Jiří Janota: Jiří Janota: Evropská komise chrání louže po dešti, zákaz olověného střeliva je na spadnutí
19. září 2020 04:50
Výbor REACH (registrace, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek) ve čtvrtek 3. září na pátý pokus schválil návrh vlivné nadnárodní lobbistické organizace Birdlife International adoptovaný Evropskou komisí na zákaz používání olova v brokovém střelivu. Evropští lovci a sportovní střelci tak budou kriminalizováni za pouhé držení střeliva s olověnými střelami kdekoli v okruhu sto metrů od nejbližšího mokřadu. Mokřad je přitom definován tak široce, že jím jsou třeba i vyschlá rašeliniště či obyčejné louže po dešti. Skutečným záměrem Komise nepochybně je využít zákazu olova jako mezikroku k zákazu civilního držení zbraní napříč celou Evropskou unií.

Miroslav Hruška: Miroslav Hruška: Dálnice D3. Končí etapa potíže růstu. A začíná růst potíží
18. září 2020 07:00
Z tisku se dočteme, že „Zprovoznění D3 u Českých Budějovic se odkládá o další rok. Zdržuje ho tunel Pohůrka“. Ředitelství silnic a dálnic tedy nyní počítá se zahájením provozu až v roce 2024. Stalo se tak proto, že stavbaři musí kvůli agresivní spodní vodě změnit technologii stavby u kilometrového tunelu Pohůrka.

Michaela Pixová: Michaela Pixová: Karel Havlíček svou neochotou snižovat emise ohrožuje celosvětové úsilí o záchranu klimatu
18. září 2020 04:00
O Česku se často říká, že je příliš malé, než aby jeho emise měly zásadní vliv na světové klima. Evidentně to není pravda. Nejen že jsou naše emise v přepočtu na obyvatele jedny z největších na světě, ale odmítavý postoj místopředsedy, potažmo předsedy vlády k rychlejšímu snižování emisí, ohrožuje akci na záchranu klimatu na celoevropské, a tím i celosvětové úrovni. Co víc, ohrožuje i ekonomiku a konkurenceschopnost Česka.

Karel Zvářal: Karel Zvářal: Architektonické pasti – ptákům nebezpečné sklo a nádrže
17. září 2020 06:00
Ptáci v antropogenní krajině hynou nejen ve svislých hladkých šachtách. Značné množství ptáků umírá po nárazu do skla nebo se utopí v nádrži. Přitom jsou to ztráty naprosto zbytečné, kterým by šlo – při dostatečném vzdělání architektů a uvědomělosti dozorujících úředníků či občanů - předcházet. Přestože se o tomto problémů ví minimálně padesát let, stále jsme svědky opakujících se prohřešků proti přírodě a nic nedbáme na životy ptačích obyvatel měst a obcí. Novodobá architektonická „glassmania“ a výskyt odkrytých nádrží všeho druhu, včetně beček s vodou na závlahu, je jednou z hlavních příčin úbytku ptactva v urbánní krajině.

Martin Mach Ondřej: Martin Mach Ondřej: Klecové chovy nosnic jsou téma pro filozofy
16. září 2020 17:33
V roce 2008 jsem si kvůli článku o klecových chovech psal s celou řadou lidí. S ministerstvem zemědělství, odborníky z ČZU, s chovateli, s ochránci zvířat. Něco mi ale v argumentech, studiích a vyjádřeních chybělo. Chyběl mi tam člověk.

Tereza Mináriková: Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy
16. září 2020 05:00
V poslední době se toho na české i mezinárodní scéně děje tolik, že je velice obtížné všechno sledovat. Ale tahle zpráva by podle mě neměla zapadnout. Tiše, jakoby se nachumelilo, vyšla zpráva v Hospodářských novinách, že se ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss rozhodl zrušit oddělení CITES, které se zabývá odhalováním nelegálního obchodu s ohroženými druhy. Ministerstvo životního prostředí se k tomuto kroku podle HN vyjádřilo tak, že pan ředitel toto udělat může a ministr mu v ničem bránit nebude. Lhostejnost ministerstva k celé věci je až zarážející, jako by bylo úplně normální rušit superúspěšné týmy vyšetřující organizovaný zločin v České republice, jako bychom jich měli v rezortu životního prostředí přehršel.

Dana Balcarová: Dana Balcarová: Ochranu přírody musí podpořit jasně stanovené financování
15. září 2020 14:03
Vláda 14. září projednala závěry kontroly Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) o hospodaření národních parků. Audit, který mám rovněž k dispozici, odhalil závažná systémová pochybení, která jdou na vrub Ministerstva životního prostředí. Jde zejména o problematiku financování správ národních parků. Ty si dnes 44 procent svých nákladů kryjí prodejem dřeva a dalších 20 procent pomocí evropských fondů. Současný stav je podle Pirátů neudržitelný. Ceny dřeva v důsledku kůrovcové gradace klesají a národní parky nemohou krýt své náklady prodejem toho, co mají chránit. Pokud stát zákonem ukládá správě národních parků péči o chráněné území, musí jí k tomu poskytnout prostředky.

Lesníci: Lesníci: Kácením české lesy nezachráníme
15. září 2020 13:43
České hospodářské lesy zažívají v posledních letech nebývalou kalamitu. Při ní odumírají velké plochy smrků a borovic, což souvisí se suchem a přemnožením hmyzích škůdců. Protože naši předkové v minulosti vysázeli tyto stromy na většině území Česka, trh je přesycen dřevem. Cena dřeva rychle klesá mnohdy až pod úroveň nákladů na jeho vykácení a dopravu na místo prodeje. To představuje velký problém pro vlastníky lesů, kteří pochopitelně chtějí mít ze svých pozemků ekonomický užitek.

Vědci: Vědci: Vyzýváme českou uhelnou komisi k co nejrychlejšímu útlumu uhelných elektráren v ČR a rozvoji obnovitelných zdrojů energie
15. září 2020 12:43
Lidské aktivity, především stále rostoucí emise skleníkových plynů, už způsobily oteplení planety o 1 °C (1). Pařížská dohoda z roku 2015, kterou ratifikovala i Česká republika, ukládá zemím udržet globální oteplování výrazně pod úrovní 2°C s úsilím omezit oteplování na 1,5°C (2,3). Abychom dodrželi závazky Pařížské dohody, musíme, podle speciální zprávy Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) z podzimu 2018 (4), rychle snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle zprávy OSN z podzimu 2019 potřebujeme nastartovat celosvětový pokles emisí skleníkových plynů o 7.6% každý rok (5). Pokud takový závazek celosvětově nepřijmeme, na konci 21. století se pravděpodobně oteplí o minimálně 3°C. To by znamenalo vzestup hladiny oceánů o desítky cm a rozsáhlé a nevratné změny v planetárních systémech, neslučitelné se současnou podobou naší civilizace (6,7).

Kateřina Poledníková: Kateřina Poledníková: Stutox – co na to sysel?
15. září 2020 04:44
Už rok probíhá mezi ochránci přírody a zemědělci boj o to, jak řešit vysoký výskyt hraboše polního v polních kulturách. Přes protesty ochránců přírody povolil 3. září 2020 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), po dohodě s Ministerstvem zemědělství, zvýšené použití rodenticidů v České republice. Na základě tohoto rozhodnutí jsou nyní povoleny zvýšené dávky rodenticidů i aplikace rozhozem (na základě rozhodnutí ÚKZÚZ pro konkrétní pozemky) . Proti plošnému rozhozu rodenticidů bojuje zejména Česká společnost ornitologická, nesouhlasí s tím také značná část české veřejnosti, která se obává zejména sekundárních otrav v přírodě venčených psů. Diskutován byl zejména vliv Stutoxu na ptáky (dravce, sovy, čápy) a zvěř (např. zajíce, bažanty) a domácí mazlíčky (psy, kočky). Pojďme se ale také zamyslet nad tím, co na to sysel?

Tomáš Kvítek: Tomáš Kvítek: Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem
14. září 2020 07:50
Když jsem si přečetl nabídku redakce Ekolistu, že mohu napsat článek s fabulací na téma „jsem na chvilku ministrem zemědělství a mohu mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu a jaké změny bych vykouzlil a proč“, nejdříve jsem si pomyslel, že je to velmi zajímavý počin redakce, napsání článku bude vlastně velmi jednoduché, vždyť názory na vodu v krajině mám pořád konzistentní a tak není co řešit. A environmentální problémy v zemědělství „ty zná přeci každé malé dítě“, vyjadřuje se k tomu „zasvěceně“ kde kdo, tak není co řešit. Později jsem si uvědomil, že „to žádná legrace nebude“. Napsat něco, co bude mít nějaký reálný základ a nebude to jen snění „akademika“. Ale když již být alespoň na chvilku „kouzelnickým ministrem“, tak současně zapracuje ješitnost chlapa, a závěrem je poznání „tak to musí být něco, jako památník „kouzelnického ministra“, něco co po něm zůstane navěky viset ve vzduchu, kde jinde, že?“ Tedy koncepční záležitosti a ne jen dílčí problematiky. A to pak dá již trochu práce. A stejně se to nemusí povést. A chce to hlavně pokoru.

Petr Orel: Petr Orel: Senátoři podpořili vládní kritiku razantních změn v zemědělství aneb o čem skutečně je usnesení senátního Výboru pro záležitosti EU
14. září 2020 05:50
Výbor pro záležitosti EU, jako pověřený výbor, si vyžádal k danému senátnímu tisku stanovisko senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jako zpravodaj tohoto tisku jsem usnesení tohoto výboru vzal na vědomí a dále s ním pracoval. Výsledné usnesení našeho výboru ke „Strategii od zemědělce ke spotřebiteli“ je pojato mnohem šířeji a určitě zcela nekopíruje pozici vlády ČR. (Pozn. redakce: tento text je reakce na zprávu ČTK, zveřejněnou na webu Ekolist.cz dne 10. 9. 2020)

Erik Schwarzbach : Erik Schwarzbach: Fotovoltaické překvapení v Alpách
13. září 2020 04:50
Nedávno jsme si s dcerou vyšlápli na horskou tůru ve východních Alpách. Našli jsme si předtím ubytování v Prein an der Rax v bývalé zemědělské usedlosti, 700m n m. Neméně než nádherou Alp jsem však byl ohromen využíváním fotovoltaiky našim hostitelem.

Jindřich Petrlík: Jindřich Petrlík: Chemická recyklace plastů je zatím neúčinné řešení produkující toxické látky
12. září 2020 04:00
Na první pohled zázračné technologie označované jako chemická recyklace mají ke skutečné recyklaci velmi daleko. Prokazatelně znečišťují životní prostředí, jsou neúměrně energeticky náročné a pro využití v praxi mají příliš technických nedostatků. Chemická recyklace proto není životaschopným řešením záplavy planety plastovým odpadem. Vyplývá to z aktuální odborné studie Světové aliance pro alternativy ke spalovnám (GAIA) s názvem „Chemická recyklace: Stav, udržitelnost a dopady na životní prostředí“. Ani podobná zařízení vznikající v České republice, které zmapoval spolek Arnika, zatím nepřesvědčila o tom, že by představovala variantu nakládání s odpady šetrnou k životnímu prostředí.

Miroslav Hruška: Miroslav Hruška: O vysazování perlorodek, ochraně půdy a pokrytectví
11. září 2020 05:00
Na internetu a v mediích proběhla nedávno zpráva, že premiér vlády Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec navštívili Jihočeský kraj a u Soběslavi se zúčastnili a dokonce vlastnoručně i vysadili perlorodky říční. Nebylo uvedeno kolik kusů, zda desítky či stovky, ale to už je jedno.

Ondřej Prosický: Ondřej Prosický: Stručný návod (nejen) pro fotografy, jak se bavit s myslivci, kteří brání vstupu do krajiny
10. září 2020 04:50
Jsem fotograf přírody a jako takový mám i řadu zkušeností s myslivci. Tento text je určen zejména pro kolegy fotografy, co se začínají bát chodit do lesa. Pokusil jsem se (nejen) pro ně sepsat jejich práva a možnosti, pokud chtějí zavítat do přírody v období jelení říje.

Zuzana Hamanová: Zuzana Hamanová: Potřebuje Praha novou plavební komoru?
9. září 2020 04:50
Otázka nové plavební komory v centru Prahy vyvolává bouřlivou diskusi. Radnice hlavního města Prahy, Prahy 1 a Prahy 5 se spojily v názoru, proč novou plavební komoru nechtějí, a podepsaly o tom společné memorandum. Vzniklá situace, kdy samospráva celého dotčeného území usilovně bojuje proti záměru, který má vzniknout ve veřejném prostoru a za veřejné peníze, je přece jen poněkud neobvyklá. Měla by být důvodem pro to, aby sama potřebnost záměru další plavební komory byla tou hlavní otázkou, kterou by měly kompetentní schvalovací a odvolací orgány řešit.

Dana Balcarová: Dana Balcarová: Rozvoj lokální a komunitní energetiky je nesmírně důležité umožnit i legislativně
8. září 2020 14:50
Nízkouhlíková budoucnost je nevyhnutelná. Je to zásadní klíč ke zpomalení změny klimatu a oddálení katastrofických scénářů spojených se zvyšováním hladiny oceánů a teplot na planetě Zemi. Piráti stojí za spravedlivou transformací energetiky a úplným upuštěním od spalování uhlí. Do roku 2025 chceme uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, zbytek do roku 2030.

David Storch: David Storch: Vojen Ložek jako prorok antropocénu
8. září 2020 03:44
15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně, vesměs v duchu článků publikovaných vždy u příležitosti jeho předchozích kulatin – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii. Že publikoval přes 1500 odborných prací na obrovské spektrum témat, od biologie plžů až po čtvrtohorní historii Evropy nebo dějiny pravěkého osídlení Čech. Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených (včetně autora těchto řádků, který se zabývá makroekologií a ekologickou teorií, což jsou oblasti, k nimž se Vojen Ložek nikdy nepřiblížil). Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?

Alexandra Mateásková : Alexandra Mateásková: Proč jsem držela hladovku?
7. září 2020 16:28
Zvolila jsem ultimátní formu protestu - hladovku - v reakci na nečinnost vlády v situaci bezprecedentního ohrožení společnosti a globálních ekosystémů v důsledku klimatické a ekologické krize.

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1158 | Další
Jiří Janota: Jiří Janota: Evropská komise chrání louže po dešti, zákaz olověného střeliva je na spadnutí
19. září 2020 04:50
Výbor REACH (registrace, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek) ve čtvrtek 3. září na pátý pokus schválil návrh vlivné nadnárodní lobbistické organizace Birdlife International adoptovaný Evropskou komisí na zákaz používání olova v brokovém střelivu. Evropští lovci a sportovní střelci tak budou kriminalizováni za pouhé držení střeliva s olověnými střelami kdekoli v okruhu sto metrů od nejbližšího mokřadu. Mokřad je přitom definován tak široce, že jím jsou třeba i vyschlá rašeliniště či obyčejné louže po dešti. Skutečným záměrem Komise nepochybně je využít zákazu olova jako mezikroku k zákazu civilního držení zbraní napříč celou Evropskou unií.

Miroslav Hruška: Miroslav Hruška: Dálnice D3. Končí etapa potíže růstu. A začíná růst potíží
18. září 2020 07:00
Z tisku se dočteme, že „Zprovoznění D3 u Českých Budějovic se odkládá o další rok. Zdržuje ho tunel Pohůrka“. Ředitelství silnic a dálnic tedy nyní počítá se zahájením provozu až v roce 2024. Stalo se tak proto, že stavbaři musí kvůli agresivní spodní vodě změnit technologii stavby u kilometrového tunelu Pohůrka.

Michaela Pixová: Michaela Pixová: Karel Havlíček svou neochotou snižovat emise ohrožuje celosvětové úsilí o záchranu klimatu
18. září 2020 04:00
O Česku se často říká, že je příliš malé, než aby jeho emise měly zásadní vliv na světové klima. Evidentně to není pravda. Nejen že jsou naše emise v přepočtu na obyvatele jedny z největších na světě, ale odmítavý postoj místopředsedy, potažmo předsedy vlády k rychlejšímu snižování emisí, ohrožuje akci na záchranu klimatu na celoevropské, a tím i celosvětové úrovni. Co víc, ohrožuje i ekonomiku a konkurenceschopnost Česka.

Karel Zvářal: Karel Zvářal: Architektonické pasti – ptákům nebezpečné sklo a nádrže
17. září 2020 06:00
Ptáci v antropogenní krajině hynou nejen ve svislých hladkých šachtách. Značné množství ptáků umírá po nárazu do skla nebo se utopí v nádrži. Přitom jsou to ztráty naprosto zbytečné, kterým by šlo – při dostatečném vzdělání architektů a uvědomělosti dozorujících úředníků či občanů - předcházet. Přestože se o tomto problémů ví minimálně padesát let, stále jsme svědky opakujících se prohřešků proti přírodě a nic nedbáme na životy ptačích obyvatel měst a obcí. Novodobá architektonická „glassmania“ a výskyt odkrytých nádrží všeho druhu, včetně beček s vodou na závlahu, je jednou z hlavních příčin úbytku ptactva v urbánní krajině.

Martin Mach Ondřej: Martin Mach Ondřej: Klecové chovy nosnic jsou téma pro filozofy
16. září 2020 17:33
V roce 2008 jsem si kvůli článku o klecových chovech psal s celou řadou lidí. S ministerstvem zemědělství, odborníky z ČZU, s chovateli, s ochránci zvířat. Něco mi ale v argumentech, studiích a vyjádřeních chybělo. Chyběl mi tam člověk.

Tereza Mináriková: Tereza Mináriková: Pytláci a pašeráci se radují. Ředitel ČIŽP ruší mezinárodně uznávaný tým, potírající obchod s ohroženými druhy
16. září 2020 05:00
V poslední době se toho na české i mezinárodní scéně děje tolik, že je velice obtížné všechno sledovat. Ale tahle zpráva by podle mě neměla zapadnout. Tiše, jakoby se nachumelilo, vyšla zpráva v Hospodářských novinách, že se ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss rozhodl zrušit oddělení CITES, které se zabývá odhalováním nelegálního obchodu s ohroženými druhy. Ministerstvo životního prostředí se k tomuto kroku podle HN vyjádřilo tak, že pan ředitel toto udělat může a ministr mu v ničem bránit nebude. Lhostejnost ministerstva k celé věci je až zarážející, jako by bylo úplně normální rušit superúspěšné týmy vyšetřující organizovaný zločin v České republice, jako bychom jich měli v rezortu životního prostředí přehršel.

Dana Balcarová: Dana Balcarová: Ochranu přírody musí podpořit jasně stanovené financování
15. září 2020 14:03
Vláda 14. září projednala závěry kontroly Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) o hospodaření národních parků. Audit, který mám rovněž k dispozici, odhalil závažná systémová pochybení, která jdou na vrub Ministerstva životního prostředí. Jde zejména o problematiku financování správ národních parků. Ty si dnes 44 procent svých nákladů kryjí prodejem dřeva a dalších 20 procent pomocí evropských fondů. Současný stav je podle Pirátů neudržitelný. Ceny dřeva v důsledku kůrovcové gradace klesají a národní parky nemohou krýt své náklady prodejem toho, co mají chránit. Pokud stát zákonem ukládá správě národních parků péči o chráněné území, musí jí k tomu poskytnout prostředky.

Lesníci: Lesníci: Kácením české lesy nezachráníme
15. září 2020 13:43
České hospodářské lesy zažívají v posledních letech nebývalou kalamitu. Při ní odumírají velké plochy smrků a borovic, což souvisí se suchem a přemnožením hmyzích škůdců. Protože naši předkové v minulosti vysázeli tyto stromy na většině území Česka, trh je přesycen dřevem. Cena dřeva rychle klesá mnohdy až pod úroveň nákladů na jeho vykácení a dopravu na místo prodeje. To představuje velký problém pro vlastníky lesů, kteří pochopitelně chtějí mít ze svých pozemků ekonomický užitek.

Vědci: Vědci: Vyzýváme českou uhelnou komisi k co nejrychlejšímu útlumu uhelných elektráren v ČR a rozvoji obnovitelných zdrojů energie
15. září 2020 12:43
Lidské aktivity, především stále rostoucí emise skleníkových plynů, už způsobily oteplení planety o 1 °C (1). Pařížská dohoda z roku 2015, kterou ratifikovala i Česká republika, ukládá zemím udržet globální oteplování výrazně pod úrovní 2°C s úsilím omezit oteplování na 1,5°C (2,3). Abychom dodrželi závazky Pařížské dohody, musíme, podle speciální zprávy Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) z podzimu 2018 (4), rychle snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Podle zprávy OSN z podzimu 2019 potřebujeme nastartovat celosvětový pokles emisí skleníkových plynů o 7.6% každý rok (5). Pokud takový závazek celosvětově nepřijmeme, na konci 21. století se pravděpodobně oteplí o minimálně 3°C. To by znamenalo vzestup hladiny oceánů o desítky cm a rozsáhlé a nevratné změny v planetárních systémech, neslučitelné se současnou podobou naší civilizace (6,7).

Kateřina Poledníková: Kateřina Poledníková: Stutox – co na to sysel?
15. září 2020 04:44
Už rok probíhá mezi ochránci přírody a zemědělci boj o to, jak řešit vysoký výskyt hraboše polního v polních kulturách. Přes protesty ochránců přírody povolil 3. září 2020 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), po dohodě s Ministerstvem zemědělství, zvýšené použití rodenticidů v České republice. Na základě tohoto rozhodnutí jsou nyní povoleny zvýšené dávky rodenticidů i aplikace rozhozem (na základě rozhodnutí ÚKZÚZ pro konkrétní pozemky) . Proti plošnému rozhozu rodenticidů bojuje zejména Česká společnost ornitologická, nesouhlasí s tím také značná část české veřejnosti, která se obává zejména sekundárních otrav v přírodě venčených psů. Diskutován byl zejména vliv Stutoxu na ptáky (dravce, sovy, čápy) a zvěř (např. zajíce, bažanty) a domácí mazlíčky (psy, kočky). Pojďme se ale také zamyslet nad tím, co na to sysel?

Tomáš Kvítek: Tomáš Kvítek: Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem
14. září 2020 07:50
Když jsem si přečetl nabídku redakce Ekolistu, že mohu napsat článek s fabulací na téma „jsem na chvilku ministrem zemědělství a mohu mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu a jaké změny bych vykouzlil a proč“, nejdříve jsem si pomyslel, že je to velmi zajímavý počin redakce, napsání článku bude vlastně velmi jednoduché, vždyť názory na vodu v krajině mám pořád konzistentní a tak není co řešit. A environmentální problémy v zemědělství „ty zná přeci každé malé dítě“, vyjadřuje se k tomu „zasvěceně“ kde kdo, tak není co řešit. Později jsem si uvědomil, že „to žádná legrace nebude“. Napsat něco, co bude mít nějaký reálný základ a nebude to jen snění „akademika“. Ale když již být alespoň na chvilku „kouzelnickým ministrem“, tak současně zapracuje ješitnost chlapa, a závěrem je poznání „tak to musí být něco, jako památník „kouzelnického ministra“, něco co po něm zůstane navěky viset ve vzduchu, kde jinde, že?“ Tedy koncepční záležitosti a ne jen dílčí problematiky. A to pak dá již trochu práce. A stejně se to nemusí povést. A chce to hlavně pokoru.

Petr Orel: Petr Orel: Senátoři podpořili vládní kritiku razantních změn v zemědělství aneb o čem skutečně je usnesení senátního Výboru pro záležitosti EU
14. září 2020 05:50
Výbor pro záležitosti EU, jako pověřený výbor, si vyžádal k danému senátnímu tisku stanovisko senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jako zpravodaj tohoto tisku jsem usnesení tohoto výboru vzal na vědomí a dále s ním pracoval. Výsledné usnesení našeho výboru ke „Strategii od zemědělce ke spotřebiteli“ je pojato mnohem šířeji a určitě zcela nekopíruje pozici vlády ČR. (Pozn. redakce: tento text je reakce na zprávu ČTK, zveřejněnou na webu Ekolist.cz dne 10. 9. 2020)

Erik Schwarzbach : Erik Schwarzbach: Fotovoltaické překvapení v Alpách
13. září 2020 04:50
Nedávno jsme si s dcerou vyšlápli na horskou tůru ve východních Alpách. Našli jsme si předtím ubytování v Prein an der Rax v bývalé zemědělské usedlosti, 700m n m. Neméně než nádherou Alp jsem však byl ohromen využíváním fotovoltaiky našim hostitelem.

Jindřich Petrlík: Jindřich Petrlík: Chemická recyklace plastů je zatím neúčinné řešení produkující toxické látky
12. září 2020 04:00
Na první pohled zázračné technologie označované jako chemická recyklace mají ke skutečné recyklaci velmi daleko. Prokazatelně znečišťují životní prostředí, jsou neúměrně energeticky náročné a pro využití v praxi mají příliš technických nedostatků. Chemická recyklace proto není životaschopným řešením záplavy planety plastovým odpadem. Vyplývá to z aktuální odborné studie Světové aliance pro alternativy ke spalovnám (GAIA) s názvem „Chemická recyklace: Stav, udržitelnost a dopady na životní prostředí“. Ani podobná zařízení vznikající v České republice, které zmapoval spolek Arnika, zatím nepřesvědčila o tom, že by představovala variantu nakládání s odpady šetrnou k životnímu prostředí.

Miroslav Hruška: Miroslav Hruška: O vysazování perlorodek, ochraně půdy a pokrytectví
11. září 2020 05:00
Na internetu a v mediích proběhla nedávno zpráva, že premiér vlády Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec navštívili Jihočeský kraj a u Soběslavi se zúčastnili a dokonce vlastnoručně i vysadili perlorodky říční. Nebylo uvedeno kolik kusů, zda desítky či stovky, ale to už je jedno.

Ondřej Prosický: Ondřej Prosický: Stručný návod (nejen) pro fotografy, jak se bavit s myslivci, kteří brání vstupu do krajiny
10. září 2020 04:50
Jsem fotograf přírody a jako takový mám i řadu zkušeností s myslivci. Tento text je určen zejména pro kolegy fotografy, co se začínají bát chodit do lesa. Pokusil jsem se (nejen) pro ně sepsat jejich práva a možnosti, pokud chtějí zavítat do přírody v období jelení říje.

Zuzana Hamanová: Zuzana Hamanová: Potřebuje Praha novou plavební komoru?
9. září 2020 04:50
Otázka nové plavební komory v centru Prahy vyvolává bouřlivou diskusi. Radnice hlavního města Prahy, Prahy 1 a Prahy 5 se spojily v názoru, proč novou plavební komoru nechtějí, a podepsaly o tom společné memorandum. Vzniklá situace, kdy samospráva celého dotčeného území usilovně bojuje proti záměru, který má vzniknout ve veřejném prostoru a za veřejné peníze, je přece jen poněkud neobvyklá. Měla by být důvodem pro to, aby sama potřebnost záměru další plavební komory byla tou hlavní otázkou, kterou by měly kompetentní schvalovací a odvolací orgány řešit.

Dana Balcarová: Dana Balcarová: Rozvoj lokální a komunitní energetiky je nesmírně důležité umožnit i legislativně
8. září 2020 14:50
Nízkouhlíková budoucnost je nevyhnutelná. Je to zásadní klíč ke zpomalení změny klimatu a oddálení katastrofických scénářů spojených se zvyšováním hladiny oceánů a teplot na planetě Zemi. Piráti stojí za spravedlivou transformací energetiky a úplným upuštěním od spalování uhlí. Do roku 2025 chceme uzavřít uhelné elektrárny, ze kterých jde elektřina na vývoz, zbytek do roku 2030.

David Storch: David Storch: Vojen Ložek jako prorok antropocénu
8. září 2020 03:44
15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně, vesměs v duchu článků publikovaných vždy u příležitosti jeho předchozích kulatin – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii. Že publikoval přes 1500 odborných prací na obrovské spektrum témat, od biologie plžů až po čtvrtohorní historii Evropy nebo dějiny pravěkého osídlení Čech. Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených (včetně autora těchto řádků, který se zabývá makroekologií a ekologickou teorií, což jsou oblasti, k nimž se Vojen Ložek nikdy nepřiblížil). Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?

Alexandra Mateásková : Alexandra Mateásková: Proč jsem držela hladovku?
7. září 2020 16:28
Zvolila jsem ultimátní formu protestu - hladovku - v reakci na nečinnost vlády v situaci bezprecedentního ohrožení společnosti a globálních ekosystémů v důsledku klimatické a ekologické krize.

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1158 | Další

Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.