https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-prihoda-skody-v-lesich-v-roce-2019-40-miliard-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Příhoda: Jaké budou škody v lesích v roce 2019? 40 miliard korun

7.10.2019
Pokácet!
Pokácet!
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ekonomické škody v lesích způsobené zejména dopady sucha a kůrovcovou kalamitou dosáhnou v roce 2019 podle aktuálních analýz CZECH FOREST think tank téměř 40 miliard korun.
 

Nárůst škod proti prvotním odhadům z přelomu roku je způsoben zejména dalším propadem cen dříví a zpřesněním tzv. oceňovací vyhlášky. Existenčních problémy vlastníků lesů se tím ještě prohlubují. Důsledkem ekonomických škod je již často nemožnost financování boje s kalamitou a zalesňování kalamitních ploch.

Škody v lesích

Pro výpočet škod na výnosech a z předčasného smýcení lesních porostů byl využit odhad vycházející z dostupných dat a prognóz s předpokládaným objemem kůrovcem napadeného dříví v roce 2019 na úrovni 30 mil. m3. Dále byla využita reálná data o cenách jehličnatých sortimentů za období leden-září 2019. Z těchto dat byla znaleckým postupem vypočítána částka 36,8 miliardy korun škod na výnosech a z předčasného smýcení porostů. Škody na výnosech jsou oproti předchozímu odhadu vyšší o 3,8 mld. Kč, což je zapříčiněno dalším poklesem cen dříví o 100-150 Kč/m3 dle jednotlivých sortimentů. Ceny jehličnatého dříví se tak v mnoha případech dostávají pod přímé výrobní náklady. Škody z předčasného smýcení jsou oproti loňského odhadu vyšší o 3,9 mld. Kč z důvodu zpřesněné metodiky v aktualizované vyhlášce MZe (č. 296/2018 Sb. účinné od 20. 12. 2018).

Škody ve školkách a při obnově lesa

S výjimkou lokálních jarních mrazů byly klimatické podmínky pro pěstování sadebního materiálu v letošním roce příznivější než v roce 2018 a v lesních školkách celkově nedošlo k výrazným ztrátám na sadebním materiálu. Ztráty způsobené usycháním vysazených sazenic v lesích jsou prozatím odhadovány na 25 %. Z důvodu vyšších vstupních cen je celková škoda na výsadbách odhadována na 250 až 350 milionů korun.

Významnou ekonomickou zátěž představují pro vlastníky lesů také vícenáklady spojené s bojem s kůrovcovu kalamitou (složitější kalamitní těžba, asanace dříví, logistika, skladování) v odhadované výši 2,25 miliardy korun.

Celkové škody

Celkový odhad ekonomických škod v lesích za rok 2019 činí 39,4 miliardy korun.

Plocha lesů, která byla v roce 2019 zdevastována působením sucha a kůrovce je aktuálně odhadována 66 000 ha a náklady na zalesnění těchto ploch by činily zhruba 7,3 miliardy korun. V průběhu podzimu postižená plocha zpřesňována na základě analýzy satelitních dat prezentovaných prostřednictvím www.kurovcovamapa.cz.

Výsledky výpočtu odhadu ztrát na výnosech a z předčasného smýcení porostů za rok 2019 (znalecký odhad k 2. 10. 2019)
Výsledky výpočtu odhadu ztrát na výnosech a z předčasného smýcení porostů za rok 2019 (znalecký odhad k 2. 10. 2019)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ing. Radek Zádrapa, Ph.D a členové CZECH FOREST think tank

V přímém ohrožení je aktuálně zhruba 450 mil. m3 smrkového dříví (zásoba smrku starší 21 let, po odečtení již vytěžených nebo napadených porostů), tedy polovina porostů v ČR. Při aktuálním poklesu cen dříví to znamená riziko budoucích škod ve výši více než 600 miliard korun. Tyto škody by se existenčně projevili nejen na straně soukromých a obecních vlastníků, ale i na straně českého státu, který vlastní více než 50 % lesů a je příjemcem mnoha odvodů ze státních i soukromých lesů. Plošné odumírání lesů předznamenává také obrovské ekonomické škody na straně dřevozpracujícího průmyslu, kterému nebudou vlastníci lesů schopni v dohledné době dodat dostatečné objemy dříví.

