Štěpán Chalupa: Až dvacetkrát míň nových větrníků než v Rakousku

Evropa bude mít víc větrných elektráren, Česko ne.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Richenza / Wikimedia Commons

Opravit chyby

V Evropě by mělo v příštích pěti letech vzniknout mezi 67 až 112 gigawatty (GW) nových větrných turbín. Kolik to bude ve skutečnosti záleží především na tom, jaké Národní energeticko-klimatické plány předloží jednotlivé členské státy EU. Ty jsou klíčovým prvkem snahy EU transformovat fosilní energetiku na obnovitelnou a zbrzdit tak příčiny klimatické krize a zlepšit kvalitu ovzduší. Národní státy v nich popisují, jakým tempem a způsobem budou rozvíjet obnovitelné zdroje energie (OZE) a energetickou efektivitu do roku 2030.

Český návrh Národního energeticko-klimatického plánu, který připravovala ještě bývalá ministryně Marta Nováková, kritizovala Komora OZE už dříve za příliš nízkou ambici. V červnu se ke kritice přidala i Evropská komise, opět zejména kvůli nízké ambici rozvoje obnovitelných zdrojů. Hlavní slabinou návrhu je zaměření na ekologicky neudržitelné spalování biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách místo rozvoje výroby elektřiny především z větru nebo slunce, uvedla ve své dřívější analýze Komora OZE.

Bývalá ministryně Nováková naplánovala pro příští dekádu zvýšit v Česku výrobu čisté elektřiny pouze o 0,6 procentního bodu: z podílu 13,6 % dosaženého v roce 2016 na 14,2 % očekávaného v roce 2030. To je zcela mimo realitu a je na ministru Havlíčkovi, aby tuto zásadní chybu do konce roku opravil.

Až dvacetkrát méně než v Rakousku

Zveřejněná předpověď rozvoje větrné energetiky od Wind Europe předpovídá rozvoj sektoru podle tří možných scénářů. Podle nich by mělo v Evropě každoročně přibývat mezi 13 a 22 gigawatty nových větrných elektráren. Zhruba tři čtvrtiny z toho budou elektrárny na souši (zbývající čtvrtina jsou elektrárny na moři).

Podle středního scénáře by na konci roku 2023 mělo v Evropě stát 277 gigawattů větrných elektráren, o polovinu víc, než na konci roku 2018 (189 GW). Může to ale být ještě o 22 GW víc, pokud státy vylepší podmínky pro rozvoj větrných elektráren. I přes aktuální zpomalení trhu v Německu by lídrem trhu mělo zůstat Německo, následované Španělskem, Francií, Švédskem a Itálií.

Odhadujeme, že v Česku vznikne 0,07 až 0,5 gigawattu (70 až 500 megawattů; megawatt je tisícina gigawattu) větrných elektráren. Záleží, jak ministr Havlíček upraví Návrh Plánu. To je až dvacetkrát méně, než kolik očekávají kolegové v Rakousku (1 246 megawattů), které je podobně velké, má podobnou hustotu osídlení a v celku i srovnatelné větrné podmínky.

V okolních státech se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo za 10 let. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční.

Klíčové budou komunitní větrné elektrárny

V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci obnovitelných zdrojů veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky. Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání zdrojů, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat.

V zahraničí jsou komunitní projekty velmi využívány pro rozvoj OZE již od počátku obnovitelných zdrojů energie. Komora OZE i ekologické organizace podporují zavedení specifických zvýhodněných podmínek, které umožní komunitním projektům uplatnit se v tržním prostředí a napomohou jejich rozvoji. V Belgii, Německu, Británii i jinde existují tisíce, možná desetitisíce obnovitelných zdrojů spoluvlastněných obcemi, podnikateli a občany.