https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Dřevní hmota nahrazuje uhlí. Schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

23.2.2017
Pro produkci půl milionu tun pelet je potřeba milión tun dřeva
Pro produkci půl milionu tun pelet je potřeba milión tun dřeva
Licence | Volné dílo (public domain)
Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.
 

V nedávných článcích (zde, zde i zde) bylo popsáno, jak současný přelom roku ukázal, že nebude možné pomocí na počasí závislých větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit fosilní a jaderné zdroje nejen v Německu. Německo i Dánsko tak zaostávají za svými proklamovanými cíli ve snižování emisí a nahrazování uhelných elektráren. Úplný přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a zároveň sníží emise oxidu uhličitého pouze na polovinu. Alespoň papírově přechod na spalování biomasy stáhne produkci oxidu uhličitého na nulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emise škodlivin i oxidu uhličitého při spalování biomasy existují. Předpokládá se však, že biomasa znovu naroste a stejné množství oxidu uhličitého, které se při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, ze kterých se produkují peletky může trvat řadu desítek let a to je i délka uzavření cyklu oxidu uhličitého v tomto případě.

Velká Británie si uzákonila zákon na velmi rychlé snížení emisí oxidu uhličitého. Jeho požadavky nelze splnit bez úplného zastavení produkce elektřiny v uhelných blocích. Velká Británie předpokládá další využívání jaderné energie a výstavbu nových jaderných bloků. Ovšem obnova energetických kapacit, a to nejen jaderných, je zde velice silně zpožděná, takže se přistoupilo k přebudování uhelných elektráren na spalování biomasy. Velká uhelná elektrárna společnosti Drax tak začala po roce 2012 postupně přecházet na spalování dřeva a společnost se tak stala z jednoho z největších emitentů oxidu uhličitého jedním z největších výrobců obnovitelné elektřiny. Celkový výkon elektrárny Drax je 4000 MWe. Velká Británie však nemá potřebné dřevo na výrobu pelet pro tuto produkci elektřiny. Většina lesů zde zmizela už během první fáze průmyslové revoluce.

A potřeby nejsou malé, zhruba rozsah lesa o rozloze přesahující území středních Čech a Prahy ročně. Pro produkci půl milionu tun pelet je totiž potřeba milión tun dřeva, k čemuž je potřeba zhruba 800 km2. Drax bude potřebovat ročně zhruba 7,5 milionu tun biomasy v podobě pelet, což znamená spotřebu dřeva z území o rozloze zhruba 12 000 km2.

Také dánská firma Dong Energy přechází postupně ve svých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Od roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedoere
Také dánská firma Dong Energy přechází postupně ve svých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Od roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedoere
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Dong Energy

Vybudovaly se tak obří zásobníky pelet a dováží se milióny tun dřeva z celého světa. Z počátku byla biomasa pouze k uhlí přidávána, takže v roce 2015 byl podíl využití biomasy 35 %, v roce 2016 se pak přechází na 70 % výroby z pelet a dostává se postupně až na 100 % využití dřeva. Většina dřeva se dováží loděmi z Ameriky.

Stejným směrem se vydala i dánská firma Dong Energy, ta také přechází postupně ve svých elektrárnách od uhlí k dřevní hmotě. Od roku 2003 používá pelety a dřevní štěpku v elektrárnách Herning a Avedøre. Postupně se na dřevo převádí například i její elektrárna Asnæs se třemi bloky o výkonu 147 MW, 270 MW a 640 MW. Firma tak postupně nahrazuje uhlí dřevem a od roku 2003 snížila spotřebu uhlí z 6,2 milionů tun ročně na pouhých 1,7 milionů tun v loňském roce ve zbývajících dvou elektrárnách na uhlí. Do roku 2023 chce již spalovat pouze biomasu. Pokud bude spotřebovávat okolo 7 milionů tun dřevní hmoty, bude potřeba ročně vytěžit přes 10 000 km2 lesa. Dánsko má sice jistý podíl biomasy ze zemědělského odpadu a produkce potravin. Ovšem ta už se nyní plně spotřebuje hlavně pro účel vytápění. I Dánsko tak dováží potřebnou dřevní hmotu ze zahraničí. Většinou to zatím bylo z Estonska, Litvy, Lotyšska a Ruska. Postupně se však také stále více obrací na Ameriku.

Přechod uhelných bloků na spalování dřevěných pelet i štěpky realizuje i německá společnost RWE. Ta začala spalovat pelety z USA ve své elektrárně v nizozemském Ameru. Po možnosti využití přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy pro splnění svých cílů ve snižování emisí oxidu uhličitého pokukuje i Německo. Vidí v ní možnost pokrýt německou potřebu stabilních energetických zdrojů a dosažení snížení emisí za přijatelnou cenu. Zatímco ve Velké Británii a Dánsku je počet uhelných bloků přece jen omezený, Německo má v současné době 50 GWe uhelných zdrojů. Pokud tyto začnou masivně přecházet na biomasu, bude to znamenat radikální zvýšení dovozu dřevní hmoty do Evropy.

Němečtí politici začínají nyní jasně vidět, že Energiewende není schopna splnit své proklamace v oblasti snížení emisí a těžby i dovozu uhlí. Existuje tak velké riziko, že budou i v oblasti přechodu od uhlí k biomase následovat svůj energetický vzor Dánsko. Už z toho důvodu, že i většina zelených organizací proklamuje ve svých programech a plánech velký potenciál biomasy. Ostatně i energetické koncepce nejen českých Greenpeace a Hnutí Duha předpokládají velmi velký podíl produkce elektřiny z biomasy. Dosažené snížení emisí bude sice jen formální a na papíře a reálné ekologické dopady budou naopak extrémně negativní. Ovšem nejen zelení proponenti Energiewende v Německu, Dánsku i jinde budou moci vyhlásit její plný úspěch.

Mám velké obavy, že to skončí ještě mnohem dramatičtější katastrofou, než jakou pozorujeme v souvislosti s dotovanými biopalivy v Evropě, palmovým olejem a devastací pralesů v Indonésii. Devastace lesů, pokud opravdu bude Německo a další státy následovat dánskou energetickou koncepci, bude nesrovnatelně větší a bude se týkat daleko širších oblastí ve světě. A je pak možné, že stejně jako v případě bionafty zelené organizace zase zapomenou, že na počátku byla jejich kampaň. A stejně jako nyní demonstrují proti využití palmového oleje v potravinách, budou v budoucnu organizovat kampaně proti dovozu dřeva na nábytek, i když dominantní podíl na nárůstu spotřeby dřeva bude mít zelená výroba elektřiny v evropských elektrárnách, které přešly od uhlí k biomase. Doufám, že i mé varování přispěje k tomu, aby se tato chmurná vize, na rozdíl od té s dotovanou bionaftou a jejím povinným přidáváním do paliv pro auta, nenaplnila.


reklama

 
Vladimír Wagner
Autor je vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KL

Katka Linke

23.2.2017 05:53
Když se v českých elektrárnách spoluspalovala štěpka, kterážto činnost byla i podporována, na trhu prostě volná štěpka nebyla. Stejně tak to může dopadnout i s palivovým dřevem. Toto je velmi negativní zpráva pro všechny naše lesy, a i když plocha lesa v ČR mírně roste a přibývá i biomasy v lese (objem stromů, co stárnou), nerada bych se dočkala rozsáhlého odlesňování za účelem zisku. Je třeba začít stavět bateriové systémy uchovávání energie, jeden takový místo nového Temelína by byl zajímavý. A ČR by byla rázem na technologické špici. Uvidíme. Kolečko se může pootočit i druhým směrem. (Kolečko - symbol jinjang).
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

23.2.2017 06:52 Reaguje na Katka Linke
Jen bych Vás upozornil na jeden problém. Předchozí čtyři měsíce téměř v celé Evropě nefoukalo a nikdy nenastala doba, kdy mohlo Německo či Dánsko ukládat přebytky větrné elektřiny (fotovoltaika je na minimu celou zimu). Bateriové systémy dokáží uložit energii na pár hodin, nejvýše na pár dní. Ty čtyři měsíce by stály. Před třemi dny začalo konečně foukat a Dánsko i Německo začínají mít přebytky větrné elektřiny. Ovšem baterie nabijete za hodiny či pár dní. A pak bateriové systémy zase budou stát, dokud intenzivně foukat nepřestane. Bateriové systémy jsou fajn na vykrývání špiček v denní spotřebě ne rychlých fluktuací počasí či v létě změny v produkci fotovoltaiky během dne. Ale jsou dost na nic pro řešení situací z dlouhodobějšími změnám větru a slunečního svitu. To, k čemu mají Němci pořád 50 GW uhelek a 20 GW plynových bloků a k čemu mají Britové a Dánové ty bloky na dřevo, baterie nevyřeší.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

23.2.2017 11:49 Reaguje na Katka Linke
Skuste si spočítat, kolik by ta "baterie temelín" stála, kolik místa by zabrala, kolik energie by na výrobu spotřebovala a jak dlouho by energii dodávala...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.2.2017 15:12
Mohu autora poprosit o bližší vysvětlení tvrzení "Pro produkci půl milionu tun pelet je potřeba milión tun dřeva"?

Děkuji
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

24.2.2017 17:17 Reaguje na Petr Dvořák
Tento zdánlivý rozpor, který by mohl navozovat ztrátu hmotnosti, je poměrně lehce vysvětlitelný :-) Hlavní část změny hmotnosti je dána tím, že se musí dřevo při výrobě pelet vysušit. A voda tvoří poměrně velkou část hmotnosti každé biomasy.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.2.2017 17:20 Reaguje na Vladimír Wagner
Aha. :) Z článku to (aspoň mě) vyznívá tak, že se někam poděje i polovina energie.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.2.2017 14:12 Reaguje na Petr Dvořák
polovina energie jistě ne, ale něco se skutečně ztratí. tohle už není chalupnický rozměr topení dřevem, kdy chalupník má dva roky složené metrové dřevo na dvorku a pak rok nařezané a naštípané v krytém větraném dřevníku. a v sušárně se přirozeně topí peletami.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.3.2017 17:35
Tak to dopadne, kdyz se misto systemovych opatreni jako napr. zavedeni globalni uhlikove dane, prijimaji aktivisticke zavazky, na kterych se na zaklade vylobovanych subvenci pakuji provozovatele neefektivnich technologii. Tim vznikaji skody spolecnosti nejen vyplatou dotaci, ale i deformaci trzniho prostredi a rozkvetem klientelizmu a korupce.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist