig

17.1.2020 11:38
Co dělají v okrese Rhein-Hunsrück, když slunce svítí a vítr fouká? Vyrábějí elektřinu a zásobují s ní širé okolí. A když je pod mrakem a bezvětří? No tak ji holt trochu dovezou, beztak je jejich celková bilance kladná a na statistice to nic nepokazí :D Že je ta dovážená vyrobená třeba v uhelných nebo jaderných elektrárnách, to už se neřeší :D
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 18:40 Reaguje na
To je samozřejmě otázka sektorového propojení (na výrobu tepla, chladu, plynů či kapalných paliv), akumulace a nákupu elektřiny odjinud. ČR také někdy dováží.
Odpovědět
ig

20.1.2020 19:09 Reaguje na Milan Smrž
Já narážel na tu soběstačnost. Ten region není soběstačný, energii "ukládá" jinde. Pokud je takový region ojedinělý, je to ok a má to opravdu přínos. Ale s tímto přístupem nemohou pracovat všichni současně a to je současná slabina OZE.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:32 Reaguje na
Přínos to nemá, ze dvou důvodů:
1. ten okres parazituje na jiných
2. dává falešný signál, že něco takového je možné ve větším měřítku.
Odpovědět
ig

17.1.2020 11:58
Zakládat energetickou politiku státu na tom, že "tam a tam už mají budovu, která..." je poněkud pošetilé. Nemám nic proti průkopníkům a vizionářům, naopak, jsem si jistý, že bez nich bychom ještě kypřili půdou zahnutou větví, ale z jednoho počinu se nedá usuzovat na to, že je to hotová věc, vyřešeno, můžeme dál. Přesně stejné kognitivní zkreslení je v oblasti akumulace energie. Propagátoři OZE o ní mluví jako o hotové, vyřešené věci, ale pro mě jako pro praktika to bude vyřešené, až si na eshopu najdu energetické úložiště 2.4 MWh, vhodné do rodinného domku, záruka na baterie 20 let, k dispozici v šedivé a modré barvě, odborné připojení a revizní zpráva v ceně, podobně jako si dnes kupuju plynový kotel (a za podobnou cenu). Do té doby jsou to jen iluze, sny, zbožná přání a jen blázen kvůli nim začne bourat elektrárny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 21:17 Reaguje na
Uznám existenci něčeho až tehdy, když mi to někdo přinese pod nos, do té doby to budu jen kritizovat.
Odpovědět
ig

17.1.2020 21:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně tak. Už proto, že prokázat existenci něčeho je podstatně jednodušší než prokázat neexistenci :-) Stačí když dáte odkaz na www stránky prodejce, výrobce nebo nějakého sdílného uživatele. Tak je to jednoduché :-) Do té doby ale budu věřit svým znalostem a zkušenostem z průmyslu a budu považovat nadšení z takového produktu za poněkud předčasné.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 20:07 Reaguje na
Co je na stavbách plus energy budov pošetilého, když spotřebovávají ca 40% celkové energie a energetická návratnost je uváděna např.u TU Wien 8 let, to znamená, že je to i z hlediska podnikání zajímavé? Proč byste potřeboval 100 násobně větší úložiště? Je snad někdo, včetně velikých zemí zela nezávislý?
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:35 Reaguje na Milan Smrž
Izolace budov má své zdravotní a technologické limity.
Domy z prvorepubliční výstavby (máme jich podstatně víc, než třeba "ekologické" Německo, kde to bylo zničeno bombardováním) se nedají odizolovat bez toho, že se po několika letech zhroutí dřevěné konstrukční prvky (hlavně trámy, které drží jednotlivá patra).
V extrémně izolovaných domech s recirkulací vzduchu atd. jsou obrovským problémem plísně a roztoči (šmahem) a na významné části našeho území i radon.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.1.2020 13:01
Pan Smrž opět nezklamal, máme tu obvyklou porci demagogie. Takže se můžeme např. dočíst o poklesu emisí k roku 2019, ale graf exportu elektřiny raději končí v roce 2018, protože za rok 2019 klesl německý export o více než třetinu, což se nám do grafu jaksi nehodí.
Jak autor myslel výrok, že je rozvoj obnovitelných zdrojů "bez většího podílu státních subvencí" je mi záhadou, rád bych mu připomněl, že mimo jiné hradí letos německý spotřebitel poplatek na obnovitelné zdroje ve výši 6,756 eurocentů za kWh a k tomu poplatek na připojení offshore větrných farem ve výši 0,416 eurocentů za kWh.
Kapacitní faktor jaderných elektráren ve světě se dlouhodobě pohybuje kolem 80%, jak je možné vidět níže. Kde vzal autor oněch 72%, stejně jako předpoklad, že by polovina výpadků měla být neplánovaná, je rovněž záhadou. Dále autor opomíjí fakt, že se v některých zemích (typicky ve Francii) používají JE i k regulaci, což kapacitní faktor logicky snižuje.
https://www.powermag.com/nuclear-performance-improves-but-more-reactors-needed/
Kdyby byl pravdivý graf, který nám pan Smrž předkládá k elektrárně Dukovany a řece Jihlavě (neuvádí ani místo, kde byl průměrný průtok měřen), tak by se podle tohoto grafu průměrný zbytkový odtok pohyboval v roce 2018 na úrovni minimálního dovoleného odtoku z Mohelna ve výši 0,78 m3/s, což je zjevný nesmysl. Přitom tento rok i v srpnu upouštělo Mohelno 1,2 m3/s, viz zde:
https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/dukovany-vysavaji-z-dalesic-centimetry-vody-denne-ktera-se-v-dobe-sucha-nevraci-20180814.html
Ve stejném odkazu se dočtete, že průměrná spotřeba vody je sice 2m3/s, ovšem polovina se vrací zpět do řeky.
O pohádkách, že 100% materiálu větrných elektráren lze recyklovat, nemá smysl vůbec mluvit. O tom tu byl článek předevčírem.
Dále pan Smrž tvrdí, že jaderná energetika nemůže přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, protože její příspěvek na celkových dodávkách energie je jen 1,6%, už se ale zapomněl zmínit, že podíl slunce a větru je oproti ní jen zhruba třetinový.
A tak by se dalo pokračovat...
Odpovědět
ig

17.1.2020 22:41 Reaguje na Emil Novák
Ten graf průtoku je divný, koukal jsem na ČHMÚ a průměrný průtok v profilu Ptáčov (tj. před Dalešicemi) je 5.4 m3/s, takže Dalešice nevyschnou a v nejhorším mohou dodávat JE Dukovany vodu celý rok i při nulovém přítoku :-)
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

18.1.2020 18:34 Reaguje na Emil Novák
Hlavně je nesmysl, co napsal.

Pokud by OZE už byly konkurenceschopné ke konvenčních zdrojům, pak už by se samozřejmě nemusely dotovat a nedotovaly. A hlavně, našly by se kvanta mamlasů, kteří by si něco takového chtěli postavit na vlastní zahradě či poli a prali se na úřadech o povolení.

A protože už všichni ví, že počty nově stavěných větrníků výrazně v posledních letech poklesly, tak zjevně konkurenceschopné nejsou...
Odpovědět
ig

18.1.2020 19:04 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Ano, to je přesně ten "sanity check" který nadšenci do čehokoliv přeskakují :-) Jenže u všeho stojí za to si uvědomit, že kdyby to byla pravda, tak to už všichni dávno mají :-)
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 20:14 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Chcete tvrdit, že jaderné elektrárny jsou bez dotací konkurenceschopné, proč pak těch 92,5 liber/MWh na 35 let s inflačním zhodnocením u Hinkley PoitnC? Dotace pro OZE byly na 15-20 let v různých zemích a brzy končí.
Proč poklesla výstavba větrníků? Protože elektřina z nich je příliš levná, a protože SRN zavedlo méně funkční systém aukcí, které nepodporují malé investory.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.1.2020 21:17 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, zase pokračujete v totální demagogii. Elektřina z nich není velmi levná, jen se platí formou dotací a v době kdy fouká a je jí totálně nadbytek, tak se hradí čistě z EEG poplatků a na dotace. V tomto roce končí dotace pro 4 GW větrných zdrojů. Uvidíme, jestli dokáží uhradit alespoň náklady na provoz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 14:24 Reaguje na Milan Smrž
Kdyby ty OZE pseudoelektrárny byly levné, nemusely by se dotovat.

U JE je nutné nějak investorovi garantovat neztrátovost v situaci, kdy zelení zločinci zakážou tu elektrárnu dostavět, případně provozovat.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

21.1.2020 17:51 Reaguje na Stanislav Hrouzek
jaderné elektrárny jsou to po mnoha desetiletích masívních dotací z vojenských i civilních rozpočtů. Po 70 letech vývoje jsme u technologie, která není použitelná ani ekonomicky, ani bezpečnostně, ani v dlouhodobé perspektivě a v pokrytí energetických potřeb lidstva.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 20:37 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, zase od Vás typický demagogický nesmysl. Skutečnost je naopak taková, jak ukazuje Francie, Švédsko, Švýcarsko i Slovensko, že je to technologie, která v kombinaci s efektivně využitou podporou obnovitelných zdrojů dovede uskutečnit ekonomicky, bezpečně a relativně velice rychle přechod k dlouhodobě udržitelné nízkoemisní elektroenergetice i v zemích, kde nejsou tak výjimečné geografické podmínky, jaké jsou na Islandu či v Norsku.
Německo naopak jasně prokázalo, že čistě s obnovitelnými zdroji to nelze. V budoucnu uvidíme, jak se i dále bude vyvíjet situace v Německu a třeba i Itálii, kde si jádro zakázali, ve srovnání se zmíněnými státy a třeba i Finskem, Velkou Británií a Maďarskem, kde jdou cestou kombinace jádra a obnovitelných zdrojů.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 18:58 Reaguje na Emil Novák
Obnovitelné zdroje mají podíl 25% jádro, 10% z výroby elektřiny v JE. https://www.researchgate.net/figure/World-electricity-generation-sources-in-2017-IEA-International-Energy-Agency-2018a_fig1_332099832
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

20.1.2020 21:13 Reaguje na Milan Smrž
Pane Smrži, jenže jste zapomněl jako správný demagog upřesnit, že za těmi obnovitelnými stojí hlavně vodní zdroje v podobě velkých vodních elektráren, jako třeba Tři soutěsky, nebo na řekách v Amazonském pralese. Ty totiž vyprodukují 16,6 % elektřiny, větrné pak jen 4,2 % a Vámi oslavované solární pouze 1,4 %. Takže solár dává desetinu toho, co jádro. A i vítr dává méně než polovinu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:38 Reaguje na Vladimír Wagner
A od těch 4 + 1,5 procent by se měla odečíst jednak elektřina, kterou v době jejího dodání nikdo nepotřebuje a musejí se kvůli ní vypínat levnější zdroje (nebo se "pouští do země"), a náklady na horké zálohy, které tyto zdroje vyžadují.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

17.1.2020 13:46
Pan autor správně tvrdí, že JE není úplně bezemisní, ovšem zapomíná, že na výrobu solárních panelů, větrných elektráren a akumulačních zařízení bude třeba miliony tun materiálů možná i více. To je obrovská uhlíková stopa, těžící stroje s dieslovými motory, metalurgické provozy a další. Bohužel prozatím bez možnosti alternativy. Hrubě podceňuje možnosti těžby uranu, sktutečné zásoby zcela jistě nejsou známy, jedna z klasických báchorek o nerostných surovinách. Nehledě k tomu, že ve světě jsou obrovské zásoby ochuzeného uranu bez většího využití. Další možností je také thorium. To je energie na desetitisíce let.
Je otázka jestli máme dostatečné množství lidského kapitálu především elektrikáře, kteří budou udržovat ty miliony solárních panelů a také výrobní kapacity.
Zmiňuje se také o budovách, bohužel ne všichni si mohou dovolit pobořit svá neekologická stavení a vystavět nová. Je otázka zda by to bylo ekologické? Bylo by asi třeba další miliony tun surovin, další spálená ropa, plyn či uhlí.
Je vždy zajímavé sledovat, jak se užívá termín, kdy se udává, kolik jaký zdroj zajišťuje domácností. To mě vede k myšlence, že se asi počítá s další deindustrializací. Asi budeme pokračovat v nastavených trendech, kdy průmysl vyženeme do Asie, zboží od nich nakoupíme a pak je budeme poučovat o ekologických principech.
Odpovědět
ig

17.1.2020 14:57 Reaguje na Miloš Večeřa
Nedivil bych se, kdyby se [nade vší pochybnost] ukázalo, že kampaně proti jaderným elektrárnám financují producenti ropy a plynu :-) Uranu jsou totiž všude tři prdele, princip jaderné elektrárny je zvládnutý a zařízení na obohacování 235U dokáže postavit každý průmyslově vyspělý stát, bude-li chtít. Proto musí producenti uhlovodíkových paliv bojovat za udržení svých pozic všemi prostředky :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.1.2020 15:38 Reaguje na
já bych to tipoval na Ruské impérium (ne nedělám si z Vás srandu, myslím to vážně). geopoliticky i ekonomicky se to pro ně velmi výhodné. jakkoli jsou jedním z mála kompetentních dodavatelů technologií jaderných elektráren. recipročně a naschvál Německu za Lenina?
Odpovědět
ig

17.1.2020 17:20 Reaguje na Lukas B.
Já vím, že to myslíte vážně. Sovětský svaz dlouhá léta podporoval tzv. mírová hnutí včetně protijaderných po celém světě a kdo ví, co jeho následník dělá teď. Ale i neruské zdroje financování ve výročních zprávách různých ekologických hnutí jsou zajímavé počtení :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 11:22 Reaguje na Lukas B.
Dalším podezřelým jsou ropné islámské státy. K nim mají také naši levičáčtí zelení extrémně politicky blízko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 21:25 Reaguje na
Ti vedou kampaně proti OZE, ne proti jádru. Jádro je na odpis tak jako tak (možná přežije v mikrozdrojích), protože je prostě příliš drahé a nebezpečné. Těžba uranu a výroba paliva je silně neekologická a vyhořelé palivo je problém na tisíce let.
Fve dnes pořídíte odhadem za 50x nižší cenu, než JE a pokud se vyřeší úložiště energie, nebude co řešit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.1.2020 21:34 Reaguje na Pavel Hanzl
možná 50x méně za instalovaný výkon. což je číslo, které je naprosto k ničemu.

to je stejné moudro, jako "ještě zbývá vyřešit termodynamické a ekonomické perpetum mobile".

zkuste laicky a jednoduše, dejme tomu v rozsahu složitosti gymnasiální fyziky a chemie a počtů na úrovni trivia s ekonomiky na úrovni provozování stnku se zmrzlinou nastínit, jak si ono úložiště představujete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:37 Reaguje na Lukas B.
Úložiště se dnes řeší více způsoby, samozřejmě se počítá s diverzifikací výroby energie (jaderka nebo uhlák nemusí mít žádné extra ložiště, asi stačí Dlouhé stráně). Ale fve úložiště potřebuje, na tom prakticky stojí, vše ostatní je už vyřešeno.
Řeší se velké setrvačníky vytočené na 60 tisíc otáček, zvláště vhodné na dobíjení elektroaut. Klasické lionky, což je nejpoužívající a asi nejméně vhodné. V Izraeli vyvíjí (už používají??) nějaké solné roztoky, princip neznám.
Ale nejperspetivněji se dnes jeví vodík, vyrábněný elektrolýzou z vody. Může se s ním topit, může se přes palivový článek používat na pohon elektromobilu nebo jiné elektr. spotřebiče.
Technicky je vše vyřešeno, automobilky už na to nabíhají.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 22:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha pane Hanzle, Vy nemáte o dané problematice ani minimální znalosti. Přečtete si, že se někde něco zkouší a tím je vše vyřešeno. Prosím, přečtěte si alespoň tento přehled: http://www.osel.cz/10091-akumulace-a-regulace-site.html . Nejen z něj je jasné, že dlouhodobější uložení velkého množství energie opravdu zatím možné není a čeká na technologický zlom, který může přijít třeba i brzy, ale možná až za řadu desetiletí. Na tom se opravdu nedá energetika postavit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 18:31 Reaguje na Vladimír Wagner
Tady jsou zajímavé informace o vodíkovém pohonu:
https://www.autojournal.cz/vodikova-auta-mohou-poslat-elektromobily-zpatky-do-minulosti/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28849&fbclid=IwAR0EfHq6S_GUPQrO-71H3b_CiWzTB-3wy-wLhpy3OwMxHeG90e3Ik3vur1U

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 20:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jste si asi také přečetl, že velmi vhodné pro výrobu vodíku jsou jaderné bloky :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:03 Reaguje na Vladimír Wagner
Proč jádro? Vodík je přece možnost uchovávání přebytku letní energie solárů, jenže problém je skladování. JE má přece daleko důležitější funkci, stabilizaci sítě.
Odpovědět
sv

23.1.2020 17:56 Reaguje na Pavel Hanzl
.. s mizernou účinností a extrémními náklady, jak vám už ostatně bylo vysvětleno. Copak si nejste sto zapamatovat, to co jste četl před pár dny?
Odpovědět
ig

18.1.2020 23:20 Reaguje na Pavel Hanzl
A já připojím ještě další možnosti úložišť. Třeba superkapacitory. Fyzikálně patrně možné, výzkumy probíhají, tu a tam probleskne zpráva o dílčím úspěchu v tisku. P2G systémy s katalytickou methanizací. Fyzikálně možné, v ÚJV v Řeži dokonce mají experimentální zařízení. Osmotické/reverzně osmotické úložiště. Prototyp existuje v Norsku.

A co mají společného s těmi, které popisujete Vy? Že nejsou prakticky dostupné, to jest ne v potřebné kapacitě, výkonu a ceně, nebo jsou to jen teoretické konstrukty ve smyslu "není fyzikálně vyloučeno, že...".

A nezapomeňte na sanity check. Kdyby něco z toho reálně bylo k dispozici, tak je to už na každém rohu, protože na to naše civilizace čeká jak na smilování :-)
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 19:38 Reaguje na
Reversně osmotická je elektrárna, ne úložiště. Na vtoku řeky do moře.
Odpovědět
ig

17.1.2020 21:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud se vyřeší úložiště energie. Tím je řečeno všechno. POKUD (nebo raději optimističtěji AŽ, protože i mě by potěšilo, kdyby něco takového existovalo) bude k dispozici, tak všechny ostatní problémy budou proti tomu už jen maličkost, vyřešená, fungující, již dnes provozovaná v mnoha instalacích, kterou lze dále zlepšovat.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.1.2020 23:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Na své přesvědčení máte právo a já mám právo si o něm myslet své. Ale:
Když argumentujete cenou, musíte porovnávat porovnatelné.
Až se vyřeší úložiště (AŽ!), bude pořád co řešit. A pokud bude sestávat z baterií, bude toho k řešení opravdu hodně. Schválně: Jakou tak zhruba očekáváte životnost?

K ceně jádra: Kdyby naši bruselští vůdcové věnovali jádru stejnou podporu jako FVE, tzn. VŠEMOŽNOU AŽ ABSURDNÍ podporu, ty relace by to sakramentsky změnilo. JE totiž nikdo nepostaví za hotové - a o její ceně rozhoduje cena úvěru. A kolik stojí úvěr, to je nesmírně závislé na politické podpoře. Takže když někdo v Bruselu zamává fotovoltaickým praporem a prohlásí jádro za neperspektivní, tak najednou prdlajs záleží na tom, jestli je to pravda - finanční kruhy ho jako neperspektivní začnou brát. Se všemi důsledky pro investory.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 19:37 Reaguje na Karel Ploranský
Tušíte pane Ploranský, kolik peněz dostává ještě dnes fosilní hospodářství a jádro a kolik OZE? A jak dlouho ještě bude jádro dostávat viz Hinkley Point C? Jaké má výhodné kredity podle EURATOMU? Jak se při stavbě JE neplatí DPH?
Přečtěte si prosím o tom něco.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:19 Reaguje na Milan Smrž
Problém je, že JE potřebují akorát garanci náhrady škody vzniklé, pokud je zelení fašistokomunisté nařídí zlikvidovat. Jakmile jedou, jsou to vysoce výdělečné provozy a dokonce si za svou plánovanou existenci předplatí likvidaci na zelenou louku.

OZE potřebují průběžně dotace na každou kWh, kterou vyprodukují, potřebují zajistit přednostní výkup energie z nich, a to i na kWh vyprodukované tehdy, když není elektřina zapotřebí, a ještě potřebují státní dotace na likvidaci, to vše z kapes normálních lidí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:14 Reaguje na Karel Ploranský
Tady je potřeba si upřesnit, co si myslíte pod pojmem "podpora jádra". Stávající JE samozřejmě provozovat co to jde (německé vypínání naprosto nechápu), ale stavět nové vidím jako problém. Za těch 30 let, než bychom to dostavěli, budeme mít úplně jiné starosti.
Možná je budoucnost v těchto mikrozdrojích:
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Ti naopak vedou kampaně za OZE, protože zavedení OZE = zvýšení spotřeby plynu a ropy (viz Německo).
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 19:55 Reaguje na Miloš Večeřa
Doporučuji Vám se blíže seznámit s technologickými obtížemi při přepracování použitého paliva, o odpadech při tomto procesu, o kontaminaci okolí dvou přepracovatelských závodů - La Hague a Sellafield, o obtížích rychlých reaktorů, především se separací stále rostoucího množství dalších vysoce radioaktivních izotopů a stálé ztráty z principu technologického, lidského, ale i fyzikálního (2.zákon termodynamický).
Uranu je všude hodně, ale v nízkých koncentracích, což naráží na energetickou návratnost. Na přípravu paliva z velmi chudých substrátů byste potřeboval více energie, než z cyklu pak dostanete zpět.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:20 Reaguje na Milan Smrž
"Na přípravu paliva z velmi chudých substrátů byste potřeboval více energie, než z cyklu pak dostanete zpět." Naprostý nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.1.2020 21:28
Tam je zvláště zajímavý graf úbytku vody v Jihlavce, která chladí JE Dukovany. Už dávno se musel výkon tlumit v létě kvůli nedostatku vody, dle grafu už voda dojde totálně. Kdo vůbec vymyslel, že se tam bude stavět další blok?
Odpovědět
ig

17.1.2020 22:03 Reaguje na Pavel Hanzl
To je jednoduché, přejde se z výparného na průtočné chlazení a z Dalešic a Mohelna se udělají termální lázně :-) :-) :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:50 Reaguje na
Obávám se, že to nepůjde, tohle se řešilo už v době, kdy se Dukovany stavěly. Taky plánovali teplovod do Brna a podobné úžasnosti, nerealizovalo se nic.
Odpovědět
ig

18.1.2020 23:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Souhlasím, však jsem taky připojil tři smajlíky.

Ten teplovod do Brna (nebo kamkoliv jinam) by ale doopravdy ušetřil palivo používané na vytápění (a tedy i emise CO2). Samozřejmě neznám energetickou bilanci jeho případné stavby, ale technicky to není nic nemyslitelného, však třeba do Prahy také vede dlouhý teplovod z Mělníka. Možná je to dokonce nejsnazší cesta k úsporám emisí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 23:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Když už jste tady zmínil ten teplovod, tak, vzhledem k tomu, že je třeba mít do Brna teplovod o délce 40 km, tak je to ekonomicky poměrně náročné. To byl důvod, proč se nakonec zatím nerealizoval. Je však možné, že s tlakem na snižování emisí CO2 začne být atraktivní. V daném případě by však musela být záruka, že se postaví náhrada za současné dukovanské bloky a tím i využití teplovodu přesahující dvě desítky let. Jinak teplovod z Temelína do Českých Budějovic se začal stavět loni a do dvou let by měl být hotov.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:17 Reaguje na Vladimír Wagner
Že se začal stavět teprve vloni, to je trestuhodné. Mimochodem, do Veselí nad Lužnicí, do Bechyně, do Vodňan a dokonce i Písku je to BLÍŽ než do Budějovic (tam je to 25 km). A tahle města mohl Temelín vytápět už 20 let...
Kdo spočítá, kolik CO2 z lokálních kotelen se mohlo ušetřit?
A když se ta ekonomická náročnost porovná s tím, kolik prostředků se doslova pod tlakem cpe do podpory FVE a dalších OZE...
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.1.2020 00:30 Reaguje na Karel Ploranský
Na tom se určitě shodneme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:16 Reaguje na Vladimír Wagner
No, právě. Když vidím, jak se už asi 10 let mudruje nad tím, jestli vůbec vypsat tendr na dostavbu jakékoliv JE, tam je mi jasné, že tudy cesta skutečně nevede.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Prosím, mohl byste mi ukázat, jaký pokrok se u nás dosáhl v oblasti zvýšení podílu obnovitelných zdrojů? O kolik je u nás více fotovoltaiky a větru oproti roku 2009? Takže, jak jste přišel na to, že tudy cesta vede?
Odpovědět
AL