V neposlední řadě jsou škody vznikající v lesním hospodářství kritickým ohrožením zaměstnanosti na venkově, kde představuje práce v lesích a souvisejících oborech velmi významnou součást pracovního trhu.


reklama

 
foto - Příhoda Jan
Jan Příhoda
Autor článku je předsedou spolku CZECH FOREST think tank.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

7.10.2019 12:48
Pořád dokola ty stejný keci.... může za to sucho a kůrovec.... bla bla bla.... velké škody, bla bla bla.... chudáci lesníci bla bla bla.... je mi z toho na blití...... kolektivní vina všech co 30 let nekonali a způsobili tak devastaci takového rozsahu, není vina??
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.10.2019 13:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Napište konkrétně, co se udělalo špatně a označte přímo viníky. Takovéto "bla, bla" je opravdu jen bla bla.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 08:18 Reaguje na pavel peregrin
Kdyby jste chtěl, tak už dávno víte kde je příčina v dnešní situaci s lesy (lépe řečeno plantážemi na smrky).

Mě se líbí, jak takový jako vy budou dělat, že situace kolem lesů není jasná.... prostě typický obyvatel ČR, ignorant...

Dobře... pro ty co ještě nepochopili....

Příčina je v mnoha věcech. Jednak v tom, že se aktivně voda z lesa odvádí. Viz například odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=2M30zSTTrIo

Tak v tom, že se 30 let neřeší stabilizace porostu. Základní mantra lesáků byla, hlavně do porostu nesmíte zasáhnout! To byla ale obrovská chyba.. jsou takový, kteří zasahovali, les prořeďovali, odtěžovali kotlíky, do nich šli náletem nebo výsadbou stanovištně vhodné dřeviny, nechávali v porostu mrtvé dřevo a celý porost se tak stabilizoval a stal se udržitelným a mnohem méně náchylným na přirozené jevy, jako je sucho, nebo množení kůrovce.

Celou dobu se zde smrk pěstoval v plantážích a to naprosto bez ohledu na to, jak moc bylo celé lesnictví varováno, že to špatně skončí... není možné přírodě vnucovat svou vůli, zaměřit se jen na zisk a čekat, že to dobře dopadne.

Samozřejmě ale byli i takový, co se k tomu postavili čelem a podívali se pravdě (přírodě) do očí a dělali výše zmíněná opatření (i jiné), aby porosty stabilizovali. Třeba neměli takové zisky jako ti nezodpovědní, ale prostě jsou udržitelní a dnes nemají zásadní problémy v porostech....

A navíc... v Evropě asi není země, která by tak masivně pěstovala smrk v plantážích a tak prostě máme masivní problémy... na to nemusíte mít vysokou, aby jste to pochopil......

A navíc...... i samotná kalamita se řeší naprosto tragicky a zase jen s ohledem na (aspoň nějaký zisk) než, aby se řešila budoucnost.... mimo jiné... víte kdo vyhrál největší tendr na těžební a obnovní práce? Hádejte :) Babišfert... ale on přece vůbec není ve střetu zájmů, žeeeee.....

Už například není nutné odtěžovat stromy, ze kterých už kůrovec vylétl a jsou tak kalamitně neškodné, ale..... samozřejmě se bere všechno a to klidně i proto, aby se to dřevo pak poslalo do číny... to je jako rozumné řešení?

To mrtvé dřevo (aspoň nějaká část z napadeného porostu) mohlo výrazně pomoct se stabilizací kalamitních ploch a umožnit lepší odrůstání nové generace už snad opravdu lesa. Mohlo zadržovat vodu, zabraňovat erozi, držet v sobě vodu, přinést živiny půdě, atd. atd.

A, že se absolutně neřeší, že se voda z kalamitních holin aktivně odvádí všudepřítomnými erozními rýhami po těžbě, a nikomu to nevadí. Případně má někdo ještě tu drzost říct, že výmladky nebo výsadby schnou....

A poslední věc je, že i tam kde dnes byla naprosto prasečím způsobem odstanena veškerá dřevní hmota a zbyla jen holá, vyprahlá, život nepodporující a erodující půda dnes někdo zase sází smrky v řádku....

Z TOHOTO VŠEHO JE MI NA BLITÍ!!!!







Odpovědět

Jan Šimůnek

9.10.2019 06:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Příčina je v tom, že ekologičtí zločinci nutí stát zacházet se smrkovou plantáží, jako by to byla divoká příroda (týká se 90 % a něco rozlohy Šumavy).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 22:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Základní mantra lesáků byla, hlavně do porostu nesmíte zasáhnout! ......na tuto kravinu jste přišel sám nebo opisujete od nějakého "lesnického experta"?
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.10.2019 14:15
No tak zkuste projít slovensko, polsko, nebo rakousko a pochopíte, že sucho a kůrovec se zřejmě v minulých letech usadil pouze a pouze v rozlohou malé české kotlině. Měl jsem tu možnost letos projet řadu evropských a hlavně okolních států a nikde tak zdevastované jehličnaté lesy nejsou. Sucho a kůrovec, nic jiného nepřipouštíte a tato opakovaná mantra má být pravdou???? Ale odpovědnost za hospodaření v lesích,jejich včasnou údržbu a zásahy proti škůdcům má někdo dobře placený bezpochyby v popisu práce......
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.10.2019 17:21 Reaguje na Milan Milan
Řekl bych, že najít opravdovou prapříčinu usychání bude velmi složité. Ty lesy rozumně přežily i kyselé deště za minulého režimu a tehdy tam moc pečovatelů nebylo.

Já mám hypotézu, že v lesích za posledních 5-10 let výrazně klesla úroveň zemních vod a stromy byly odříznuty od tohoto zdroje, protože tam kořeny nestačily dorůst.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.10.2019 20:26 Reaguje na Jiří Svoboda
S touto myšlenkou nejenže souhlasím, ale mám ji i za správnou. Podíváte-li se na mapu střední Evropy - ČR obklopena pásmem hor = Česká kotlina. Většina dešťových srážek obvykle přicházela ze severozápadu - atlantické proudění.
Nejen v ČR ,ale zejména v západní Evropě se prudce navyšuje podíl zastavěných ploch v krajině-tepelné ostrovy.
Jejich součet pak již má takový vliv, že oslabuje letní "monzum" 6--7.měsíc v roce natolik , aby na naše území /za horami/ pronikl.
Jsme skutečně střechou Evropy a hospodaříme pouze se srážkovou vodou.
Mantra, že každoročně v ČR spadne přibližně stejný objem srážek přestává platit. Předpokládám, že bude doloženo dostatečně dlouhým měřením v časové řadě -cca 20ti leté údobí od r. 2015- 2035.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.10.2019 11:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já nedávno koukal na srážkové úhrny, ale ty zatím dramaticky neklesají. Spíše bych řekl, že za nárůstem sucha je zvýšená teplota a tudíž i zvýšený odpar. Ten roste s teplotou exponenciálně. Taktéž déšť typu naprší 5 mm a pak dva dny nic je sice dobrý pro zahrádky a pole, takové srážky ale do hloubky (potřebné pro lesy) proniknout nemohou.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.10.2019 21:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Kořeny SM , o který se hlavně jedná, tam ani dorůst nemůžou, protože ten strom na to není geneticky uzpůsoben.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 07:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak pán má hypotézu :D myslíte si, že tomu rozumíte víc než odborníci, nebo to prostě jen nechcete přijmout? Je málo dohledatelných informací k tomuto tématu?
Odpovědět

8.10.2019 11:39 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já jen vyslovil názor, který mi připadá logický a u ostatních jsem ho neslyšel. Není důvod toto zlehčovat, nýbrž vzít v úvahu a analyzovat. I všelijací kašpárci - odborníci mohou být svou sebestředností zaslepeni.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.10.2019 21:18 Reaguje na Milan Milan
Opravdu?! A proč tedy ministři živ. prostředí střední Evropy nedávno rokovali o problému uschlých lesů? V Německu lesníci ohlašují největší katastrofu za poslední desítky let.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 08:48 Reaguje na Čech M.
Záleží v jaké části Německa.... jsou části, kde dělali co měli a teď problém nemají.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.10.2019 08:21 Reaguje na Milan Milan
Asi jediný rozdíl je právě v postavení ekologických spolků a možnosti ekologů dělat z národních parků množírny kůrovce pro celou ČR.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Šimůnku di někam s tou svojí demagogií!
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.10.2019 19:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud jsou fakta demagogií...
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.10.2019 21:28
Nechápu proč autor vůbec nezmiňuje škody způsobené zvěří na přirozené obnově, když už uvádí škody suchem na výsadbě. Pravdou ale je , že vyčíslit to je těžké.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.10.2019 19:33 Reaguje na Čech M.
Nebude to spíš tím, že i přesto, že se určitá skupinka " odborníků" snaží ze škod zvěří udělat problém číslo jedna, se ve skutečnosti jedná jen o marginální škodu?
Odpovědět
mr

14.10.2019 11:38 Reaguje na Jarek Schindler
Jediná marginální škoda by byla tak leda o vás. Když nasadíte les a zvěř vám ho půlku zničí, budete asi skákat radostí. Ty stromy se sázejí kvůli dřevu, ne kvůli přemnožené zvěři. A je to investice na celé století. Zvěř si chovejte za plotem, venku nemá co pohledávat. A není to leda o výsadbě, ale i o obnově.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.10.2019 22:39 Reaguje na
No, pokud si myslíte, že o vás by byla škoda nedozírná, tak buďte realista a stůjte na zemi. Byla by stejná jako u mě. Tedy marginální. A co se týká článku, tak odpovězte panu Čechovi proč autor nezmiňuje ty, podle vás, největší škody. Jo lesy se sice sázejí nejen kvůli dřevu, ale to v podstatě nevadí. Ty březové hájky s osikou to bude opravdu ráj dřevařů. A zvěř za plotem? Nepatříte za ten plot spíš vy?
Odpovědět
mr

16.10.2019 10:37 Reaguje na Jarek Schindler
Buďte realista, lesy se sází leda kvůli dřevu. Ostatní jsou leda oblbovací kecy k veřejnosti. Os, Tp, Br jsou dřeviny na průmyslovou dýhu, tak nehrajte zase Neználka. Spárkatá do lesa leda tam, kde jsou vlci, jinak za plot. Vy patříte spíše za mříž - za ty lesní škody.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.10.2019 13:01 Reaguje na
Vidíte, zase jste mi rozšířil obzory. Já bláhový dodnes věřil,že les má i jiné funkce než pouhou produkci dřeva. Když pominu ty neustále připomínané funkce tak třeba že slouží jako přirozený domov spousty živočichů. Neustrnul jste náhodou někde v době svého mládí, kdy vám podobní rozhodovali kdo patří za mříže. Bohudík dnes se píše již rok 2019. A nakonec, proč neodpovíte na otázku pana Čecha?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.10.2019 18:03 Reaguje na Jarek Schindler
Vidíte, já tu mám kus orné ladem asi 10 let a je to už pěkný mladičký lesík. Břízy, osiky, jasany, olše, vrby, lípy, jeřáby, duby, semtam borovice, smrk, jilm, jabloň. Srnčí ohlodává povětšinou vrby a jabloně. Taky jim chutná jedle, kterou jsem podsazoval.. ale celkově, že by bránila zvěř sukcesi směrem k lesu, to se mi nezdá. Možná to je jinde jinak.
Odpovědět
mr

19.10.2019 10:19 Reaguje na Jarek Schindler
Hospodářská fce lesa je jediná - kvalitní dřevní surovina. Ostatní jsou leda kecy pro naivní veřejnost. Samozřejmě, má i fce jiné, ale ty plní i bez vlivu člověka, např. voda v krajině na sušší období, klimatické, estetické atd. Je i domovem pro zvířata, ale zde je člověk zase přebytečný element, někteří lidé jsou dokonce až velmi většinově škodliví = myslivci. Je zajímavé, že tu o tomto tak krásně pokrytecky píšete zrovna vy, když jiným zvířatům byste nejraději zakroutili kvůli myslivosti krkama a někteří tu dokonce tvrdíte, že namají tady co pohledávat. Nevím, proč bych měl odpovídat na otázku p. Čecha, když se mě na nic neptal.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist