Ondřej Feit: Otevřený dopis ministrovi životního prostředí ke kácení stromů v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací

Plzěňská ulice Schwarzova. Stromy rostou v ochranném pásmu vodovodů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | SZKT

Vážený pane ministře,

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s. (SZKT), jako největší profesní organizace v ČR, sdružující odborníky z řad krajinářských architektů, projektantů zahradních úprav, arboristů, zahradníků, správců zeleně, úředníků státní správy a samosprávy, se na Vás obrací ve věci plánovaného projednání tzv. invazní novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která implementuje právní předpisy Evropské unie, týkající se problematiky invazních nepůvodních druhů živočichů a rostlin.

V rámci invazní novely je v bodu č. 15 navržena změna § 8 odst. 2, jde o změnu režimu kácení dřevin, které rostou v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací. Nově by nemělo být třeba ke kácení dřevin rostoucích v tomto ochranném pásmu povolení (rozhodnutí) orgánu ochrany přírody, ale měl by zde být nastaven tzv. oznamovací režim, podobně jako např. u odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy (oznámení orgánu ochrany přírody 15 dní předem). Jako profesní organizace vyjadřujeme s touto navrhovanou změnou zásadní nesouhlas.

Stromy na brněnské třídě kapitána Jaroše také rostou v ochranném pásmu vodovodu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | SZTK

1) Navrhovaná změna nemá žádnou souvislost s invazní vyhláškou, vůbec nemíří na druhy invazní, ale dotýká se všech dřevin, včetně těch domácích. Mezi navrhovanou změnou a invazní novelou nevidíme žádnou souvislost.

2) V době hledání strategie, jak se vypořádat s klimatickou změnou a jejími následky jde o nesystémový krok, který jde proti smyslu hledaných a zaváděných opatření. V centrech měst a obcí potřebujeme udržet stávající vzrostlou zeleň v co možná největší míře. Je třeba motivovat právnické osoby, aby hledali při své činnosti co možná nejšetrnější řešení, ne jim cestu ke kácení ulehčovat změnou režimu povolovacího na oznamovací.

3) Protože v oznamovacím režimu nelze uložit náhradní výsadbu a následnou péči o ni (to lze uložit pouze v rozhodnutí o povolení kácení), nebudou kácené stromy nahrazovány novou výsadbou. Tím dojde i k celkovému úbytku zeleně v intravilánech. To považujeme za nesystémové a nevýchovné. Stát chce na jednu stranu motivovat fyzické osoby a spolky prostřednictvím dotačních titulů k výsadbám dřevin, na druhou stranu této povinnosti zbavuje právnické osoby. Tato úprava se dotkne významných uličních stromořadí, v některých městech a obcích se jedná až o 85 % všech stromořadí.

4) Proti této námitce se nabízí argument, že orgán ochrany přírody může plánované kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Podle našich dosavadních zkušeností je to však v praxi velmi těžko proveditelné, oznámení o kácení dřevin zcela jistě přibude a je zde poměrně krátká lhůta k řešení během 15 dnů od podání oznámení. Změnou povolovacího režimu na oznamovací dojde k velkému nárůstu agendy pro obecní úřady s rozšířenou působností, protože ty jsou pro oznamovací režim věcně příslušné (přesun agendy z více než 6000 obecních úřadů na 205 obecních úřadů s rozšířenou působností).

5) Navrženou změnou dojde také k vyloučení účasti veřejnosti podle § 70 zákona. Ve správním řízení o povolení kácení mohou být spolky, v nichž se občané sdružují, účastníky řízení. Do kácení v oznamovacím režimu ale mluvit nemohou. Lze předpokládat, že kácení na oznámení, bez provedení náhradní výsadby, vyvolá mezi veřejností velké znepokojení.

Plzeňská Staniční ulice. Stromy rostoucí v ochranném pásmu vodovodu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | SZTK

6) Jako velmi problematickou vidíme i aplikovatelnost této změny do správní praxe. Zatímco u nadzemních přenosových soustav, kde je ochranné pásmo vymezeno svislou rovinou, lze zasahující větve i samotné přenosové vedení okem vidět, bude u ochranného pásma vodovodů a kanalizací ověření faktického stavu velmi těžké a diskutabilní. U konkrétní dřeviny nebude možno jednoznačně určit, zdali se nachází její kořeny v ochranném pásmu či nikoliv.

Apelujeme proto na okamžité stažení návrhu invazní novely z programu jednání legislativní rady vlády a následnému vyjmutí bodu č. 15 na straně 3 tohoto návrhu. Problematice dřevin, rostoucích v ochranných pásmech sítí, by měla být věnována samostatná úprava legislativy, která bude předem a řádně projednána s odbornou veřejností.

Známe a vítáme aktivity MŽP směřující k podpoře opatření na ochranu přírody a krajiny, jako např. nově spuštěný dotační titul na podporu kampaně Sázíme budoucnost (SZKT je také partnerem kampaně). O to více nerozumíme navržené změně, která vysílá směrem k veřejnosti velmi špatný signál. Prosíme Vás proto znovu o zvážení celé situace a nalezení vhodného řešení.

Závěrem mi dovolte poděkovat za přijetí a osobní jednání s Vámi, které proběhlo dne 05.11 2019 v Poslanecké sněmovně. I když jsme nenalezli žádné uspokojivé řešení, vážíme si toho, že jste vyslechnul náš názor na celou problematiku. Jsme ale nadále přesvědčeni, že z odborného hlediska se jedná o významné oslabení právní ochrany dřevin, jehož důsledkem může být nekontrolovatelné kácení dřevin v sídlech, které odhadujeme v řádek stovek až tisíců jedinců po celé ČR. Z těchto důvodů jsme jako formu komunikace zvolili otevřený dopis, aby se o navrhované změně mohla dozvědět i širší odborná veřejnost.

S pozdravem