Artur Linhart

23.1.2020 10:51 Reaguje na Vladimír Wagner
Nezlobte se na mne, ale toto je chucpe. V tomto státě se kladou obnovitelným zdrojům neustále spíše překážky, podpora osekána na minimum. I v podporovaných zdrojích energie se ze třetiny dotuje pálení uhlí v teplárnách s vedlejší výrobou elektřiny...
Takže využívat negativní a zpackané podpory OZE a snahy obnovitelné zdroje pokud možno zahlušit k argumentu, že se tu OZE nerozvíjejí, je opravdu poněkud neférové.

To snad uznáte i Vy.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 15:47 Reaguje na Artur Linhart
Pane Linharte, chucpe je to spíše z Vaší strany. Čtyři jaderné bloky v Temelíně nestojí hlavně kvůli tomu, že se proti nim vede kampaň takových aktivistů jako Vy (o něco výše se ptám, jestli jste totožný se stejnojmenným autorem a organizátorem petice proti Temelínu). A jim se do cesty kladou stále větší nejen politické překážky jak na evropské tak národní úrovni. Takže moje reakce na příspěvek pana Hanzla byla plně odpovídající.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:08 Reaguje na Artur Linhart
Žvást.
OZE dostávají skoro sto miliard Kč ročně zčásti z kapes daňových poplatníků, zčásti cestou účtů za elektřinu.
Jinak je jasné, že pro daňové poplatníky i spotřebitele elektřiny by bylo výhodné, kdybychom žádné OZE (s výjimkou vodních elektráren, které se do nich stejně (alespoň co do dotací) nepočítají) neměli.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.1.2020 22:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzale, můžete mi říci, kdy se v Dukovanech tlumil výkon kvůli nedostatku vody? Prosím o příslušný odkaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:49 Reaguje na Vladimír Wagner
Odkaz nemám, mám to z ústní informaci od Jana Hollana, asi byste to našel na webu elektrárny.
Já to hledat nebudu, skutečně mě to nezajímá, ale ten graf klasání průtoku musí přece každého varovat.
Odpovědět
ig

18.1.2020 22:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten graf je chybný, viz výše moje zmínka o průtoku v profilu Ptáčov (zdroj ČHMÚ). K obavám o nedostatek vody pro JE Dukovany není důvod.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 22:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady je krásně vidět, jak pracujete s informacemi. Někde jste to zaslechl, ale skutečná data a informace Vás nezajímají. Je to podobné jako u pana Milana Milana. Něco jste zaslechl, možná někdo lhal nebo jste jej jen špatně pochopil, ale skutečnost Vás nezajímá, nesmysly budete šířit dále.
Při vysokých teplotách v létě pochopitelně výkon tepelné elektrárny může klesat s tím, že stoupne teplota na chladiči. Takže tepelné elektrárny (nejen jaderky) mají vyšší výkon v zimě, když jsou nízké teploty. A v létě třeba, když je jeden z bloků odstavený a všechny chladící věže jedou na pracující blok, tak má vyšší výkon, než při provozu všech bloků. Ale, že by se kvůli nedostatku vody tlumil výkon, to se neděje.
Jinak byste se měl na ten graf o průtoku vody podívat pořádně. Tedy na ta naměřená data, ne na manipulativní přímku, kterou tam strčil pan Smrž. Reálná data totiž opravdu neukazují, co se snaží pan Smrž sugerovat. A ještě méně nějakou hrozbu nedostatku vody ukazuje fungování a vývoj v celém systému řek a vodních děl, které tam jsou.
Problém u Vás pane Hanzl je, že, jak sám píšete, Vás skutečnost skutečně nezajímá, Vy máte svou ideologii a jste ochoten hlásat libovolný nesmysl, jen když jí to odpovídá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:36 Reaguje na Vladimír Wagner
Omlouvám se, informaci o vypínání JE Dukovany jsem jen slyšel ústně od renomovaného klimatologa, ale nemám to písemně.
Ale ten graf pravdivý bude, jeho interpretaci zase vy máte jinou, ale něco zásadného zatajit nemůžete. Vody v Jihlavce ubývá a s největší pravděpodobností ubývat bude. Trvale, možná ten úbytek bude ještě eskalovat. Pokud ovšem počítám s provozem JE dalších 50 let, tak je to přece zcela jasně limitující faktor. Z toho se vykroutit nelze.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 22:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Jeníka Holana znám dlouho osobně, a opravdu nejde o klimatologa, natož pak renomovaného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:27 Reaguje na Vladimír Wagner
Dobře pane Wagnere, uvedl jsem nevěrohodnou informaci, že JE Dukovany musely v minulosti omezovat výkon kvůli nedostatku vody, za to se veřejně omlouvám.
Je to ale nějak důležité????
Uvedený graf (především v bodech i v průměru) jasně ukazuje, že vody v Jihlavce od roku 2014 každoročně ubývá.
Nikde navíc neexistuje jediná indicie, (natož důkaz) že by se to mělo v příštích letech změnit k lepšímu.
Pokud tento trend bude pokračovat (s velkou pravděpodobností bude), tak za pár let voda skutečně nebude ani pro potřeby stávající JE.
Vidíte v tom taky nějakou demagogii a diletantismus?
Já vím, vycházím jen z jediného grafu........ověřím si to na CHMU nebo na Povodí.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 10:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, když se podíváte v jakem rozptylu oscilovaly průtoky za zobrazené období, tak je jasné, že z posledních čtyř bodů nic seriozního nevydedukujete.
Prosím, trochu se podívejte, jak se pracuje s experimentálními daty a nejistotami. A zároveň by bylo dobré, abyste se podíval na celkovou situaci.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.1.2020 22:43
Pan Smrž předkládá stále stejné zavádějící informace. V Norsku či na Islandu jsou specifické geografické podmínky a opravdu tam lze získat většinu elektřiny z vodních či geotermálních zdrojů. Země Burgenland a okres Rhein-Hunsrück jsou také specifické. Jde o málo osídlené oblasti zaměřené na zemědělství a turismus s omezenou průmyslovou výrobou. Celkově sice vyrobí více elektřiny, než potřebují, ale neobejdou se bez jejího dovozu v době, kdy nefouká a nesvítí. Zároveň všechny fotovoltaické panely, turbíny a kotle na biomasu jsou sem dovezeny. Jejich cestou opravdu nemohou jít průmyslové hustě osídlené oblasti ani Česka a ani Německa.
Kapacity faktor jaderné energetiky je v současné době také přes 80 %, Těch 72 % pan Smrž dostal tak, že započítává i dlouhodobě odstavené jaderné bloky v Japonsku. Jinak například flotila jaderných elektráren v USA má dlouhodobě kapacity faktor okolo 90 %.
Všechny odstavení v létě kvůli teplu u jaderných (i tepelných) elektráren se týkají bloků, které mají přímé chlazení bez chladících věží. U Temelína i Dukovan chladící věže jsou. Nehledě na to, že v létě je u nás spotřeba elektřiny nižší, více se dá využít fotovoltaika a jaderné bloky je tak v té době vhodné odstavit pro výměnu paliva.
Zatímco u jádra vypadne jeden blok. Když není vítr nebo nesvítí, tak vypadne veškerá kapacit fotovoltaiky a větru. S tou přesnou předpovědí počasí je to opravdu hodně nadsazené. Právě proto, že musí být za fotovoltaiku a vítr neustále v záloze fosilní zdroj a čekat, tak se mu musí platit kapacitní platba. Je to tak náklad obnovitelného zdroje, který ten fosilní zálohuje a dotace do OZE.
Ano, jaderné zdroje přispívají to celkové spotřeby energie 2 % a do elektřiny 10,5 %. Ovšem fotofoltaika a větrníky přispívají jen zlomkem tohoto. Jejich potenciál k řešení náhrady fosilních paliv je tak srovnatelný ne-li menší než jádra. Pokud tak opravdu je potřeba fosilní zdroje nahradit, tak je třeba využít efektivně všechny nízkoemisní zdroje v efektivním energetickém mixu podle geografických podmínek.
I pan Smrž zmiňuje, že v Německu už je obyvatelstvo velmi silně proti stavbě větrných zdrojů ve svém okolí a chybí už místa pro výstavbu větrníků. Protesty nejsou u mořských farem, ale tam veřejnost blokuje potřebná vedení ze severu na jih. Průmyslová země Bádensko-Württembersko se po odpojení jaderného bloku stala nesamostatnou ve výrobě elektřiny a bude ji dovážet od sousedů. Do stejné situace spěje Bavorsko. Uvidíme, jak se s tím tyto spolkové země vypořádají.
Německo přechází na stále vyšší podíl plynu a právě tento fosilní zdroj nahradí dominantně jaderné a uhelné zdroje. V reálu je pan Smrž svým protijaderným aktivismem největší bojovník za fosilní zdroje.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

18.1.2020 18:28 Reaguje na Vladimír Wagner
Taky lze zmínit to, že jak Dukovany tak Temelín mají k dispozici nejen vodu, která právě protéká blízkou řekou, ale hlavně vodní nádrže, které poskytují velké zásoby vody i pro mnoho měsíců sucha.

Obdobně Praha nemá problémy ani v suchých letech s nedostatkem pitné vody díky nádrži Švihov.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 21:53 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Na obrázku č. 2 je jsně vidět, že za pár let nebude voda ani k provozu stávající JE Dukovany.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 22:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha pane Hanzl, podívejte se na naměřené body a ne nesmyslnou přímku, kterou tam pan Smrž vložil. A ještě vhodnější je se podívat na celá data o systému řek a vodních děl. Jak už psalo více lidí, tak z nich je vidět, že problémy v Dukovanech s nedostatkem vody opravdu nehrozí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 11:00 Reaguje na Vladimír Wagner
Právě naměřené body se od roku 2014 velmi sjednotily na sestupující linii. Tohle vypadá na trvalý trend. Což nikdo vyvrátit nemůže.
Ale podívejte se na tento článek:
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-lonska-aukce-fve-nemecku-prinesla-prumernou-cenu-57-eur-mwh
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 23:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha, udělat tendenci na desetiletí ze čtyř posledních bodů grafu, to je opravdu síla. Ten článek jsem četl a jen ukazuje, že v Německu se snižování cen u velkých fotovoltaických farem zastavilo. Připomenu, že předpokládaná cena elektřiny z nových bloků v Paks by měla být mezi 50 - 60 EUR za MWh.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 18:05 Reaguje na Vladimír Wagner
Pokud ten Paks vůbec dostaví a spustí, zatím to skutečně nevypadá a hlavně cena je už dnes zcela mimo zadání.
Ohánět se právě Paksem je asi zcela mylné, jak tvrdí i paní Drábová.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 11:05 Reaguje na Vladimír Wagner
Je také nutno připomenout, že naši zelení zuřivě bránili výzkumu geotermálního potenciálu v západním cípu ČR, kde by pravděpodobně utáhl elektrárnu +- zvící Temelína.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 19:32 Reaguje na Vladimír Wagner
O specifických podmínkách na Islandu, Norsku jsem přece psal, nebo jste to nečetl? Stejně tak jsem psal o tom, že větrná energie má v SRN 80% podporu veřejnosti.
Zemědělské regiony s výrobou elektřiny v průmyslovém rozměru? Generátory byly dovezeny? To reaktor JETE dělali v Týnu/Vlt.?
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:22 Reaguje na Milan Smrž
Má sice "podporu veřejnosti", ale podporu veřejnosti nemají stavby větrných parků v obydleném území, ani liniové stavby VN a VVN (proto je nuceno Německo pasírovat větrnou energii ze Severního moře přes Polsko a ČR).
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.1.2020 11:56
Tato diskuze samá obhajoba JE a zpochybňování faktů. Tak jsem hledal od nás odebrali elektřiny v minulém roce vytrvalý odpůrci budování JE v ČR tj. Rakušané a ejhle zjistil jsem že ani kW, ANI KW. Takže někde to jde hledat a budovat bezpečnější alternativy a někde se prostě "mele a obhajuje vládní, nebo spíše jakási Babišova energetická vizionářská mantra". Se mi však ta zatvrzelost jeví spíše jako touha zajistit velký kšeft????
Odpovědět
ig

18.1.2020 12:11 Reaguje na Milan Milan
Kšeft by se hodil, ale já bohužel žádnou jadernou elektrárnu nevlastním. Tak aspoň bojuju za úspory, abych nemusel platit další a další poplatky a daně za obskurní experimenty s podivnými energetickými zdroji :-)
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 12:49 Reaguje na Milan Milan
Pane Milane Milane, můžete mi napsat, kde jste našel, že Rakousko je soběstačné ve výrobě elektřiny? Podle mých zdrojů je čistý import Rakouska v prvních jedenácti měsících minulého roku 5,5 TWh (dovolil bych si Vás upozornit, že kW a je jednotka výkonu a ne elektrické energie), což je okolo 10 %. Naopak největším exportérem byla jaderná Francie, která exportovala 39,4 TWh, což je 9,3 % její výroby. Výroba a export Německa loni dramaticky poklesl, čistý export na hodnotu 25,4 TWh, což bylo zhruba 5,7 % výroby.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 13:03 Reaguje na Vladimír Wagner
Možná ještě dodatek. Vzhledem k tomu, že Česko mělo čistý export 8,4 TWh, což je 14 % výroby a zároveň přes nás posílají do Rakouska elektřinu Poláci a Němci, tak se mi moc nezdá, že by právě nás Rakušané mohli v dovozu vynechat. Jinak pro zajímavost zelenými oslavovaní Dánové, kteří mají ideální podmínky pro větrnou elektřiny, celá země je mořským pobřežím, měli v tomto období čistý dovoz 7,7 TWh, což je 56 % jejich výroby. Ještě zdroj těchto údajů a prosím o zdroj Váš. Mě se totiž zdá, že Rakušané (i když Alpami s extrémně výhodnými podmínkami pro vodní zdroje a větší částí oblastí zaměřených na zemědělství a turismus mají daleko lepší podmínky) právě ukazují, že to bez jádra nejde. Ještě můj zdroj: https://www.nsenergybusiness.com/features/electricity-export-france/
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.1.2020 20:54 Reaguje na Vladimír Wagner
Tak jo. Můj zdroj jsou informace z posledního zasedání V4 rozšířené právě o Rakousko.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 20:59 Reaguje na Milan Milan
Prosím, napište odkaz, buď tam někdo lhal nebo jste to špatně pochopil. Rakousko se opravdu bez dovozu elektřiny neobejde.
Odpovědět
ig

18.1.2020 21:38 Reaguje na Milan Milan
To nutně muselo být jinak, přiměřeně podrobné informace (rakouské, vládní) jsou třeba tady: https://www.bmnt.gv.at/dam/jcr:756edbcb-12c1-44e3-8e80-04ead759ff75/BMNT_Energie_in_OE2019_Barrierefrei_final.pdf
Import elektrické energie tam nijak netají, a proč taky, vždyť jde o obchod jako jakýkoliv jiný.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.1.2020 13:00 Reaguje na Milan Milan
Ani kW? Nejsem odborník, ale pro rok 2015 dle
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rakousko-loni-dovezlo-nejvice-elektriny-v-historii-vcetne-te-jaderne-z-ceska-1323882
Rakousko elektřinu od nás dováží. A i jinde se uvádí, že využívají naši přenosovou soustavu k transferu elektřiny z Německa. Možná dáte odkaz, kde už Rakušané nic nepotřebují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 14:49 Reaguje na Richard Vacek
Ono by stačilo přeříznout dráty na hranici s Rakouskem a Německem a "hin by sa hukázalo", abych trochu modifikoval Kozinovu větu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Nene - jadernou elektřinu Rakušáci nekupují a nepoužívají!
Nedělám si srandu - jsou tak zblblí, že tam opravdu mnozí věří tomu, že "zlou" elektřinu z jádra lze oddělit od "hodné" elektřiny a oni že sice kupují, ale jen tu správnou a posvěcenou.
Víra i hory přenáší...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 11:06 Reaguje na Karel Ploranský
Však se tam na to prodávaly speciální vložky do zásuvek. Byl to opravdu perfektní byznys a jeho úspěšnost je názornou ukázkou IQ průměrného Rakušáka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:24 Reaguje na Milan Milan
Z Dukovan vede přímá linka VN do Rakouska a to se bez energie z ní prostě neobejde.
To, že si část Rakušáků namontovala na zásuvky zařízení, které "odráží radioaktivní elektrony z Dukovan" na věci nic nemění. To je jen přivýdělek zelených.
Odpovědět
el

elviswhyte

18.1.2020 16:13
kontaktujte nás ještě dnes prostřednictvím e-mailu (doctorelviswhyte@gmail.com) nebo whatsapp (+2347083629144), pokud chcete prodat svou ledvinu za obrovskou částku peněz.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

18.1.2020 18:07
Proč má jaderná energetika smysl ?

Protože na jednom kilometrů čtverečním je možné postavit jaderku, která bude produkovat několik GW elekřiny, případně ji lze zakopat pod zem.

Zatímco pro stejný výkon ve větrnících potřebujete tisíce kilometrů čtverečních sloupců. Solárníky jsou ještě větší svinstvo, protože mají velmi nízké albedo a přehřívají místa, kde jsou umístěny. Takže i když jejich umístěním do měst ušetříme přírodu odebráním stovek kilometrů území, města si tím jen dál zahřejeme...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.1.2020 22:00 Reaguje na Stanislav Hrouzek
JE dnes vyjde tak draho, že se za životnost nezaplatí, fve je alespoň 5x (10x?) levnější.
Celoroční výkon jednoho bloku Temelína (1050 MW)je možno nahradit polem fv panelů o rozloze 10 x 10 km.
Fve nemá v žádném případě vyšší teplotu, než střecha, betonová plocha nebo podobného. Stavět ji na poli je samozřejmě nesmysl.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.1.2020 22:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, zase jste někde něco slyšel. Prosím Vás, přestaňte už vršit jeden nesmysl za druhým. Reálné porovnání cen různých zdrojů je zde: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html .
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Když někdo jen tak plácá (nebo vědomě lže), měl by si alespoň pamatovat, co lhal před chvílí.
17.1.2020 ve 21:25 jste napsal, že "Fve dnes pořídíte odhadem za 50x nižší cenu, než JE a pokud se vyřeší úložiště energie, nebude co řešit."
Tak kolikrát je FVE levnější? 5x? 10x? nebo 50x? Argumenty s takovým rozptylem hodnot, to je tedy fakt síla... Vy toho o energetice víte ještě méně než Greta.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 10:44 Reaguje na Karel Ploranský
Tady se omlouvám, nějak blbě jsem se vyjádřil, cena pouze panelů na výkon Temelína vyjde snad 50x levněji, než jaderný blok. Jenže fve nejsou jen panely a hlavně přepočet kWp na kWh za rok je 1:8.
Já vím, je blbý dělat odhad, když nikdo neví, kolik by stál jaderný blok ani odhadem, nikdo neví, v jaké struktuře by byla případná fve, takže musíme vycházet z ceny 25.000,-kč/ instalovaná kWp.
Lepší žádné odhady nedělat, že?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

22.1.2020 23:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže pane Hanzle, počítejme. Náhrada jaderného bloku s výkonem 1000 MWe by potřebovala 8000 MWp fotovoltaiky a tedy 200 miliard Kč. Pokud vezmete současnou cenu Hinkley Point C po posledním upřesnění (zvýšení), tak je to 22,5 miliard liber za dva reaktory o výkonu 1660 MWe. Pokud to přepočteme na koruny za 1000 MWe jaderného výkonu, tak dostaneme také zhruba 200 miliard Kč. Tedy ekvivalent fotovoltaiky a jádra stojí stejně. Ovšem jaderné zařízení má nejméně dvojnásobnou životnost oproti fotovoltaice a jde o dražší z nabízených reaktorů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:45 Reaguje na Vladimír Wagner
Provoz JE, palivo atd. Je násobně dražší, samozřejmě statisíce tun betonu a oceli, vždy neekolická těžba a obohacování uranu, navíc likvidace paliva i celé JE je přece někde úplně jinde, než pár skleněných tabulí na lehké konstrukci.
Navíc další životnost fve se pořídí zcela jenoduchou postupnou výměnou jednotlivých prvků za novější a výkonnější, samozřejmě včetně panelů.
Ale ten podstaný rozdíl je někde jinde:
Malou fve můžete mít snad úplně všude, na dvorku, na střeše supermarketu, výrobní nebo skladové haly, nad parkovištěm atd. atd. a tím nepotřebujete vůbec přenosovou soustavu.
Nemusí do toho vůbec zasahovat stát, nemusí to vůbec finacovat, nemusí ustanovovat a platit série všemožných komisí, které produkují jen tahanice a politické šarvátky, které u nás za 10 let vyústily ve velké NIC.
Celý systém taky dnes vůbec nemusí dotovat, stačilo by nevybírat DPH za panely a baterie a udělat dobrý zákon o "virtuální baterce".
Nemusí se čekat 30 let, než se něco postaví a spustí, jede to přece už dávno samo.
Když vidíte na celém OZE jen nevýhody (které tam samozřejmě reálně jsou) tak je potřeba vidět i výhody.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 15:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, množství materiálů nutných k jejich výstavbě je v přepočtu na vyrobenou elektřinu srovnatelné nebo větší než u jaderných bloků. Cena provozu a likvidace na jednotku vyrobené elektřiny je opět srovnatelné. No a i s tou životností fotovoltaiky jsou Vaše představy dost naivní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 18:01 Reaguje na Vladimír Wagner
Já jsem si ještě včera myslel, že jste v tom skutečně odborník. Ale vidím, že jsem se zase mýlil. Tohle nemůžete přece myslet vážně.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.1.2020 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, už jsem Vám tu dával odkaz: http://www.osel.cz/10102-jak-je-to-se-srovnanim-cen-ruznych-energetickych-zdroju.html . Tam máte i odkazy na zdroje (pro OZE), které rozebírají náklady na provoz a likvidaci různých OZE. Vy pořád ještě máte představu malé FV elektrárny a velké jaderné. Ovšem, když vezmete takový počet těch malých aby vyrobily tolik elektřiny, kolik ta jaderka, tak prostě jwe jejich údržba náročná stejně. Ono už Vám o tom tady psal pan Kondapaneni. Takže se prosím podívejte na data a neřiďte se jen dojmy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2020 18:20 Reaguje na Vladimír Wagner
Diverfikovaný zdroj má právě obrovskou výhodu v tom, že o tisíc malých fve se stará tisíc majitelů a financuje to tisíc investorů a udržují to stovky techniků. Vůbec nevidím jako sci-fi, když plno malých fve bude opravovat živnostník jako instalatér, opravář televizí, nebo internetu.
Především v tom nefiguruje stát, jako centrální producent korupce a problémů.
Vůbec ale neřešíte (co vám už psal pan Linhart), že s rozvojem nejen elektroaut a klimatizací a vůbec chlazení, nemáte vůbec nachystanou přenosovou soustavu. Tam může být zakopaný další pes.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
U té fotovoltaiky musíte počítat průběžné náklady na dotace a musíte počítat i pozemkovou rentu ze zabrané plochy.

MMCH, obávám se, že černé panely fotovoltaiky, které se musejí, hlavně v létě, vyhřívat až skoro ke stovce stupňů, jsou docela zajímavým příspěvkem pro globální oteplování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2020 18:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Fve patří na střechy a nad parkoviště a odstavné plochy, Němčouři hovoří o pokrytí dálnic. Teplota panelu není vyšší, než plechové střechy nebo asfaltu parkoviště.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 19:07 Reaguje na Stanislav Hrouzek
V čem vidíte výhodu centralizace? Ve zvýšené potřebě přenosu elektřiny? Nebo v monopolním výrobci? Jistě, to je jeho výhoda,ale ostatní jsou jeho poddaní.
Efekt přehřívání je jen u opravdu velikých FV elektráren. V městě je to nesmysl. Víte jaké je albedo asfaltového povrchu? Pohlcuje ještě více než FV.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:28 Reaguje na Milan Smrž
Třeba v tom, že spotřebitel při výpadku jednoho zdroje nejde do blackoutu (což může být fatální třeba v případě nemocnic). Nebo že efektivita zdroje roste s výkonem (takže méně výkonných zdrojů má menší spotřebu než mnoho málo výkonných o stejném výkonu).
Ostrovní systémy tady byly a byly prakticky všude nahrazeny jednotnou sítí koncem 19. a začátkem 20. století, protože výhody jednotné sítě převažují nad nevýhodami.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 14:46 Reaguje na Jan Šimůnek
MMCH Já pamatuji blackouty ještě za dob komunistů - 50. a 60. léta.
A to jsme měli spoustu věcí na plyn, nepotřebujících elektřinu (dneska kotel na plyn nezávislý na elektřině neseženete a už je problém sehnat i průtokový plynový ohřívač do bytu, který by byl bez potřeby elektřiny), dokonce jsme měli v kuchyni i plynovou lampu, takže jsme nemuseli vařit a jíst při svíčkách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě, ale píšete o době, kde se neznala fve. Ta funguje na celkem dost opačném principu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:20 Reaguje na Pavel Hanzl
I u fotovoltaických panelů účinnost roste s intenzitou záření (fyzika), o to víc jsou tudíž nestabilní.

Bez jednotné sítě jsou FV panely jen nouzovka (má to švagr na chatě, utáhne to, s příslušnými akumulátory, LED osvětlení, pár hodin denně televize, internetové wifi, dobíjení ntb a telefonu (na střídačku) a průběžné čerpání vody z vrtu. V létě. V zimě se to přes týden nabije na víkend, a když potřebuje švagr na zimu vycucnout vrt, potřebuje (alespoň v pohotovosti) benzínový agregát.
Praní, vaření, lepší svícení, topení atd. neexistuje, to by potřebovalo o jeden až dva řády vyšší výkon (+ jeho akumulaci). Takže místo chaty akumulátorovnu a stejně by nestačil pozemek, ani kdyby se pokryl fv panely celý.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

18.1.2020 22:16
Článek vyzněl jako komsomolska oslava té jediné pravdy. Fotovoltaika je ale jen pro velmi bohaté země protože FVE mají také těžkosti, které od stolu nejsou vidět. Pracoval jsem jako servisní technik pro SMA Solar Technology a. g. Cca 5 let. Takže znám praktickou stránku věci narozdíl od autora. V dnešní době na 1 instalovaný GW potřebujete cca 500 ks PV centrálních 2MW střídačů (typická velikost) s účinností produkce cca 15% ( střídání den-noc, roční období, počasí) Pokud by jste chtěl instalovat výkon který pokryje výrobu konvenčního zdroje 1MW s účinností produkce až 90% tak v PV bude muset mít velikost cca 6GW a to už je cca 3000 ks 2MW střídačů. A teď si musíme říci co to ten střídač je: je to komplement výkonové, řídící a komunikační elektroniky doplněný elektronicko-mechanickými prvky. Reálná životnost každého prvku (navzdory tvrzením výrobců) je cca 5-8 let, pokud nedojde k úderu blesku do PV panelů, to je pak po smrti během mžiku hromada elektroniky, navzdory prepetovym ochranam které také stárnou . Během 25 let provozu většinu komponent vyměníte i několikrát a nebo vyměníte celé střídače (2 MW střídač bez trafa má cca 1t).samozřejmě se dělají i větší střídače ale ty jsou často složeny z menších částí, takže té elektroniky není o tolik méně. Všechny střídače musí spolu komunikovat, protože musí být nějak řízené, dokáží ovládat reaktivní složku, výkon, další choulostivâ elektronika. Dále je tu obrovské množství string monitoru které měří PV pole na úrovni jednotlivých stringu PV panelů. Na jeden 2MW střídač jich může být i stovka. String monitor umí v reálném čase detekovat výrobu i závady na jednotlivých strinzich i jednotlivých panelech. Opět hromada citlivé elektroniky která umírá docela často. Někdy je lepší je ani je tam nemít a pobíhat jen s infrakamerou. 6GW je cca 15-25 milionů panelů, to je cca 60-125 milionů konektorů které s postupujícím časem musí být více a více hlídány. Jejich selhání může vést k požáru který se u PV obtížně hasí, u velkých střídačů se ve stringu může objevit cca 2kV.Když si vezmu, že údržba 200ks střídačů potřebuje jednoho velmi, velmi schopného a zkušeného technika (aktuální situace ČR + SK u SMA centrálních střídačů ) a veliký počet běžných zkušených elektrikářů a nekvalifikovanych pracovníků údržby tak tu vidím spousty materiálních a lidských limitů které si nikdo z těch pomazanych neumí ani představit. Prostě to s ohledem na příjmy nedokážeme v ČR zaplatit. Navíc, většinu komponent vyrábí Čína protože EU průmyslovou výrobu dusi spoustou pravidel na jedné straně a na druhou stranu nechrání EU trh před výrobci kteří pocházejí ze zemí kde to nikdo neřeší a výroba a transport emitujici obrovské množství škodlivin také nikoho nezajímá.
Pro ČR má smysl stavba plynových kogeneracnich jednotek se zasobniky které dají čas (30-40 let) na stavbu JE s množivými reaktory které umožní výraznou eliminaci zásob vyhořelého paliva před jeho prostým schovanim do země. FVE je zajímavá jen v malých velikostech pro privátní subjekty ale bez dotací. Bazény a sauny také nemají dotace
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:26 Reaguje na Filip Kondapaneni
Moc Vám děkuji za to, že jste napsal co jste napsal.
Zkopíroval jsem si to a pokud nemáte nic proti tomu, budu s tím argumentovat a budu to šířit.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.1.2020 00:50 Reaguje na Karel Ploranský
Nemám nic proti tomu, naopak mě to potěší, už jsem se vyjádřil v tomto duchu spolu s ostatními prispevateli jinde na ekolistu a asi se to p. Smrze dotklo proto vyrobil ten článek který vyrobil.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.1.2020 23:49
Pan Smrž nemůže psát jinak než píše. Kdyby psal jinak, bylo by to jako když kněz Luther najednou napsal na vrata, co si opravdu a upřímně myslí o církvi.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

18.1.2020 23:53
Mě teď napadlo jedno přirovnání, které prostě sedí. Jak by se dívali eko aktivisté na politické rozhodnutí, že vzhledem k tomu, že námořní doprava mezi Čínou a EU je provozována neekologickymi plavidlo spalujicich zejména mazut, a moderní kamion je v Euro 6 proti tomu plavidlu čistý jak "dech květin" tak doprava bude prováděna kamiony bez ohledu
1) na infrastrukturu (silnice),
2) hranice různých zemí (přetoky),
3) počty řidičů (lidské zdroje),
4) počty kamiónů (materiální zdroje)
5), cenu na přepravenou tunu (výrobní a provozní náklady ),
6) životnost / bezporuchovost kamionu na prepravene množství nákladů
7) spotřebu uzitych surovin na množství prepravene nákladů

... Asi by si aktivisté poklepali na čelo...

... Ale u OZE to z ideologických důvodů nevidí
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.1.2020 00:36 Reaguje na Filip Kondapaneni
Mimochodem, slyšel jsem, že se loděmi vozí do Evropy organický materiál pro bioplynové stanice.
Nevím, jestli je to pravda - ale nedivil bych se...
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.1.2020 01:09 Reaguje na Karel Ploranský
Ano ano, ekologie za jakoukoliv cenu, něco jako biopaliva pro motorová vozidla, náhrada žárovek kompaktními zářivkam s obsahem rtuti.........
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 09:04 Reaguje na Filip Kondapaneni
Zářivky jsou přece dávno hudba minulosti, dnes vše převálcovaly LED svítidla.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

23.1.2020 19:58 Reaguje na Pavel Hanzl
To ano, ale původně byly obyčejné žárovky vytlaceny z politického rozhodnutí kompaktními zářivkam ve jménu úspor energie. Úspora energie se nekonala, lidé začali svítit více než kdy předtím, ale do přírody se dostalo obrovské množství rtuti ve jménu pokroku. Doteď to představuje značnou zátěž, protože lidé jsou horší než dobytek a jen tak hodí kompaktní zářivku do popelnice. Navíc s masovým rozšířením a poklesem ceny klesla i reálná životnost. Zachránili to až LED žárovky. Rád bych věděl co nás zachrání před bateriovymi elektromobily, a spotřební decentralizovanou energetickou založenou na FVE. Vše je ve jménu pokroku uspěchané a nedoresene.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:22 Reaguje na Filip Kondapaneni
Vnutili nám cosi, co má být plnohodnotnou náhražkou za žárovky, tak proč s tím nezacházet jako se žárovkou?
To, že bruselský odpad kálí ústy, není vina normálních lidí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:23 Reaguje na Filip Kondapaneni
Byť je to, pochopitelně, švejkovina. Nicméně ta EU si s R-U moc nezadá, maximálně je v mnoha ohledech horší (a navíc nepřináší naprosto žádný benefit).
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

23.1.2020 20:10 Reaguje na Pavel Hanzl
A tady je odkaz na moc hezky článek ohledně elektro odpadu a můj osobní boj proti spotrebnimu charakteru komponent na FVE, zejména střídačů nebo jejich komponent, které umírají až nezdravě často.
https://www.trideniodpadu.cz/elektroodpad
Odpovědět
ig

19.1.2020 14:27 Reaguje na Karel Ploranský
Kdyby jen to. Do britské elektrárny Drax (na biomasu, velmi ekologické) se vozí stromy ze zámoří. A jednoduchý výpočet ukáže, že na ty stromy musí být každoročně vykáceno území řádu tisíců čtverečních kilometrů (7.5 mil. tun biomasy = 1200000 ha lesa = 12000 km2 = rozloha Středočeského kraje + Prahy)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.1.2020 09:06 Reaguje na
To je samozřejmě prasárna, to je ale idiotským projektem, to neútočí na princip systému, ale na jeho blbé nastavení.
Odpovědět
sv

23.1.2020 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Ovšem bez vydávání vození dřeva nastojato přes oceán do britských, dánských a německých elektráren za oze, jsou plánované výsledky přechodu na oze naprosto nedosažitelné a ty reálně dosažené ještě trapnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, to je jednoznačně chyba systému, který prosazuje OZE stylem "musíme tu stovku ušetřit, i kdyby to mělo stát tisíce".
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 11:12
Principiálním problémem je, že se OZE, hlavně větrné a fotovoltaické elektrárny, musí masivně dotovat a ještě mají ze zákona zajištěn přednostní výkup toho, co vyrobí (i tehdy, když je energie nadbytek), což je fakticky další dotace.

Tahle zařízení provozují výlučně morálně defektní lidé, kterým okrádání spoluobčanů vůbec nevadí.

Nebudu mít absolutně nic proti OZE, které se uživí prodejem energie za standardních komerčních podmínek, za jakých prodávají energii jaderné nebo uhelné elektrárny. Jenže takové OZE jsou fyzikálně nemožné.
Odpovědět

23.1.2020 09:45 Reaguje na Jan Šimůnek
V USA se už fve dostaly na 62 halířů za kWh bez jakýchkoliv dotací. Zkusím najít odkaz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 10:24 Reaguje na
Až se zruší dotace na OZE, tak tomu budu věřit. Do té doby ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.1.2020 11:15
Možná ještě jednu trochu OT (OZE) připomínku.
Na mapě ČR s kůrovcem (Obr. 3) je krásně vidět, jak Vysočinu postihuje dešťový stín z odlesněné Šumavy a i další oblasti výskytu kůrovce jsou, až na několik málo výjimek (přičemž sever Moravy je zřejmě dán emisemi z Polska), na závětrné straně kopců.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.1.2020 13:09
Zajímavé tvrzení o tom že "scaling faktor" sníží ceny akumulace...

třeba u baterií je to vcelku nereálné představa... všichni by jich už dneska chtěli vyrábět víc, ale moc se to nedaří... a důvod je vcelku prostý -

netěží se na ně dostatek surovin... musela by výrazně vzrůst těžba. Nejsou limitované technologií výroby ale fyzickou dostupností surovin.
Odpovědět
MS

Milan Smrž

20.1.2020 18:13
Jste, jak vidno, pane Šimůnku, se vším hned hotov. Nemá smysl předkládat data a odkazy, protože to odmítnete jako nesmysly, demagogii apod. Nechme fakta fakty, jak to děláte i Vy.
Váš postoj je ale z jistého pohledu pochopitelný. Podobá se postoji člověk, jemuž lékař sdělí, že mu již mnoho času nezbývá, protože má těžkou nemoc. Jak se takový člověk zachová? Řekne, že to není pravda, že se zmýlili, spletli vzorky krve, etc. Odmítne to, protože skutečnost, že brzy zemře je nepřijatelná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 10:41 Reaguje na Milan Smrž
Jenže vy žádná fakta a důkazy nepředkládáte. Předkládáte jen bezcenné fantasmagorie, které konfrontaci s fakty neustojí.

Spoustu věcí vám tu vyvrátil pan Wagner, díky mu za to.
Nicméně pro mě stačí, že OZE jsou dotovány po celou dobu provozu (skoro sto miliard ročně) a ještě po skončení jejich životnosti musí být státem financována jejich likvidace (a jejich provozovatelé se jen pakují na prodeji dotacemi vysoce nadhodnocené elektřiny).

Za to, co spláchneme (jako stát) každý rok na podporu OZE, by byl skoro jeden jaderný blok, který má výrazně delší životnost než větrné nebo fotovoltaické elektrárny a vydělá si, na rozdíl od nich, na svou likvidaci "na zelenou louku" a žádné dotace na vyrobenou elektřinu, ani nucený výkup elektřiny jím vyrobené, nepotřebuje.
Kdybychom ty prachy na podporu OZE spálili nebo spláchli do WC, vznikla by menší škoda, protože podpora OZE v jednom roce vyvolává nutnost je podporovat i v tom následujícím, podpora výstavby OZE zvyšuje částku na podporu jejich provozu, kterou má každý spotřebitel elektřiny na účtu.
OZE staví a provozuje jen amorální póvl, kterému není stydno touto cestou (byť v mezích amorálních zákonů, prosazených zločinci) okrádat ostatní občany.
Doufám, že se jednou dočkám toho, že výdělky z OZE budou zatíženy několikasetprocentní daní a jejich provozovatelé budou nuceni je udržovat v chodu do totálního vyčerpání všeho svého majetku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 09:45 Reaguje na Milan Smrž
Prostě, dokud budou OZE potřebovat dotace a přednostní výkup, je třeba z hlediska morálky nahlížet na jejich provozovatele jako na zloděje a na jejich propagátory jako na lháře.

Až se zruší všechny dotace (i různé skryté) na OZE, a až budou prodávat OZE elektřinu jen tehdy, když je jí v síti potřeba, pak se můžeme o těchto zdrojích a jejich výhodnosti bavit.
Respektive pak se o těchto věcech bavit nebude vůbec zapotřebí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.1.2020 11:04 Reaguje na Milan Smrž
Tady je celkem čerství informace o tržní ceně energie z fve:
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-lonska-aukce-fve-nemecku-prinesla-prumernou-cenu-57-eur-mwh
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.1.2020 13:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že to není vyčištěno od dotací a benefitů z nucených výkupů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist