Lukáš Blažej, Jaromír Bláha: Všechny stromy kolem tratí jsou nebezpečné a musejí se vykácet. Opravdu?
26.11.2019 | PRAHA
Projednávaná novela drážního zákona by mohla umožnit plošné kácení stromů podél železnice.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Pro představu o devastaci prostředí, kterou by taková změna způsobila, se stačí projet třeba Posázavským motoráčkem. Všechny stromy, které kolem sebe uvidíte, by musely být vykáceny, a z Posázavského pacifiku byste viděli už jen holé skály.
Již v současnosti přitom může správce trati provádět okamžité kácení dřevin v havarijním stavu, aniž by do toho jakkoliv vstupovalo hledisko ochrany přírody. Zdravé dřeviny může kácet po oznámení orgánu ochrany přírody, který případně může zahájit řízení o omezení kácení. Těchto řízení probíhají jen několik ročně.
Senát naštěstí s touto děsivou změnou nesouhlasil a vrátil novelu drážního zákona zpět do sněmovny. A žádá vyškrtnout z ní problematický pozměňovací návrh poslance Ferance (ANO) obsahující text: "Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy“.
Senátoři přitom argumentují nejen ekologickými důvody, ale i tím, že povinné, ale přitom nesmyslné kácení pásů všech stromů v okolí tratí by bylo nehospodárné vyhazování peněz provozovatelem drah a také nepřiměřeným zásahem do práv vlastníků na jejichž pozemcích stromy rostou.
Poslanecká sněmovna o tom tedy bude znovu hlasovat. V případě, že plénum sněmovny potvrdí své původní hlasování, nebude při kácení podél drah vůbec záležet na tom, zda strom může dráhu skutečně ohrozit (např. měřením stability stromu WLA), ale pouze na tom, kde se strom nachází.
Pokud by při svém (jakkoliv nemožném) pádu mohl teoreticky zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, půjde o strom, který je možno pokácet. To se bude týkat nejen biologicky cenných a zcela zdravých stromů v blízkosti dráhy, ale například i lesů nebo až stovek metrů svažitého terénu.
Novela zákona o drahách byla jako sněmovní tisk 326 zařazena na pořad 39. schůze, která začíná již dnes. Prosím, pište poslancům a poslankyním, ať podpoří senátní návrh.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí
Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu Jih
Zahradníci začali sázet nové vrby na hráz táborské vodní nádrže JordánOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
JŠ
Jan Šimůnek
26.11.2019 17:13Vzhledem k tomu, že jsou častější silné větry s poryvy a nárazy, je to asi rozumná prevence. Jinak je třeba upozornit, že daný zákon nenutí správce železniční cesty, aby ty stromy šmahem vykácel, jen eliminuje možnost zlé vůle ze strany ochrany přírody, která by mohla potřebné kácení zablokovat.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
26.11.2019 18:33 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže SŽDC není potřeba ke kácení nutit, oni se do toho rádi pustí. Ono v "odzeleněné" zemědělské krajině, tvoří vegetační doprovody železnic a silnic významnou část zelené infrastruktury.
Je škoda, že už dávno správci silnic a železnic nezaměstnali nebo nenajmuli odborně znalé lidi pro péči o zeleň. Místo toho se v případě železnic plánuje jakési "konečné řešení" zeleně. A k tomu se má ještě zasahovat na soukromé pozemky.
Odpovědět
Je škoda, že už dávno správci silnic a železnic nezaměstnali nebo nenajmuli odborně znalé lidi pro péči o zeleň. Místo toho se v případě železnic plánuje jakési "konečné řešení" zeleně. A k tomu se má ještě zasahovat na soukromé pozemky.
ig
26.11.2019 20:00 Reaguje na Jan Škrdla
SŽDC se do něčeho ráda pustí? Nejsem z oboru, ale pouhým pozorováním spíš soudím, že SŽDC se obloukem vyhne čemukoliv jen může :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
26.11.2019 20:48 Reaguje naKácení kolem železnic, to oni dělají velice rádi. Ale náhradním výsadbám (třeba i na náhradních pozemcích), tě se snaží vyhnout obloukem (výjimkou je, když mají na něco dotaci a se zbylých peněz mohou zaplatit nějakou firmu).
Odpovědět
JN
Josef Novák
30.11.2019 10:14 Reaguje na Jan ŠkrdlaNemyslím, že to dělají rádi, musí za to někomu zaplatit. Zmíněné znění zákona by jim jen zjednodušilo administrativu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 21:10 Reaguje na Josef NovákJen taková zajímavost, na kácení mají vyčleněné peníze, na náhradní výsadby už ne (a to i v případě, že by měli financovat výsadbu jinde).
Odpovědět
VS
Vilda Smakal
29.11.2019 12:08 Reaguje na Jan ŠimůnekPane Šimůnku, takové prevence bych mohl řešit všude kolem nás. Vemte si blbce na silnicích. Jede auto alejí, nabourá a my kvůli blbci za volantem vykácíme celou alej ?
Těmhle lidem, kteří kývnou na takové vykácení, bych dal klepeta a bičem po zádech.
Všechno co se nám nehodí, tak zničíme, vykácíme, odvezemě, zplundrujeme !
Do teďka to nikomu řadu let nevadilo a teď se najde blbec,
který rozhodne a všichni jdou plundrovat !
Odpovědět
Těmhle lidem, kteří kývnou na takové vykácení, bych dal klepeta a bičem po zádech.
Všechno co se nám nehodí, tak zničíme, vykácíme, odvezemě, zplundrujeme !
Do teďka to nikomu řadu let nevadilo a teď se najde blbec,
který rozhodne a všichni jdou plundrovat !
JŠ
Jan Šimůnek
30.11.2019 09:33 Reaguje na Vilda SmakalU silnice stačí svodidla, nicméně o stromy nehavarují zdaleka jen "blbci".
A jsou-li stromy aleje v katastrofálním stavu (duté, prohnilé, hrozící pádem), pak je jejich probírka nutná.
U těch železničních koridorů jde taky o to, že vlak má docela dlouhou brzdnou dráhu a nemůže padlý strom objet. A jede v něm současně daleko větší množství lidí než třeba v autobuse.
Odpovědět
A jsou-li stromy aleje v katastrofálním stavu (duté, prohnilé, hrozící pádem), pak je jejich probírka nutná.
U těch železničních koridorů jde taky o to, že vlak má docela dlouhou brzdnou dráhu a nemůže padlý strom objet. A jede v něm současně daleko větší množství lidí než třeba v autobuse.
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 20:45 Reaguje na Jan ŠimůnekV případě silnic je to ve většině případů tak, že řidič nezvládne jízdu, vyjede z vozovky a narazí do stromu. Pak jsou případy, že "blbec" dřevorubec nebo "blbec" vedoucí pracovník nezajistí dost lidí, kteří by řídili dopravu, a strom jak na potvoru spadne před auto.
To že jsou kolem sinic havarijní stromy je pravda, ale příčinou je zanedbání péče o ně. Až je to kritické, tak se to řeší těžbou, nový strom se pak často nevysadí. Tak postupně mizí celé aleje.
Odpovědět
To že jsou kolem sinic havarijní stromy je pravda, ale příčinou je zanedbání péče o ně. Až je to kritické, tak se to řeší těžbou, nový strom se pak často nevysadí. Tak postupně mizí celé aleje.
JS
Jarek Schindler
27.11.2019 21:08Riziko pádu a to i na pohled zdravého stromu je vždy. Zvlášť na zamokřeném podloží či skalách. Je však potřeba rozlišovat. Kolem vysokorychlostních tratí by v dosahu tratě bohužel žádný strom být neměl. Jiná situace je na regionálních tratích. Takový Posázavský pacifik nebo třeba Čunínský expres nejsou třeba jen z důvodu rychlosti pádem stromu tak ohroženy. Zase je ale potřeba rozlišovat kde ty stromy rostou a kam strojvůdce vidí a dohlédne.. V nepřehledných úsecích nemusí dobrzdit ani v malé rychlosti. Otázkou je KDO ZA TO BUDE POTOM ODPOVĚDNÝ? Pan Bláha se k odpovědnosti určitě hlásit nebude. Každá dráha má potom "nějaké" ochranné pásmo. Již to ochranné pásmo je zásah do soukromého majetku. Jinak odzeleněná zemědělská krajina je hlavně problémem té zemědělské krajiny a snažit se to dohnat zelení kolem tratí,silnic, elektrovodů je nesmysl. Stejným nesmyslem je potom tvrdit , že zrovna na takovou rizikovou těžbu se někdo zvlášť třese.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
27.11.2019 22:41 Reaguje na Jarek SchindlerPředpokládám, že ochranné pásmo železnice je 60 m od krajní koleje. Při šířce tělesa dráhy 10-20 m, je tady další 40-50 m lesa. Pro mě je odlesnění tak širokého pásu nepřijatelné. Osobně bych preferoval jiná opatření, včetně změny hospodářského tvaru lesa. A co se zodpovědnosti týká, tu má majitel pozemku.
S tím ochranným pásmem, to je logika jako bič. "Stejně jsou omezena práva vlastníků, tak je omezíme ještě více, nebo ty pozemky rovnou vyvlastníme".
Co se zemědělské krajiny týká, jsou místa, kde vegetační doprovody železnic představují více než 20% zeleně, a aleje kolem silnic jsou nejvýznamnějšími prvky rozdělujícími rozsáhlé lány. Elektrovody bych zde nezmiňoval, jejich efekt v krajině je opačný. O nějakém dohánění zelení kolem železnic a silnic tady snad ani nemůže být řeč, spíše naopak. Zatímco v polích zeleně pomalu přibývá (alespoň někde), tak vegetační doprovody silnic a železnic se postupně ztrácí (u silnic je zdokumentované, že kácení převařuje nad novou výsadou, navíc ne každý vysazený strom se dočká dospělosti).
Odpovědět
S tím ochranným pásmem, to je logika jako bič. "Stejně jsou omezena práva vlastníků, tak je omezíme ještě více, nebo ty pozemky rovnou vyvlastníme".
Co se zemědělské krajiny týká, jsou místa, kde vegetační doprovody železnic představují více než 20% zeleně, a aleje kolem silnic jsou nejvýznamnějšími prvky rozdělujícími rozsáhlé lány. Elektrovody bych zde nezmiňoval, jejich efekt v krajině je opačný. O nějakém dohánění zelení kolem železnic a silnic tady snad ani nemůže být řeč, spíše naopak. Zatímco v polích zeleně pomalu přibývá (alespoň někde), tak vegetační doprovody silnic a železnic se postupně ztrácí (u silnic je zdokumentované, že kácení převařuje nad novou výsadou, navíc ne každý vysazený strom se dočká dospělosti).
JS
Jarek Schindler
27.11.2019 23:44 Reaguje na Jan ŠkrdlaU nás naštěstí stromy nerostou až do nebe. Proč vyvlastňovat? Sám jste majitele označil za zodpovědné. No a mělo by být na majitelích aby se zodpovědně chovali. Tedy v překladu, předcházeli té jejich možné další zodpovědnosti. Problém je v tom, že lidé bez zodpovědnosti sice nechtějí vyvlastňovat ale pouze těm zodpovědným majitelů do toho potřebují "kecat". No a vše co omezí právo do něčeho "kecat" je potom špatné. Dalo by se říci přímo neekologické.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.11.2019 09:36 Reaguje na Jan ŠkrdlaJe mi líto, pokud ty stromy vlaky ohrožují, pak jednoznačně v tomto případě převládá zájem společnosti nad zájmem jejich vlastníků. Nic nebrání vlastníkům pozemků kolem trati pěstovat něco, co vlak neohrozí. Napadají mě třeba plantáže vánočních stromků.
Odpovědět
JN
Josef Novák
30.11.2019 10:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJe nutné definovat, co to znamená "ohrožují vlaky". Kromě toho je skutečně celospolečenským zájmem likvidovat stromy ve velkém? Když si uvědomíme, o jak velké množství stromu by se skutečně jednalo, je to poměrně velký les. Tedy v případě přijetí zmíněného znění zákona by to chtělo rozumné používání tohoto zákona, nebo toto znění ze zákona vyškrtnout.
To samozřejmě nic nemění na tom, že opravdu nebezpečné stromy je nutné odstranit, ale ne to vzít jen tak šmahem.
Odpovědět
To samozřejmě nic nemění na tom, že opravdu nebezpečné stromy je nutné odstranit, ale ne to vzít jen tak šmahem.
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 20:55 Reaguje na Josef NovákŽe je potřeba rozumný přístup souhlasím, zejména pak s posledním odstavcem. Z toho důvodu by se ten zákon měl raději přepracovat.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 17:54 Reaguje na Josef NovákJá jsem toho názoru, že právě toto ta nová úprava umožňuje. Odpadá přitom casnování se s naprosto nekompetentními eko-úředníky, kteří navíc nenesou žádnou odpovědnost v případě, kdy strom, který zakázali skácet, spadne sám a způsobí škody, nebo i něčí smrt.
Po zkušenostech, které byly kdysi tu na Eklistu ventilovány (ještě v době diskuse bez přihlašování) lze takovou úpravu zákone jen uvítat.
Odpovědět
Po zkušenostech, které byly kdysi tu na Eklistu ventilovány (ještě v době diskuse bez přihlašování) lze takovou úpravu zákone jen uvítat.
JS
Jarek Schindler
6.12.2019 10:59 Reaguje na Josef NovákNejde přece o to likvidovat stromy ve velkém. Mnohde jde navíc o hodně problematickou, rizikovou těžbu. Tady jde spíš o další poplašnou zprávu z pera lesnického experta Hnutí Duha. Třeba toto : " Pro představu o devastaci prostředí, kterou by taková změna způsobila, se stačí projet třeba Posázavským motoráčkem. Všechny stromy, které kolem sebe uvidíte, by musely být vykáceny, a z Posázavského pacifiku byste viděli už jen holé skály". Opravdu by musely být vykáceny všechny stromy???? Osobně si myslím, že žádné, natož všechny, nemusí být vykáceny. Ono asi stačí pouhá možnost, že by někdo bez dobrozdání těch jedině správných institucí mohl něco kácet.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
30.11.2019 21:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže ta plocha, o kterou se jedná, není zanedbatelná. Při takové ploše plantáže vánočních stromků se obávám o jejich odbyt.
Často se jedná o svahy nad dráhou, kde stromy drží svah pohromadě a zabraňují erozi. Tam by bylo vhodné přeřadit porosty do kategorie ochranných lesů (některé tam jsou), a přizpůsobit tomu pěstování (např. hospodářský tvar, dobu obmýtí, druhovou skladbu).
Odpovědět
Často se jedná o svahy nad dráhou, kde stromy drží svah pohromadě a zabraňují erozi. Tam by bylo vhodné přeřadit porosty do kategorie ochranných lesů (některé tam jsou), a přizpůsobit tomu pěstování (např. hospodářský tvar, dobu obmýtí, druhovou skladbu).
JŠ
Jan Šimůnek
1.12.2019 17:55 Reaguje na Jan ŠkrdlaDaly by se tam pěstovat třeba vrby na košíky nebo topoly na biopalivo.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
1.12.2019 22:47 Reaguje na Jan ŠimůnekPro vrbové matečnice hodí spíše vlhčí půdy a stejně jako pro topolové plantáže spíše rovinaté pozemky. Na svahu by se spíše hodil výmladkový les s krátkou dobou obmýtí (20-30 nebo i kratší, směs dřevin s dobrou výmladkovou schopností, např. habr, dub, lípa, javor, nebo i hloh).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.12.2019 06:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaKolem řady tratí jsou jezírka a bažiny, patrně jako pozůstatek zeminy, těžené na náspy.
U toho výmladkového lesa (ale i čehokoli jiného) by musel majitel/provozovatel ručit za nepřekročení určité maximální výšky.
Odpovědět
U toho výmladkového lesa (ale i čehokoli jiného) by musel majitel/provozovatel ručit za nepřekročení určité maximální výšky.
JŠ
Jan Škrdla
2.12.2019 22:40 Reaguje na Jan ŠimůnekNa podmáčené půdě vede trať ve většině případů na náspu. Často je to důvodu, aby se dostala nad úroveň stoleté vody. Tím máme výšku k dobru.
Jinak výška porostu je dána rychlostí růstu a dobou obmýtí. Pokud jsou výmladky mladé, tak jsou odolné proti vyvrácení.
Z mého pohledu by se měla dodržet jistá úroveň provozní bezpečnosti, to se týká hlavně u porostů nad dráhou. Asi tak, aby byla garantovaná stabilita za běžných klimatických podmínek. Jiná věc je, pokud přijde orkán, který může vyvrátit samotné elektrické vedení.
Odpovědět
Jinak výška porostu je dána rychlostí růstu a dobou obmýtí. Pokud jsou výmladky mladé, tak jsou odolné proti vyvrácení.
Z mého pohledu by se měla dodržet jistá úroveň provozní bezpečnosti, to se týká hlavně u porostů nad dráhou. Asi tak, aby byla garantovaná stabilita za běžných klimatických podmínek. Jiná věc je, pokud přijde orkán, který může vyvrátit samotné elektrické vedení.
MK
Martin Kysela
15.12.2019 13:14ono by to všechno šlo využít pro ochranu biodiverzity, ale to by "ochranáři" zase nechtěli a pištěli by, že se poškozují dřeviny. Všechny potencionálně nebezpečné stromy, které mohou trať ohrozit, by bylo vhodné začít tradičně ořezávat, jako se to dělo dřívě. Stačí sednout do vlaku a na každé stanici pozorovat starší dřeviny, které přežily modernizace-většinou všechny byly ořezány a měly sraženou korunu. Dnes se do toho bojí každý říznout, aby nebyl popotahován orgánem ochrany přírody. Význam ořezávaných stromů pro brouky a ptáky na stránkách ekolistu asi není třeba šířeji rozebírat...Takhle zase mezi prsty uniká možnost něco konečně dělat (cizíma rukama) pro biodiverzitu a extikční dluh saproxylů se stále prohlubuje. Nehledě na význam dráhy jako koridoru např. pro motýly...škoda těchto válek, ochrana přírody by měla konečně pochopit že dálnice, železnice nebo povrchový důl je pro řadu ohrožených druhů poslední nadějí
Odpovědět
